Toto je 6 internetových hacků na poražení alergie. Imunoložka nám prozradila, které z nich opravdu fungují

Analýza odbornice:

Musím říct, že existuje něco takového jako pedonazální reflex. Ten ale nastává tehdy, když člověk vytáhne teplé nohy z postele do chladu a najednou mu oteče sliznice. To se děje častěji u alergiků nebo u těch lidí, kteří mají vazomotorickou rýmu. Toto by tedy možná mohlo sennou rýmu ovlivnit, ale je to tak trochu čarování. Já osobně tomu nevěřím, ale zkusit se to může.

ZČÁSTI PRAVDA: Chrpa luční zmírní otok

Znění rady:

Pokud vás při alergii trápí zarudnutí očí, svědění nebo i otoky, zkuste si ulevit obkladem z chrpy luční. Pro přípravu obkladu potřebujete 4 lžičky květů chrpy, ty zalijte horkou vodou, přikryjte a nechte 15 minut louhovat . Do tekutiny namáčejte vatové obklady a přikládejte na oči.

Analýza odbornice:

Lokální obklady výluhy z bylinek, které mají protizánětlivý účinek, se na ulevení od otoků často používaly i v minulosti. Věřím tomu, že nepříjemné pocity mohou trochu zmírnit, avšak já osobně bych preferovala lokálně protialergické kapky. Na tomto ale může také něco být.

HOAX: Na alergie ti pomůže i ananas

Znění rady: 

Jezte ananas. Čerstvý ananas je jedinečným zdrojem bromelainu, enzymu, který příznivě působí při zánětech a otocích. Odborníci na výživu doporučují bromelain i ke zmírnění alergických reakcí.

Analýza odbornice:

Fakt je ten, že bromelain se nachází také v určitých komerčních výrobcích. Vědci zkoumali, zda může být tento enzym efektivní při léčbě častých respiračních infekcí a trochu i při alergiích, ale bohužel se neujal. Nemáme ho v doporučeních a dokonce ani ten přípravek, který obsahuje bromelain a je na našem trhu, se nedoporučuje při léčbě alergie. Tato rada je tedy zavádějící.

HOAX: V rámci prevence alergií jezte ryby

Znění rady:

Jezte ryby. Při kontaktu sliznice s alergenem spouští imunitní systém reakci. Dochází k uvolnění látky zvané imunoglobulin E (IgE) a histaminu. Dlouhodobě podávané omega–3 nenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem EPA a DHA snižují tvorbu imunoglobulinů a tím zmírňují intenzitu alergické reakce. Přirozeným zdrojem EPA a DHA jsou tučné severské ryby nebo čistý rybí olej.

Analýza odbornice:

Toto se zkoušelo podávat i těhotným ženám v rámci prevence vzniku atopické dermatitidy. Máme pár studií, které však mají i protichůdné výsledky a mastné kyseliny s dlouhým řetězcem EPA a DHA se nedostaly do doporučené léčby alergie. Spíše si tedy myslím, že se toto možná ještě bude zkoumat, ale zatím to není pravda.

Může ti tedy opravdu něco pomoci utišit projevy alergie? Zde je několik skutečně účinných rad!

Podle slov odbornice je nejdůležitější dostat alergen ze sliznice, čili pomáhá vymýt si a propláchnout nosní dutinu, případně se celý osprchovat. Je pochopitelně třeba se přesunout do prostředí, kde není množství alergenů. To znamená nebýt u otevřeného okna, odkud nám jde alergen dovnitř.

Proti otokům působí nejlépe chlad. Odbornice doporučuje postavit se například k otevřené lednici nebo si na místo pálení a svědění přiložit balenou mraženou zeleninu — to však ze zásady pouze přes utěrku, abychom si nezpůsobili omrzliny.

U všech těchto rad se ale jedná o pouze dočasný efekt. Pokud se alergen dostal do těla ve velké míře a jeho reakce se již rozběhla, potřebuje nějaký čas, aby odezněla. To trvá většinou šest až dvanáct hodin. Záleží to i na množství alergenu.

Alergiemi trpí už batolata

Monika Kolejáková nám prozradila, že jí za poslední roky neustále přibývají dětští pacienti, dokonce i batolata, která alergickými projevy trpí už od malička. „Ze své klinické praxe mohu říci, že nám stoupá počet pacientů, které trápí potravinová alergie. Před deseti lety to ještě tolik nebylo,“ dodala lékařka s tím, že přesto není až tolik potvrzených případů dané alergie, jako se domnívá veřejnost.

Podle jejích slov dělala Evropská akademie alergologie v roce 2014 velký telefonický průzkum v celé Evropě, v jehož rámci zjišťovali, kolik lidí si myslí, že trpí nebo trpělo potravinovou alergií. Z tohoto průzkumu vyšli nejhůř Středoevropané, z nichž přibližně 45 % odpovědělo, že takovou alergií trpí, přičemž její skutečný výskyt u dospělé populace činí pouze 1 %. „U menších dětí jde o větší číslo, ale i v tomto případě se může pohybovat pouze okolo 4 %. Bohužel na Slovensku na to v tomto směru nemáme dobrou statistiku, takže to nemůžu bezpečně potvrdit.“

Když se na alergie podíváme globálně a neřešíme jen alergii na potraviny, je pak podle odbornice přibližně každý třetí člověk alergik a inhalační alergik. „Čím to může být, si dodnes neumíme úplně vysvětlit. Fakt je takový — a hlásí to i Západ — že inhalační alergie na trávy, pyly a roztoče stagnuje a potravinových alergiků přibývá,“ dodala lékařka s tím, že to bude mít pravděpodobně souvislost se stravovacími návyky. „Existuje i tzv. hygienická hypotéza, podle níž žijeme příliš sterilně a nekolonizujeme se od útlého věku těmi správnými bakteriemi. Mikrobiom bude určitě také důležitý, ale tak daleko, abychom řekli, které konkrétní tři věci mohou za tyto změny, ještě nejsme.

Lidi trápí zejména senná rýma

Podle slov Moniky Kolejákové je nejčastější diagnózou jejích pacientu senná rýma, i když u dětí v předškolním věku nemůžeme brát tento pojem doslovně. „Děti do šesti let trápí většinou celoroční alergická rýma, nejčastěji roztočová. Přibližně osm z deseti takových pacientů ale z rýmy vyroste. U dětí starších šesti let jednoznačně dominuje senná rýma,“ tvrdí lékařka s tím, že dané poznatky korelují s celoevropským průměrem. Největší je tedy počet travních alergiků.

Co vlastně znamená pojem alergie?

Jde o nadměrnou reakci na něco, co by lidské tělo nemělo dráždit. Je to neočekávaná a nadměrná reakce na konkrétní alergen, kterým je nejčastěji bílkovina.

Mnoho lidí si podle slov lékařky zaměňuje pojem senzibilita s alergií. „Když někomu vyjdou pozitivně kožní testy na alergie, automaticky si myslí, že už je alergik. Tak to není. Pozitivita v daných kožních testech vyjadřuje pouze senzitivitu. Tělo pacienta je sice senzibilizované, připravené alergicky reagovat, ale za skutečnou alergii se považuje až vnější klinický projev konkrétní reakce,“ dodala Monika Kolejáková s tím, že se mezi jejími pacienty najde mnoho rodin, ve kterých má téměř každý člen několik pozitivních testů, ale žádné potíže.

Odkud se vzaly alergie?

Monika Kolejáková tvrdí, že v německy mluvících zemích, jako jsou Švýcarsko, Rakousko a Německo, dělali první průzkum alergií už v roce 1928. Ten podle jejích slov ukázal, že na tomto území se vyskytovalo přibližně 1 % alergiků z celé populace. Dodala, že v roce 1998 dělali vědci podobnou studii napříč celou Evropou, která dokázala, že počty alergiků skutečně rostou.

„Východní Evropa zaznamenávala nižší počet alergií než Západ. Způsobem života jsme ale dostihli i je. Co je ale nejzajímavější, ve zmíněném výzkumu z roku 1998 se ukázalo, že v alpských oblastech, kde lidé žijí původním způsobem života, zůstalo stále pouze 1 % pacientů trpících alergiemi,“ vysvětlila lékařka. Výzkumníci se prý domnívali, že nižší počet alergiků souvisí s tím, že respondenti z těchto oblastí stále konzumovali nepasterizované mléko a u hospodářských zvířat se pohybovaly i těhotné ženy.

Podle slov Moniky Kolejákové vyslovil právě tento výzkum zmíněnou hygienickou hypotézu, která ale dodnes není definitivně potvrzena. Odborníci této hypotéze sice věří, ale nemůžeme s jistotou říci, že je toto jediná příčina vzniku alergií. Podle lékařky je predispozice schovaná někde v genetice, ale spouštěčů je více a ty se pravděpodobně objevily až před sto lety.

Doporučeno

Zjišťovali jsme, co OPRAVDU zabírá na menstruační bolesti: nesnesitelné křeče a bolest k nevydržení zažívat nemusíš 7. března 2021 v 9:30

„Vědci se domnívají, že vnější vliv, který v lidech uvolňuje vznik alergií, pochází z našeho způsobu života. Je opravdu možné, že soužití s velkými hospodářskými zvířaty v prostředí, kde se dýchají spóry a významné patogeny nacházející se v jejich trávicím traktu, jsou proti alergiím prospěšné,“ dodala alergoložka s tím, že jde stále jen o dílčí poznatky.

Jedním z takových poznatků je podle ní i to, že se výzkumem ukázalo, že vyšší incidence alergií je právě u těch dětí, které přišly na svět císařským řezem. „Proto se předpokládá, že během normálního porodu přes porodní cesty matky se dítě kolonizuje příznivými patogeny, které mají vliv na správný mikrobiom dítěte.  I tak ovšem nemůžeme tvrdit, že platí tato teorie jednoznačně.“

Vědci tedy zatím nemají jednoznačnou odpověď na to, co způsobuje alergie, ale ukazuje se, že teorie nejbližší k pravdě bude úzce souviset s radikální změnou způsobu života na více sterilní.

Květen je pro alergiky jako „za trest“

Ve střední Evropě máme podle slov Moniky Kolejákové tři hlavní pylová období: od konce února přibližně do poloviny května jde o březové dřeviny, od konce dubna až do poloviny srpna je to travní období. V teplejších oblastech je typické i plevelné období, které trvá od poloviny srpna až do poloviny října. Vrcholy projevů alergií u pacientů se tedy jednoznačně vážou na květen a červen.

Kromě zmíněných alergií na pyl existují i alergie na roztoče a srst, které trápí lidi během celého roku. „Roztočové alergie jsou dominantní především u dětí v předškolním věku. Většina dětských pacientů tuto alergii do dospělosti překoná. Pokud ovšem ne nebo pokud pacienta postihne až v dospělosti, existuje poměrně vysoké riziko přechodu alergie do astmatu. Na to je třeba dávat pozor.“

Antihistaminika „nad zlato“ i byliny

Mnoho lidí se snaží vyhýbat lékům a lékařům, dokud to není opravdu nutné. Monika Kolejáková tvrdí, že pacientům, kteří nejsou nakloněni farmakoterapii a netrápí je silné alergické potíže, doporučuje fyzioterapii. Pacientům mohou pomoci proplachy slanou vodou či její inhalace.

Podle jejích slov se v jednom období v rámci prevence před alergickými projevy dávalo do popředí i tzv. bílé světlo. „Musíme však podotknout, že tyto nefarmakologické postupy jsou účinnější spíše u lehčích forem alergií, tedy u lidí, kteří ve skutečnosti pomoc alergologa příliš nepotřebují, protože nemají tak silné potíže, aby jim ovlivňovaly kvalitu života.“

Monika Kolejáková tvrdí, že pokud někomu alergie výrazně ovlivňuje kvalitu života, ať už v práci, nebo se například nevyspí a nedokáže se pak soustředit ve škole, je načase vyhledat odbornou pomoc. „Máme poměrně velkou skupinu pacientů, kteří jsou trochu zaujatí proti léčbě medikamenty, na druhé straně existuje i druhá skupina pacientů milující léky. V každém případě by se léčit mělo to, co je skutečným problémem, a to včas.“

Nepříznivé sezóny pro alergiky podle ní začínají většinou tak, že jeden den ani netuší, že jsou alergičtí a druhý den už skutečně trpí. „Někteří z nich dokonce ani nepotřebují naši pomoc, protože jim zabírají různé spreje, proplachy a inhalace. U alergiků jsou oblíbené i tzv. bariérové spreje a masti do nosu, které mají za cíl zamezit přístupu alergenu ke sliznici pacienta.“

Přestože by mnoho pacientů k léčbě alergií rádo využívalo byliny, léky na bylinné bázi podle ní téměř neexistují. „Neexistují bylinné léky, které by prokazatelně snižovaly projevy alergií. Věřím tomu, že pokud by zde byla nějaká léčivá bylinka, která by na alergii úžasně fungovala, byla by už zavedena do léčby.“

Léky na alergii se rozdělují na perorální a na lokální léčbu. Mnoha pacientů podle zkušeností odbornice stačí jen lokální léčba, která je pro ně podvědomě jemnější a bezpečnější. Někdy ale nestačí lokální kortikosteroidy a je nutné využít i perorální antihistaminika. V obou případech však jde podle Moniky Kolejákové o bezpečnou léčbu. „Antihistaminikum laicky řečeno blokuje pouze otáčení jednoho receptoru v těle. Když se receptor neotočí, kaskáda spuštěna alergeny se nemá kde uvolnit, a tak daná buňka nepraskne. Nevznikne otok, svědění a pálení.“

Co je podle odbornice zajímavé, je fakt, že pacienti mají největší strach z dlouhodobého užívání antihistaminik, které se ale u mnohých z nich jeví jako velmi výhodné. Tvrdí, že většinou jde o lidi, kteří mají velmi nepříjemné projevy alergie přecházející až do nemoci. „Zde se ukazuje, že dlouhodobé užívání antihistaminik způsobuje, že velká část receptorů se neotáčí, a když tělo něco nepoužívá, po určitém čase vyhodnotí, že to nepotřebuje a zničí dané receptory. U těžkých alergiků tedy dlouholeté užívání antihistaminik vede k tomu, že jejich vlastní tělo si sníží počet receptorů a v případě výpadku léčby nebo jejího zkrácení nedochází k tak těžkým projevům, jaké měli předtím.“

Doporučeno

Už jsi slyšel o liposomálních vitamínech? Sáhni po Céčku od Goodie a dej svému tělu přesně to, co potřebuje 13. května 2021 v 9:00