Ženy se ve věznici dostávají do konfliktu často. Muži to nemohou pochopit, říká ředitelka ženské věznice (Rozhovor)

Člověk má občas nepříjemné tušení, že by tam někdy mohl skončit, osobně jsem však netušil, že se tam nakonec pohrnu dobrovolně. Řeč je o budově s velkými neprostupnými zdmi, mřížemi na oknech a ozbrojenou ochrankou. Správně, domluvil jsem si rozhovor ve věznici, která je však něčím specifická. Odsouzené totiž tvoří pouze ženy. A s ženou, jež jednu z těchto instituci řídí, jsem se sešel.

Ony totiž věznice pouze pro ženy existují dvě. Jedna z nich je v Ústeckém kraji, v Drahonicích na Lounsku. Ve vesničce se zhruba třemi desítkami domů, kde se nachází pouze věznice a nic víc. Pro mě mnohem dostupnější variantou bylo zařízení na Vysočině na půl cesty z Brna do Prahy. Věznice kousek za Havlíčkovým Brodem ve městě Světlá nad Sázavou.

Má cesta za ředitelkou ženské věznice Světlá nad Sázavou Monikou Myšičkovou nebyla nikterak složitá, přestože by se určitě našel způsob, jak ji zpříjemnit. Mohla by například vést přímá autobusová linka z vlakového nádraží k věznici. Třeba i proto, že leží až na druhém konci města a také proto, že, jak jsem se dozvěděl, tuto půlhodinou štreku musí někteří zaměstnanci chodit denně.

Pochopitelným zádrhelem v plynulosti mého putování byla vstupní prohlídka u brány příslušníky Vězeňské služby, která mě samozřejmě odzbrojila. Musel jsem si zamknout svůj telefon společně s dalšími věcmi do skříňky u vstupu, což byl vskutku zvláštně nepříjemný pocit. Po projití detektorem kovů a podstoupení potřebných procedur mi už ale nebránilo nic, abych mohl konečně zaklepat na dveře ředitelčiny kanceláře.

Doporučeno

Mafián Reichel: Když jsem vešel do místnosti, gangsteři mu řezali hlavu 28. července 2019 v 14:48

Kolik odsouzených se zde ve věznici nachází?

V současné době se zde nachází 830 odsouzených žen. Do nedávna jsme zde měli i jednu vazebně stíhanou ženu, která byla teď propuštěna.

V Deníku N jsem četl, že na 100 tisíc obyvatel České republiky připadá 209 vězňů, což je po Litvě druhé nejvyšší číslo v Evropské unii. Máte pocit, že i vaše věznice kapacitně nestačí?

Věznice Světlá nad Sázavou, když vznikala, tak měla nižší kapacitu. Bylo to asi 550 žen. Postupem času jsme museli, bohužel, kapacitu navýšit. Každopádně ty prostory k dispozici byly, a proto se využívají. Stále dodržujeme zákonem stanovené metry čtvereční, které připadají na ubytování jak odsouzené ženy, tak mužů. To je obdobné. 

Leckdy je to naše prostředí mnohem hezčí než to, co měly venku. Některé z těch žen byly třeba bezdomovkyně. 

Jak vlastně vězeňská cela vypadá?

Cely dle stupně zabezpečení vypadají jinak. My jsme věznice s ostrahou. Pro trvale pracovně nezařaditelné ženy, což mohou být ženy důchodového věku nebo ženy nemocné, které k tomuto mají stanovenou zdravotní klasifikaci. 

Základní členění je následující: věznice má vysoký, střední a nízký stupeň zabezpečení. Je to podobné jako ve škole, vysoký je horší, tam mají ženy delší tresty za závažnější trestnou činnost. Podle toho také s ženami pracujeme. Chceme, aby u nich vznikaly tendence se propracovat do středního a nízkého stupně. 

V současné době máme velmi podobné oddíly, kdy na jednom je 56 žen po osmi na ložnici. Což není příliš přívětivé, je to mnoho žen na takovém prostoru. V cele na vysokém stupni má odsouzená k dispozici postel, poličku, vlastní vestavěnou dřevěnou skříňku v chodbičce nebo má takzvaný bunkr, takovou kovovou skříň. A jelikož je tam těch žen hodně, tak mají ještě takové přídavné skříňky, které mají na stěně. Tady jsme poměrně omezeni, co se týká vybavení. Postupně přidáváme. 

Ve středním stupni se ženy objeví za ne zas tak závažnou trestnou činnost. Ty více opouští věznici v souvislosti s návštěvou, v souvislosti s kontaktem s rodinou, jezdí na přerušení výkonu trestu... Tak i tam více povolujeme, aby si například tu celu mohly dozdobit.

Cela pro ženy zařazené v ostraze s nízkým stupněm zabezpečení

Jedná se o takové detaily jako květinová výzdoba, záclony na oknech. Mají tam povoleny některé věci navíc. 

Co do vybavení jsou na tom nejlépe ženy na nízkém stupni, kde mají třeba před podmíněným propuštěním a my chceme, aby se to prostředí co nejvíce přiblížilo tomu domácímu. Leckdy je to naše prostředí mnohem hezčí než to, co měly venku. Některé z těch žen byly třeba bezdomovkyně. 

Mají dřevěné postele a velmi hezky vymalováno. Mají k dispozici kulturní místnosti a samoobslužné místnosti, kde rozvíjíme další dovednosti žen. Velmi intenzivně se soustředíme na to, abychom je připravili na propuštění.

Jakým způsobem jsou odsouzené do cel rozdělovány?

Ženy jsou rozdělovány zaprvé podle stupně zabezpečení, dále přihlížíme například k tomu, jestli jsou to kuřačky. Roli hraje také to, jestli je odsouzená více trestaná nebo prvotrestaná. Zcela určitě také oddělujeme ženy mladistvé. Není na místě, aby byly dohromady s dospělými ženami. Pracujeme s nimi velmi terapeuticky, jelikož to jsou velmi mladé ženy. Ještě dívky, se kterými se musí pracovat intenzivněji. 

To je základní rozdělení. Na tom konkrétním oddílu se ženy snažíme dělit podle takzvaných diferenciačních skupin. Je to takové očíslování, jedna dva tři, jako ve škole. Jednička je žena, která na sobě pracuje, myslí to se sebou vážně. Pracuje, vzdělává se, je v kontaktu se svou rodinou. Snaží se napravit to, co způsobila svou trestnou činností.

Ve druhé skupině jsou často ženy, které k nám teprve přichází. My je neznáme, ony si teprve začínají budovat svou cestu. Ve třetí skupině jsou ženy, které na sobě pracovat nechtějí a  dělají potíže i přes opakované snahy našich zaměstnanců o nápravu. Nebylo by tedy dobré, aby demotivovaly ženy, které to se sebou myslí vážně. 

Konkrétní rozdělení do ložnic si řídí vychovatel oddělení výkonu vazby a trestu, který má na starosti samotný oddíl.

Když žena nastupuje do cely, co všechno si může vzít s sebou?