Počet útoků se dá jen těžko vyčíslit. Průzkum veřejné ochránkyně práv z roku 2019 ukazuje, že až 91 % obětí o předsudečných útocích ani v těch nejtěžších formách nikomu neřeknou. Oficiálně se tak nedostanou do statistik policie. Na nás se však obrací desítky LGBT+ lidí, kteří násilí z nenávisti, fyzické a slovní útoky zažívají každý den.
I díky nim jsme se rozhodli společně s organizací In Iustitia a Národní ústavem duševního zdraví šířit osvětu o tom, že je důležité tyto útoky hlásit, a především mluvit o jejich existenci a široké podobě. Zřídili jsme speciální stránku praguepride.com/ozvise, kde nám kdokoliv kdykoliv může vyplnit krátký dotazník a dostane se mu potřebné pomoci. S naší pomocí se tak do oficiálních statistik promítne více takových případů.
Proč tyto útoky nebývají nahlášeny?
Ze stejného výzkumu vyplývá, že 47 % obětí zjednodušuje samotný útok, protože nevěří, že by se reportováním cokoliv na jejich situaci změnilo. Je to velmi spjaté i s menšinovým stresem, který LGBT+ lidé zažívají kvůli diskriminaci, která je ve společnosti stále velmi přítomna. Lidé se k útoku také nechtějí vracet a raději na něj zapomenou. Bojí se i reakce dalších lidí z řad policie, a proto o svém příběhu raději mlčí.
Avšak u nás k nim podněcuje například i politická kultura, politické výroky, veřejné dehonestování LGBT+ lidí jako druhořadých, jako nedávný výrok prezidenta, nebo diskuse o manželství pro všechny ve Sněmovně
Co je podle vás nejčastější příčinou útoků na LGBT+ lidi?
Nejčastější příčinou jsou předsudky a prostředí společnosti, ve které žijeme. K podobným útokům dochází všude na světě. Avšak u nás k nim podněcuje například i politická kultura, politické výroky, veřejné dehonestování LGBT+ lidí jako druhořadých, jako nedávný výrok prezidenta, nebo diskuse o manželství pro všechny ve Sněmovně.
Co může veřejnost udělat pro to, aby se předsudečnému násilí předcházelo?
Základem je otevřená společnost bez předsudků, kde ke svým odlišnostem přistupujeme s respektem. Mnoho z nás pak může být svědky samotných útoků. Ať už jsou to urážky v dopravních prostředcích, na ulici, nebo v baru. V těchto situacích je důležité se ozvat a zastat se, nikoliv nečinně přihlížet a dělat, že se mě to netýká.
Především je důležité chránit oběti násilí z nenávisti, které byly napadeny z důvodu své sexuální orientace a genderové identity. Současná právní úprava nerozlišuje, jestli se jedná o útok jako takový, nebo útok homofobní, transfobní apod. jako je tomu například u rasové nenávisti
A jaké změny by bylo nutné zavést v legislativě?
Především je důležité chránit oběti násilí z nenávisti, které byly napadeny z důvodu své sexuální orientace a genderové identity. Současná právní úprava nerozlišuje, jestli se jedná o útok jako takový, nebo útok homofobní, transfobní apod. jako je tomu například u rasové nenávisti. To je první krok k tomu, aby útočníci byli za takové činy více trestání a aby oběti měly pocit, že se s jejich případem v legislativě počítá a bude jim poskytnuta dostatečná pomoc.
V rámci našeho projektu se společně zaměřujeme i na školení profesionálů z řad police a dalších, kteří s oběťmi pracují. Chceme zlepšit toto prostředí natolik, aby se LGBT+ lidé nebáli o útocích mluvit. Díky tomu, že pak budou útoky existovat oficiálně i v policejních statistikách, je pak možné narovnávat legislativu a vymanit se ze začarovaného kruhu, kdy útoky oficiálně neexistují a zákonodárci tedy nemají potřebu se jimi legislativně zajímat.
Výzkumy ukazují, že v zemích, kde byl zákon o manželství přijat, se snížila sebevražednost mladých LGBT+ lidí, protože se cítili být společností více přijímaní a respektovaní
Pomohlo by podle vás uzákonění manželství pro všechny?
Přijetím manželství pro všechny se nezmění postavení gayů a leseb, ani dalších LGBT+ lidí v trestním právu, ale rozhodně se změní atmosféra ve společnosti. Zákon o manželství přispěje k většímu respektu společnosti vůči LGBT+ lidem, díky rovným podmínkám. Výzkumy ukazují, že v zemích, kde byl zákon o manželství přijat, se snížila sebevražednost mladých LGBT+ lidí, protože se cítili být společností více přijímaní a respektovaní.
Co pro vymýcení předsudečného násilí dělá Spolek Prague Pride?
V rámci projektu #ozvise sdílíme příběhy konkrétních lidí a obětí předsudečného násilí. Věříme, že spoustu dalších lidí se v nich najde a ztotožní s nimi natolik, že najdou odvahu i o svém příběhu promluvit. Ať už s námi na sociálních sítích, formou vyplnění dotazníku, nebo právně. Je potřeba, aby si nejdříve LGBT+ lidé sami uvědomili závažnost předsudečných činů, protože i nadávky v tramvaji, plivance na ulici a hejty a výhružky na sociálních sítích jsou předsudečné násilí.
Dlouhodobě pak usilujeme o lepší postavení LGBT+ lidí ve společnosti, včetně jejich ochrany a budeme se zasazovat o to, aby se nám v naší zemi zkrátka žilo lépe. Projekt #ozvise jsme spustili teprve před pár měsíci, už teď se k nám ale dostává více příběhů, než jsme čekali. Vidíme tak, že naše společná práce má smysl.
Do projektu #ozvise se již zapojilo několik obětí předsudečného násilí. S děsivým útokem se svěřil Jakub z Brna, který kvůli násilníkům skončil v nemocnici s krvácením do mozkové kůry
Jakub se přestěhoval do Brna za svým přítelem, prožíval opravdu šťastné období a když se svojí novou bytnou vyrazil na oběd, jeho život se otočil o 180 stupňů. Se ženou, od níž si pronajímal byt, si velmi rozuměl a u jídla se proto bavili právě i o Jakubově příteli, o tom, jak je šťastný a spokojený, čímž pravděpodobně vyprovokoval útočníky, kteří na něj venku zaútočili.
„Kuba mi zrovna říkal, jak je zamilovanej do přítele… Pamatuji si, že naproti nám šel chlap v modrém tričku a najednou Kuba dostal pěstí a lehl na zem. Sehnula jsem se k němu a zjistila, že nedýchá. Přitom se objevil druhý pachatel, který mě nakopl do stehna. To jsem ani nezaregistrovala, snažila jsem se probrat Kubu,“ popisuje útok Eva, neboť Jakub si ho kvůli zraněním nepamatuje.
Kolemjdoucí lidí ihned zavolali sanitku a Jakub byl převezen do nemocnice. „Poslední, co si pamatuju, bylo, že jsme vyšli z restaurace a šli jsme spolu směrem k nádraží a povídali si. Pak už jsem ležel na kapačkách, dávali mi prášky, ale hned další den jsem chtěl podepsat revers, protože nesnáším nemocnice. Šel jsem tedy na kontrolní CT mozku a naštěstí mě pustili domů. Ve výsledku jsem měl krvácení do kůry mozkové, nějaké modřiny a byl jsem dost potlučenej,“ pokračuje Jakub.
Pachatelé po útoku naskočili do tramvaje, z místa činu utekli a policisté tak nemají koho potrestat. „Věděl jsem, že se to děje; někoho někde napadnou jenom proto, že je homosexuál. Nikdy by mě ale nenapadlo, že se to stane zrovna mně. Když jsem doma řekl, že jsem gay, rodina mě přijala s otevřenou náručí. A tak jsem nikdy neměl pocit, že bych měl nějakým způsobem korigovat své chování na veřejnosti, a neplánuji to ani poté, co se mi stalo. Jsem svůj a myslím, že se nemám se za co stydět,“ doplnil Jakub.
„Řekl mi, že pokud spím s ženami a chovám se jako chlap, tak mám jít ven a dostanu jako chlap,“ popisuje útok Karolína z Ostravy
Ani předsudečné útoky na ženy nejsou výjimkou a své o tom ví Karolína z Ostravy. Ta před pár lety dělala přijímací zkoušky na vysokou školu a po dni plném učení vyrazila na kávu do tamní hospůdky, kde se shlukovali místní, kteří o její orientaci moc dobře věděli.
„Seděl tam tehdy podnapilý pán, který si chtěl kousnout do mého jídla, a to jsme se přitom neznali. Slušně jsem odmítla, ale pak od něj přišla nečekaná reakce. Řekl mi, že pokud spím s ženami a chovám se jako chlap, tak mám jít ven a dostanu jako chlap,“ popsala Karolína s tím, že ve strachu před agresorem utekla za bar, ale pachatel se nevzdával.
„Řval po mně, plival a házel zapálené nedopalky. Zavolala jsem policii, která ho musela dokonce dvakrát odvézt, protože poprvé se vrátil. Mám relativně štěstí, že mě nikdy nikdo neuhodil nebo neznásilnil. Tohoto pána jsem znala jen od vidění a z vyprávění, ale jsem ráda, že jsem ho za tento homofobní útok udala. Po omluvě mu byla vystavena pokuta 500 korun,“ dodává.
Oběť tehdy měla přijít s udáním na úřad, ale strach jí to nedovolil a muž proto vyvázl pouze s pokutou 500 korun. Sama úřednice jí tehdy řekla, že pokud by přišla osobně, trest by byl vyšší, pokuta by byla vyšší a muž by mohl dokonce skončit s podmínkou či zákazem přiblížení.
Pachatelé nehledí na to, zda jsi muž, žena, nebo nezletilý. Útočí na LGBTQ+ lidi. Pokud budeš někdy svědkem podobného napadení, nezavírej před ním prosím oči a pomoz třeba jenom tím, že zavoláš Policii ČR.
