Teploty pod nulou, chybějící pitná voda i zásoby jídla. Uprchlické drama na řecko-tureckých hranicích se vyostřuje

České internety opět plní „strašáci“ v podobě článků o uprchlících, kteří zaútočí na naši zemi. Na hranicích Řecka a Turecka je od víkendu vyostřená situace, důvod k panice ale zatím není. Pokud ano, tak jen pro uprchlíky, které čeká možná několik nocí venku na mrazu bez vody či jídla.

U města Edirne na turecké straně se v posledních dnech podle Times shromáždilo již přibližně 24 000 uprchlíků a migrantů, kteří uvěřili slovům tureckého prezidenta Erdogana o otevřených hranicích do Evropské unie. Nedostanou se ale zatím dále než jen do „zóny nikoho“.

ČTI TAKÉ Islámský stát ležící, spící: Hrozba, kterou nelze zažehnatIslámský stát ležící, spící: Hrozba, kterou nelze zažehnat

Otevřené dveře

„Co jsme udělali? Otevřeli jsme dveře!“ prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan podle televize Al Jazeera víkendu na zasedání vlády. „A ty dveře nezavřeme... Proč? Protože Evropská unie musí dodržovat své sliby.“

Znamená to, že Turecko již neplánuje na hranicích s Řeckem zachytávat uprchlíky, kteří se snaží dostat do Evropy. Dosud tak činilo na základě smlouvy s Evropskou unií z roku 2016.

„Byla to formální dohoda, která hovoří o tom, že Turecko ponechá uzavřené hranice pro uprchlíky a nedokumentované migranty a EU mu za to bude ročně posílat nějaký balík peněz. Zároveň, že bude probíhat přesídlování uprchlíků na bázi 1:1 – tedy pokud Evropa vezme jednoho uprchlíka, jednoho si nechá Turecko. Ale Evropa jich tolik nepřijala, to je jeden z důvodů, o kterých mluví i Erdogan,“ vysvětluje expert na tureckou politiku z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě Vladimír Bízik.

ČTI TAKÉ Nur Ashraf Bekai učí romské děti ve vyloučené lokalitě. Do Česka přišla z Libanonu (Rozhovor)Nur Ashraf Bekai učí romské děti ve vyloučené lokalitě. Do Česka přišla z Libanonu (Rozhovor)

Bylo jim řečeno, ať utíkají do Evropy, tam vás vezmou, ale to nebyla pravda

Ve skutečnosti je ale za Erdoganovým krokem podle Bízika frustrace z vojenského zásahu syrské armády v provincii Idlib v těsném sousedství syrských hranic, při které zemřelo více než třicet tureckých vojáků. Právě tato oblast je poslední pod kontrolou rebelů a islamistů v roky trvající občanské válce. Turecko se zde snažilo hrát roli jakéhosi garanta a poslalo na toto území i vojáky.

Ale v posledních týdnech syrská armáda a ruské letectvo zintenzivnily boje a zatlačují rebely na stále menší a menší území. Utíkají i civilisté, v posledních týdnech jich před násilím uprchlo asi milion. Navíc se jich v provincii Idlib tísní statisíce v provizorních táborech, mnozí bez přístupu k pomoci. Hranice mezi Sýrií a Tureckem jsou zatím neprodyšně uzavřeny vysokou zdí. Není zřejmé do kdy Turecko bude držet hranice uzavřené, hrozí totiž humanitární katastrofa. V Turecku jsou přitom již miliony uprchlíků, o které se země nezvládá starat.

Ze strany Turecka ale může jít spíše o taktiku, jak donutit Evropu a NATO, aby jim pomohly v boji proti Sýrii. Erdogan a jeho úřad použili uprchlíky jako hlavní „páku“.