Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Neděle 8. 12. 2019 svátek má Květoslava

hledej na refresheru

Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.
Doporučujeme zapnout browser notifikace, pokud budeš přihlášený na Refresheru na tomto zařízení.
Zajímavosti - Věci
15
Antonín Havlík
10. únor 2019, 13:04

Divoký experiment, který měl z Čechů udělat boháče. Kuponová privatizace přinesla první tuneláře i odstátnění 367,5 miliardy korun

Nad rozporuplnou privatizací dodnes visí otazníky. Pojďme se podívat na příběh o tom, jak rostl malý český sen o velkém českém podnikání.

Antonín Havlík
10. únor 2019, 13:04
Divoký experiment, který měl z Čechů udělat boháče. Kuponová privatizace přinesla první tuneláře i odstátnění 367,5 miliardy korun
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
15
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Připravili jsme pro vás článkový seriál o divokých 90. letech v České republice.
Zajímavý fenomén sledujeme z různých pohledů, v minulém díle jsme přiblížili vznik porevolučních televizních stanic v čele se psem Novákem a pořadem Volejte řediteli.


  1. Jak se žilo v divokých 90. letech? Přejmenovávaly se ulice i města, vznikaly hypermarkety a internetem byly Zlaté stránky
  2.  ČT 3, pes Novák, legendární estrády i čágo bélo, šílenci. Jak se proměnila televizní zábava od 90. let?

 

Stačila obyčejná tisícikoruna a počkat si v dlouhé frontě. Kuponová privatizace měla přinést férové odstátnění podniků a firem, kromě toho však tehdejším občanům představila první nečestné tuneláře i podnikatele v nepadnoucím fialovém saku.

 

Pojďme se přesunout do světa oranžových kuponů a vidiny lehce získaných modrých bankovek, z níž mnohým zbyla jen šedivá pachuť nastupujícího kapitalismu. Ovíváni vějíři tisícikorun se totiž nakonec většinou nekonalo.

 

Prvního října 1991 v 10 hodin dopoledne se z obyvatelů České republiky stávali akcionáři. Vítejte v ryzích 90. letech.

 

Experiment, který měl z Čechů udělat boháče. Kuponová privatizace přinesla první podvodníky i odstátnění 367,5 miliard korun

Malý český privatizační sen

Když Česká republika vstupovala z totalitního světa do světa svobody a demokracie, bylo třeba nějakých způsobem odstátnit tehdejším Československem vlastněný majetek. Už na začátku 90. let politici tušili, že stát, jakožto obrovský, těžce ohybatelný moloch, je pro rychlé rozvíjení hospodářství v zemi nevhodný. 

 

Přebrusleme k malé lekci ekonomie: komunistický model centrálního plánování (tedy že všechen majetek je v rukou státu) tehdy dbal hlavně na kvantitu produkce, nikoli výdělek. Neexistoval trh, neexistovala motivace, neexistovalo efektivní hospodaření. Docházelo k plýtvání finančními, přírodními i lidskými zdroji.

 

O cenách a mzdách předem jasně rozhodoval tehdejší vládní aparát a takové podmínky logicky zamezovaly jakémukoli typu podnikání. Proti takovým principům a čemukoli nedemokratickému se chtěla porevoluční společnost hlasitě vymezit. Koneckonců, dobře věděli, že vlastnické právo je jeden z pilířů svobody.

 

Divoký experiment, který měl z Čechů udělat boháče. Kuponová privatizace přinesla první tuneláře i odstátnění 367,5 miliard korun

 

Úspěch Čechů byl vždycky spojen s jejich podnikavou duší. Důkazem může být celá řada významných podnikatelů – Tomášem Baťou počínaje a Emilem Škodou konče. K oslabení tuzemského hospodaření došlo ve 30. letech kvůli ekonomické krizi a k jeho úplné likvidaci posléze nástupem komunistů k moci. Ti podnikavé tendence místních velmi efektivně zadupávali.

 

Bylo potřeba navázat na tuto pozitivní tradici, nahradit princip za ekonomiku tržní a to umožňovala jedině privatizace – převedení co největšího množství státního majetku za co nejrychlejší čas. 

 

Vymyslet něco takového nebylo jednoduché. Podobu projektu vymysleli přední ekonomové a politici, mezi jinými Dušan Tříska, Václav Klaus nebo Tomáš Ježek. Rozhodli, že privatizace bude provedena kuponovou metodou. Vzniklo Ministerstvo privatizace, které mělo projekt na starost.

 

Divoký experiment, který měl z Čechů udělat boháče. Kuponová privatizace přinesla první tuneláře i odstátnění 367,5 miliard korun

 

Může to přinést buď užitek nebo problémy. Tehdejší schopnost odhadnout následky takového rozhodnutí byla vzhledem k absolutně nulovým zkušenostem velmi nízká. Je třeba privatizovat tisíce velkých podniků za co nejkratší dobu, to si s sebou nese patřičný risk.

 

Do hry spadaly investiční skupiny, jakými byly Česká spořitelna, Investiční banka, Harvard Capital & Consulting, Komerční banka, Česká pojišťovna nebo PPF. 

 

Privatizaci rozdělili do dvou vln – jednu pětikolovou od května do prosince 1992, kde bylo zprivatizováno 1491 podniků, a druhou šestikolovou od března do prosince o dva roky později, kdy se v rukou soukromníka octlo na 861 podniků.

DIKem za pár minut

Stát se akcionářem, tedy DIKem (držitelem investičního kuponu) mohl téměř každý za jedno odpoledne. Stačilo k tomu dosáhnout plnoletosti a mít v peněžence přebytečný obnos nebo alespoň naději, že se tento obnos peněz navýší. Každý plnoletý občan měl možnost koupit si za 35 korun kuponovou knížku a k ní známku, která stála 1 000 korun.

 

Registrace probíhaly na poštách, od rána do večera a také v sobotu dopoledne. Princip byl v zásadě složitý a mnoho lidí mu nerozumělo, ale díky masivnímu marketingovému šílenství, které později rozpoutaly reklamní agentury na zadání takových lidí, jakými byl např. Viktor Kožený, se stal i mimořádně oblíbeným. 

 

Divoký experiment, který měl z Čechů udělat boháče. Kuponová privatizace přinesla první tuneláře i odstátnění 367,5 miliard korun

 

Koženého kampaň na Harvardské fondy byla nesmírně úspěšná. Šlo tady přece o peníze a Kožený sliboval svou dodnes legendární „jistotu desetinásobku“. V reklamách neúčinkovaly hvězdy, ale obyčejní lidé. 

 

Exkluzivní obsah pro Refresher účty
Obsah dostupný jen pro registrované čtenáře.
Pro dočtení je potřeba se přihlásit. Proč?
PŘIHLÁSIT
Ohodnoť článek
35
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Nejčtenější
Záleží nám na soukromí čtenářů. I z toho důvodu ti poskytujeme detailní informace o tom, jak využíváme soubory cookies a jiné technologie zabezpečující správné fungování a vývoj stránky. Pro víc informací si přečti naše Zásady ochrany osobních údajů , kde najdeš, jak používáme soubory cookies, případně se seznam s Podmínkami užívání portálu platnými od 24. 5. 2018. Zpracování cookies můžeš zabránit nebo změnit své preference v nastaveních internetového prohlížeče. Pro detailnější nastavení klikni na víc možností níže.
Upozornění na právo nastavení ochrany osobních údajů na Refresheru

Vzhledem k existujícím i chystaným změnám v zákonech ti dáváme možnost detailního nastavení zpracování osobních údajů a preferencí spojených s jejich zpracováním.

Přečti si možnosti, posuň zobrazení níže, nastav si své preference a klikni na tlačítko Souhlasím, když budeš chtít pokračovat na Refresher. Soubory cookies jsou důležitou součástí technologie v tvém prohlížeči. Jsou natolik důležité, že je budeme muset použít pro zapamatování si toho, že jsi toto okno potvrdil/a, v opačném případě bychom ti ho museli zobrazovat znovu a znovu.

Údaje, které zpracováváme, když používáš Refresher
Ze strany Refresheru sbíráme tyto osobní údaje:
  • Když navštívíš Refresher, uchováváme informace o tom, které články sis přečetl, identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy nebo IP adresu v případě přihlášení, soubory cookies a polohu.
  • Při přihlášení do účtu e-mailovou adresu.
Proč sbírá Refresher tyto údaje:
  • Ke zlepšení kvality našeho webu a vývoji nových webových služeb.
  • K provádění analýz a měření s cílem pochopit, jak je náš web využíván.
  • K tomu, abychom nezobrazovali obsah, který jsi už viděl.
  • Pro zobrazování přizpůsobeného obsahu, jako jsou například relevantnější články.
  • Pro schopnost identifikovat tě jako uživatele při přihlašování do svého účtu.
Sbíráme údaje pro partnery a reklamní sítě:
  • Identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy, soubory cookies a poloha.
Proč sbíráme tyto údaje pro partnery, třetí strany a reklamní sítě:
  • K tomu, aby mohli fungovat a zobrazovali relevantnější a užitečnější reklamy.
Seznam reklamních sítí a nastavení reklam

Nevyhnutelné osobní údaje – cookies – pro zobrazování reklam sbíráme pro následující společnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
formulář kontakt v souvislosti s osobními údaji >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

 

Možnost vypnout si personalizování reklam a sbírání osobních údajů pro jednotlivé partnery:

Upravit nastavení typů reklam Google - personalizování od společnosti Google

Upravit nastavení typů reklam AdForm - personalizování od společnosti AdForm

 

Svá nastavení pro všechny ostatní reklamní sítě, i ty, které na Refresheru nenajdeš, si můžeš prohlédnout na stránce youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Měření a analýza návštěvnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránek používají ke zlepšení funkčnosti svých stránek údaje shromážděné službou Google Analytics. Shromážďování údajů můžete deaktivovat tak, že si stáhnete a nainstalujete doplněk pro svůj prohlížeč.

Stáhnout doplněk pro prohlížeč

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Společnost Gemius podobně jako služba Google Analytics vyhodnocuje a měří návštěvnost na některých webových stránkách. K měření využívá Cookies, které si můžeš deaktivovat ve svém prohlížeči.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využíváme k analýze návštěvnosti a chování uživatelů. Vytváří nám mapu aktivity návštěvníků, a to na webových stránkách, které vizualizuje a vyhodnocuje. Tyto informace nejsou sbírány vždy, nikde nejsou spárovatelné s aktivitami uživatelů a není tedy možné identifikovat jednotlivce, ale Hotjar ti může nastavit soubory cookies.

Ovládací prvky související s prohlížečem

Nastavení souborů cookies

Soubory cookies jsou životně důležitou součástí technologie ve vašem prohlížeči a slouží ke zlepšení prostředí při používání internetu.

Pokud například na určitém webu nastavíte předvolený jazyk, soubory cookies pomohou prohlížeči zapamatovat si tuto volbu. Některé nebo všechny soubory cookies můžete též zablokovat, to ale může vést k narušení fungování některých funkcí na internetu.

Mnoho webů například vyžaduje zapnuté soubory cookies, když se chcete přihlásit.

Zásady ochrany osobních údajů
Další informace o tom, jak Refresher používá cookies ke zlepšení služeb
  • Přihlašování – pro účely přihlašování potřebujeme tvoji e-mailovou adresu.
  • Přizpůsobení – pro zjištění toho, co tě zajímá, vytváříme tvůj unikátní profil. Pokud nějaké informace posbíráme, najdeš je ve svých nastaveních soukromí a profil můžeš upravit, změnit nebo celé personalizování vymazat.
Jak změnit nastavení zpracování osobních údajů?

Pokud změníte názor, kdykoliv můžete tyto údaje změnit na adrese https://refresher.cz/nastavenia/sukromie.
Pokud toto okno nechceš vídat, když nás navštívíš z jiného zařízení nebo prohlížeče, přihlas se a tvé preference si zapamatujeme.