Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Rap drogy nejen oslavuje, ale také předkládá surovou zpověď o životě interpretů. Pojďme se na některé postřehy podívat.
Rap není prvním žánrem, který by byl propojen s drogami. Stačí si pustit techno nebo skladby ze sedmdesátých let. Je však zakořeněný v pouličním životním stylu a častokrát právě odtud pochází i drogy a jejich dealeři.
Tématika závislostí se tak objevuje v textech raperů už od prvočátku a přináší různé zajímavé vhledy do životních osudů těch, o kterých pojednávají. A to nejen u amerických raperů, kteří se museli potýkat s pouličními přestřelkami a válkami gangů, ale i těch českých.
Je to oslava drog, nebo surový popis reálných příběhů? Podíváme se na několik netradičních příběhů mapujících drogy a jejich užívání v rámci rapového žánru, autentický a ryzí průnik do temného světa drogových uliček.
Je rok 2000 a Necro vydává skladbu I Need Drugs. Ve VHSkovém videoklipu pózuje vedle svého strýčka Howieho, který si přímo na kameru vpravuje do žil různé tvrdé drogy. „Jedlá soda a kokain, jak krásné, jen si najdu dýmku a jsem vybavený,“ rapuje Necro o životě Uncle Howieho, referujíc na způsob konzumování cracku, který je v Americe mezi narkomany enormně oblíbený.
Howie byl ve svém životě po mnoho desítek let závislý na heroinu, kokainu, cracku i metadonu. Ani přesto všechno ho rapeři neodmítali, ale naopak ho brali takového, jaký je.
Howardův druhý synovec – raper Ill Bill se o něj jako dítězajímal, když byl na dně a strýc se o něj staral. Jednoho dne mu koupil baskytaru, čímž v něm nastartoval jeho zájem o hudbu. „Požádal jsem mámu, aby mi dala baskytaru, požádal jsem otce, požádal jsem babičku, bůh jí žehnej, ani nevěděla, co je baskytara. Poslední člověk, o kterém jsem si myslel, že by mi ji dal, byl můj strýc. Ne, protože by to nebyl skvělý chlap, víte, ale byl to feťák,“ vzpomínal Ill Bill v rozhovoru pro magazín Vice. Jeho vstřícnost a loajalita vůči mladým raperům byla velká a oboustranná.
V roce 1998 po něm Ill Bill pojmenoval nahrávací společnost Uncle Howie Records. Byl jejím maskotem. „Otevřel jsem mu obzory ještě když byl mladý. Víš, jak jsem hrdý na to, že vzal tu malou kytaru, sám se na ní naučil a pak vytvořil label pojmenovaný po mně? I když odejdu, něco bude přetrvávat věčně. Mám nahrávky, na kterých je moje fotka!“ řekl ve zmiňovaném rozhovoru Howie.
Stal se inspirací pro celou někdejší (a v roce 2014 znovuobnovenou) brooklynskou hiphopovou kapelu Non Phixion. Ill Bill o něm složil píseň My Uncle, jednu z nejlepších a nejupřímnějších skladeb jeho dosavadní kariéry. Rapuje v ní o svém strýci jako o člověku, který umíral z cracku ve svých vlastních zvratkách (kvůli čemuž prošvihl let do České republiky), ale kterému se snažil vždycky pomoct, aby se tvrdých drog vzdal.
Bohužel tento příběh má tragický konec. Letos v březnu to bylo deset let, co Uncle Howie zemřel. Léta nitrožilní spotřeby drog a neřízený životní styl u něj zapříčinily zdravotní komplikace, které nakonec vyústily v náhlou smrt.
Eminem a jeho kombinace silných léků
Eminem se před několika dny pochlubil svým čistým štítem, co se braní drog týče. Je už dvanáct let čistý. Jeho příběh je důkazem, že ani sláva a miliony prodaných desek nemusí být zárukou životního úspěchu. Prošel si silnou závislostí na lécích a bral kombinaci benzodiazepinů, sedativ a opiátů.
V roce 2007 bral 30 vicodinů denně. Deprese střídala depresi, stav totální bezmoci a paranoidní a sebevražedné myšlenky. Nemohl spát, stavy ho svíraly do takové míry, že to vypadalo, že brzy zemře. Podle svých vlastních slov ho ovládal „mozek závislého“. Své problémy přebíjel dalšími prášky.
Navíc trpěl přejídáním. Jak sám prohlásil podle časopisu Business Insider, vrstva vicodinu a valia, které léta bral, zanechávala v jeho žaludku „díru” a aby se vyhnul bolesti žaludku, neustále jedl.
„Pilulky, které jsem bral, mi opravdu ku***ly náladu,“ přiznal Eminem pro magazín GQ. „Způsobovaly mi depresi a jak víte, dostaly mě do začarovaného kruhu deprese.“ Cítil se kreativně bezmocný a fyzicky znecitlivělý. Nemohl najít žádné východisko.
Zdroj: Mika-photography/Wikimedia Commons
Jednoho dne onoho roku si vzal od svého „známého“ metadon, aniž by tušil, jaká je kvalita drogy a co to vlastně pro něj může znamenat. Vzal si jich víc, než měl. Zkolaboval.
„Kdybych věděl, co to je, asi bych to nevzal. (...) Lékař mi řekl, že množství metadonu, které jsem si vzal, bylo podobné jako čtyři sáčky heroinu,“řekl pro MTV. „Kdybych se do nemocnice dostal asi o dvě hodiny později, zemřel bych. Moje orgány selhávaly. Játra, ledviny, všechno.“ Měl velké štěstí, že se mu jen díky velké vůli žít podařilo s kolapsem bojovat. Musel začít znovu.
Spásu našel ve sportu. Rozhodl se neplácat se ve starém životě plném beznaděje a raději začít běhat. „Dalo mi to přirozený endorfin, ale také mi to pomohlo spát, takže to bylo perfektní,“ řekl Eminem v rozhovoru pro Men's Journal. „Je snadné pochopit, jak lidé nahrazují závislosti cvičením."
Jak sám raper na svém Twitteru nedávno avizovat, dnes je již dvanáctým rokem bez drog.
V roce 2010 se o svém střízlivění vyjádřil ve skladbě Not Afraid. „Bylo to moje rozhodnutí, být čistý, udělal jsem to pro sebe / ovšem pravděpodobně jsem to udělal podprahově pro vás. Mohl se tak vrátit úplně nový já, pomohli jste mi s tím, ani si to neuvědomujete,“ rapuje ve třetí sloce. V textu neoslovuje své fanoušky, nýbrž své dcery – Hailie, Whitney a Alainu.
Lil Waynovy fialové záchvaty
Lean. Kodeinový nápoj způsobující euforii a opilost, o kterém rapeři často hovoří ve svých textech, se stal modlou všech atlantských interpretů. Jeho konzumace ale může způsobovat velmi vážné zdravotní komplikace. Důkazem toho je Lil Waynův příběh, jemuž závislost na fialovém smrtícím drinku mohla stát nejen kariéru, ale i život.
V roce 2013 obletěla svět informace, že byl hospitalizován v nemocnici poté, co protrpěl několik záchvatů v řadě. Ohrozily ho na životě. Weezy to později vysvětlil pro Radio Power 106. „Špatnou zprávou je, že jsem epileptik, jsem náchylný k záchvatům. Tohle není můj první, druhý, třetí, čtvrtý, pátý, šestý, sedmý záchvat. Měl jsem spoustu záchvatů, o nichž jsi prostě nikdy neslyšel,“ vysvětlil.
„Tentokrát to ale bylo opravdu špatné, protože jsem měl tři v řadě a při třetím se moje srdeční frekvence snížila na 30 procent. V podstatě jsem mohl zemřít, proto to bylo tak vážné. Důvodem záchvatů je výhradně stres, žádný odpočinek, přepracování sebe sama,“ dodal.
Jenže není to tak úplná pravda. Ano, pokud nějaký jedinec trpí epilepsií, pak jsou záchvaty nepříjemnou, ale poměrně obvyklou součástí života. Mnohdy nevyžadují výjezd do nemocnice. Záleží na intenzitě. Jenže mohutné nasávání „purple drinku“, jak se lean v atlantském žargonu nazývá, věci rozhodně nepřispívá. Podle informací Daily Beast se v raperově okolí množily zprávy o tom, že to s jeho konzumací přeháněl.
V roce 2008 v rozhovoru pro MTV sám uznal. „Každý chce, abych s tím seknul. Není to tak snadné,“ řekl. Při abstinenci je to prý, jako by cítil „smrt v žaludku“. Nepřipomíná to předchozí příběh o Eminemovi?
Závislost je ale silná a Weezy si ji dlouhou dobu nechtěl připustit. Chtěl dělat rap, chtěl pracovat. Rád by s leanem skončil, ale závislost ho zase přemohla. „Nemůžeme ho přimět, aby udělal něco, na co není připraven,“ řekl Daily Beastu raperův blízký přítel. Musel si dát na čas pauzu.
V červnu 2016 ho lean opět vytrestal, když si ho, v oblibené kombinaci se Spritem, dopřával na palubě svého soukromého letadla. Wayne dostal záchvat a letadlo muselo dokonce nouzově přistát.
V roce 2017 média opět informovala o jeho dalším velkém kolapsu, který téměř předcházel smrti. „Lil Wayne hospitalizován po několika záchvatech,“ psaly opět titulky magazínů. Jak povědomé.
Lil bro ....we appreciate all the prayers and love #FreeC5
Wayne aka Lil Tunechi se z toho naštěstí dostal a o pár dní později už byl zpátky ve studiu. „Je to workoholik. To ho přivedlo na místo, kde je nyní. Je ve studiu po celou dobu, snaží se dělat hudbu, přejít tuto situaci a dát svým fanouškům, co potřebují,“ řekl jeho manažer Cortez Bryant.
Zdá se, že poslední velký záchvat ale přeci jenom Lil Wayna postavil do zásadního rozhodnutí: buď hudba a zdraví, nebo lean.
LUCKI – Body High
V Česku nepříliš známý raper Lucki aka Lucki Eck$, vyznavač alternativního trapu, vydal v roce 2014 skvělý projekt s názvem Body High. Dává smysl ponořit se do něj od první až do poslední skladby. Body high v překladu definuje účinek marihuany, který je charakterizován známým pocitem uklidnění a otupělosti.
Tehdy zhruba teprve 18letý raper na něm popisuje prohlubující se závislost na drogách, track od tracku se stává otupělejším a apatičtějším vůči svému okolí. Hned na úvod říká, že porušil jedno z přikázání Biggieho Smallse, o kterých se legenda zmiňuje ve skladbě Ten Crack Commandments.
Čtvrté přikázání totiž ve volném překladu zní, že by prodejce – v tomto případě dealer – nikdy neměl užívat něco, s čím chce obchodovat.
Lucki vypráví svůj skutečný příběh o tom, jak drogy ovlivňují jeho vztahy s jeho přáteli a klientelou. Přestává si všímat svých problémů, přestává je řešit. Tak jako každý narkoman se přestane zajímat o sebe i své okolí a tento problém je schopen reflektovat jen v krajních situacích, které ale opět vymažou drogy.
Mnoho rapových skladeb je o umělcově zkušenosti s dealováním, projekt Body High je unikátní v tom, že Lucki na něm popisuje pád prodejce drog k jejich samotnému užívání. Nepopisuje principy ulice a drogového byznysu jako takového, ale své osobní postřehy, protkané skvělými beaty.
Peří, herák, toluen a tripy
V Česku si drogami prošlo spousta raperů, veřejně o nich mluví třeba Kato. V rozhovoru pro REFRESHER zavzpomínal na to, jak začal s drogami. „Já jsem nejdřív odzkoušel extáze a byl to dvouměsíční mejdan, jenže pak už mi to nic nedělalo, takže s něma jsem automaticky přestal. Spíš perník mě bavil. Modely to byly trochu jiné než dnes, výrazně silnější. Tenkrát byl solutan, než ho zakázali, to byly dryáky,“ řekl.
Právě pervitin se objevuje v českých textech jakožto droga, která s lidským osudem dokáže pořádně zamávat. Temná tématika užívání tvrdých drog se objevuje v rapu v mnohem větší míře. Zřejmě si vzpomeneš na legendární track Du dolů od Vladimira 518 z roku 2004. Přinesl vhled do životní úzkosti plné heren, nádražních hal, nekvalitního pervitinu a stále větší odchylky od běžné společnosti. Směrem dolů, do hlubin zoufalství, odkud to vypadá, že nevede žádná cesta. Sonda do hlavy člověku na ulici.
„Padám hloub, sám se svym průserem a moje felas na ulici obcházim vobloukem. Ptaj se, kde jsem – jsem pryč, sem dole, sem hloub,“ rapuje Vladimir kontrastně doplněný o něžný hlas Katky Winterové v refrénu.
Drogovou scénu během své kariéry o něco víc explicitně reflektoval i Hugo Toxxx, který svým pouličním hitem Pervitin, Herák, Toluen & Pivo (a hlavně pak skvělým Junkieho remixem Peří Herák) zmapoval život na periferii společnosti.
Během natáčení videoklipu shromáždil Toxxx tolik materiálu, až to dalo na ucelený čtyřicetiminutový dokument Pena. „Všichni sou si podobný, nevíš kdo je kerej – prodaj tvojí bábě místo pika sůl z baget, Žižkov je to čemu se řiká low budget,“ rapuje v tracku o narkomanech.
Slovo Pena je podle rapera slangový výraz známý od DJ Odpora, kterým se označuje špatná tráva, špína, penerství. Pener je synonymum ke slovu somrák. Dokument přinesl autentický pohled do světa narkomanů a jejich surovosti a soukromé beznaděje. „Nechtěli jsme dokumentem nic konkrétního sdělit, ba ani jsme nevěděli, co točíme. Máte možnost vidět koláž z několika velice uvolněných rozhovorů a spontánních situací,“ popisuje Hugo Toxxx.
Dokument měl přesah nakonec i mimo rapovou subkulturu a ukázal netradiční pohled na životy pražských narkomanů. Těžko se jen domnívat, jakého dalšího osudu se postavy dočkaly a kolika z nich se podařilo z drogové propasti dostat.
Jen o pár let později na scénu přišel Soundcloud a s ním i pokojíčkoví rapeři, přičemž někteří z nich ve své hudbě nesli o to ryzejší sdělení. Skvělým příkladem tohoto trendu je Tyler Durden a jeho pervitinem nasáklý projev. Jeho příběh jsme popisovali v tomto článku. Proto jen v kostce:
Durden reprezentoval Gynger Money Gang (později Millionaire Thugs Club) a texty velmi přirozeně protkával svou drogovou zkušeností, ze začátku včetně projevů nedůvěry k nim („Nespal jsem, všechno je jako kopie, vlastní tvář za sklem vypadá zděšeně. Hlasy na mě mluví, říkaj mi co ti je, jsem mimo můj domov – Narnie.“ / skladba Vidím ty duše), přes egotrip posilněný pervitinem („Drogy mě směřujou k cíli, touhy mi šeptaj do uší víly, vážně tu nejsem abych tu spal – malý princ už může být král.“ / skladba Haades), který se později úplně vymkne z rukou, stejně jako jakákoli naděje na zlepšení. Jak už to tak bývá.
Fanoušek, který sledoval Tylerovu tvorbu tak mohl slyšet a také vidět raperův postupný úpadek a s ním pak i naprostý zánik. („Ztratil jsem mnohem víc, než jsem kdy ztratit chtěl – ale víš co jak to je, život se mě moc neptal, co bych vlastně chtěl.“ / skladba Enigma) Mimochodem, mezi první a poslední ukázkou textu v závorkách uběhla doba zhruba šesti let. Tak rychle se klesá ke dnu.
