Výjimečná půdní bakterie možná skrývá tajemství k lepšímu psychickému stavu.
Deprese, stres a úzkosti nemusejí pramenit jen ze psychických ztrát či neshod v životě. Špatný psychický stav bývá často i výsledkem nedobré fyzické kondice. Pojmy „deprese“ a „úzkost“ často používáme pouze k vyjádření naší aktuální nálady, ale kromě toho jde o psychiatrické pojmy, které označují symptomy psychické poruchy či přímo psychickou poruchu.
Vědci aktuálně zkoumají vliv špatného fyzického stavu člověka na ten psychický, informoval portál Vice, i když na téma zatím ještě není publikována žádná studie. Zatím víme, že depresi, stres a úzkost nejsilněji způsobují zejména zánětlivá onemocnění.
Zánět je reakcí našeho těla na útok před vnějšími hrozbami, ale pokud přetrvává delší dobu, tělo může být zmatené a nebude vědět, kdy své "bojové jednotky" stáhnout. Příkladem takových onemocnění jsou astma, artritida, cukrovka typu 1, alergie či chronický zánět střeva.
Není přesně jasné, jak přesně záněty ovlivňují lidskou psychiku, ale asociace zde existuje. Vědci se rovněž zabývají dohadem, že psychické poruchy, a tím pádem negativní pohled člověka, záněty jen podporují, a záněty zase zpětně podporují psychické poruchy, čímž se vytváří nebezpečný začarovaný kruh.
Ve hře je však nyní půdní bakterie Mycobacterium vaccae, která částečně snižuje zánět, ale také pomáhá při snižování negativních dopadů na psychiku pacienta. Vysvětlení, jak bakterie funguje, je přitom velmi překvapivé.
Většina lidí dnes žije ve městech a víme, že náš městský styl života nás automaticky chrání před mnoha bakteriemi, viry a parazity, které zůstávají na venkově. Naše tělo není těmto bakteriím v dětství vystaveno, proto si vůči nim nevytvoří imunitu.
Zmiňovaná bakterie je v některých ohledech velmi podobná mnohým hrozbám, které způsobují některá zánětlivá onemocnění, proto pokud by její tělo bylo vystaveno od dětství v malých množstvích, mělo by příležitost se zánětlivými onemocněními lépe bojovat. Existuje dokonce studie, která tvrdí, že děti vyrůstající na venkově jsou na tom psychicky lépe než ty z města.
Odborníci tak tvrdí, že pokud bychom bakterii v těch správných množstvích v dětství vložili do těla ve formě vakcíny, náš imunitní systém by se mohl naučit, jak redukovat značnou část nepříjemných symptomů, které postihují lidskou psychiku. A mezi tři nejčastější patří právě stres, úzkost a deprese.
Podle vědců by bylo ideální, kdyby se bakterie do těla vpravovala už v prvních letech života, spolu s ostatními rutinními vakcínami. Už v dětství by se tak lidská těla naučila lépe bojovat se záněty a s jejich vlivem na psychiku. Uvažuje se dokonce i o druhé vakcinaci, která by se pacientovi podána po prožití jakéhokoli významného traumatu, aby se imunitní systém ještě více nastartoval.
