Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Nejnovější výzkum dokazuje, že nejen nedostatek, ale i nadbytek spánku je nebezpečný.
To, že nekvalitní spánek, nebo jeho nedostatek, mohou vést ke zdravotním problémům, dokazují stovky výzkumů. Podle nejnovější studie Coloradské univerzity v Boulderu však i nadměrný počet hodin spánku může mít negativní účinek na naše zdraví.
Podle portálu The Denver Channel vědci určili, že ideální počet hodin, který bys měl spát každý den, je 6 až 9 hodin. S tímto objemem počítali i profesoři a výzkumníci, kteří během 7 let pozorovali vzorek téměř půl milionu účastníků. Jejich cílem bylo dokázat, že délka spánku přímo ovlivňuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Pokud spíme příliš dlouho nebo příliš krátce, zvyšuje se riziko infarktu.
Takto se vyjádřil jeden z autorů studie, který věří, že jejich výzkum je jedním z nejsilnějších důkazů o přímém propojení mezi kvalitou spánku a kvalitou našeho zdraví.
Účastníkům výzkumu bylo 40 až 69 let a nikdy předtím neutrpěli infarkt myokardu. Při dlouhodobém pozorování vědci zjistili, že lidé s genetickou predispozicí na kardiovaskulární onemocnění si díky pravidelnému, 6 až 9hodinovému spánku, snížili riziko infarktu až o 18 %.
Další výsledky studie jsou následující:
Účastníci, kteří spali méně než 6 hodin, měli o 20 % vyšší šanci, že dostanou infarkt;
ti, kteří spali více než 9 hodin, si ji pravděpodobnost zvýšili až o 34 %.
riziko infarktu se zvyšuje přímo úměrně s časem, o kolik delší nebo kratší je spánek člověka.
Dĺžka spánku priamo ovplyvňuje zdravie nášho srdca. Zdroj: unsplash.com
Dlouho se toto spojení nedařilo dokázat
Podle informací The Denver Channel se vědci už velmi dlouho snažili dokázat toto spojení. Nevěděli však, zda kvalita spánku ovlivňuje srdce, nebo je to naopak. Coloradská univerzita však kromě délky spánku pracovala i s genetickými informacemi o účastnících a sledovala 30 dalších faktorů. Délka spánku přímo ovlivňovala pravděpodobnost rizika bez ohledu na ostatní faktory. Mohla je tak vyloučit, čímž dokázala přímé spojení.
Přišla tak k hodnověrným výsledkům, které dokazují, že délka spánku přímo ovlivňuje zdraví srdce člověka, a to jak pro lidi s genetickou predispozicí na infarkt, tak i pro ty, kteří tuto predispozici nemají.
Pro stejné médium se vyjádřil jeden z autorů Iyas Daghlas, podle kterého je toto dobrá zpráva pro veřejnost. Studie podle něj dokazuje, že nezáleží na tom, do jaké rodiny se narodíme. Vyjádřil se následovně:
Bez ohledu na to, jaké riziko srdečního infarktu jste zdědili, zdravé množství spánku může toto riziko snížit na polovinu podobně jako zdravé stravování nebo vzdání se cigaret.
Zdá se tedy, že u spánku platí staré známé: všeho s mírou.
