Teploty pod nulou, chybějící pitná voda i zásoby jídla. Uprchlické drama na řecko-tureckých hranicích se vyostřuje

„Erdogan řekl, že nebude blokovat migrantům útěk z Turecka směrem do Řecka. Řekl to i v televizi, která vysílá v arabštině pro uprchlíky. Ukázal tam přesné mapky, kudy mají utíkat, kde jsou hraniční přechody. Dokonce vypravili autobusy, které je měly brát k řecké hranici, do města Edirne. Takže nejenže neblokuje hranice, ale on je tam i polooficiálne sváží,“ vysvětlil Bízik.

Bez jídla či vody v mrazech

Situace na hranicích se zhoršuje, přichází stále více lidí. Řekové je aktuálně zcela uzavřeli a nepouštějí přes ně žádné žadatele o azyl. Policisté proti uprchlíkům, mezi nimiž je mnoho rodin s malými dětmi, už několikrát použili slzný plyn či oslepující granáty. Uprchlíci na ně prý zaútočili kameny.

Jejich situace je zoufalá, teploty se v noci blíží k nule, chybí pitná voda i zásoby jídla. „Mezinárodní organizace pro migraci ve spolupráci s partnery v Izmiru a Edirne distribuují termální přikrývky, jídlo, vodu a zranitelným osobám poskytují základní humanitární pomoc. Migranti jsou vystaveni nepříznivým povětrnostním podmínkám v důsledku nízkých teplot a větru,“ řekl pro REFRESHER Michal Milla ze slovenské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). 

Lidé si v hraničním pásmu staví svépomocí příbytky, provizorní stany. Někteří se snaží schovat ve sklenících, které tam měli místní zahrádkáři. „Bylo jim řečeno, ať utíkají do Evropy, tam vás vezmou, ale to nebyla pravda,“ dodává Vladimír Bízik.

Stačí pomoc z Evropy?

Evropská unie již ze svého rozpočtu vyčlenila 700 milionů eur na podporu obrany řeckých hranic. Lídři EU v úterý osobně navštívili hranici, aby podle Euronews podpořili snahu Řeků o udržení hranic. Dostanou také novou pobřežní loď, 6 kontrolních člunů, dvě helikoptéry, letadlo či vojenská vozidla s termovizemi. Pozemní síly posílí sto dalších hraničářů. 

„Přišli jsme sem, abychom Řecku dali jasný důkaz solidarity a podpory ze strany Evropské unie,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen podle China Daily. „Je to odpovědnost celé Evropy jako celku a ti, co se snaží testovat naši jednotu, budou zklamáni.“

Na hranice začátkem týdne přijela pomoci i evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex.

Frontex Management Board, which is holding an extraordinary meeting today, has agreed that the Agency fully supports Greece in addressing the current situation at its external borders towards Turkey and to act in the spirit of European solidarity https://t.co/1XDkRfEMU0 pic.twitter.com/GdAfCKzqS4

— Frontex (@Frontex) March 3, 2020

Podle Vladimíra Bízika by ale nejlepší pomoc byla, kdyby Evropská unie co nejdříve začala pracovat na nové strategii přesídlení migrantů, která by vyústila do upravené smlouvy s Tureckem. „Ta dohoda, která tam byla, vyhovovala Evropě, ale z pohledu Turecka byla neudržitelná. Mělo by dojít k nové dohodě a většímu přemísťování migrantů do Evropy, ale tomu vnitropolitická situace v evropských zemích moc nepřeje. To je velmi náročná situace, jak to vyřešit.“

Evropská unie se na spravedlivém rozdělování migrantů ale nikdy nedohodla, i když se to probírá v médiích i vyjádřeních politiků od uprchlické krize v roce 2015. Podle Mezinárodní organizace pro migraci by určitě pomohlo posílení řeckých úřadů, které by lépe stíhaly přijímat a prověřovat individuální situaci příchozích lidí. 

„Je důležité urychleně identifikovat případné ohrožené osoby, jako jsou osamělé matky s malými dětmi či senioři a poskytnout jim potřebnou pomoc. Pokud jde o oprávněné žadatele o azyl, je třeba o žádostech co nejdříve rozhodnout a umožnit dotčeným žadatelům integrovat se, ať už v Řecku nebo jiné zemi EU, která tyto osoby přijme. V případě migrantů, kteří o azyl nežádají nebo na něj nemají nárok, zajistit jejich návrat do země původu,“ dodává Michal Milla.

Kvóty ne

Uprchlickou otázku řešili ministři vnitra na středečním zasedání v Bruselu, pokračovat budou i ministři zahraničí v pátek. Stanovisko Česka ale zůstává v otázce přerozdělování uprchlíků neměnné – uprchlické kvóty odmítáme.

To jsou přece lidé, kteří potřebují pomoci. Otázka pro nás je, jak jsme schopni jim tu pomoc dát – jestli vůbec tak velkému počtu můžeme poskytnout pomoc, nebo ne. Ale nejsou to žádné hordy, ani žádná zvířata, jsou to lidé jako my, kteří se ocitli v nezáviděníhodné životní situaci!

Zopakuje se krize?

Co aktuální živí všechny dezinfoweby na českém internetu je otázka, zda bude další migrační krize jakou Evropa zažila v letech 2015 až 2016. „Nepokládám to za pravděpodobné,“ odpověděl na otázku Milla. „Zároveň ale musím dodat, že to není vyloučeno, protože stále chybí reálné legální možnosti, jak dostat lidi do bezpečí a dlouhodobě stabilizovat jejich životní situaci, například znovuusídlování či relokační programy.“

Michal Milla dodává, že pokud by se v Evropské unii objevili i nějací noví migrující lidé, určitě jich nebude tolik jako v roce 2015, když přes Evropu prošlo téměř milion uprchlíků.

Expert z Katedry mezinárodních vztahů MUNI Vladimír Bízik dodává, že vyjádření o „stádech muslimů“ či „islámské invazi“, které se objevují zejména na dezinformační webech, jsou popírání lidskosti a vykazují známky nenávistného projevu. 

„Vždyť to je nesmysl, to je dehumanizace skupiny lidí! To jsou přece lidé, kteří potřebují pomoci. Otázka pro nás je, jak jsme schopni jim tu pomoc dát – jestli vůbec takovému velkému počtu můžeme poskytnout pomoc, nebo ne. Ale nejsou to žádné hordy, ani žádná zvířata, jsou to lidé jako my, kteří se ocitli v nezáviděníhodné životní situaci, ať už z důvodu války jako Syřané, nebo z důvodu, že považují situaci v zemi odkud přišli, za nezvládnutelnou a kdosi jim řekl, že v Evropě je čeká ráj. Kvůli tomuto se dostali do takové šlamastyky.“