Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Igor a Viktor se skamarádili jako mladí chlapci na škole. Nedlouho poté už společně zabíjeli toulavé psy. A pak přesedlali na lidi, kterých za necelý měsíc zavraždili 21 a všechno si to natáčeli na video, aby se jim pak mohli přijít vysmát na pohřby.
Ani jeden z nich nebyl příliš vysoký, dominantní či populární. Skamarádili se a spojili své síly, aby se ochránili před ostatními a šikanou. V sedmé třídě zřejmě netušili, že za několik let bude celá Ukrajina sledovat, jak sedí na trestné lavici během soudního jednání. Čelili obviněním z 21 ohavných vražd.
Spáchali je obzvláště brutálními způsoby – za pomoci kladiva, šroubováku či nožíku. Své nic netušící oběti si nakonec Viktor Sajenko a Igor Suprunjuk natočili na videokameru během toho, jak jim šroubovák zapíchli přes lebku až do mozku.
Nebo se s úsměvem natáčeli během čekání na okraji silnice, než se zpoza horizontu vynoří nemocný muž, žena či dítě, které by mohli zabít. Takové video přímo z vraždění nejenže prokurátor ukázal u soudu, ale později uniklo na internet, kde koluje dodnes. Na soudním jednání se ale objevila i teorie obhajoby, podle níž byla celá série vražd spáchána někým úplně jiným a všechno to Ukrajina na tyto mladíky jen narafičila.
V tomto článku si přečteš:
Jak při první vraždě Igor spontánně popadl kladivo a vrazil ho ženě do hlavy
Jak chlapci týrali, vypitvávali a vraždili psi i kočky
Kdy oběti vyškrábali oči a těhotné ženě vyřízli plod z břicha
Kterého osudového svědka nestihli zavraždit, na což doplatili
Jak při vražděni natočili video, ve kterém bodají šroubovák oběti do mozku
Jak se svým obětem chodívali vysmívat na pohřby, kde spolu pózovali
Jak je policie zatkla kvůli vlastní chamtivosti v zastavárně
Jak celé vražedné video uniklo na internet a dodnes se po něm šíří
Zdroj: Archív Igora Suprunjuka
Ne nadarmo dostaly Sajenko a Suprunjuk přezdívku Dnepropetrovští maniaci. Tento případ přes 20 vražd se odehrál za necelý měsíc. Dva devatenáctiletí vrahové nakonec doplatili na svou chamtivost.
Pes pověšený na stromě, hákový kříž z jeho krve
Strach Igora a Viktora z toho, že se ve škole stanou oběťmi šikany, postupně přerostl v kamarádství. I když Viktor tvrdil, že se Igora od sedmé třídy bál, ani jeden z nich nepatřil mezi hvězdy třídy, po kterých by dychtily dívky a kluci by se k nim chtěli přidat do party. A tak se rozhodli spojit síly, píše Casefile.
Postupně se oťukávali a vztah přerostl do kamarádského, když jim bylo přibližně 14 let. V té době měli pocit, že svým obavám a nedostatkům musí čelit, jinak se z nich nikdy nedostanou. „Já i Igor jsme se oba báli výšek a toho, že nás zbijí a budou šikanovat,“objasňoval u soudu Viktor Sajenko své dětství a pubertu.
Zvláštní zážitek měli chlapci ze svého boje proti strachu z výšek, když prý několik hodin stáli za zábradlím balkonu v bytě jednoho z nich. Chtěli se takto se strachem vyrovnat a Sajenko připustil, že mu prý taková neortodoxní terapie pomohla. Jak to bývá zvykem, spojení v nesprávné partě může vyústit do nesprávných životních rozhodnutí.
Na vlastní kůži se o tom přesvědčil třetí chlapec, jehož nakonec v souvislosti s vraždami odsoudili. Jak uvádí ukrajinská Gazeta, Alexander Hanzhou sice nikoho nezavraždil, ale stál na samotném počátku plánů, které vyvrcholily sérií tragických úmrtí. A v dětství se bál skoro všeho. Měl prý doma kotě, ale bál se, že ho při sprchování nechtěně zabije, a dobře mu nedělala ani krev.
Sajenko přitom u soudu svědčil, že Suprunjuk v pubertě navrhl, aby aplikovali svůj přístup v boji se strachem z výšek i na Hanzhovy obavy z krve. Jak píše Segondja, Suprunjuk přemýšlel, jak by se mohli dostat ke krvi a napadla ho činnost, kterou z mnoha dokumentárních seriálů znáš jako jednu z prvních indicií, že je člověku třeba pomoci, protože z něj možná vyroste vrah. Trojice začala vraždit psy a kočky.
Popis všech vražd Dněpropetrovských maniaků by vydal na delší knihu. Zdá se až neuvěřitelné, že dva devatenáctiletí chlapci za méně než měsíc od června do července 2007 zavraždili 21 nevinných lidí na Ukrajině. Všechny pochybnosti však odplouvají, když se člověk blíže podívá na styl, jakým vraždy vykonávali.
Téměř v žádném případě nešlo o precizně naplánované úkladné vraždy, ale ledabyle zmrzačená těla. Jak uvádí Zavtra, samotní vrahové u soudu přiznali, že v mnoha případech si své oběti vybrali nejen proto, že už předem vypadaly slabě a neměly by dostatečnou sílu vzdorovat, ale chtěli si i finančně přilepšit.
Není divu, že prsteny, zlaté zuby či mobilní telefony ze zakrvácených těl ponechaných napospas osudu končily v záložnách po celé Dněpropetrovské oblasti. V té době si mobil stále nemohl dovolit každý, a tak prý byla vrahům každá hřivna dobrá. Člověka ale až mrazí, když si uvědomí, že brutální série vražd započala v sluneční večer 25. června 2007 jedním švihem kladiva.
Sajenko a Suprunjuk kráčeli po chodníku, když míjeli 33letou Jekatěrinu Ilčenko. Mladá žena se vracela domů od kamarádky, když se najednou Suprunjuk zastavil, prudce otočil a kladivem se ohnal po její hlavě, popisuje Zavtra detaily první vraždy. Znecitlivělí svými bohatými zkušenostmi s týráním a vražděním psů či koček, jakoby se v nich první vraždou nic nepohnulo ani nezlomilo. Za necelou hodinu vraždili znovu.
Kladivem rozbitá tvář, kterou nelze identifikovat
Už z prvních vražd bylo jasné, koho Sajenko a Suprunjuk považují za ideální oběti. Nejdříve zavraždili nic netušící ženu, když prošla kolem, a potom zmrzačili Romana Tatareviča ležícího na lavičce ve stejném parku. Tatarevič zřejmě zůstal bez domova, a tak přespával venku, jenže když si na lavičku lehl 25. června, nemohl vědět, že tak učinil naposledy.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemknutí?
Kdy oběti vyškrábali oči a těhotné ženě vyřízli plod z břicha
Kterého osudového svědka nestihli zavraždit, na což doplatili
Jak se při vraždění natočili na video, ve kterém bodají šroubovák do mozku
Jak se svým obětem chodívali vysmívat na pohřby, kde spolu pózovali
Jak je policie zatkla kvůli vlastní chamtivosti v zastavárně
Jak celé vražedné video uniklo na internet a dodnes se po něm šíří
Muže našli na lavičce mrtvého druhý den ráno, avšak hodnou chvíli trvalo, než ho vyšetřovatelé dokázali identifikovat. Sajenko a Suprunjuk mu kladivem zasadili tolik ran, a zejména do oblasti obličeje, že mu rozbili celou lebku. Protože byl osobou bez domova, policistům trvalo dlouho, než se dopátrali k pozůstalé rodině.
Chudoba emočního světa
Těžko říci, co se po dvojici úvodních vražd prohnalo hlavami obou z chlapců. Vyšetřovatelé a prokurátoři se neustále snažili dokázat hlavní motiv mladých vrahů, ale soud nakonec mohl konstatovat jen tolik, že Sajenko a Suprunjuk chtěli svými činy dosáhnout „morbidního sebeutvrzení“, psaly krátce po verdiktu Podrobnosti.
Podle verdiktu postupem času od puberty ztratili pojem o hodnotě zvířecího, ale i lidského života, a tak jim vraždy nepřipadaly nijak ohavné. Spíše si v nich libovali.
„Chudoba emočního světa, absence zájmu o lidi a morálních standardů,“ konstatoval v rozsudku soud na margo toho, co mohlo chlapce vést k tolika sériovým vraždám. Přesto je zřejmé, že z prvních dvou vražd se chlapci chvíli vzpamatovávali.
Nebo možná jen vstřebávali, že právě po psech a kočkách ubili k smrti brutálním způsobem dvě lidské bytosti, a tak po několik dní mlčeli. Mezi první vraždou 25. června a zatčením chlapců 23. července tak neuběhl ani celý měsíc, objasňovaly Podrobnosti.
Vraždit znovu začali až 1. července a od tohoto dne následovala spoušť, která vystrašila policisty i místní obyvatele natolik, že pokud nemuseli, tak příliš nevycházeli z domova. Začátek července si vyžádal vraždu jedné ženy a jednoho muže, avšak po nich opět nastalo pár dní ticha.
Jak píší NEWSr, vyšetřovatelé nevěděli, jak si ho mají vysvětlovat až do 6. července, když během noci Sajenko a Suprunjuk zavraždili mladého Egora Nechvolodu, o pár desítek metrů dál zabili Jelenu Šram a nakonec ještě jednu ženu. Opět bylo hlavní vražednou zbraní kladivo.
Zdroj: Archív Igora Suprunjuka
Osudový svědek, kterého nestihli zavraždit
Zlom nastal 7. července, kdy se vrahové vydali opět na lov. Takto popsal nutkání a touhu po vražděni i samotný prokurátor, který mentalitu mladých chlapců popsal tak, že z vraždění získávali potěšení, protože si mohli své oběti náhle vybrat, nejprve trefit tak, aby je znehybnili a pak zaživa zmrzačit.
Právě 7. července však poprvé vážně zaváhali, když se v městečku nedaleko Dněpropetrovsku vrhli na dva mladé chlapce, kteří rybařili. Sajenko a Suprunjuk si sice vybírali oběti tak, aby jim nemohly utéci, ale tentokrát narazili na čtrnáctileté chlapce schopné utíkat a bránit se, píší NEWSru.
Andreje Sidjuka se jim podařilo zavraždit, avšak Vadim Ljakhov vrahům utekl, což se za pár dní ukázalo jako jedna z nejdůležitějších stop ukrajinských úředníků. Ljakhov vrahy usvědčil, vysvětluje databáze Criminal Minds.
Identifikace a usvědčení pachatelů nebyla jednoduchá. Když policisté zajistili tělo zavražděného chlapce, nejdříve podezřívali právě Ljakhova, zda svého kamaráda během rybaření nezabil a nyní se z případu snaží vyvléci. Zranění a způsob smrti však příliš okatě ukazovaly na modus operandi dosavadního sériového vraha.
Než policisté Ljakhovovi uvěřili a zahájili rozsáhlou pátrací akci, Sajenko a Suprunjuk stihli zavraždit dalších čtrnáct lidí. A chvíli to vypadalo tak, že ať policie udělá cokoliv, někdo se po nocích prochází po Dněpropetrovsku a vraždí kohokoli, kdo mu přijde pod ruku, vysvětlují Criminal Minds. Zatímco spolupráce rybáře Ljakhova přinesla vyšetřovatelům první skicu obličejů pachatelů, Sajenko a Suprunjuk 12. července zavraždili Sergeje Jatzenka.
Tato vražda se na soudním jednání ukázala jako klíčová. Z předložených důkazů se ukázalo, že vraždu Jatzenka si chlapci natočili na videokameru a záznam nejenže šokoval lidi přítomné v soudní síni, ale i vyšetřovatele.
Spousta z nich nikdy neviděla takovou lidskou brutalitu a pár z nich prý záznam ani nedokázalo dokoukat. Jatzenko byl přitom oslabený muž bojující s rakovinou, což klukům nevadilo, ukázalo se z vyšetřování podle portálu Fakt. Překvapili ho na lesní cestě a ubili kladivem.
Fatální chyba a zběsilý útěk z místa činu
Už od momentu, kdy jim utekl mladík na rybách museli mít Sajenko a Suprunjuk pocit, že dříve či později je bude schopen identifikovat. Ani z toho si ale těžkou hlavu nedělali a raději v sobě nadále uspokojovali touhu po krvi. Podruhé, a tentokrát fatálně, se přepočítali 14. července, kdy zavraždili 45letou Natalii Mamarčuk, uvádí ukrajinský Skandal.
Žena ve středním věku seděla na svém skútru, ve vedlejší silnici k ní najednou přiskočili dva vrahové a poté, co ji srazili z dopravního prostředku, ji kladivem ubili k smrti.
Nedali si ale dobrý pozor a nevšimli si hrstky dětí hrajících se jen pár metrů od místa činu, ale ani skupiny svědků opodál, a tak rychle nasedli na skútr mrtvé ženy a ujeli pryč. Když policisté přišli tělo ženy obhlédnout, děti jim detailně popsali vzhled pachatelů. A popis se shodoval s tím, který jim poskytl Ljakhov, vysvětluje Casefile.
I když se na základě potvrzení popisu tváří obou vrahů rozběhla obrovská pátrací akce, skici policisté roznesli po obchodech i rodinách a pak monitorovali hlavně místní zastavárny, kde údajně končily osobní věci ukradené z místa činu, Sajenko a Suprunjuk dokázali od 14. do 16. července zavraždit dohromady šest lidí. Nezalekli se, když sotva ujeli na skútru své oběti, ale adrenalin v nich zřejmě touhu pokračovat vyburcoval, píše NEWSru.
Na chamtivost nakonec v jedné zastavárně doplatili. Policistům se podařilo zatknout všechny tři, a tedy vrahy Viktora Sajenka a Igora Suprunjuka, ale i komplice Alexandra Hanzhou ve stejný den 23. července 2007. Na Ukrajině sice v době jejich řádění neměli dostatečnou síť kamer či technologických vymožeností na to, aby mohli vrahy vystopovat , ale i tak se spálili na technologiích, uvádí ukrajinská Gazeta.
Sajenko a Suprunjuk zašli do zastavárny, kde chtěli za přibližně 650 korun prodat mobilní telefon jedné ze svých obětí. Když ho prodavač zapnul, aby zjistil, zda zařízení funguje, policisté okamžitě dostali echo, že se mobil zavražděného člověka znovu připojil do sítě. Vraždění skončilo, ale odhalování ohavných detailů, fotografií či nahrávek teprve mělo začít.
Hákové kříže z krve zmrzačených psů
Na základě předmětů a zařízení zajištěných v domově podezřelých vrahů se mohli vyšetřovatelé pustit do rekonstrukce příčiny řádění, motivací i pozadí toho, co se ve skutečnosti dělo.
Jak píše Segodnya, v telefonech zadržených chlapců narazili na bohatou sbírku fotografií a videí z dob, kdy nevraždili lidi, ale ubohé psy. Ty, které nikomu nepatřili, byli opět snadnou kořistí, protože volně pobíhali po městě a nikdo si samozřejmě nevšiml, že se jeden z nich každou chvíli ztratil.
Chlapci psy zabili a užívali si mrzačení jejich mrtvých těl. Na fotkách pózují se psy visícími ze stromu, kterým občas chybí části těla, jindy zase vnitřní orgány, neboť je chlapci vypitvali a vnitřnosti vytáhli ven. Výmluvně vyznívaly záběry, kde chlapci odkazovali na svou fascinaci nacismem či Adolfem Hitlerem. Z krve mrtvých psů kreslili svastiky a rádi hajlovali, upozorňovalo Casefile.
Jako by vraždy do puntíku nacvičili na zvířatech
Až mrazivě vyznívá fakt, že vše, co si kluci nacvičili na vykuchaných zvířatech, pak využívali na lidech. A je třeba poznamenat, že mezi vraždami zvířat a přesunem k ubližování lidí neuběhlo tak moc času. Jako by si skutečně techniky vraždění natrénovali předem.
Na zavražděných tělech svých obětí nenechávali Sajenko a Suprunjuk žádný specifický podpis. Za mnohé ale hovořila zranění způsobená kladivem a brutalita, se kterou těla zřídili, upozorňuje NEWSru. V jednom z případů našli policisté mrtvolu s vyškrábanýma očima, jindy si zase chlapci vyhlédli těhotnou ženu. Tu nejdříve zabili, aby jí pak z břicha vyřízli plod a usmrtili i ten. Policisté nad těmito činy jen kroutili hlavami.
Zvláštně proto vyznívala zdravotní zpráva od soudních lékařů a patologů. Ani v jednom případě Sajenko ani Suprunjuk své oběti nijak sexuálně nezneužili, a to ať už zaživa nebo po smrti, a tak zřejmě více toužili po samotném aktu vraždění než po sexuálním uspokojení. Zvrácenost této psychologické stránky jen podtrhly fotografie, na kterých vrahové pózují na pohřbu svých obětí, ukazují směrem k náhrobkům urážlivá gesta, nebo se jen vesele smějí nad tím, co udělali.
Šroubovák zabodnutý hluboko do mozku
Veřejné mínění bylo jasné, informoval tehdy Most Dněpr. Kdyby stále existovala možnost chlapce popravit, tak by to veřejnost s radostí a nadpoloviční většinou schválila. Všichni tři obvinění chlapci Suprunjuk, Sajenko a Hanzhou se nejprve přiznali, ale Suprunjuk své přiznání po čase vzal zpět a ve své obhajobě se snažil navodit dojem, že celý případ byl na chlapce narafičený. Prý ve skutečnosti vraždili děti elitních úředníků a oni za to musí pykat. Tato verze se však nikdy nepotvrdila, uvádí Most Dněpr.
Na druhou stranu, prokurátor musel mít po domovních prohlídkách krátce po zatčení podezřelých obrovskou radost. Policisté nejenže zajistili videa z týrání zvířat, ale také video zachycující celý průběh jedné z vražd.
V něm o život přišel výše zmíněný Sergej Jatzenko léčící se z rakoviny, jehož chlapci přepadli v lese, shodili na zem a nejdříve mu šroubovákem prorazili lebku a vrazili mu ho hluboko do mozku. Šroubovákem ho bodli do břicha a pak dorazili údery kladivem, protože po útoku šroubovákem několikrát upadl do bezvědomí, ale organismus se i přes těžká zranění párkrát probral a tělo se pohnulo, upozornila Segodnya.
Na videu vraždu spáchal s největší pravděpodobností Igor Suprunjuk, který se po ubodání Jatzenka široce usmál a odkráčel do zaparkovaného auta jen pár metrů od místa činu.
Toto Daewoo Lanos patřilo jednomu z vrahů, přičemž ho používali jako nelegální taxi a vícekrát s ním podle výpovědi Sajenka vylákali oběť za město, aby ji tam mohli zavraždit, vysvětlují NEWSru. Cestou od mrtvého Jatzenka se hlasitě diví, jak to, že pár minut se zraněními od šroubováku dokázal přežít a nakonec se zasmějí.
Kdyby mohli, tak dostanou trest smrti
Jeden z památných momentů soudního procesu přišel právě ve chvíli, kdy soudní síň sledovala ohavné video z vraždy. Všem bylo jasné, že v něm vystupuje Igor Suprunjuk a Viktor Sajenko ho natáčí za kamerou, ale soudce se obou obviněných zeptal, jestli poznávají osoby na videu. Ani jeden neodpověděl kladně, na což soudce zareagoval větou: „Nejste slepí.“ A na základě soudního znalce uznal nahrávku vraždy za autentickou, objasnil po roce od soudu portál Fakty.
Žádné námitky obhajoby nakonec odsouzení vrahů nepřekazily. Igora Suprunjuka uznal soud vinným z 21 vražd, Viktora Sajenka z 18 vražd a oba odsoudil na doživotní trest. Dodatečné tresty dostali za přepadení, při kterých oběti útok přežily, popsal čtení rozsudku web Podrobnosti.
Třetí a nejméně výrazný komplic Alexander Hanzhou dostal devítiletý trest za přepadení. Mimochodem, tento trest si už odseděl a momentálně žije svobodný život se svou novou rodinou.
Vražda na videu, která unikla na internet
Veřejnost byla krátce po rozsudku šokována, když v prosinci roku 2008 někdo zveřejnil video z průběhu vraždy Sergeje Jatzenka na americké internetové stránce. Návštěvníci si ho tam mohli zhlédnout celé, bez cenzury a se všemi detaily vraždy, což ukrajinská vláda odsoudila jako nepřijatelné, píše Wikizero.
Toto video se dodnes šíří v nejtemnějších koutech internetu, přičemž v soudním procesu vyšlo najevo, že by mělo údajně vražedných videí těchto chlapců existovat několik. Prý se přímo při činu nahráli minimálně pětkrát, což tehdy vzbudilo zájem o teorii, že videa nenahrávali jen tak z vlastního potěšení.
Na základě jedné nepotvrzené, a ani nikdy neprokázané teorie, prý mohli chlapci vraždy natáčet na kameru, protože se přes internet kontaktovali s neznámým zájemcem o tento typ videí, který byl prý za záběry z vraždění ochoten zaplatit obrovské peníze, uvádí Segodnya.
Svět se však nikdy nedozvěděl, zda k takovému kontaktu s popisovanou osobou došlo a teorii lze uzavřít tak, že zřejmě šlo jen o fámu, která se nikdy nedokázala a policisté ji mnohokrát označili za nepravdivou.
