Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Jona Jonese není třeba představoval. V oktagonu dokázal mnohé a mimo jiné se stal i nejmladším šampionem UFC. Nicméně stejně tak, jak úspěšný byl v kleci, tak stejně problémový byl i mimo ni.
Jeden z nejlepších bojovníků všech dob, ale bohužel také jeden z nejproblémovějších. Tak by se dal ve zkratce popsat hvězdný americký zápasník UFC Jon Jones, který dobyl vrchol světa smíšených bojových umění, ale jeho kariéru kromě velkolepých úspěchů doprovázely také četné kontroverze. Několikrát byl totiž zatčen policií a antidopingovými úřady byl potrestán kvůli zakázaným látkám, které testy objevily v jeho těle.
Základní informace Celé jméno: Jonathan Dwight Jones Narození: 19. července 1987 Skóre: 26-1-1 Přezdívka: Bones Tým: Jackson Wink MMA Academy
Navzdory všem kontroverzím Jon Jones vešel do dějin a na poli bojových sportů patří mezi nejlepší bojovníky, kteří kdy vkročili do okragonu. V kleci doposud prakticky nenašel přemožitele (jedinou prohru v kariéře si připsal po vlastní diskvalifikaci kvůli nepovoleným úderům), mimo oktagon však zažil spoustu pádů a jediná bitva, kterou opakovaně prohrával, byla proti sobě samotnému.
Jeho snem nebylo stát se MMA bojovníkem
Talent pro bojové sporty se u něj projevil již během školních let, kdy se stal státním šampionem v zápasení. Kromě toho se věnoval i americkému fotbalu. Už tehdy měl vysokou postavu, nicméně svaly mu chyběly a působil spíše vyzáblým dojmem. Jak sám Jones prozradil, právě to dalo vznik jeho notoricky známé přezdívce „Bones“. Začali mu tak totiž říkat trenéři amerického fotbalu, protože v té době byl „kost a kůže“. A tuto přezdívku nosí dodnes. „Když jsem začal s MMA kariérou, přišlo mi cool vzdát tímto způsobem hold svému domovskému městu, přijal jsem tedy přezdívku ,Bones',“ vysvětloval zápasník.
Vzhledem ke Jonesovým pozdějším prohřeškům to může znít trochu úsměvně, ale jeho snem původně bylo vystudovat vysokou školu a stát se mužem zákona, nikoliv profesionálním bojovníkem. „Líbila se mi představa, že bych byl policistou ve svém rodném městě. Vždycky jsem byl člověk, který se snaží chovat správně. Nejsem sice žádný andílek, ale jako dítě jsem byl práskač a donášel jsem na ty, kteří u sebe měli trávu,“ přiznal se Jones. Nakonec ale školy zanechal a začal se naplno věnovat MMA.
Podivuhodné je také to, že když poprvé zápasení v kleci viděl, vůbec se mu nelíbilo. „Mým spolubydlícím na univerzitě byl Joe Soto (ten se později stal šampionem Bellatoru a poté několik let bojoval v UFC v bantamové divizi, pozn. red.). Jeho snem bylo stát se MMA zápasníkem. Měli jsme společný pokoj a on si pořád na YouTube pouštěl zápasy. Díky němu jsem tento sport poznal, neměl jsem ale žádný zájem to vyzkoušet. Popravdě jsem si myslel, že je trochu blázen, když má tolik odvahy, aby se šel s někým prát,“ vzpomínal Jones.
Možná právě i díky tomu, že Jones sdílel pokoj s milovníkem bojových sportů, se nakonec sám přeci jen rozhodl MMA vyzkoušet a začít trénovat. Bylo mu zhruba 20 let a nikdo ještě nemohl tušit, že za pouhé tři roky se stane do té doby vůbec nejmladším šampionem v dějinách UFC.
Zajímavost #1 – Jon Jones má jedno z největších rozpětí paží v historii UFC, které dosahuje necelých 215 centimetrů. Extrémně dlouhé paže jsou pro něj v boji velkou výhodou. Vysoký je Jon Jones 193 centimetrů.
Zdroj: Getty Images/Ronald Martinez
Trnitá cesta ke hvězdám
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemknutí?
Jaké kauzy poskvrnily jeho kariéru
Jak reagoval šéf UFC na poslední případ s domácím násilím, kterého se měl Jon Jones dopustit na své snoubence
Do profesionální klece se Jon Jones poprvé postavil v dubnu roku 2008, tedy ještě chvíli před svými jednadvacátými narozeninami, a soupeře ukončil hned v prvním kole. Během několika měsíců pak stihl odbojovat ještě šest dalších bitev, což je z dnešního pohledu nepředstavitelné zápasové tempo.
Pod hlavičkou UFC se Jon Jones představil v témže roce, kdy začal zápasit. Stalo se tak 8. srpna, kdy nabídku na zápas kvůli zranění jiného bojovníka dostal jen dva týdny před konáním turnaje. Ani krátký čas na přípravu však nezabránil tomu, aby si urval cenné vítězství na body. Zužitkoval k tomu mimo jiné i údery lokty, které sám později označil za jednu ze svých hlavních zbraní.
To se mu však jednou taky vymstilo. Konkrétně se tak stalo v prosinci roku 2009, kdy během zápasu, v němž jasně vyhrával, soupeře na zemi trefil vertikálně vedeným úderem hranou lokte, což byla zakázaná technika a Jones byl pro její použití diskvalifikován. Za vítěze boje byl označen Matt Hamill a do dnešního dne se jedná o jedinou porážku Jonesovy kariéry.
Údery pomocí loktů byly během let formování pravidel MMA poměrně kontroverzním tématem. Některé organizace jejich užívání omezily, jiné je zcela zakázaly. Například právě zmíněné horizontálně vedené údery loktem (tzv. 12–6 elbows) byly v počátcích UFC v 90. letech povoleny a k jejich zákazu došlo až kolem přelomu milénia. Jiné údery loktem zůstaly povoleny a Jones je s oblibou využívá. „Kdyby UFC lokty úplně zakázalo, mělo by to na můj styl boje zásadní vliv. Mám dlouhé paže a lokty jsou pro mě skvělou zbraní na krátkou vzdálenost. Několik zápasů jsem díky tomu ukončil a kdybych lokty nemohl používat, hodně by se to na mém způsobu boje podepsalo,“ vysvětloval Jones.
Incident s loktem a následná diskvalifikace ale Jonesovu skvěle rozjetou kariéru nezastavily. V následujících třech zápasech porazil všechny své soupeře před časovým limitem a bylo jasné, že se v UFC rodí nová velká hvězda. A Jones to o sobě věděl. „Je to velký tlak. Důležité pro mě ale je, abych si pamatoval, že bojuju pro sebe a po svou rodinu. Každý zápas si chci užít,“ říkal před lety o svém raketovém vzestupu.
Zdálo se jen otázkou času, než nadějný bojovník dostane šanci zabojovat o titul v polotěžké váze. „Až přijde můj čas, budu připraven si pás vzít,“ prohlásil mladý Jones odhodlaně. A moc dlouho čekat nemusel.
Tato životní příležitost se mu naskytla v březnu roku 2011, kdy se v kleci postavil tehdejšímu šampionovi, kterým byl Brazilec Maurício Rua. Brazilský bojovník měl původně obhajovat pás proti jinému soupeři, ten však kvůli tréninkovému zranění z boje odpadl a jako náhradník byl vybrán právě Jon Jones. A ten ve svém do té doby největším zápase obstál na výbornou. Šampiona ukončil ve třetím kole a přes rameno si přehodil vytoužený pás. Ve svých pouhých 23 letech se stal nejmladším šampionem v historii UFC a v polotěžké divizi tím začala nová éra.
Kdokoliv se před krále polotěžké váhy Jonese postavil, ten musel pokleknout. Na svém tažení jakožto šampion nikdy nepoznal přemožitele a připsal si skalp i takových legend jako jsou Daniel Cormier, Quinton Jackson, Alexander Gustafsson a řada dalších.
Do historie organizace se zapsal také díky hned několika ohromným rekordům. Stal se totiž nejdéle vládnoucím šampionem UFC (1501 dní) a svůj pás dokázal ze všech šampionů polotěžké váhy nejvícekrát obhájit (dohromady jedenáctkrát). Tolik obhajob má mimochodem také legendární Demetrious Johnson, někdejší šampion bantamové a muší váhy. Jon Jones má kromě toho ze všech bojovníků nejvíce výher v titulových zápasech (14).
Jak už to ale někdy bývá, bojovníkova snová kariéra nebyla lemována jen úspěchy a rekordy, ale také spoustou problémů a kontroverzí. Mezi ty nejdiskutovanější patří kauzy se zakázanými látkami, které byly během antidopingových testů nalezeny v jeho těle. K tomu došlo hned několikrát.
V roce 2015, zhruba měsíc před zápasem s Danielem Cormierem, byly v jeho těle nalezeny stopy po benzoylekgoninu, což je hlavní metabolit kokainu. Bojovník však vyloučil, že by byl uživatelem této drogy. Po dalším testu o týden později se už látka v jeho těle nenacházela, a tak mohl zápas s Cormierem proběhnout. Jones nakonec Cormiera po pěti kolech porazil jednohlasně 3:0 na body a radoval se z další úspěšné titulové obhajoby.
Netrvalo ale dlouho a krátce před chystanou odvetou s Danielem Cormierem přišel další pozitivní test. Tentokrát antidopingová komise v bojovníkově moči našla dvě zakázané látky, klomifen a letrozol. Na svoji obhajobu Jones řekl, že si není vědom toho, že by užil cokoliv nepovoleného. Podle něj se jednalo o prášky na podporu erekce. „Vzal jsem si jen pilulky na kvalitnější sex, všem mužům to vřele doporučuju,“ vtipkoval.
Do smíchu mu však nebylo v momentě, kdy od komise dostal roční zákaz zápasení, ačkoliv se odborníci shodli na tom, že látku bojovník nepožil záměrně. I tak toho ale Jones litoval. „Z mé strany bylo hloupé to, že jsem nebral pravidla dostatečně vážně a nenechal si prášky otestovat. Předpokládal jsem, že to bude bezpečné, nemá to totiž vliv na sportovní výkon, jen na ten sexuální,“ podotkl.
Jon Jones (vpravo). Zdroj: Getty Images/Steve Marcus
Odveta s Cormierem se kvůli dlouhé stopce odsunula až na polovinu roku 2017. V té Jon Jones opět zvítězil. Vzorky moči odebrané den před zápasem však znovu prokázaly přítomnost zakázaných látek a zápas byl zpětně vyhlášen jako „No-Contest“. Tentokrát se jednalo o steroid zvaný turinabol. Z toho zjištění byl Jones dle svých slov zcela zničený a mnozí spekulovali o tom, že se možná bude jednat o konec jeho kariéry. Jeho trestem byl patnáctiměsíční zákaz bojovat.
I v tomto případě Jon Jones uvedl, že se žádného záměrného porušení pravidel nedopustil, což nakonec Kalifornská sportovní komise potvrdila. Užití látky podle jejích závěrů nebylo úmyslné, navíc se jednalo o tak malé množství, že na výkon nemohlo mít vliv. Kdyby se však prokázalo, že látku užil záměrně s cílem podvádět, hrozily muaž čtyři roky zákazu zápasení. To se však naštěstí pro něj nepotvrdilo.
Znovu do boje mohl Jon Jones stanout koncem roku 2018, tehdy se však v těle bojovníka znovu objevily drobné stopy po zmíněném turinabolu. Nález nicméně neměl být způsobem opětovným užitím této látky, jednat se totiž mělo stále o pozůstatek z předchozího roku. Zjednodušeně řečeno, turinabol kvůli svým vlastnostem v lidském těle může zmizet a po jisté době se znovu objevit, což byl právě i Jonesův případ. Za tento nález, který byl způsobem právě tímto dlouhodobým efektem již dříve objevené látky, Jones znovu potrestán nebyl. Jednalo se o navíc tak malé množství, že jeho sportovní výkon nemohlo žádným způsobem ovlivnit.
Ačkoliv tedy Jonu Jonesovi nikdy nebylo prokázáno, že by vědomě užil jakoukoliv zakázanou látku za účelem vyšší výkonnosti v kleci, kvůli opakovaným problémům s testy měli někteří fanoušci tendenci zpochybňovat jeho úspěchy. On sám vždy trval na tom, že žádná pravidla nikdy záměrně neporušil.
Zajímavost #2 – V listopadu roku 2020 obletělo internet video z bezpečnostní kamery, které ukazuje, jak se do domu Jona Jonese pokouší vloupat zloděj. Bojovník svůj domov ubránil, zloděj se dal na útěk a Jones za ním utíkal s brokovnicí v ruce. Záběry na sociálních sítích sdílel sám Jones. Představ si, že je ti v patách jeden nejlepších bojovníků všech dob... a k tomu ještě s brokovnicí v ruce.
V kleci neporazitelný, mimo klec nepoučitelný
Problémové antidopingové testy ale nejsou tím jediným, co pošramotilo Jonesovu pověst a kariéru. Ta totiž utrpěla tvrdé zásahy i kvůli bojovníkovým problémům se zákonem, které často pramenily z pití alkoholu. Například v roce 2012 byl Jones zatčen policií poté, co pod vlivem narazil ve svém luxusním Bentley Continental GT do sloupu.
Jiné incidenty však byly daleko vážnější. Boural totiž i v roce 2015, tehdy ale dokonce do dvou dalších aut, přičemž v jednom z nich byla těhotná žena, která v důsledku nehody utrpěla zranění. Jones navíc z místa činu utekl a nikomu nepomohl. Později se sám přihlásil na policii. K útěku z místa nehody se bojovník přiznal a dostal 18měsíční podmínku, v rámci které musel navštěvovat desítky dobročinných akcí, kde promlouval k mládeži.
„Chtěl bych se omluvit všem policistům, kteří na místě zasahovali, lidem, které jsem zklamal, své rodině, a hlavně Vannese Sonnenburg (účastnici nehody, pozn. red.) a jejím nejbližším za všechnu bolest, kterou jsem jim způsobil,“ řekl před soudem Jones. Kvůli tomuto případu bylo nuceno rázně zakročit i samotné vedení UFC, které tehdejšího šampiona polotěžké váhy zbavilo titulu.
Do křížku se zákonem se Jon Jones dostal v roce 2019, kdy jej servírka ze stripklubu obvinila z toho, že ji osahával, bil a škrtil. Bojovník to popřel, od soudu si ale odnesl tříměsíční podmínku. Po tuto dobu měl také zakázáno pít alkohol a nesměl se vracet do podniku, kde mělo k tomuto útoku dojít.
Dobré chování mu ale moc dlouho nevydrželo a na jaře roku 2020 byl Jon Jones za volantem zastaven policistou, který zaslechl střelbu vycházející z bojovníkova vozidla. V autě policista našel zbraň a poloprázdnou lahev alkoholu. Zápasník se později doznal k tomu, že řídil po vlivem a musel strávit čtyři dny v domácím vězení, odsloužit desítky hodin děláním veřejně prospěšných prací a docházet na léčení.
Stinná stránka Jonesovy osobnosti na povrch vyplavala v září 2021, a to doslova jen pár hodin poté, co byl organizací uveden do Síně slávy. Dopustit se té noci měl domácího násilí na své snoubence a znovu tak skončil v poutech. Smutné na celém případu bylo i to, že po tolika předešlých eskapádách to pro mnohé už ani nebyl šok, a to ani pro šéfa UFC Danu Whitea. „Je těžké jej přivést do Las Vegas. Tohle město pro něj není dobré a znovu se to potvrdilo. Překvapuje to vůbec ještě někoho? Řekl bych, že ne,“ vyjádřil se prezident organizace
Pár dní po zatčení se bojovník vyjádřil na svém Instagramu, kde zpytoval svědomí a znovu slíbil, že se změní. „Nechám alkohol už navždy v minulosti. Začnu trénovat ještě tvrději a udělám z téhle noční můry to nejlepší, co mě v životě potkalo,“ napsal na sociální síti Jones.
Fanouškům zřejmě zbývá jen doufat, že se bojovník skutečně pokusí o nápravu. V opačném případě by totiž svět smíšených bojových umění přišel o živoucí legendu, která se postarala o spoustu památných bitev a pod mnoho dalších se ještě může podepsat. Na poli bojových sportů by se velmi těžko hledal jiný bojovník, který by na té nejvyšší úrovni takto dlouho dominoval celé divizi jako právě Jon Jones.
Na jeho návrat si ale ještě počkáme. Jon Jones sice na konci roku 2018 dokázal konečně znovu vybojovat svůj ztracený titul v nezapomenutelné bitvě Alexanderem Gustafssonem a následně opasek ještě třikrát obhájil, v roce 2020 se ale rozhodl titulu v polotěžké váze dobrovolně vzdát a ohlásil svůj přechod o váhu výš, tedy to těžké divize. Vedly jej k tomu i finanční neshody s vedením organizace, které přetrvávají až do dnešních dnů.
Dnes chce dobýt další divizi
V nejtěžší váhové kategorii by se „Bones“ dle svých slov chtěl utkat se šampionem Francisem Ngannou, což by byl velmi divácky atraktivní zápas. Nejednalo by se totiž jen o zápas dvou hvězd, ale i dvou velmi odlišných stylů – na jedné straně je Francis Ngannou a jeho obrovská síla, na straně druhé preciznost a špičková technika Jona Jonese. Dosavadní jednání nicméně ztroskotala na Jonesových finančních požadavcích, které jsou podle šéfa UFC Dany White nereálně vysoké. Spekuluje se o částce ve výši několika desítek milionů dolarů.
Zajímavost #3 – Na konci září 2021 Jon Jones uvedl, že váží kolem 115 kilogramů. Dle svých slov chce v těžké váze bojovat teprve tehdy, kdy se mu podaří přibrat svalovou hmotu na přibližně 122 kilogramů.
Jon Jones za svou kariéru dosáhl takřka všeho, čeho mohl. Během dlouhých let dominoval celé své divizi a dosud nenašel žádného opravdového přemožitele. To mu ale nestačí. Nyní chce dějiny přepsat znovu a tentokrát má v plánu dobýt vrchol těžké váhy. Má na to? Bezesporu ano. Na světě pravděpodobně neexistuje soupeř, na kterého by Jones nedokázal najít v kleci recept, rozhodující ale zřejmě bude i to, jak do budoucna zvládne mimo oktagon boj sám se sebou.
