Za obrovské ztráty mohou pesticidy a rozloha mandlových monokultur.
Stále lehčí dostupnost veganských receptů a boj ekologů a bojovníků za práva zvířat vede ke stále větší konzumaci přírodního mandlového mléka.
Ani to však není bez následků, píše britský Guardian. Produkce mandlového mléka má stát za úhynem miliard včel.
Opylování mandlí má být totiž v současnosti pro včelaře mnohem lepší a výnosnější byznys než výroba klasického medu. Více než 80 % americké produkce mandlí pochází z kalifornského Central Valley, kde novináři sledovali příběh jednoho z farmářů, který své kolonie včel pronajímá i mandlovým megafarmám.
Po přestěhování úlů do Kalifornie začaly včely Dennise Arpa churavět. Roztoči rychle napadli 150 úlů a během pár měsíců takto přišel až o 12 % svého roje. Navíc nebyl jediným takovýmto chovatelem a spojitost s přesunem včel na mandlové farmy byla hned zřejmá.
Komerční chovatelé v USA takto v průběhu loňské zimy přišli o 50 miliard včel, tedy více než třetinu populace. „Je to jako posílat včely do války. Mnohé se nevrátí,“ cituje deník Natea Donleyho, vědeckého pracovníka v Centru pro biologickou rozmanitost.
Příčinou úmrtí včel mají být obrovské rozměry mandlových polí a také chemikálie, které se při jejich pěstování používají.
V Kalifornii je mandlí tak mnoho, že včely vlastně žijí v monokulturách. Jiné rostliny ani nevidí a samotné mandle postřikují pěstitelé pesticidy více než kteroukoli jinou plodinu v USA. Jedním z nejrozšířenějších je herbicidní glyfosát, jehož smrtelné účinky na včely již byly prokázány. K opylování mandlí navíc dochází poměrně brzy, včely se tak ze zimního spánku probírají o měsíc až dva dříve, než byly zvyklé ve svém přirozeném prostředí.
V kalifornském regionu navíc farmy opylují najednou množství různých včelstev, což riziko nákazy jen zvyšuje: „Jsou zde stovky až tisíce úlů od různých chovatelů soustředěných na jednom území. Je to jako kdyby vaše včely šly do baru pro svobodné a potom měly nechráněný sex,“ říká Dennis Arp.
Pro chovatele je přesun jejich včel na mandlové pole stále výnosným byznysem. Arp takto loni v únoru nainstaloval 1 500 úlů a za jeden vydělal 200 dolarů. Přichází však až o 30 % včel ročně a za poslední rok na pokrytí těchto ztrát utratil přibližně 50 tisíc dolarů.
Řešením tohoto nešťastného koloběhu mohou být jasná pravidla při rozmisťování úlů a také rozšíření bio-farem, nebo alespoň farem s vyšší biodiverzitou.
Součástí iniciativy Bee Where (slovní spojení, které v angličtině zní jako „beware – pozor“) je povinnost chovatelů registrovat polohu úlů. Jiný program zase pracuje na vysazení květin, hořčice a jetele mezi mandlovníky. Ty by měly včely vyživovat a poskytnout jim jakýsi ekologický plot, který je bude držet v jedné lokalitě.
Průměrný Američan sní podle průzkumu agentury Nielsen 900 gramů mandlí ročně, ale spotřeba mandlového mléka za posledních pět let stoupla až o 250 %.
