Počty nakažených v České republice stále rostou a šíření koronaviru se nedaří dostat pod kontrolu. V článku najdeš odpovědi na otázku, proč tomu tak je.
Počet nakažených v České republice každým dnem stoupá a vláda byla nucena od pondělí vyhlásit nouzový stav, který by měl zabránit dalšímu nekontrolovatelnému šíření koronaviru. Nová opatření například zakazují zpěv, omezují hromadné akce a uzavřely se také některé střední školy. Ačkoliv po první vlně bylo Česko premiantem, co se zvládnutí krize týče, nyní je jednou z nejhůře zasažených zemí Evropy. Proč tomu tak je a jak epidemii zvládají jiné země?
Jak si stojí Česká republika
Již koncem září se objevila informace, že Česko je v Evropě druhou nejhorší zemí, co se počtu nakažených týče. V současné chvíli je u nás podle webu Ministerstva zdravotnictví více než 37 000 aktivních případů, z toho 1 182 nemocných musí být hospitalizováno v nemocnici.
Nejhůře zasaženou zemí, která se již delší dobu drží na první příčce tohoto žebříčku, je Španělsko. To podle webu Worldometers bojuje s více než 17 000 nakaženými na jeden milion obyvatel. Ani Belgii či Francii se nedaří šíření koronaviru podchytit a počty nakažených tam stále rostou.
Přesto si Česká republika v jedné věci stojí velmi dobře, a tou je podíl úmrtí osob nakažených koronavirem. Zdravotnická péče u nás je na vysoké úrovni, předběhla dokonce i Velkou Británii, Španělsko či Itálii. A když si dáme dohromady její výsledky a peníze, které do ní v Česku jdou, je absolutní špičkou. Alespoň v něčem si tedy naše malá země vede velmi dobře.
Co stojí za našim neúspěchem
Důvodů je hned několik a jedním z nich je například příliš brzké uvolnění pravidel, která v létě neplatila. Žádné roušky ve vnitřních prostorách, takřka neomezené cestování, minimum karantény. Přesný opak můžeš vidět třeba ve Velké Británii, která v březnu nařídila karanténu a ta platí i dnes.
Dalším důvodem pak může být také skvělé zvládnutí první vlny pandemie, což uchlácholilo mnoho obyvatel, kteří mají nyní pocit, že se nic hrozného neděje. Někteří spoluobčané stále věří, že koronavirus je pouhá chřipka a odmítají respektovat vládou nařízená opatření. Roušky nenosí, před pár dny se také jeden z pražských klubů pokusit obejít zákaz ohledně otevírací doby klubů a také kapacitní omezení shromažďování se někteří rozhodli nerespektovat.
Posledním aspektem pak může být právě nízký počet provedených testů a následné trasování těch, kteří přišli do styku s nakaženými. Podle posledních informací, které potvrdil premiér Andrej Babiš, hygiena nestíhá trasovat potenciálně infikované, a to ani do dvou dnů od kontaktu s nakaženým. Na páteční tiskové konferenci také ministr zdravotnictví Roman Prymula uvedl, že právě nízké číslo provedených testů mu dělá starosti, avšak jedním z jeho cílů je tento počet násobně zvýšit.
Najdou se i úspěšné země
Některé země naopak malými čísly vyčnívají ve výčtu zasažených zemí. Jednou z nich je například Řecko. Za jeho úspěšným zvládnutím krize stojí vysoké číslo provedených testů a také přísná opatření, která nepolevila ani přes prázdniny. V Řecku stále platí omezení otevírací doby restauračních zařízení, zákaz pořádání veřejných akcí a uzavření prodejen s výjimkou obchodů s potravinami.
Jižané také velmi rychle zareagovali na přicházející krizi a celou zemi takřka okamžitě uzavřeli do karantény, zrušili oblíbené karnevaly, a tak se jim podařilo vyhnout se nejhoršímu scénáři.
Další zemí, která vyčnívá, je Finsko. I ve Finsku se hodně testuje, podle dostupných informací zde bylo absolvováno přes jeden milion testů, což je srovnatelné s testy provedenými v České republice. Rozdílem je, že Finsko má skoro o polovinu méně obyvatel a také zvolilo zajímavou taktiku. Náhodným spoluobčanům všech věkových kategorií zaslalo výzvu k podstoupení testu, díky čemuž lékaři zjistili, že více než polovina případů pozitivně testovaných je asymptomatická.
Finsko bylo také na krizi velmi dobře připraveno. Již od 50. let minulého století byl zřízen Národní fond pro mimořádné zásoby a zároveň vstoupil v platnost zákon o mimořádných zásobách. To zcela jistě pomohlo zvládnut nejen ekonomické dopady pandemie.
Také v sousedním Polsku se testuje dvakrát více než u nás, což vede k rychlejšímu podchycení potenciálních roznašečů viru a i trasování zde funguje na výbornou. Polsko také neustoupilo z jara přijatých opatření a v létě nedošlo k žádnému rozvolnění pravidel. Roušky musí Poláci nosit neustále a v srpnu dokonce přitvrdili s opatřeními.
