Psalo se 20. února 2002, když na policejní stanici na Rychnovsku zazvonil telefon a zdejší kriminalisté ještě netušili, že budou řešit jednu z nejzáhadnějších sebevražd jejich kariéry. Na druhém konci telefonu byl rozrušený muž, který se nemohl dostat do svého domu, protože dveře byly zevnitř zamčené a jeho dcera Jitka neotevírala. Novinky informovaly o tom, že ani po osmnácti letech nedá tato sebevražda mnoha lidem spát.
Když policisté přijeli na místo činu, museli nejprve zdokumentovat zamčené dveře. Poté je vypáčili a nestačili žasnout. Mezi trámy visela na prádelní šňůře oběšená žena a ač by se hned na první pohled mohlo zdát, že si život vzala sama, další indicie nasvědčují o opaku. Po zvednutí blůzy kriminalisté zjistili, že oběť měla v hrudníku zabodnutý nůž, což spíše nasvědčovalo vraždě.
Ač by se v této chvíli mohlo zdát, že se jistě jedná o vraždu, není to tak. Otazník totiž stále visel nad zevnitř uzamčenými dveřmi. „Zjistili jsme, že i půda je zamčena zevnitř. A jednoznačně jsme viděli, že je v zámku klíč zevnitř,“ uvedl k případu policista Richard Chaloupka, který nechápe, jak by se z místa činu mohl pachatel dostat.
Nepomohlo ani důkladné ohledání vikýře. „Půda byla jednoznačně zamčena zevnitř a nikdo se nemohl dostat ven. Provedli jsme dokumentaci dveří, než jsme je začali páčit. Jedinou únikovou cestou byl vikýř, kam jsem osobně lezl. Byl protkaný pavučinami. Bylo jasné, že vikýř nebyl otevřený několik let. Nikdo mi nedovede vysvětlit, jak by se odtud mohl pachatel dostat,“ popsal situaci kriminalista Zdeněk Hlaváček.
Jehly v těle a ani kapka krve
Další záhada ve spojení s tragickou smrtí na sebe nenechala dlouho čekat. Při ohledání těla kriminalisté zjistili, že bodnutí do srdce není jediné zranění, které žena utrpěla. Oběť byla pořezaná na rukou, předloktí a také na krku. Na místě činu však nebyla ani kapka krve, a tak se kriminalisté museli vypořádat s dalšími otázkami.
Kam zmizela všechna krev? Byla tedy žena na místo činu odnesena vrahem a následně oběšena? Ale jak by se vrah dostal z uzamčené půdy?
Podle soudního patologa Josefa Pleskoty šlo jasně o vraždu. „Z mého pohledu se dá říct, že tam musela jednoznačně spolupůsobit další osoba,“ uvedl k případu. V den pitvy totiž soudní lékař objevil další záhadu. V těle oběti bylo nalezeno hned několik zabodnutých jehel. „Jedna se nacházela v žaludku, další byla v hltanu, pak v srdeční krajině a v obou pažích. Vytvářely jakýsi tvar kříže,“ vzpomíná na noc plnou hrůzy Pleskot.
Spojitost s náboženstvím?
Vše do sebe začalo zapadat až ve chvíli, kdy se kriminalisté rozhodli prozkoumat také pokoj oběti. Tam totiž oběšená měla svíčky, bibli a v ní zakroužkované slovo sebevražda. Tyto předměty samozřejmě mohl nastražit také vrah a proto musela policie vyřešit jediné – najít krev oběti.
„Našli jsme místo, kde si převážnou část svých zranění způsobila, což bylo její pracoviště. V úklidové komoře bylo už dostatečné množství krve,“ vzpomíná vyšetřovatel případu Hlaváček. Následně pak kriminalisté vyměřili vzdálenost od práce oběti až domů, a to na jeden a půl kilometru. Nebýt svědka, který oběšenou viděl přijíždět k domovu na svém kole, nebylo by o vraždě pochyb.
Na základě těchto zjištění musel chtě nechtě ustoupit také soudní lékař Josef Pleskot. „To byla ta podstatná věc, takže to tak patrně bylo. Ta žena si postupně způsobovala různě závažná poranění, až to dokončila oběšením,“ okomentoval své rozhodnutí. Přesto pro něj však tento případ zůstane už navždy záhadou a také noční můrou.
Narozdíl od soudního lékaře, kriminalista Hlaváček v tom má jasno. „Jako záhada zamčeného pokoje to zůstane, ale z pohledu kriminalisty to je jasné. Pachatel tam nebyl. Nehledejme ho. Tak to bylo a my ty pochybnosti nemáme,“ uzavírá případ.
I po osmnácti letech je v tomto záhadném případu mnoho nesrovnalostí a REFRESHERu se povedlo spojit se s kriminalistou Richardem Chaloupkou, který tenkrát vyšetřoval největší hlavolam své kariéry.
Od záhadné sebevraždy oběšené Jitky uběhlo již osmnáct let. Stále nad tím případem přemýšlíte?
Samozřejmě, vyšetřování případu jsem tehdy vedl já. Jsem 100 % přesvědčený o tom, že to byla tzv. dlouhodobá kombinovaná sebevražda s náboženským kontextem. Tehdejší soudní znalec Josef Pleskot měl sice z medicínského hlediska určité pochyby, ale můj osobní závěr je, že se opravdu jednalo o sebevraždu. Před rokem se dokonce spisu ujal doktor Miroslav Šafr z Ústavního soudního lékařství v Hradci Králové, který chce případ znovu prověřit.
Jak si tedy vysvětlujete fakt, že se oběť pořezaná a se spolykanými jehlami dostala domů z jeden a půl kilometru vzdálené práce?
To je to, co nesedělo ani Josefu Pleskotovi, vzhledem k velké ztrátě krve, kterou oběť utrpěla. Ale zjistili jsme, že po zranění, která utrpěla v práci, pak ještě jeden den normálně pobývala doma. Ráno před oběšením se dokonce bavila se svým otcem a normálně fungovala. Odborníci nám pak říkali, že člověk je schopen ještě nějaký čas fungovat i při větší ztrátě krve.
A to si otec ničeho nevšiml? A ani její okolí nezaznamenalo něco, co by nasvědčovalo tomu, že se Jitka chystá oběsit?
Takový první podnět se objevil již 2–3 roky předtím, než čin spáchala. Při vyšetřování jsme zjistili, že začala navštěvovat různé sekty, takové dost pochybné. Najednou žila úplně tajuplným životem, což se začalo projevovat i v práci. Její kolegové říkali, že se změnila, a ani otci vlastně neříkala, kam do těch sekt jezdí. Uzavřela se sama do sebe a podle toho, co jsme zjistili, tak sekty navštěvovala v Hradci Králové a na Ústeckoorlicku. Také musela hodně studovat Bibli, na té, co jsme našli u ní v pokoji, bylo vidět, že v ní hodně listovala. Zajímala se o Římskokatolickou církev a ukřižování Ježíše, proto měla v těle zapíchané jehly ve tvaru kříže. Ale do kostelů nechodila, navštěvovala pouze ty sekty. V den, kdy se oběsila, také v Bibli zakroužkovala a barevně zvýraznila slovo sebevražda.
Stále platí, že se jedná o nejzáhadnější případ vaší kariéry?
Určitě. V životě jsem se s něčím takovým nesetkal. Sloužím u policie už 44 let, něco pamatuju, celou svoji kariéru se věnuji násilným činům. Takřka každý den vyjíždím k nejrůznějším úmrtím, těm náhlým, ale i spáchaným a nic podobného jsem nezažil. Setkal jsem se s vraždou v afektu, opravdu se vším, ale nic nebylo jako případ Jitky. Všechno ale opravdu nasvědčuje tomu, že se jednalo o dlouhodobou sebevraždu s náboženským motivem. To jak byla polepena, jak vyzdobila místo činu. Bohužel jsme nikdy nepřišli na to, proč to udělala, a to jsem kvůli tomu také studoval Bibli a sekty v okolí. Ty konkrétní, které navštěvovala, jsme však bohužel nikdy nenašli, ona je to dost uzavřená komunita, a pokud ti lidé vědí, že jste od policie, tak se s vámi vůbec nebudou bavit.
Co myslíte tím, jak se polepila a jak bylo místo vyzdobeno? O tom se pravděpodobně nikde napíše...
Oběšená na sobě měla nalepený obrázek Ježíše Krista a celé místo, trámy a vše, bylo vyzdobeno obrázky s náboženskou tematikou.
