Nedá se nic dělat, když je tvá máma na podpoře. Finanční prostředky se dají získat různými způsoby, na což upozorňuje zpívající kukláč RMR v novém klipu k songu Welfare.
Projekt DRUG DEALING IS A LOST ART od jedné z nejvíc hot tváří roku 2020 RMR se dočkal dalšího videoklipu. Nyní se podíváme, jak to vypadalo na jeho začátcích, než se z něj stal profesionální dealer drog. Zpívající kukla, vyzbrojená hlasem z nebes a trůnem poskládaným z dolarů, v něm totiž oslavuje svůj selfmade úspěch i přesto, že je jeho matka stále závislá na podpoře.
Ne každý příběh má šťastný konec, nemluvě o začátku. Různí lidé dostanou do vínku různé podmínky a příležitosti, záleží už jen na nich, jak se jich chytnou. I o tom je nový vizuál k tracku Welfare, na němž maskovanému RMRovi hostuje první člověk z Buffala, který podepsal profesionální nahrávací smlouvu s velkým labelem, Westside Gunn.
Ani jeden z nich to očividně neměl jednoduché. Se svým příběhem se nejdříve svěřuje druhý jmenovaný. „Měl stovku střel, ale stačilo jich jen pět, aby se složil. Dvě další střely zblízka, ujistit se, že je po něm a ujet v Rollsu. Škemral: ‚Prosím, nezabíjej mě‘. Obě šly do hlavy. Brácho, o co jde?“ začíná s mafiánskou praktikou bratranec Bennyho the Butchera.
Ukáže se však, že to nebyla jeho práce. „Můj hitman se napakoval. Sice jsem vyrůstal v domech pro sociálně slabé, ale teď mám na krku půl mega,“ vysvětluje.
I RMR věděl, že v životě nedostane nic zadarmo. Chytl se proto té nejjednodušší možnosti ke zbohatnutí, která se mu naskytla, a začal dealovat. „Moje máma se zasekla na podpoře, musel jsem to mít. Potřebuju nový Mercedes, potřebuju podobnou holku, jakou má Offset,“ neskrývá své touhy maskovaný zpěvák.
„Tónovaná okna, nemůžeš mě vidět. Mám vlastní byt, přestěhoval jsem se z Trap housu, mám spoustu peněz, strašně flexím a nemůžu to zastavit,“ přiznává.
Klip může na jednu stranu působit jako motivační záležitost, není to však tak úplně pravda. V prostřizích se objevují i děti z pochybných čtvrtí, které mají oblečenou malou RMRovou masku. Jakoby chtěl autor naznačit, že se každý může vydat nebezpečnou cestou zločinu, aby mohl konečně mít to, co vždycky chtěl.
Avšak u zpěváka s černou kuklou víme, že celá tato epizoda měla šťastný konec. Sám říká, že se od „počítání gramů dostal ke hraní s akordy,“ což se ale každému nemusí vždycky podařit. Ber proto i ty klipový trůn s bankovkami nebo ponoukání v textu jako pouhou proprietu hudebního labelu, a ne opravdové jmění nastřádané pod matrací. Cesta z ulice totiž obvykle nevede k výšinám, a obzvláště ne v Americe.
