Myslím, že ano. Ještě se to může změnit, jestli někdo z té mnou vybrané strany nebo koalice neřekne něco, kvůli čemu bych si volbu rozmyslel. Minulé volby rozhodovalo 42 % lidí až v posledním týdnu, můžu být ještě pořád mezi nimi. Ale řekl bych, že už jsem rozhodnutý.
Když se podíváme trochu zpátky, tak Češi měli v devadesátých letech vysokou volební účast, v roce 1998 volilo 75 % občanů. Pak do roku 2002 to spadlo na 58 %. Od té doby se držíme okolo 60 %. Na jednu stranu to není moc, ale v porovnání s Evropou na tom nejsme nejhůř. Část společnosti volby vůbec nezajímají, to tak je a bude. Část je zklamaná a část si jednoduše nemá jak vybrat a strany je neumí oslovit. Třeba ze skupiny mladých lidí volí jen polovina, to je hrozně málo.
Je pravda, že koalice, které původně měly být vehiklem, který lidem volbu usnadní, tak se v řadě případů logicky ukazují jako komplikace. Může být třeba téma, které je pro někoho důležité, ale koalice ho neřeší, protože by se na něm nedokázaly domluvit. Případně člověk k volbám jít chce, má rád třeba Starosty, ale jsou pro něj nepřijatelní Piráti. V tu chvíli volím staré heslo: Zavři oči a mysli na Anglii.
Důležitým faktorem je, že strany nemají nikoho, kdo s mladými voliči umí komunikovat. Je to kombinace neschopnosti s mladými voliči mluvit, najít člověka, který by to uměl a neznalost témat, která mladé lidi zajímají. Ale do určité míry to ovlivňuje i otrávenost generace, která tu potřebu jít volit nepociťuje.
Přirozeně se nabízejí Piráti jako strana, která je mladým nejblíž svým složením a svou image. O sociálních demokratech se vůbec nemusíme bavit. Andreje Babiše tohle téma nezajímá, ten cílí na jinou voličskou skupinu. A koalice Spolu o člověka, který byl schopný komunikovat s mladými, nedávno za poměrně dramatických okolností přišla (Dominik Feri, pozn. red.). Když máte politika, který má milion lidí na Instagramu, tak je to zázrak. A oni ho nedokázali nikým nahradit.
Vy se ve světě politiky a politických kampaní pohybujete řadu let. Jaké pozorujete změny v tom, jak jsou kampaně vedené? Jsou podle Vás kultivovanější, nebo je to naopak?
Kultivovanější určitě nejsou. Posun je u nich především z technologického hlediska, ale některé principy zůstávají stále stejné, politici o nich vědí a také je dodržují. Dnes je sice mnohem více cest, jak voliče oslovit, především prostřednictvím internetu a sociálních sítí. Nakonec je ale nejistější se za voliči vydat osobně, mluvit s nimi, zajímat se o ně. Nebo alespoň dělat, že se o ně zajímáte.
Našel byste tři slova, která podle Vás nejlépe charakterizují letošní kampaň?
Babiš, změna a status quo.
Když zmiňujete změnu – ze všech stran slyšíme, že v těchto volbách jde o všechno a jsou klíčové. To ale zaznívá před každými volbami. Je to jen ideální heslo do kampaně, nebo mohou být letošní volby opravdu zlomové? A pro koho?
Změna je heslo každých voleb všude na světě. Nedávno jsem říkal, že zažívám už asi šesté nejdůležitější volby ve svém životě. Je ale pravda, že tady jistá část veřejnosti už osm let snáší jen porážky, ve sněmovních i prezidentských volbách. A letos opravdu touží po změně a je netrpělivá. I proto je letošní kampaň tak vypjatá. Otázkou je, jestli změna, která by mohla přijít, by tuhle část veřejnosti kompletně uspokojila, nebo by to bylo jen krátkodobé uspokojení pod heslem Ďábel je pryč.
Kdo si podle Vás v kampani vedl nejlépe a kdo naopak nejhůře?
Byl jsem trochu zklamaný z kampaně Pirátů a Starostů. Už v červenci jsem říkal, že jim takzvaně spadl řetěz po tom, co na jaře měli tak vysoké preference. Najednou to přestalo fungovat. Naopak postupně se zvedala kampaň koalice Spolu, kde fungovali kromě Petra Fialy a další dva lídři Markéta Pekarová Adamová a Marian Jurečka. Dlouho mi přišla efektivní i kampaň Přísahy, ta ale přes léto úplně vyšuměla. A Andrej Babiš předvádí tradiční, velmi profesionální kampaň. Ta má sice svoje bažiny, kam se normální člověk neodváží, ale má výsledky.
Kde tedy koalice Pirátů a Starostů, která ještě na jaře aspirovala na vítěze voleb, udělala chybu?
Nevím, jestli právě na jaře nepodlehli zdánlivému uspokojení, že s 34 procenty v průzkumu vedou a mají to vlastně v kapse. Ta kampaň asi nebyla ideálně načasovaná a ve chvíli, kdy si mysleli, že budou mít premiéra, tak ta kampaň teprve začínala. Andrej Babiš toho pak dokázal svým nástupem v srpnu využít. Na druhou stranu v posledních týdnech se jejich kampaň zase zlepšuje. Přispělo k tomu určitě i to, že má více prostoru Vít Rakušan. To je typ muže, kterého by si každá žena přála mít za svého zetě. Naopak Ivana Bartoše využívá druhá strana ke kontroverzním tématům typu migrace nebo drogy. To měli Piráti tušit, i když je to nespravedlivé.
Volebním tématem číslo jedna se stal Andrej Babiš a možná změna ve vládě
Co říkáte na formát, který televize CNN Prima News zvolila pro svou poslední velkou debatu kandidátů, a který připomínal spíš soutěžní pořad, než diskuzi o vedení země?
Přirovnal bych to k reality show Vyvolení a soutěži Stardance. Mě vlastně ten uječený formát docela bavil. Mám rád debaty, ve kterých jsou emoce. Sice se tam nedozvíte příliš faktů, podle kterých se rozhodovat, ale vidíte, jak politici reagují pod tlakem. Co mi přišlo nedůstojné a nechápu, proč na to kandidáti přistoupili, bylo závěrečné vyřazování. Politika je show, ale nedělejme z toho Stardance.
Jedním z témat v televizních diskuzích byla i ilegální migrace. V českých reáliích přitom jde o marginální problém. Které téma by podle Vás mělo být tím skutečným číslem jedna?
Je mnoho důležitých témat, která by zasloužila pozornost. Jenže volebním tématem číslo jedna se stal Andrej Babiš a možná změna ve vládě. To bylo stěžejní jak pro obě opoziční koalice, tak pro Babiše samotného. To, jestli tady nastane ta změna, nebo ne, je důvod, proč jde většina lidí volit. Je to pochopitelné, bohužel řada problémů, o nichž by lidé měli slyšet, od daní po klimatickou krizi, zůstala otevřená.
Právě klimatická změna byla jedním ze stěžejních bodů voleb v Německu. Ve volbách získala strana Zelených zhruba 15 %. V Česku to zatím na zelenou revoluci nevypadá, naopak se se zděšením mluví o konci spalovacích motorů a Green Dealu. Jak dlouho podle Vás potrvá, než se i v Česku stane klimatická změna důležitým tématem?
Určitě je to důležité téma, ale musíme být schopni ho otevřít jinak než v Německu. Jsme v mnohem chudší, postkomunistické zemi, kde nelze lidi vyděsit tím, že za měsíc nebudou mít auto. Je to tu mnohem složitější než v jiných zemích a ze strany voličů na toto téma není cítit takový tlak. Je to téma pro mladé lidi, ale není jich tolik, aby to byla priorita. Podíl na tom má i tradice popíračů klimatické krize, kterou zahájil už Václav Klaus.
Na procenta si myslím, že vyhraje hnutí ANO
A co korupce? Ta byla velkým tématem, hodně na tom staví kampaň Robert Šlachta, ale ostatně i premiér Babiš. Může někdejší šéf ÚOOZ konečně korupci učinit přítrž, nebo je Přísaha jen jakýmsi béčkem hnutí ANO, jak ji někteří označují?
Přísaha béčkem hnutí ANO podle mě není, ale korupci rozhodně nevymýtí. Poprvé jsem o korupci jako hlavním volebním tématu slyšel už v roce 1996. V souvislosti s volbami se z toho stal jen prázdný termín a jsem si jistý, že to uslyšíme ještě mockrát.
Trochu odbočme od vážných otázek. Jaká předvolební písnička je Vaše nejoblíbenější, pokud nějakou máte?
Myslím si, že nejlepší volební píseň, která kdy byla napsaná, je hymna Labour Party s názvem Things Can Only Get Better z roku 1997. Původně nebyla vůbec napsaná pro volby. Ale je hodně silná i po těch čtyřiadvaceti letech, tehdy naprosto přesně trefila tu dobu, optimismus a naději, že věci mohou být jen lepší.
Na závěr obecně ne velmi oblíbená otázka. Máte osobní tip na to, jak volby o víkendu dopadnou?
Já jsem si dost pečlivě vybudoval pověst člověka, který nikdy správně neodhadne výsledek. Třeba ty poslední jsem neodhadl vůbec. Na druhou stranu, nikdo se nikdy netrefil do opravdového výsledku. Teď pár dní před volbami se stále ještě velká část voličů teprve rozhoduje. Na procenta si myslím, že vyhraje hnutí ANO. To, jak to doopravdy dopadne, se ale vůbec neodvážím tipovat.
