Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Se sex koučkou Julií Gaiou Poupětovou o orgasmu, lásce i o tom, jací jsou čeští muži milenci.
Julie Gaia Poupětová vždy ráda ostatním radila v oblasti sexu, až ji napadlo, že by se její hobby mohlo stát profesí. V zahraničí proto absolvovala několik kurzů a stala se jedinou certifikovanou sex koučkou v Česku, která tě naučí, jak ve vztahu udržet sexuální napětí, poradí ti, jak nejlépe masturbovat a pomůže ti i s dosažením mokrého orgasmu. V rozhovoru se navíc dočteš, jací jsou čeští muži milenci a zda stále platí, že muži mají vyšší sexuální apetit než ženy.
Vy jste jediná certifikovaná sex koučka v České republice. Proč jste si vybrala právě tuto profesi?
I když jsem původně vystudovala vývojovou biologii a imunologii, sexualita a psychologie mě prostě vždy zajímala, měla jsem řadu zajímavých zkušeností a když jsem se s lidmi o sexu bavila, tak mi to dodávalo energii a také jsem měla pocit, že jim to pomáhá. Proto jsem se rozhodla si z toho stvořit profesi, v podstatě jsem si ji vymyslela na zelené louce.
Zdroj: se souhlasem Julie Poupětové
Co musí člověk ovládat, aby se mohl stát sex koučem? Potřebuje speciální vzdělání?
V Čechách bude muset mít vzdělání ode mě, protože na slovní spojení sex kouč a službu, kterou reprezentuje, mám ochrannou známku. V současné době připravuji velký výcvik, jehož první část bude koučovací, protože to je základ, bez kterého to nejde. Absolventi pak budou moci pokračovat částí, kde se budeme věnovat uplatnění současné sexuální vědy a nového paradigmatu v koučování jednotlivců i párů.
Je důležité, aby mí studenti porozuměli tomu, že mnoho let jsme v sexuální terapii nahlíželi na sex jako na pud, ale dnes víme, že v sexu jde mnohem víc o motivaci. Touha a chuť vzniká jako důsledek užívání si něčeho pozitivního, nikoli jako projev pudu. Ve výcviku nebude chybět ani několikadenní praxe, a ač se jedná o on-line kurz, obsahuje spoustu interaktivních testů, dotazníků, cvičení a praxe. Mým cílem je vytvořit dvousemestrální program, který by časem mohla adoptovat třeba i některá vysoká škola, kdo ví?
Je o tento výcvik zájem? Chtějí se lidé stát sex kouči?
Ano, hlásí se nám různí lidé, ať už třeba absolventi mých veřejných kurzů, nebo i ti, kteří se rozhodují, zda výcvik absolvovat v Česku nebo v cizině. Povědomí o profesi sex kouče, které jsem na našem trhu vybudovala, má určitá pravidla a klienti už dnes přichází s celkem jasnou představou toho, co od této služby očekávají. Osobně proto cítím určitou zodpovědnost za to, aby i moji studenti podávali stejně dobré výsledky a nabízeli stejně kvalitní práci. Chci si zároveň vychovat následníky, kteří mi budou pomáhat a budou umět komunikovat i s odbornou veřejností, psychology a sexuology, což je dlouhodobě velká část mé práce.
V jakých oblastech klientům radíte? Co je učíte?
Učím kompetence, mezi které patří znalosti, schopnosti, dovednosti a zkušenosti. A to vše s klienty rozvíjíme ve čtyřech klíčových oblastech. První je komunikace – verbální, nonverbální, před sexem, při sexu a po něm. Pak techniky, které se s komunikací prolínají. Dále funkční anatomie, tedy to, jak doopravdy funguje ženská a mužská intimní anatomie a jak naše těla a mozky pracují při vzrušení a sexu.
A poslední oblast je udržitelnosti vztahu, kde pracujeme na tom, aby erotika a touha ve vztahu zůstala i po odeznění jiskření a zamilovanosti. Je čím dál víc zřejmé, že pokud ve vztahu nerozvíjíme partnerské a erotické dovednosti, vášeň a erotika se časem omezí na nudný stereotyp a ten pak také odumře. Ve všech dalších oblastech lidského života používáme mozek ke kreativitě a k učení, tak proč ne v sexu? Navíc, učení intimních dovedností má i významný terapeutický efekt.
Chodí k Vám častěji muži, nebo ženy?
Z počátku ke mně chodilo více žen, ale teď je to zhruba půl na půl a navštěvují mě i páry. Ale je pravda, že mužů je trošičku míň, a navíc obvykle přicházejí až pět minut po dvanácté.
Sex koučink nejvíce vyhledávají lidé mezi pětatřiceti a padesáti lety, ale občas mi klienti posílají i své děti. Ty samozřejmě musí mít souhlas zákonného zástupce. Někdy je dobré, aby se zákonný zástupce, tedy rodič, také účastnil sezení. Zrovna před nedávnem jsem řešila situaci šestnáctileté transgender dívky, kde jsme si povídaly hodně i s maminkou. Na druhou stranu, jedné účastnici našich kurzů je teď už 81 let, ale asi byste to do ní neřekli. Je hodně vitální, baví ji život.
Abyste mohla poskytovat účinné rady, musíte ovládat pouze teorii, nebo především praxi? Může být sex koučem někdo bez vlastních zkušeností?
Sex kouč bez sexuální praxe a bez znalosti vlastní sexuality by pode mého nedokázal při práci s klienty používat dostatečnou empatii. Jenže zároveň chci zdůraznit, že když mluvím o praxi, nemám na mysli množství sexu, ale spíš rozmanité zážitky a také, a to je hodně důležité, různé vztahové zkušenosti. Protože ať chcete, nebo ne, jako sex kouč musíte být i dobrý vztahový terapeut. A na to zase potřebujete jiné zážitky, než být třeba jen pornoherec... rozumíte mi, že? Navíc potřebujete dobře znát své hranice a témata, kde sami bojujete s předsudky, studem a jinými hodnotami, než má klient. A to bohužel často nezjistíme jinak než právě vlastní praxí.
Určitě jste si vyslechla hodně příběhů, zažila mnoho zkušeností… Jací jsou čeští muži milenci? Je nějaký rozdíl mezi nimi a zahraničními muži?
V mezinárodních studiích hodnotících milence jsme nedopadli úplně dobře, ale tam se hodnotila především vášnivost, žárlivost a další faktory. Já milenecké dovednosti hodnotím spíše v rámci přístupu – zda se chce dotyčný učit, měnit, rozvíjet a musím říct, že řada nejen českých mužů, ale i žen, jsou takzvaní jedničkáři. To jsou lidé, kteří si myslí, že nemají žádný problém a pokud ano, tak je to problém toho druhého. Jsou ve stavu nevědomé nekompetence a mají velmi vysoké sebevědomí.
Na kurzech pracujeme se čtyřmi fázemi rozvoje dovedností: 1. Nevím, že neumím. 2. Vím, že neumím. 3. Vím, že začínám umět, zkouším to. 4. Dělám to a už si to ani neuvědomuju, je to přirozené, automatické. No a ženy většinou přijdou ve fázi „vím, že nevím“ a při učení jejich sebevědomí pak už jen stoupá, protože se v podstatě zlepšují. Oproti tomu muži často řeší téma „nevím, proč mi kvůli sexu zdrhla s milencem“ nebo přichází s malou oblastí, kde mají pocit, že něco nevědí.
Během kurzu, kdy ale zjistí, jak obrovská je oblast jejich nevědění, zažije jejich sebevědomí nejprve velký sešup dolů. Až pak se začínají zlepšovat. Je logické, že to k učení patří, ale říkejte to ve společnosti, kde je většina lidí přesvědčená, že se v sexu nic učit nepotřebuje. Odborníky a sexuology nevyjímaje. Takže ženy jsou na tom z tohoto pohledu nejlépe. Mají menší zábrany se něco učit. Díky tomu pak mohou být mnohem lepšími milenkami a mít lepší zážitky.
Zdroj: se souhlasem Julie Poupětové
Proč je pro nás sex důležitý?
To je důležitá otázka, na kterou se často ptám klientů na začátku koučování. Proč vlastně sex? Jakou má hodnotu? Odpověď nám ukáže naší vlastní motivaci, a ta je velmi individuální. Některým lidem sex dodává sebevědomí, jiným dává pocit lásky, pro některé je to činnost, jak se zbavit stresu a pro ty, kteří třeba prožívají krizi, nemá sex žádný smysl. Také je důležité si ujasnit, co je to sex. Většina lidí tím myslí pohlavní styk a k tomu občas nějaké orální aktivity. Někdo do něj zahrnuje i předehru a povídaní si, což je podle mě také sex. Lepší otázkou by pak tedy bylo, co od sexu očekáváme, co bychom při něm rádi dostali.
Jak vypadá takový ideální sex podle ženy a podle muže? Máme rozdílné představy či požadavky?
Máme a naše představy se liší i s ohledem na zkušenosti a temperament. Ale asi narážíte na to, že ženy chtějí něžnější, jemnější a laskavější sex, víc splynutí, spojení… A muži chtějí víc akce, a především dosažení cíle.
Jak by se ale ženy projevovaly, kdyby jejich společenské postavení i sexualita byly rovnoprávné té mužské? Jak by to vypadalo, kdyby se ženy mohly projevovat v sexu svobodněji a nezávisleji a nebyly za to odsuzovány, k čemuž dnes ještě stále dochází?
Opravdu to tahle funguje? Mám pocit, že tyto hranice se rozmělňují…
No, já jsem na to vytvořila schéma, které vychází ze studií dvou významných sexuálních vědců, Bancrofta a Janssena. Pracovala jsem s tím, že existují dva systémy mozku. Jeden je excitační a jeden je inhibiční. Excitační je něco jako motor v autě a inhibiční systém jsou naopak brzdy. Existují lidé, kteří mají rychlý motor a skoro vůbec nemají zabržděno, pak je střed a pak jsou ti, kteří mají hodně sešlápnuté brzdy a těm ani roztůrovaný motor nepomůže. Spontánní sex je příklad toho, že někdo má motor ve vysokých otáčkách a téměř žádné brzdy. Tak to má podle studií zhruba 15 % žen a zhruba 75 % mužů. Přibližně 50 % žen a 20 % mužů se nachází ve středu a asi 35 % žen a 5 % mužů je v oblasti „úplně zabržděno“.
Náš pohled na to, jak se liší ženská a mužská společnost, je také hodně ovlivněn tím, jak vypadala ženská sexualita v historii, která je součástí dějepisu. Jenže to je dost zkresený obraz. Od dob, kdy člověk přešel z lovu a sběru na zemědělství, se postavení žen dost změnilo a ženská sexualita několik tisíciletí podléhala značné represi a persekuci. Jak by se ale ženy projevovaly, kdyby jejich společenské postavení i sexualita byly rovnoprávné té mužské? Jak by to vypadalo, kdyby se ženy mohly projevovat v sexu svobodněji a nezávisleji a nebyly za to odsuzovány, k čemuž dnes ještě stále dochází? Na to v podstatě neznáme odpověď.
Kdo má větší sexuální apetit? V minulosti se za ty náruživější označovali muži, ale je to stále pravda?
Mění se to, ale zase je důležité definovat, co je normální četnost sexu. Výzkumy, které udávaly, že průměr je dvakrát týdně, už dávno neplatí. Navíc řídit se tím, co říká nějaký průměr, ve vztahu v podstatě nikdy nevede k ničemu dobrému. Chuť na sex je dána tím, jak se nám společné intimní chvíle líbily a jak moc se díky tomu těšíme na příště. To je právě ta motivační složka sexu, o které jsem mluvila.
Naší motivaci ale také dost ovlivňuje to, zda se při milování naplní naše očekávání. A ta jsou zase daná tím, co o svých prožitcích víme na základě vlastní zkušenosti. Když se podíváte na to, jak moc je pohlavní styk u mužů podobný tomu, jak je jejich penis stimulován při masturbaci, zjistíte, že je tu silná podobnost. A když si uvědomíte, že masturbace je něco jako šablona, kterou si naše mozky ukládají jako nejsnadnější a nejjednodušší cestu ke vzrušení i orgasmu, tak vám také dojde, že takové druhy prožitků v podstatě náš mozek očekává i při partnerském sexu.
A teď se zamyslete nad tím, jak moc je pohlavní styk podobný tomu, co dělají při masturbaci ženy. Pro ženský mozek je mnohem těžší dosáhnout při pohlavním styku takového vzrušení, na jaké je zvyklý při masturbaci. Je to jedno z témat, které s ženami často řešíme. Pokud přirozená cesta ke vzrušení jednoho z partnerů není zrovna pohlavní styk a oba partneři ji navíc považují za méněcennou a podřadnou, tak správná motivace nikdy nebude fungovat. Někdy partneři společně musí udělat takzvanou „malou domácí revoluci“ a oba způsoby dosažení vzrušení prostě zrovnoprávnit.
Pokud žena začne masturbovat až v pětadvaceti, ve třiceti, v padesáti, tak obvykle potřebuje silnější pomůcku či důraznější a delší stimulaci
Doporučujete při sexu používání sexuálních hraček? Jaký na ně máte názor?
Jsou super! Dvě největší témata, která zpracovávám, jsou právě nesoulad sexuální chuti jednoho nebo druhého partnera a oblast orgasmického rozvoje žen. Na téma orgasmu jsem dokonce vydala DVD obsahující teorii, praxi a nácvik masturbačních technik s figurantkou, kde ukazujeme právě i sexuální pomůcky.
Určitě jsem pro jejich používání, ale vždy říkám, že v sexu není možná až tak důležité, CO děláte, ale spíš JAK to děláte. Třeba vibrátory, to je velké téma. Pokud žena začne masturbovat až v pětadvaceti, ve třiceti, v padesáti, tak obvykle potřebuje silnější pomůcku či důraznější a delší stimulaci (třeba práci svalů pánevního dna), aby mozek dostal jasnou zprávu, že tohle je vzrušení a žena si uvědomila, že ho může sama ve svém těle vytvořit. Poté ženy učím, jak používat i méně intenzivní stimulaci a jemnější pomůcky s podobným účinkem. Faktem je, že bez hraček by možná některé ženy orgasmu ani nikdy nedosáhly, což by byla strašná škoda.
Zdroj: se souhlasem Julie Poupětové
Když zmiňujete, že učíte ženy, jak dosáhnout orgasmu, lze se například naučit i dosáhnutí mokrého orgasmu?
Ano, na to mám online kurz „G bod – Cesta k novým orgasmům“, ve kterém se učíme nové orgasmy, důležitou anatomii, neboť každá žena má zhruba tři G body, které ji mohou pomoci s dosažením orgasmu, a nakonec se učíme ejakulovat. K ženské ejakulaci jsem byla nedůvěřivá, ale během roku a půl jsem se ji naučila. Musím ale také zdůraznit, že zde velkou roli hraje psychika a podpora partnera. V mém kurzu se ale samozřejmě mohou učit i nezadaní.
Jestliže masturbujete stereotypně, díváte se u toho na porno a používáte jeden druh stimulace, tak si vytváříte určitý stereotyp, který vás může doslova znefunkčnit pro partnerský sex.
Jaký máte názor na pornografii? Doporučila byste ji jako inspiraci?
Pornografie dnes supluje systém odborně vedené sexuální edukace, což není ideální, ale alespoň něco. Pokud nevím, jak se to dělá, co se dělá, jak vypadají různé polohy, tak se podívám na porno, snažím se v něm najít inspiraci, pak u něj začnu masturbovat… Ale opět se vracíme k tomu, že není důležité, co děláte, ale jak to děláte. Jestliže masturbujete stereotypně, díváte se u toho na porno a používáte jeden druh stimulace, tak si vytváříte určitý stereotyp, který vás může doslova znefunkčnit pro partnerský sex. Špatné je i to, pokud videa pro dospělé používáte k tomu, abyste se sexuálně izolovali od partnera, což se bohužel děje velmi často.
Ale pokud u porna masturbujete kreativně, nebo ho používáte pro komunikaci s partnerem, pro lepší zvládání studu, tak s ním můžete dosáhnout úžasných výsledků. Pornografii navíc můžete použít i k poznávání sebe sama, odhalení toho, co vás vzrušuje atd.
No a pak tady máme i terapeutické použití porna u těch, kteří mají okrajovou preferenci nebo třeba dávají přednost agresivnější formě sexu a potřebují nějaké vyžití. V takovém případě je pro společnost bezpečnější, aby dotyčný své choutky uspokojoval právě pornem.
Víte, tohle každý vnímá jinak. Podle mě je sex svým způsobem láska a láska je sex. Lásku mohu vyjadřovat skrze sex, dotyky, intimní objetí… Je to podle mě automatická nebo implicitní součást erotiky. To ale neznamená, že bych si nemohla užít láskyplný sex s někým, s kým nemám romantický dlouhodobý vztah.
Bez citové vazby snadněji riskujeme, protože nám na tom druhém emočně tolik nezáleží. V tom se partnerský a nezávazný sex liší.
Existuje nějaký rozdíl mezi sexem partnerů, kteří se milují a sexem u těch, kteří nemají citové vazby?
Asi se dá říci, že sex na začátku vztahu se možná víc podobá takovému tomu spontánnímu nezávaznému sexování. Zamilovanost pak během půl roku až dvou a půl let vyprchá a následující roky se sex přibližuje víc tomu, co v sexuální oblasti děláme, když nikoho nemáme. Nebo tomu, jak rádi masturbujeme. Proto záleží na tom, jak se spolu partneři tvarují, když už nejsou tak vášniví a spontánní.
Když máme s někým naopak čistě sexuální vztah, jsme ochotnější zkoušet nové věci, protože se méně obáváme, že tomu druhému ublížíme, že uděláme chybu, že si o nás ten druhý bude něco divného myslet. Bez citové vazby snadněji riskujeme, protože nám na tom druhém emočně tolik nezáleží. V tom se partnerský a nezávazný sex liší.
Jaké problémy lidé v sexu nejčastěji řeší? Jaké chyby dělají?
Největší chyba je, že si nedovolí udělat chybu (smích). Proto s klienty praktikuji něco, čemu říkáme „trapnocvičení“. Je to v podstatě cvičení, jehož obsah může být různý, od návštěvy obchodu s erotickým pomůckami, přes trénink sprostých slov až po romantický rozhovor, který může být především pro muže hodně trapný. Říct ženě „miluji tě“ víc než jednou za týden? Nemyslitelné (smích).
Obsah trapnocvičení je tedy různý, ale cíl je vždy stejný, a to cítit se co nejdříve aspoň trochu trapně. Díky sdílenému pocitu trapnosti se paradoxně zvyšuje intimita a zároveň zjišťujeme, že i v sexu se prostě občas můžeme něco společně naučit. Pokud si nedovolíme být trapní a dělat chyby, učení není možné ani v sexu. A to pak pochopitelně vede ke ztrátě sebedůvěry, stereotypu a nudě, která pramení z absence kreativních intimních zážitků. A kreativitou opravdu nemám na mysli nějakou sexuální gymnastiku, ale i oblast emočního sdílení a prožívání.
Když zmiňujete trapnost a stud, tak uvedl i Vás někdy klient do rozpaků?
Jistě, stydí se každý. Proto učím vědomou práci se studem, což je extrémně důležité, pokud chcete rozvíjet sexualitu. Umět pracovat se studem ale neznamená, že se ho definitivně zbavíme. Stud je přirozená a velmi nakažlivá emoce, kterou cítí každý z nás. V evoluci lidské společnosti hrál stud důležitou roli třeba při trestání prohřešků. Jsou ale určité oblasti, které máme kontaminované studem, díky výchově či společnosti, a není nám to nijak užitečné. Hodí se vědět, že s tím můžeme něco dělat. Takže zažívat pocity studu jako takového, není samo o sobě spatně. Jen je fajn si uvědomit, že v intimní oblasti stud odpojuje, umrtvuje a navzájem vás vzdaluje a s tím podle mého rozhodně má smysl něco dělat.
Můžete se s námi podělit o nějaké tipy a triky, jak nejlépe dosáhnout orgasmu či jak si zpříjemnit masturbaci?
Rozhodně přidejte dech, neškrťte ho. Různé návody, jak na to, uvidíte v mých online kurzech. Druhá věc je nesoustředit se pouze na genitálie. Je dobré se při masturbaci zaměřit víc na celé tělo, třeba se hladit, stimulovat si prsa (nebo jinou citlivou část) a dávat lásku sám/sama sobě. Třetí věc je tzv. dělání vln, tůrování napětí a prodlužování masturbace tím, že se chvíli vzrušujete a chvíli uklidňujete, a to celé děláte záměrně. No a poslední tip: zapojte zvukové projevy. Zvyšuje to prožitek a také to může být výzva, jak začít vědomě pracovat s vlastním studem.
