Může jít o pozůstatek z výbuchu hvězd nebo aktivní fáze černé díry ve středu naší galaxie.
Mléčná dráha je galaxie, jejíž součástí je Slunce a také naše planeta a miliardy dalších hvězd má stále čím překvapovat.
The Atlantic popisuje dávný nález Farhada Jusef-Zadeha, který v ní objevil zvláštní strukturu vyzařující rádiové vlny. Údajně mu připomínala tenoučká vlákna a protože nedávala žádný smysl, považoval je za chybu nebo rušení na záběrech z teleskopu.
Od 80. let minulého století ale různí vědci našli přes 100 takových objektů a dodnes nedokáží vysvětlit, proč a jak vlastně vznikají. Jejich vzhled podle webu mnohým připomíná pozemská zvířata, jako jsou pelikán, myš či had.
“What the astronomer had mistaken for an imperfection turned out to be an entire population of cosmic structures at the heart of the galaxy.” https://t.co/rIlOVGA1mh
— Adrienne LaFrance (@AdrienneLaF) September 21, 2019
Všechny tyto struktury se nacházejí v úplném centru Mléčné dráhy, kolem obrovské černé díry. „Nebyly objeveny nikde jinde,“ vzpomíná původní objevitel, který nyní pracuje jako profesor na americké Severozápadní univerzitě.
Vědcům se nyní podařilo zaměřit na dvě z nich, které jsou gigantické. Zdá se, že všechny takové objekty jsou součástí mnohem větší struktury, kterou pochopíme, až když se od nich rozhodneme „odzoomovat“.
Snad nejlépe by k tomu měl posloužit teleskop MeerKAT v Jihoafrické republice, jelikož zmíněné centrum naší galaxie se během dne nachází přesně nad ním.
„Ve středu galaxie se před pár miliony let stalo něco velmi rychlého,“ říká Fernando Camilo z místní observatoře.
Může jít o pozůstatky výbuchu shluku hvězd nebo vzplanutí samotné černé díry, která si pravděpodobně v minulosti prošla aktivní fází. Uvolněná energie by přetavila mezihvězdnou hmotu, tedy prach, záření a magnetické pole ve vesmíru do takových obrazců.
To by vysvětlovalo i produkování rádiových vln, které můžeme zachycovat i na Zemi.
Na přesnější výsledky ale budeme podle Camila potřebovat ještě mnoho oběhů nad několika pozemskými teleskopy. Teprve potom věda dokáže uspokojivě rozklíčovat všechna měření.
