Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Zubařka Andrea Hrubá se hned po skončení studia vrhla do práce, ale kromě toho vzdělává tisíce svých followerů o tom, jak je třeba zuby správně čistit. A občas bývá zděšena, když vidí, s jakým chrupem k ní přicházejí mladí dvacetiletí pacienti.
Mladá zubařka Andrea Hrubá je občas smutná, když se dívá na stav zubů lidí, kteří přišli do ambulance, kde pracuje. „Já bych řekla, že opravdu velké procento lidí na preventivní prohlídky nechodí. Často přijdou mladí lidé, kterým je 20 let a zuby mají v katastrofálním stavu. V ten moment se jich ptám, kde byli dosud,“ vysvětluje své pocity.
I proto založila projekt Zápisník zubařky, který na Instagramu sledují tisíce lidí s touhou dozvědět se o svých zubech trochu víc. Andrea vyvrací mýty, snaží se lidi naučit správnou techniku čištění zubů, aby k zubařům nemuseli chodit s akutními bolestmi, kdy možná už chrup nedokáže zachránit aniodborník. A plánuje v tom pokračovat, aby zasáhla co největší množství lidí.
Zda je žvýkání žvýkačky v nouzové situaci dobrou náhradou čištění zubů
Jak si vybrat správný kartáček či pastu a jaký význam v ní má černé uhlí
Proč si chtějí zuby nechat bělit zejména mladí lidé
Zda je zubní kaz dědičný a proč se někomu tvoří méně a jinému více
Jak si může člověk ublížit, když si zuby vybělí přípravkem z čínského e-shopu
Co vás přivedlo ke studiu zubního lékařství?
Původně jsem ani nechtěla být zubní lékařkou, chtěla jsem studovat všeobecné lékařství. Na lékařské fakultě je možné studovat všeobecné a zubní lékařství, tak jsem si ze zvědavosti podala přihlášku na oba obory a na oba mě i přijali.
Na zubní lékařství je těžší se dostat než na všeobecné, tak jsem si řekla, že je to šance, vyzkouším to a po roce uvidím. Studium mě během prvního roku tak chytlo, že jsem u zubního lékařství zůstala a baví mě dosud.
Studium zubního lékařství je prý dlouhé a náročné.
Studium trvá šest let a je a opravdu velmi těžké. Kromě toho, že se učíme zubařské předměty, tak musíme ovládat i to, co praktičtí lékaři. Na zkouškách máme v drtivé většině i ty oblasti, co praktičtí lékaři, takže se skutečně neučíme jen o zubech. Kromě toho, že se na zubní lékařství člověk těžko dostane, tak ne každý studium dokončí. Nás bylo v ročníku 40 a všem 40 se ho naštěstí podařilo dokončit, ale opravdu to bylo velmi náročné.
Svůj diplom jste získali v roce 2020. Stihla vám do výuky zasáhnout pandemie koronaviru?
I mé studium zasáhla pandemie. Byla jsem akorát v posledním státnicovém ročníku, ve škole jsme stihli dokončit jen první státnicový blok. Potom přišla pandemie a studium probíhalo online, stejně jako státnice, což bylo zajímavé. Na jednu stranu nám chybělo, že jsme spolu nebyli se spolužáky a neužili jsme si pořádně poslední rok, ale možná jsme díky tomu měli více času na učení, protože jsme byli doma a nemohli jsme nikam chodit.
Hned po škole jste založila projekt Zápisník zubařky, kam přidáváte tipy, triky a boříte mýty o zubech. Jak vznikl?
Zápisník zubařky nebyl úplně můj nápad. Byl to nápad mého partnera, kterému jsem během studia říkala všelijaké zajímavosti o zubech. Jednoho dne mi řekl, proč tyto zajímavosti nepředáme širší veřejnosti. Nejdříve jsme založili profil na Instagramu, kam jsem začala přidávat různé tipy a malé příspěvky o různých zubních tématech.
Postupem času to přestalo stačit, protože jsme si na Instagramu vybudovali větší publikum a témata byla komplikovanější. Počet slov pod příspěvky je tam limitován, tak jsme založili web Zápisník zubařky. Tam se mohu naplno realizovat díky blogům, které se snažím psát takovou lidskou řečí. Já mám na starosti obsahovou a můj partner technickou stránku projektu.
Na blog navazuje Instagram, který nasbíral již více než 6 tisíc fanoušků a lidé ho ve velkém navštěvují, aby se dozvěděli zajímavé informace o svých zubech. Spojujete tak příjemné s užitečným? Může být dnes podle vás i zubařka do nějaké míry influencerkou?
Já bych se influencerkou zatím nenazývala, ale je příjemné vidět, jak mě postupně začínají sledovat moji pacient, nebo mi do ordinace přijdou pacienti na základě mého Zápisníku zubařky. Mám díky tomu takovou jinou interakci s publikem, protože čas je v ambulanci limitován a často jim nestihnu říci všechno, co chci. V takovém případě je propojím na tento web, kde mám různá témata kvalitně zpracovaná, aby si to přečetli v pohodlí doma.
Kromě toho, že píši různé články se zubní problematikou, tak na Instagramu máme i vědomostní kvízy, případně občas fotím, jak vypadá můj den v ambulanci. Snažím se ukázat, že práce zubaře může vypadat i jinak, když si s s tím člověk trochu pohraje a práce ho baví. Velmi mě těší, že lidé stále přibývají a je vidět, že je Zápisník zubařky zajímá. Často přidávám věci, jaké se možná jinde nedočtou.
Zubní kartáček je po takové době malým rájem pro bakterie a kromě toho se čištěním opotřebovávají štětinky.
Píše vám hodně fanoušků rovnou soukromé zprávy, kde se vyptávají na otázky, na které nenašli odpovědi?
Těch soukromých zpráv mi chodí poslední dobu opravdu hodně. Přiznám se, že ne vždy stíhám odepisovat, ale snažím se vyčlenit si nějakou hodinku, kdy si sednu a odepisuji. Lidem ale říkám, že moje rady a články nenahrazují návštěvu zubního lékaře, a když mají nějaký problém, musí se přijít nechat vyšetřit osobně. Na dálku se nedá nic diagnostikovat a už vůbec ne léčit.
Přejděme nyní k osvětě o základních pravidlech, která stále řada lidí neovládá. Je třeba si zuby čistit po každém jídle?
Zubní povlak je nejnebezpečnější činitel v ústní dutině. Nevznikne jen tak z hodiny na hodinu, ale aby se stal nebezpečným a kyselým, musí uběhnout jistý čas. Doporučuji čistit si zuby ráno a večer kartáčkem a večer přidat čištění mezizubním kartáčkem, případně mezizubní nití. Přehnané čištění zubů po každém jídle není nutné, pokud si člověk důkladně dvakrát denně vyčistí zuby a nenechá na nich žádný povlak.
Někdo si dopřeje chutnou večeři, pustí si film, a pak se mu už nechce vstát z postele, aby si zuby vyčistil. Co se stane, pokud takto čištění zubů večer zanedbáme?
Když to někdo bude častěji praktikovat, tak mu vznikne zubní kaz. To by mělo být nejvíce odrazující. Celkově je nejnebezpečnější nevyčistit si zuby večer. Když člověk usne, tak se sníží množství slin, které produkujeme a zuby pak nemají být čím omývané. V ústech máme povlak, bakterie a zbytky jídla, které jsme si nevyčistili před spánkem. Bakterie díky tomu mají celou noc na to, aby kvasily sacharidy z potravy a vytvářely kyselé produkty. Takto se pak odvápňuje zubní sklovina a vzniká zubní kaz.
Dá se v nouzové situaci, kdy si člověk nemůže vyčistit zuby, nahradit čištění žvýkáním žvýkačky?
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Zda je žvýkání žvýkačky v nouzové situaci dobrou náhradou čištění zubů
Jak si vybrat správný kartáček či pastu a jaký význam v ní má černé uhlí
Zda je možné zuby zachránit, pokud je člověk zanedbával 5 let
Proč je největší faktor vzniku zubního kazu právě cukr
Proč si chtějí zuby nechat bělit zejména mladí lidé
Zda je zubní kaz dědičný a proč se někomu tvoří méně a jinému více
Jak si může člověk ublížit, když si zuby vybělí přípravkem z čínského e-shopu
Žvýkačka sama o sobě zuby nevyčistí. Tím, že je aromatická a ochucená, sice může překrýt zápach z úst, ale není to žádná náhrada čištění. Člověk by žvýkačku neměl používat místo zubního kartáčku. Žvýkačka po jídle má jistý význam, protože stimuluje tvorbu slin a napomáhá návratu pH v ústech k původní hodnotě.
Zubní kartáček je třeba měnit každé 3 měsíce. Co se stane, pokud jej někdo nevymění a používá půl roku?
Pokud kartáček používáme dvakrát denně, můžeme si představit, kolikrát si zuby vyčistíme za ty tři měsíce. Je to minimálně 180 čištění zubů. Zubní kartáček je po takové době malým rájem pro bakterie a kromě toho se čištěním opotřebovávají štětinky. Já se v ambulanci setkávám s tím, že mnoho lidí nemá správnou techniku, se zubním kartáčkem příliš tlačí a štětinky jsou pak roztřepené. Nejlepší je kartáček po třech měsících hodit do koše.
Jak má člověk vědět, kterou měkkost či tvrdost zubního kartáčku si má zvolit? Existuje pro to nějaké univerzální pravidlo?
Čím je kartáček jemnější, tím více štětin má. A čím více štětin, tím více vláken stírá plak. Měkký kartáček je zároveň mnohem šetrnější k dásním oproti klasickému tvrdé kartáčku. Někteří lidé tvrdí, že s měkkým kartáčkem si nedokáží dostatečně vyčistit zuby. Tehdy zjišťuji, jakým způsobem si zuby čistí a zda mají správnou techniku.
Setkávám se s tím, že mnoho lidí správnou techniku nemá a čištění zubů je chaotické. I proto jsem se rozhodla natočit instruktážní videa, která lze nalézt na Zápisníku zubařky, aby si každý správnou techniku mohl prostudovat doma a zjistit, jestli nedělá nějakou z chyb.
Zubaři svým pacientům neustále připomínají čištění mezizubních prostor. I tak se řada lidí tomuto čištění dostatečně nevěnuje. Proč je vlastně důležité?
Korunka zubu má pět plošek. Pokud si člověk zuby vyčistí jen kartáčkem, tak si vyčistí tři z pěti plošek, ostatní zůstávají skryté mezi zuby. V mezizubním prostoru se hromadí povlak a negativně působí na sklovinu. Do ambulance pak chodí lidé, kterým když uděláme rentgen, tak najdeme několik mezizubních kazů. Stačí si přitom večer mezizubní prostory vyčistit a ušetříme si tak hromadu starostí i bolesti.
V obchodech najdeme hromadu různých zubních past. Na základě jakého pravidla by si měl člověk vybírat zubní pastu? Hitem posledních let jsou neobvyklé pasty, jako například pasty s obsahem černého uhlí.
Samotná pasta nečistí zuby. Zuby čistí zubní kartáček. Člověk potřebuje zejména správný kartáček a dokonalou techniku, pasta je jen takový doplněk, který může napomáhat obnově skloviny a čištění zefektivnit.
Co se týče zubních past, řekla bych, že dobré jsou hlavně pasty s fluoridy, protože jsou léty ověřené a mají pozitivní vliv na zubní sklovinu. Nedávno tu byl takový boom, kdy se do popředí dostaly pasty bez fluoridů. Zubních past je mnoho a člověk musí vědět, zda hledá pastu pro citlivé zuby nebo bělící pastu. Neexistuje univerzální zubní pasta, která by vyhovovala každému a byla určena na každý problém.
Složky jako černé uhlí se do pasty přidávají kvůli tomu, že černé uhlí na sebe například dokáže navazovat škodliviny a pigmenty na sklovině.
Setkáváte se s velkým zájmem pacientů o bělení zubů?
Zájem o bělení zubů mají zejména mladší pacienti. Často se mi ale stává, že přijdou na vstupní prohlídku s tím, že již zkoušeli různé volně prodejné bělící produkty, občas ze zahraničního trhu. Tehdy musím lidi upozornit, aby jednoduše s bělením neexperimentovali. Zejména ne s neověřenými přípravky z internetu, dnes je na různých čínských e-shopech možné objednat leccos.
Člověk si s takovými experimenty může ublížit. Například s vysokoprocentními peroxidovými gely si může laik rozleptat dásně, způsobit skvrny na zubech a pak se to lékaři těžko napravuje. Bělit zuby by si měl člověk jen po domluvě se zubním lékařem, vždyť bělení zubů je koneckonců za odměnu. Bělit by se měly jen zdravé zuby bez kazů a jiných problémů.
Pokud tedy přijde mladý člověk a chce si nechat zuby vybělit, musí je mít nejprve v perfektním stavu?
Ten člověk nejdříve musí mít dokonale zvládnutou péči o zuby a opravené všechny zubní kazy. Zuby musí být perfektně připravené na to, že se jdou bělit.
Na trhu existuje řada přípravků na bělení zubů. V obchodech ale najdeme i samotné zubní pasty určené k bělení. Má smysl je používat?
Volně prodejné bělící pasty fungují na různých principech. Například existují pasty s enzymem glukózaoxidáza, které přeměňují glukózu na peroxid vodíku v malých koncentracích, takže bělení je velmi šetrné.
Jiné pasty obsahují černé uhlí, které vychytává pigment ze skloviny nebo dokonce máme pasty obsahující karbamid peroxidu vodíku. Tyto pasty musí mít dodrženou zákonem určenou maximální koncentraci účinné látky, jsou to nízkopercentné výrobky a neměli bychom od nich hned očekávat zářivě bílý úsměv. Řekla bych, že bělící pasty pomáhají udržovat sklovinu v přirozeně světlém odstínu.
Měli bychom používat ústní vodu?
Ústní voda je opět jen doplňkem k čištění zubů. Tím, že si člověk propláchne ústa takovou vodou, si zuby nevyčistí. Zubní povlak je měkký a pevně přilepený na zubech, takže na jeho setření potřebujeme mechanickou sílu. Ústní voda jen pomůže, abychom měli svěží dech. Je ale třeba rozeznávat, zda jde o běžně prodejnou ústní vodu nebo o terapeutické ústní vody, které mohou například napomáhat hojení po chirurgických zákrocích.
V dospělosti je třeba zubaře navštívit jednou nebo dvakrát ročně v rámci preventivní prohlídky. Máte mezi vašimi pacienty většinou poctivě chodící lidi?
Opravdu velké procento lidí na preventivní prohlídky nechodí, dokazují to i prohlášení pojišťoven. Často přijdou mladí lidé, kterým je 20 let a zuby mají v katastrofálním stavu. V ten moment se jich ptám, kde byli dosud. Nejsou to žádné sociální případy, takže opravdu nevím, kde to pramení, že si takto zanedbávají péči o zdraví.
Jak dlouho přibližně trvá, než zanedbána péče o zuby přeroste v zubní kaz?
Je to velmi individuální, protože složení bakterií v ústech máme každý jiné. U někoho je vyšší kariogenní aktivita, takže mu v ústech působí více špatných bakterií způsobujících zubní kaz, u někoho zase nižší. Proto se někdy stává, že do ambulance přijde člověk, který na své zuby až tak nedbá, ale má je relativně v pořádku. Velmi proto záleží na těchto bakteriích, protože zubní kaz je vyvolán bakteriemi a je klasifikován jako infekční onemocnění.
Není důležité množství cukru, ale spíše frekvence, v jaké cukr přijímáme.
Zmínila jste, že máte řadu případů mladých lidí, jejichž chrup je v katastrofálním stavu.
Všichni ti lidé však měli jedno společné. Šlo o lidi, co dlouho nebyli u zubaře a přišli s akutními problémem, když je něco velmi bolelo, bylo to oteklé a muselo to skončit extrakcí. Bohužel, další společnou věcí je, že všichni měli špatnou zubní hygienu.
Nejvíc mě mrzí, že i když se lidi snažím namotivovat a oni mi slíbí, že znovu přijdou, tak potom zruší všechny termíny a už je neuvidím. Musím ale říci, že řadu pacientů mám neskutečných. Jsou úžasní, chodí na preventivky, o své zuby se poctivě starají. A raduji se, když za mnou přijdou lidé, že čtou mé články a nějak je inspirují k lepší péči.
Pokud člověk na své zuby nebude dbát v mládí a po několika letech pak přijde k zubaři, jaká je šance, že mu je zachráníte?
Záleží, v jakém stavu se svým chrupem přijdou. Člověk musí být namotivovaný, protože bez té motivace se já jako zubní lékař mohu jakkoli snažit, ale když je to člověku jedno, tak s tím neudělám nic. Musí najít motivaci pro své zdraví, pro sebe a uvědomit si, proč je třeba si zuby čistit a starat se o ně.
Jedním z nejdůležitějších faktorů vzniku zubního kazu je cukr. Pokud člověk omezí konzumaci sladkostí či omáček se skrytým cukrem, sníží tak potenciál vzniku zubních kazů? Platí v tomto případě, že rozumný přísun neškodí, ale neměli bychom to přehánět?
Není důležité množství cukru, ale spíše frekvence, v jaké cukr přijímáme. Po každém příjmu jídla se sacharidy klesá pH v ústech na kritické hodnoty, kdy dochází k odvápnění skloviny. Jistý čas trvá, než se hodnoty vrátí na normální úroveň, ale čím častěji se takové výkyvy objeví v průběhu dne, tím déle se zuby budou odvápňovat.
Zubní kaz nejdříve nebolí. Můžeme ale v domácích podmínkách nějakým způsobem předem zjistit, že máme náběh na zubní kaz, pokud ještě nezačal bolet?
Zubní kaz je právě proto nebezpečný, že v počátcích nebolí a je velmi těžké ho odhalit. Když začíná, tak se na sklovině může objevit bílá skvrna, jde o demineralizovanou plošku, která ztratila minerály. Pokud je kaz v mezizubním prostoru, tak člověk doma v koupelně nemá jak zjistit, že se mu mezi zuby tvoří nějaké bílé plošky a musí přijít na preventivní prohlídku.
Člověk může kaz odhalit sám, pokud jde o kazy na žvýkacích ploškách nebo v okolí krčků. Pokud má bílé plošky, měl by na čištění zubů přidat. Občas přijdou lidé, kteří mají kazy již v dentinu a ani o nich nevědí. Když už zub bolí, tehdy to znamená, že je kaz blízko zubní dřeně a tehdy je to už většinou špatné. Ne vždy se to pak dá zachránit tak, abychom nemuseli vybírat zubní dřeň ze zubu. Zubní kaz se může ještě projevit citlivostí na sladké a studené, v takovou chvíli je třeba zbystřit pozornost.
Prý se v posledních letech roztrhl pytel s mladými lidmi, kteří si chtějí u zubaře nechat udělat nový chrup jen z estetických důvodů. Jejich starý chrup se jim zkrátka nelíbí.
Takový trend jsem zatím nepozorovala, že by si mladý člověk chtěl u mě předělat komplet celý chrup. Spíše se setkávám s tím, že si chtějí nechat zuby vybělit, aktuálně je velký zájem o neviditelná rovnátka.
Řada mladých lidí má prý zájem i o rovnátka. A nemusí mít ani křivé zuby, jen se jim líbí, jak rovnátka na zubech vypadají.
Žádný zubní lékař nebude indikovat rovnátka jen tak, pacient musí mít indikaci k nošení zubních rovnátek. Vždy tam musí být nějaký důvod k tomu, aby pacient podstoupil ortodontickou léčbu.
Může se vyskytnout případ, kdy si člověk myslí, že má rovné zuby, ale zubní lékař při bližším vyšetření zjistí, že má špatný skus a tehdy jsou rovnátka potřebná. I když se občas zuby mohou zdát rovné, tak mohou být porušeny mezičelistní vztahy a z toho pramení různé problémy.
Dětem dáváte za úspěšné vyšetření diplom za statečnost. Celkově působíte jako zubařka s veselým přístupem ke své práci. Funguje to?
Ano. U malých dětí je důležitý přístup. Když takový malý pacient přijde, tak si nejdříve poukazujeme ambulanci, povozíme se na křesle a potom se podíváme a spočítáme si zoubky. Mám na křesle obrazovku, kde jim pouštím pohádky a sami si mohou vybrat, co se jim nejvíce líbí.
Menším dětem pouštím pohádky, s většími si pouštíme i youtubery. Dětem se snažím přizpůsobit i slovník. Pokud mají zubní kaz, tak jim neřeknu, že jdeme vrtat, ale vysvětlím jim, že mají na zubech nějaké sponky, které vysprchujeme proudem vody a dáme tam plombičku, aby se jim dobře kousalo. Funguje to.
Stalo se vám, že malé dítě odmítlo spolupracovat?
Občas bývají děti bázlivé, zejména pokud mají negativní zkušenosti z předchozího vyšetření. Déle pak trvá, než si je získám a začnou spolupracovat. Často jsme nakonec kamarádi, kreslí mi obrázky a vždy odcházejí s diplomem, medailí, zubní pastou či hračkou. Je třeba vědět, jak na děti, ale u některých to bohužel nejde a je nutné ošetření v premedikaci, případně v celkové anestezii.
Zápisník zubařky jste vytvořila, abyste lidi vzdělávala. Máte pocit, že děti a mládež mají dostatečné znalosti o správném čištění zubů?
Mnoho lidí si myslí, že zubní kaz je dědičný, ale já říkám, že dědičné je jen nesprávné čištění zubů. Vždy záleží na tom, jak nás naučily čistit zuby rodiče. Je důležité, aby měli lidé přístup k pravdivým informacím, a tak se snažím vyvracet různé mýty, kterých je plný internet a opravdu na něm najdeme spoustu hloupostí.
Jaký nejbolestivější případ byste uvedla jako příklad toho, co se člověku může stát, pokud zanedbá péči o zuby?
Takových stavů bylo v ambulanci více. Po ošetření toho člověka mi bylo až smutno, kde byl dosud, neboť to nemuselo dojít do takového stádia, že o ty zuby přišel. Nejhorší, co se může stát, je bezzubost v mladém věku.
Stala se vám v dosavadní kariéře nějaká kuriozita? Nekousne vás během zákroku pacient?
Někdy se stává, že menší dětičky se mě snaží pokousat, ale zatím se mi nějaké větší zranění nepřihodilo. Snažím se dávat si pozor, mám nasazené ochranné prostředky, dělám v respirátoru se štítem i rukavicemi. Snažím se riziko eliminovat na minimum, přeci jen pracuji v infekčním prostředí.
Svůj projekt Zápisník zubařky máte výborně rozjetý. Jaký s ním máte plány do budoucna?
Mým cílem je zasáhnout projektem co největší počet lidí, aby se zlepšil stav zubů v populaci. Snažím se lidem předávat pravdivé informace a zejména vyvracet mýty a hoaxy, které kolují po internetu.