V Rusku se už čím dál více neuplácí za zvýhodňování, ale za plnění své práce.
Korupce patří již tradičně mezi společensky nejvíce probíraná témata, v našem regionu nejsme výjimkou. I Česko se dlouhodobě potýká s příznaky nezdravých návyků v podobě úplatkářství, nepotismu, zkrátka korupce jako takové.
Průzkum Transparency International z roku 2018 hovoří jasně, Česko se v žebříčku korupce nachází na 38. příčce. Od vyspělých evropských regionů jsme tedy pořád vzdáleni.
S obdobným problémem se potýkají i ostatní postsovětské republiky, které bilancují většinou na podobných místech jako my. Výjimkou jsou snad jen Ukrajina a Moldavsko, které i v rámci tohoto seskupení vyčnívají a dlouhodobě se umísťují nejen jako nejvíce zkorumpované země Evropy, ale i světa.
Velký progres naopak zaznamenalo v rámci postsovětských zemí Estonsko, které může jít celému východnímu bloku příkladem. Umístilo se totiž na 18. místě, takže předbíhá i řadu zemí západní Evropy.
Čím více na západ či sever se vydáme, tím více se míra korupce snižuje. Zejména skandinávské země v současnosti slouží jako ukázka toho, jak se to má dělat. Ať už mluvíme o Norsku, Švédsku, Finsku nebo Dánsku, všechny patří k absolutní špičce, co se problematiky týče. Dánsko se dokonce dlouhodobě umisťuje na prvním místě jako nejméně zkorumpovaná země na světě.
Nedáš, nemáš
Přesně na opačném konci je už desetiletí zakořeněné Rusko. To se se svým 138. místem dlouhodobě řadí k tomu nejhoršímu, co lze v rámci úplatkářství ve světě najít. Obrazně řečeno, korupce a uplácení je jednoduše zakořeněné v životním stylu Ruské federace.
