Vědce tato zima překvapila, ozonová díra nad severním pólem Země má téměř 1 milion kilometrů čtverečních.
Stávající opatření a omezení v boji s koronavirovou pandemií zřejmě pomohla vyčistit ovzduší v několika světových metropolích.
Ani zdaleka to ale neznamená, že díky těmto pár týdnům dokážeme zvrátit všechny klimatické změny.
Evropská kosmická agentura ESA informuje o neobvykle velké ozónové díře, která se otevřela nad Arktidou, tedy severním pólem Země.
Ozónová vrstva nás chrání před škodlivým ultrafialovým zářením ze Slunce a díra v ní je, bohužel, už poměrně známým jevem. V minulosti její ztenčování způsobovaly zejména freony, ale vědci ji obvykle vždy na podzim pozorují na opačném konci světa – nad Antarktidou na jihu.
Data, která nyní sesbíral satelit Copernicus Sentinel-5P jsou tedy smutným překvapením, ačkoli oproti svému sousedovi napříč planetou jde o stále zanedbatelný problém.
„Ozónová díra, kterou nad Arktidou pozorujeme tento rok, má maximální rozptyl méně než 1 milion kilometrů čtverečních. To je málo ve srovnání s dírou nad Antarktidou, která může dosáhnout velikosti okolo 20 až 25 milionů km2 s normálním trváním 3 až 4 měsíce,“ říká Diego Loyola z Německého vesmírného centra.
Díry vznikají při extrémně nízkých teplotách atmosféry pod -80 °C, slunečním záření, větru a právě působením škodlivých plynů. Na severu tak nízké teploty nebývají, avšak letošní rok je výjimkou.
Zákaz používání freonů měl přitom přispět k tomu, aby se díry zcela zacelily. Od roku 2000 se obnoví přibližně 1 až 3 % plochy každých deset let, úplné zavření by tedy na severní polokouli a v středních výškách mělo nastat již v roce 2030, na jihu pak v roce 2050.
O 10 let později by se měly přidat i právě oba polární regiony, které jsou dnes postiženy nejvíce.
