Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Tohle byly ty nejzásadnější události roku 2019.
Na konec roku jsme si připravili nejrůznější přehledy, které bilancují letošní rok. Společně s nimi jsme se rozhodli udělat i přehled důležitých společenských zpráv. Za tuto dobu se v České republice stalo nemálo událostí, které zahýbaly celou tuzemskou společností a které bychom si měli pravidelně připomínat.
Ať už šlo o kauzy ze světa politiky, kultury, ekologie nebo o tragické události, kterým jsme se letos bohužel také nevyhnuli. Pojďme si je shrnout a zároveň připomenout v následujícím článku.
Česká společnost se v posledních letech značně rozdělila. Jedna strana označuje tu druhou jako tzv. „sluníčkáře“, ta jim to zase vrací nálepkou „slušnočeši“. Může za to i hysterie okolo uprchlíků, která se táhne asi od roku 2015. Za tu dobu vznikla různá více či méně extrémistická hnutí, využívající strachu v lidech – strachu z neznámého.
V některých lidech kvůli tomu vyvěral primitivní rasismus a xenofobie, se kterými se vyrovnávali různými způsoby, ty nejextrémnější pak nekončily jen u facebookových statusů a komentářů, ale demonstracemi, na kterých se hajlovalo, popřípadě úplně jiným způsobem.
Jaromír Balda byl celý život zdánlivě nenápadným českým občanem bez větších společenských problémů. Jenže pak se našel v protimuslimských sloganech hnutí SPD, o čemž svědčí i hovor s okresní koordinátorkou SPD Blankou Vaňkovou, s níž si Balda před útokem volal.
„To je o tom rozežrat Evropu ze všech stran. Já po nich půjdu, jako se jde po potkanech nebo po krysách, jako se jde po škodný v lese (...) Buď my, nebo oni,“ uvedl v hovoru. Mimo jiné tam také řekl, že by ženám v burkách chtěl házet pod nohy molotovovy koktejly.
Ve své vlastní paranoie pak šel vytvořit „důkaz“, po kterém by ostatní uviděli jeho pravdu. Hned dvakrát pokácel stromy na Mladoboleslavsku tak, aby spadly na koleje. Způsobil tím nehody dvou osobních vlaků. Jen štěstím se nikomu nic nestalo. Aby si svůj vymyšlený scénář pojistil, položil na místo činu letáky s nápisem „Alláhu akbar! Česko je nevěřící pes“.
Vyšetřovatelé ho odsoudili na čtyři roky vězení, nepomohlo ani jeho dovolání na nejvyšší soud. Oficiálně první český terorista přišel z druhé strany. Případ ukázal, že tuzemští nacionalisté jsou pro české občany mnohem větším nebezpečím než džihádisté.
Seriál Most! a jeho premiéra na českých obrazovkách
Když na začátku roku zahrnula Česká televize do svého vysílání seriál Most!, možná ani netušila, jaké ohlasy to vzbudí. Nešlo o klasický český seriál, jakých vzniká na tuzemských televizích tucet. Přinesl autenticitu, neotřelý úhel pohledu na komplikovanou problematiku a hlavně diskuzi. Seriál totiž divákům, zabalených do značné vrstvy předsudků, ukázal, že ne všechno musí být nutně černobílé.
Série s puncem potenciální legendárnosti však reálné změny do sídliště Chanov bohužel nepřinesl. Jak jsme se přesvědčili v naší květnové reportáži, mostečtí mají o Chanovu stále zkreslené představy.
„Málokterý Mostečák přijede do Chanova. Ostatně, co by tady dělal? Spousta lidí z Mostu tady nikdy nebyla. Myslí si, že to tady je hrozný. A ono je, ale ne tak jako před dvaceti lety,“ řekl nám ředitel Domu romské kultury Martin Nebesař.
Tak či tak ale jsou podobné seriály prospěšné, společnost spojují a rozhodně by podobné experimentování mělo dostávat na televizních obrazovkách prostor.
Fridays for Future v Česku
Letošní léto bylo nejteplejší za posledních 58 let, průměrná teplota dosahovala 19,5 stupně Celsia. Změny klimatu se dotýkají i nás a už by i to samo o sobě mělo být významnou událostí letoška.
Když se k protestům proti změnám klimatu přidali středoškolští studenti po vzoru mladé aktivistky Grety Thunberg o pátcích vyráželi do ulic a protestovali za ekologičtější smýšlení občanů a hlavně politiků, vzbudili ohlasy z mnoha stran.
Prezident Miloš Zeman o mladých aktivistech prohlásil, že podle něj jde o děti, které se jen chtějí ulít z pátečního vyučování. Jako mnoho jiných politiků. Školních stávek pro klima však pozvolna přibývalo a přibýval i počet lidí, kteří se jich zúčastnili. Česko se tak přidalo ke 150 zemím světa, jejichž studenti stávku taktéž podpořili.
Demonstrace proti Babišovi
Asi málokterá postava vzbuzuje v českém éteru tolik emocí, jako Andrej Babiš. Premiér, který měl, popřípadě má, na triku mnoho různých kauz. Všechny popírá, ale bylo jich tolik, že lidé vyšli do ulic, aby projevili svou nevoli veřejně.
Milion chvilek pro demokracii během několika let nasbírali dostatečnou podporu, aby pak udělali velkou demonstraci v červnu letošního roku na Letné, kde policie odhadla, že přišlo na 200 tisíc lidí. Tehdy šlo o největší protest proti Andreji Babišovi a zároveň za nezávislost justice.
Podobný úspěch pak zopakovali ještě jednou – v listopadu, předvečer symbolického data 17. 11., kdy letenské pláni přišlo akci podpořit 250 000 protestujících. Na akci vystoupili i osobnosti z uměleckého světa.
Na této akci dal Milion chvilek Babišovi jasné ultimátum: buď do 31. prosince odvolá ministryni spravedlnosti Marii Benešovou a zbaví se svého vlivu na firmu Agrofert, kterou má ve svěřeneckém fondu, ale podle evropského auditu na ni má vliv a tím pádem by měl být ve střetu zájmů – anebo ať odstoupí.
Spolek si na další data připravil i další demonstrace. K té poslední na Václavském náměstí a následně u úřadu vlády se zúčastnilo 15 tisíc lidí. Požadovali premiérovo odstoupení, na akci vystoupili i opoziční politici.
Hned další postavou, která značně mísí emoce ve společnosti, je náš současný prezident. Miloš Zeman je politická postava z 90. let a od té doby se přes opoziční smlouvu a pauzu v politice dostal na Pražský hrad. Po svém zvolení prohlásil, že chce být hlavou státu všech Čechů.
„Chci být prezidentem všech občanů bez rozdílu jejich politických názorů, a jsem si vědom toho, že tento závazek nemohu naplnit pouhými slovy, ale především konkrétními činy v průběhu svého funkčního období. Řekl jsem také, že chci být hlasem dolních deseti milionů neprivilegovaných občanů, protože ti privilegovaní svůj hlas nebo spíše hlasy už dávno mají,“ připomněl při první inauguraci své předvolební sliby.
Jenže místo splnění těchto cílů rozdělil různými výroky, bonmoty a kontroverzními názory společnost příliš nespojil. Naopak se k nim ještě přidaly šokující, které i v průběhu letošního roku přibývaly.
Hned v lednu Hrad čelil obvinění, že hradní kancléř Vratislav Mynář se schází s některými soudci. Tehdy jemu i Zemanovi hrozil možný odchod z funkce. Senátor Václav Láska v září dokonce inicioval ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Návrh ale v hlasování nepodpořili poslanci ANO, ČSSD, KSČM a SPD, nikam dál se tak neposunul.
Zeman čelil ale i dalším kauzám. Již od dubna rezonoval mezi českými politiky spor o ministerstvo kultury. Odborníky naštvalo, že tehdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) odvolal ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Zeman se ho však i přesto zastával.
Celý spor vyvrcholil v to, že měl být Staněk z postu odvolán – to však prezidentovi trvalo dlouhé dva měsíce. Předseda ČSSD Hamáček chtěl totiž prosadit Šmardu, s tím ale Zeman nesouhlasil.
Po dlouhých debatách došlo proto na zvolení Zaorálka. Celé procesí zatěžovalo poslance, kteří se tak nemohli důsledně věnovat pracím na svém politickém programu.
Další výraznou událostí byl Zemanův příslib abolice premiéru Babišovi v případě, že by trestní řízení pokračovalo. Abolice znamená, že by využil svého ústavního práva a toto trestní řízení v případě potřeby zrušil. Babiš ale po obnovení procesu (více později) v prosinci letošního roku s takovou možností nesouhlasil, prezident tak náhle otočil a vysvětlil, že žádná abolice vlastně nebude a že by ji bral jen jako prevenci.
Během udělování říjnových vyznamenání prezident rozdal 42 ocenění. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby se mezi nimi neobjevili i agenti StB. Vyznamenání si odnesl například Helmut Zilk, agent, který sloužil Státní bezpečnosti pod krycím jménem Holec. Sloužil komunistům stejně jako advokát a podnikatel Pavel Smutný, který v roce 1980 taktéž přijal členství v StB.
Následující kauza okolo prezidenta se týkala vypovězení smlouvy mezi hlavním městem a Čínou. Nejlidnatější země světa je kritizována za potlačování vlastních obyvatel, Zeman však s jejich prezidentem Si Ťin-pchingem udržuje přátelské vztahy. V rámci toho poslal Číně dopis, ve kterém se vymezil proti Praze a požádal prezidenta o další spolupráci.
Karel Gott zemřel, vyhlášen státní smutek
Rok 2019 byl i plný smutných odchodů. Kromě herce Václava Postráneckého, módní guru Františky Čížkové nebo pozitivitu rozsévajícího Daniela Nekonečného zemřel v osmdesáti letech i zpěvák Karel Gott. Mistr skonal pozdě večer 1. října, doma, v kruhu své rodiny. O zprávě následně informovala jeho manželka Ivana Gottová.
„S nejhlubším zármutkem v srdci oznamuji, že nás včera (v úterý), krátce před půlnocí, po těžké a dlouhé nemoci, opustil můj milovaný manžel Karel Gott. Odešel doma, v tichém spánku, v kruhu své rodiny,“sdělila tehdy Gottová. Zpěvák již měsíc předtím oznámil, že trpí akutní leukémií.
Zpěvák za svůj život oslovil hned několik generací Čechů – patrně nikomu se předtím ani potom nepodařilo dosáhnout tak hlubokého dosahu, jako jemu. A přesně tak vypadalo i rozloučení. Na pražský Žofín se přišly rozloučit masy fanoušků všech věkových kategorií, prostor před jeho vilou na Bertramce obsypaly svíčky.
12. října 2019, v den Gottova pohřbu, byl v Česku vyhlášen státní smutek. Stalo se tak po osmi letech – předtím přetrvával v období 21.–23. prosince 2011 při uctění památky prvního českého prezidenta Václava Havla.
Nabarvené ptáče
Málokdy se stává, aby komerčně úspěšný český film prorazil dál než do komediální bubliny vkusu českého diváka. Nabarvené ptáče to však dokázalo a o jeho kvalitách svědčí například to, že jej hollywoodští kritici zařadili mezi 20 nejlepších filmů podzimní festivalové sezóny.
A nejen to. Nabarvené ptáče je navíc totiž jedním ze dvou českých filmů, které se dostaly do užších nominací na ceny Oscar. Ty každoročně uděluje Americká filmová akademie. Marhoulův celovečerní černobílý snímek bude soupeřit například s jihokorejským Parazitem nebo francouzským muzikálem Les Misérables.
Tím druhým českým filmem, který bude bojovat o Oscara, je krátkometrážní snímek Dcera od studentky FAMU Darii Kashcheevy. Ta si za své dílo již převzala studentského Oscara.
Oslavy 30 let svobody
Loni to byl osmičkový rok, letos jsem slavili významné státní jubileum, které se dotýká nejnovějších dějin České republiky. 17. listopadu 1989 proběhla sametová revoluce a lidé po celém Česku a Slovensku si v neděli připomínali třicet let od této významné události.
Velkolepé oslavy probíhaly v hlavním městě hned na několika místech. Hlavní a největší program však probíhal na Albertově, Václavském náměstí a Národní třídě. Poslední jmenovanou lidé dokonce přetížili. A to tak, že je po 17. hodině samotní organizátoři vyzvali, aby ulici opustili a přesunuli se na Václavské náměstí.
„Odhadované počty účastníků na dnešním pochodu z Albertova je 8 000 až 10 000, počet účastníků v ulici Národní až 40 000. Aktuální počet účastníků na Václavském náměstí je v tuto chvíli 35 000 až 40 000,“ informovala policie. Neslavilo se ale jen v Praze – revoluční program měla většina okresních měst po celé České republice.
Babiš: Česko má Evropské unii vrátit 451 milionů korun, premiér znovu stíhán
Zpráva evropské komise letos v prosinci upozornila na stoprocentní korekce a nejvyšší možný trest pro premiéra Andreje Babiše. Ten totiž prý podle EU profituje z hospodaření firmy Agrofert, která dostala dotace ve výši několika stovek milionů korun.
Evropská unie chce peníze vrátit z našeho národního rozpočtu, z kapes českých daňových poplatníků. Andrej Babiš střet zájmů opakovaně odmítá, o firmách sám hovoří jako o bývalých. Proklamuje, že Česko nic vracet nebude.
„Zásadně odmítám, že by Česká republika musela vracet peníze kvůli mé bývalé firmě. (...) Zaprvé v Agrofertu nejsem a zadruhé vylučuji, že by ČR cokoli vracela. Pravda je na mé straně,“ řekl Seznam Zprávám.
Rozhodnutí o osudu celé kauzy je teď na dalším posouzení vyšetřovatelů. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman mezitím však zrušil rozhodnutí o zastavení jeho trestního stíhání.
Střelec v ostravské nemocnici, který zavraždil sedm lidí a nakonec i sebe
Česko zasáhla v adventní čas tragická událost. 10. prosince totiž vstoupil do čekárny ostravské fakultní nemocnice 42letý stavební technik Ctirad Vitásek z Opavska. V ruce držel nelegálně drženou 9mm zbraň. Pak z ní vystřelil.
Když z nemocnice uprchl, nechal za sebou devět obětí. Sedm z nich zemřelo, dva zranil.
Celá Ostrava se děsila toho, co vraždící muž dál způsobí, mohl se pohybovat naprosto kdekoli a nebyl jasný jeho motiv, takže mohl útočit i jinde. On však jel domů, vlastní matce prozradil, že zabíjel a že teď jde zabít sebe. Žena bleskurychle zalarmovala policii a navedla ji na stopu. Vrah odjel směrem k Děhylovu na Opavsku.
Když pak policejní helikoptéra u tamního lesa kroužila nad Vitáskovým vozidlem, věděl, že je pozdě. Nechtěl nést následky, byl přesvědčený o své vlastní pravdě a chtěl se mstít. Vrah podle odborníků mohl trpět hypochondrickým bludem. Myslel si, že má rakovinu a že ho nikdo zcela záměrně nechce léčit.
10. prosinec 2019 se navždy zapsal do historie České republiky temným písmem.