Vytvořila kolekci, kterou nazvala Můj olympijský sen. „Olympijská kolekce, která pojede to Tokia, i kdyby jen ve snu,“ popisuje svou práci autorka Rebeka Hanková.
Písmeno „V” jako sportovní idol Věra Čáslavská, ale i jako havlovský symbol vítězství. Taková je definice kolekce mladé designérky Rebeky Hankové, která svou bakalářskou práci věnovala inovaci olympijského stejnokroje.
Proti současnému oblékání českých olympioniků má totiž určité výhrady. A tak se rozhodla s tím něco udělat. „Můj olympijský sen“, jak se její dílo jmenuje, se dostalo až na pražský Fashion Week v rámci reprezentování Technické univerzity v Liberci, kde Rebeka studuje.
Chtěla by díky tomu nahlédnout do výrobního procesu stávajících kolekcí. Protože olympijské hry nemusí nutně reprezentovat jen sportovními výsledky, důležitý je i celkový dojem z každého týmu, který si na olympiádu přiveze něco ze své kultury – například právě sportovní kolekci.
Zatímco britský olympijský tým má své návrháře z adidasu, francouzský má Lacoste, Američané Ralph Lauren a Švédové H&M, český tým obléká outdoorová značka Alpine Pro.
Rebeka se pokusila otevřít diskuzi, zda by české stejnokroje nemohly být designově více odvážnější, svěžejší a inovativní. Na proces tvorby kolekce, ale i na názory, se kterými se setkala, jsme se zeptali v našem rozhovoru.
Při vytváření kolekce ses inspirovala úspěšnou sportovkyní Věrou Čáslavskou (odtud písmeno V), zároveň odkazuje na Japonsko a taky na české retro. Proč?
České olympijské kolekce byly v minulých letech inspirované významnými českými osobnostmi. Mně se ta tradice moc líbila a chtěla jsem na ní navázat. Věra Čáslavská byla vzhledem k Japonsku jasná volba.
Snoubení s Japonskem pro mě bylo přirozené, když se tam olympijské hry budou odehrávat. Retro je odkaz jednak na Věru samotnou, tak na esenci a eleganci sportu.
Zároveň je kolekce minimalistická. Je pro tebe minimalismus důležitý?
Není, zrovna to tak vyšlo. Nejsem vyloženě minimalista, zapadalo mi to do konceptu jednoduchosti a mé představy japonské kultury. Říká se, že v jednoduchosti je krása, ale už nikdo neříká, jak těžké je jednoduché věci vytvořit. Žádná chybka se tam neschová.
Jak hodnotíš současnou podobu české olympijské kolekce?
Líbí se mi náměty (inspirace Františkem Kupkou, Alfonsem Muchou, Emilem Zátopkem atd.) a obecně se mi zimní kolekce zdají mnohem silnější a zdařilejší. Plně spokojená nejsem, jinak bych netvořila vlastní alternativu.
Myslím, že v porovnání s dalšími zeměmi jsme zatím pozadu. Jsem zvědavá na Tokio 2020 a těším se, jak bude vypadat modrotisk.
Myslíš, že se návrháři oficiálních českých dresů zdráhají experimentovat?
Myslím, že se nezdráhají, ale otázkou je, jestli k tomu mají prostor. Já do procesu navrhování olympijských kolekcí nevidím. To je můj další krok, pokusit se do procesu nahlédnout, případně se zúčastnit. Nevím, jaké budou možnosti.
Bakalářská práce Můj olympijský sen, jejíž jsi autorkou, právě naráží na nedostatek designérských inovací. Jak myslíš, že se s tím dá bojovat?
Co se dozvíš po odemknutí?
- Co někteří lidé na návrhu kritizují;
- jak autorka vnímá otevřenost Čechů vůči módě;
- jak se Rebeka dostala k navrhování;
- z jakých materiálů je kolekce vyrobena;
- jaké byly reakce na Prague Fashion Weeku;
- jaké má autorka další plány do budoucna.
