Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Vytvořila kolekci, kterou nazvala Můj olympijský sen. „Olympijská kolekce, která pojede to Tokia, i kdyby jen ve snu,“ popisuje svou práci autorka Rebeka Hanková.
Písmeno „V” jako sportovní idol Věra Čáslavská, ale i jako havlovský symbol vítězství. Taková je definice kolekce mladé designérky Rebeky Hankové, která svou bakalářskou práci věnovala inovaci olympijského stejnokroje.
Proti současnému oblékání českých olympioniků má totiž určité výhrady. A tak se rozhodla s tím něco udělat. „Můj olympijský sen“, jak se její dílo jmenuje, se dostalo až na pražský Fashion Week v rámci reprezentování Technické univerzity v Liberci, kde Rebeka studuje.
Nová olympijská kolekce pro Tokio? Mladá designérka si přeje, aby český tým inovoval, odkazuje na Věru Čáslavskou Zdroj: Eliška Hauserová
Chtěla by díky tomu nahlédnout do výrobního procesu stávajících kolekcí. Protože olympijské hry nemusí nutně reprezentovat jen sportovními výsledky, důležitý je i celkový dojem z každého týmu, který si na olympiádu přiveze něco ze své kultury – například právě sportovní kolekci.
Zatímco britský olympijský tým má své návrháře z adidasu, francouzský má Lacoste, Američané Ralph Lauren a Švédové H&M, český tým obléká outdoorová značka Alpine Pro.
Rebeka se pokusila otevřít diskuzi, zda by české stejnokroje nemohly být designově více odvážnější, svěžejší a inovativní. Na proces tvorby kolekce, ale i na názory, se kterými se setkala, jsme se zeptali v našem rozhovoru.
Nová olympijská kolekce pro Tokio? Mladá designérka si přeje, aby český tým inovoval, odkazuje na Věru Čáslavskou Zdroj: Eliška Hauserová
Při vytváření kolekce ses inspirovala úspěšnou sportovkyní Věrou Čáslavskou (odtud písmeno V), zároveň odkazuje na Japonsko a taky na české retro. Proč? České olympijské kolekce byly v minulých letech inspirované významnými českými osobnostmi. Mně se ta tradice moc líbila a chtěla jsem na ní navázat. Věra Čáslavská byla vzhledem k Japonsku jasná volba.
Snoubení s Japonskem pro mě bylo přirozené, když se tam olympijské hry budou odehrávat. Retro je odkaz jednak na Věru samotnou, tak na esenci a eleganci sportu.
Zároveň je kolekce minimalistická. Je pro tebe minimalismus důležitý? Není, zrovna to tak vyšlo. Nejsem vyloženě minimalista, zapadalo mi to do konceptu jednoduchosti a mé představy japonské kultury. Říká se, že v jednoduchosti je krása, ale už nikdo neříká, jak těžké je jednoduché věci vytvořit. Žádná chybka se tam neschová.
Jak hodnotíš současnou podobu české olympijské kolekce?
Líbí se mi náměty (inspirace Františkem Kupkou, Alfonsem Muchou, Emilem Zátopkem atd.) a obecně se mi zimní kolekce zdají mnohem silnější a zdařilejší. Plně spokojená nejsem, jinak bych netvořila vlastní alternativu.
Myslím, že v porovnání s dalšími zeměmi jsme zatím pozadu. Jsem zvědavá na Tokio 2020 a těším se, jak bude vypadat modrotisk.
Nová olympijská kolekce pro Tokio? Mladá designérka si přeje, aby český tým inovoval, odkazuje na Věru Čáslavskou Zdroj: Eliška Hauserová
Myslíš, že se návrháři oficiálních českých dresů zdráhají experimentovat?
Myslím, že se nezdráhají, ale otázkou je, jestli k tomu mají prostor. Já do procesu navrhování olympijských kolekcí nevidím. To je můj další krok, pokusit se do procesu nahlédnout, případně se zúčastnit. Nevím, jaké budou možnosti.
Bakalářská práce Můj olympijský sen, jejíž jsi autorkou, právě naráží na nedostatek designérských inovací. Jak myslíš, že se s tím dá bojovat?
Investicí do odborné designérské složky – v Čechách máme skvělých designérů spoustu. Mně by se taky hrozně líbila veřejná soutěž nebo spolupráce s návrháři.
Jsou lidé, kterým se tvá kolekce nelíbí? Proč? Jak vnímáš takovéto ohlasy a co si z nich bereš?
Převahu bílé a střihy si lidé asociují s nemocničním prostředím nebo komunismem. Já ty asociace nemám a během tvoření mě to vůbec nenapadlo. Možná v tom hraje roli generační rozdíl, já tu dobu nezažila. Chápu to, neberu jim to, ale mrzí mě to. Každopádně jsou to pro mě cenné zkušenosti.
Dále kritizují také, „že v tomhle se sportovat nedá". Jednak dá, ale ta kolekce je volnočasová, myšlená například na nošení po olympijské vesnici, není přímo na sportovní výkon.
Co Češi a jejich otevřenost vůči módě? Je to na dobré cestě? Jak to vnímáš? Móda není pro všechny, někdo je jí otevřený a někoho vůbec nezajímá a je to tak v pořádku. Kdyby bylo méně módy a více stylu, tak by to, myslím, nebylo vůbec na škodu.
Na druhou stranu, kdyby se Češi o módu zajímali víc, na olympijské kolekci by se to třeba také promítlo.
A jak hodnotíš současný přístup lidí k fast-fashion? Jaký ty na ni máš názor?
Názor si na ni ještě utvářím. Pro mě je to hodně zahlcující téma. To, že módní průmysl drtí nejen planetu, ale i lidi, se obecně ví. Co s tím, jsem se zatím nikde nedočetla, ani jsem s vlastní řešením nepřišla. Ono to totiž je dost zapeklité, hlavně tím, jaké množství lidí po celém světě živí.
Začátek bych viděla tak, že produkt by měl být kvalitní a zákazník přemýšlivější, protože každá mince má dvě strany. Kvalitní produkt stojí víc peněz, což samo o sobě přemýšlení vyvolává. Nebo vytvořit z fast-fashion olympijské cykly. Trendy by se měnily jednou za čtyři roky, přehlídky jednou za čtyři roky... resp. jednou za dva – letní a zimní. To by bylo zábavné rozpracovat. To by mě bavilo! (smích)
Nová olympijská kolekce pro Tokio? Mladá designérka si přeje, aby český tým inovoval, odkazuje na Věru Čáslavskou Zdroj: Eliška Hauserová
Jak ses dostala ty sama k navrhování?
Vždycky jsem se ráda vyjadřovala skrze oděv, ale nepamatuju si, kdy se to přerodilo v šití a navrhování. Asi v tom hrál roli pocit, když člověku něco vzniká pod rukama.
Vede tě škola, nebo spíš ty sama sebe k tomu snažit se inovovat něco už zaběhlého? Škola nám dává skvělé technologické zázemí, jsou tam lidi s úžasným know-how, ale tu cestu si každý musí najít sám. Možnosti tam jsou a je jen na nás, nakolik je využijme.
Olympijská kolekce byla k vidění na letošním Prague Fashion Weeku. Jaké na ni tam byly reakce? Reakce byly dobré. V tomto případě nešlo hlavně o mě, ale o reprezentaci školy. Ukázat, co vše u nás může vznikat, a tak ta přehlídka byla skvěle rozmanitá.
Z jakých materiálů je tvá kolekce vyrobena?
Co nejvíce českých! Český národní tým si žádá české materiály. Získala jsem je od Milety, AB-texu a Hedvy a cokoli co jde přímo na tělo je z bavlny. High-tech materiály jsou skvělé, ale já jsem ujetá na přírodní vlákna.
Jaké máš další plány do budoucna? Bude to i tentokrát něco, co „boří" zaběhlé principy? Teď nastupuji na textilní inženýrství, taky na TULce a jsem na to hrozně zvědavá. Tvořit budu ve volném čase a jsem zvědavá, jak se nový obor do tvorby promítne. Něco bořit bude, jestli to budou zaběhlé principy, nevím.
