Na jedno je však třeba předem upozornit. Následující řádky rozhodně nejsou vhodné pro slabší povahy.
Začneme pěkně zostra, a sice zraněním, které by s klidem mohlo pro nejednoho MMA zápasníka představovat konec kariéry. Konkrétně se podíváme na zlomeninu holenní a lýtkové kosti, kterou utrpěl Albert Gonzales ve svém premiérovém zápase pod hlavičkou Bellatoru. Při svém debutu v této americké organizaci se střetl Tysonem Millerem, zápas však skončil poměrně záhy.
V prvním kolem vyslal Gonzales směrem ke svému soupeři low-kick, nicméně o Millerovu nohu si nešťastně zlomil tu vlastní. I přesto však Gonzales může mluvit v jistém smyslu o štěstí. Zápas sice prohrál a čekalo ho dlouhé zotavování, ale od slavné organizace dostal další šanci v podobě několikazápasového kontraktu, a tak zbývá už jen doufat, že příští boj se mu povede o něco lépe.
Hrozivé zranění tohoto druhu však už fanoušci mohli vidět už dříve. Takřka identickým způsobem si totiž lýtkovou i holenní kost jedním kopem zlomil i Anderson Silva, legendární bojovník UFC. Stalo se tak koncem roku 2013 při odvetě s Chrisem Weidmanem.
Dvě hrozivá zranění v jednom zápase jsou spíše raritou, i takové příhody se však bohužel stávají. Vyprávět o tom může kupříkladu americký bojovník Matt Mitrione, který se v lednu (január) roku 2016 utkal s těžkotonážním borcem Travisem Brownem. Ten trefil Mitrioneho nad pravé oko, které mu začalo okamžitě natékat. Koncem zápasu už mělo velikost přibližně golfového míčku.
To ale není jediné poranění, které Matt Mitrione v zápasu utrpěl. Jak totiž ukázala jedna pozápasová fotka, zápasník si při boji nepříjemně poranil rameno. Na snímku níže je vidět nepřirozeně vystupující kost. Podle všeho se mělo jednat o následek vykloubeného ramene.
Mike Perry vs. Vincente Luque (zlomený nos)
Zlomenina nosu je v bojových sportech všudypřítomným rizikem a postihnout může kohokoliv, známý bojovník Mike Perry se však může „pochlubit“ obzvláště hrozivou frakturou. K té přišel na loňské akci UFC Uruguay v zápase proti bojovníkovi jménem Vincente Luque.
Bojovalo se celá tři pětiminutová kola, po kterých si většinu pozornosti chtě nechtě urval právě Perry, přestože prohrál na body. Nešlo si totiž nevšimnout jeho zkřiveného nosu, do kterého jej americko-brazilský borec Luque během zápasu trefil naskočeným kolenem.
Fotografie zlomeniny nenechala chladným ani šéfa UFC Danu Whitea, který ji sdílel na svých sociálních sítích. Mike Perry následně zamířil do nemocnice, náplastí na bolest mu však mohla být alespoň odměna ve výši 50 tisíc dolarů, kterou on i jeho soupeř dostali za nejlepší zápas večera.
Joanna Jedrzejczyk vs. Zhang Weili (extrémně nateklé čelo)
Není žádným tajemstvím, že dámské MMA bývá leckdy daleko agresivnější a poutavější než mužské zápasy. Výsledkem jsou pak někdy i dosti ošklivá zranění, po kterých mohou být tváře bojovnic prakticky k nepoznání. Své o tom ví i slavná polská zápasnice Joanna Jedrzejczyk, která v březnu (marec) tohoto roku prohrála zápas těsně na body s šampionkou slámové váhy Zhang Weili.
Fanoušky na sociálních sítích však daleko více než výsledek titulového souboje zaujal stav obličeje polské rodačky. Její čelo po inkasovaných ranách totiž nateklo do extrémních rozměrů, načež ji někteří trochu méně citliví uživatelé začali přirovnávat ke kreslené postavičce Megamind (Megamysl) ze stejnojmenného animovaného filmu.
Po několika týdnech rekonvalescence nadměrný otok z tváře Joanny zmizel a dle všeho netrpí žádnými trvalými následky. Ostatně není první bojovnicí, které se něco podobného přihodilo. V minulosti takto nateklým čelem diváky vyděsili například i Mark Hominick nebo Hasim Rahman. Dalším příkladem může být i Matt Matrione zmíněný v článku výše.
Leslie Smith vs. Jessica Eye („exploze“ ucha)
Jen pro silné žaludky. Tak je se dalo ve zkratce popsat video přiložené níže. Záběry totiž ukazují, jak bojovnici Leslie Smith při zápase s Jessicou Eye „explodovalo“ ucho. Jessica Eye trefila v druhém kole Leslie Smith do levého ucha tvrdým pravým hákem, který následně doprovázel masivní výstřik krve. Zápas byl posléze ukončen a bojovnice mířila do péče lékařů. Nutno však dodat, že Smith protestovala a chtěla pokračovat dál.
A jak k něčemu takovému vůbec může dojít? Leslie Smith měla na uchu „vykvetlý“ takzvaný karfiol. Tak se přezdívá úrazu zevního ucha, kdy se ochrustovice oddělí od chrupavky a vzniklý prostor se vyplní krví. Takto zdeformované uši lze zpozorovat na celé řadě profesionálních bojovníků. Někteří z nich si nechávají krev vytáhnou z ucha injekční jehlou, nejedná se však o trvalé řešení.
Když tedy Jessica Eye udeřila svoji soupeřku přímo do karfiolového ucha, které měla naplněné krví, kůže se roztrhla a krev nahromaděná uvnitř vystříkla ven jako gejzír.
Ronda Rousey vs. Miesha Tate (vykloubený loket)
Bývalá světoznámá bojovnice Ronda Rousey byla během své kariéry vyhlášená mimo jiné svými nebezpečnými armbary – jedná se o techniku, při které se vyvíjí tlak na loketní kloub soupeře. Pokud se bojovníkovi podaří tuto páku správně nasadit, soupeři většinou zbývá už jen vzdát se a zápas odklepat. Někteří se však snaží ukázat bojového ducha a ani v této bolestivé pozici se jen tak nevzdávají. Výsledkem pak je vykloubený loket.
To na vlastní kůži zažila i Miesha Tate, která se s Rondou Rousey poprvé střetla v březnu (marec) roku 2012 na turnaji organizace Strikefroce. Mezi oběma dámami před bojem panovaly napjaté vztahy a v samotném zápase to bylo vidět. Rounsey se pokusila o armbar hned v první minutě, z toho se však ještě Tate dokázala vyvléknout. Ke konci prvního kola se však do této nevýhodné pozice dostala podruhé a tentokrát už nebylo úniku. Rousey zabrala a soupeřce vykloubila loket. Ze záběrů (viz níže) mrazí v zádech ještě dnes.
„Miesha na mě udělala dojem, je vážně tvrdá, protože tohle vážně bolí. Měla jsem už několikrát vykloubený loket a není to žádná sranda. V judu platí pravidlo, že i když si někdo vykloubí loket, ale nevzdá se, tak se pokračuje dál,“ řekla na pozápasové tiskové konferenci Rousey.
Rounsey a Tate se proti sobě podruhé střetly o rok později na akci UFC, kde Ronda opět vyhrála jako přes kopírák na armbar. V tomto případě už ale Miesha Tate po předchozích zkušenostech zápas odklepala, aby předešla dalšímu bolestivému poranění.
Alistair Overeem vs. Jairzinho Rozenstruik (roztržený ret)
Děsivá zranění se nevyhýbají ani legendárním bojovníkům. Příkladem toho je Alistair Overeem, který své soupeře likviduje už desítky let. Za tu dobu si vyměňoval rány s celou řadou ostřílených bijců, střet se známou mlátičkou jménem Jairzinho Rozenstruik z konce minulého roku pro něj však skončil dosti krvavě.
Během zápasu se Overeemovi dařilo dominovat, náhlý zvrat však přišel jen pár sekund před koncem posledního kola. Alistair na kratičkou chvíli zaváhal a Rozenstruik jej za to potrestal nekompromisní pravačkou, kterou Overeemovi doslova roztrhl horní ret. Kromě tvrdého knouckoutu si tak Alistair Overeem odnesl i na pohled hrozivé zranění.
Nejednalo se však až o tak vážné poranění, jak by se na první pohled mohlo zdát. Už za necelý dva týdny se totiž hvězdný bojovník UFC pochlubil fotkou, na které je vidět, jak se rána neuvěřitelně rychle zahojila a nezbyly po ní takřka žádné stopy.
Pro zajímavost stojí za to uvést, že podobné zranění potkalo například i mladého slovenského bojovníka Lukáše Soroku. Ten o svém roztrženém rtu z tréninku v Tatrách informoval na svých sociálních sítích na začátku letošního roku.
Video z osudného momentu
Takto rychle se bojovníkova rána zahojila
Joe Pyfer vs. Dustin Stoltzfus (vykloubený loket)
Ne ke každému zranění musí nutně dojít po zdrcujícím úderu některého z bojovníků, občas se totiž může jednat třeba pouze o trochu smolné umístění končetiny při pádu. O tom jsme se ostatně mohli přesvědčit i poměrně nedávno, konkrétně na akci Dana White's Contender Series, v níž se bojovníci pravidelně perou o možnost podpisu smlouvy s organizací UFC.
Zajistit si kontrakt s nejprestižnější ligou světa chtěl letos v srpnu (august) i Joe Pyfer, zápas však nedopadl zcela podle jeho představ. V prvním kole se totiž jeho soupeř Dustin Stoltzfus pokusil o take-down, což ještě není nic neodvyklého. Když se ale Pyfer snažil jednou rukou zbrzdit pád na zem, vykloubil si loket.
Reakce ve tváři Dany Whitea na níže přiložených záběrech, kde nechybí ani rentgenový snímek, mluví za vše. Šéf organizace na svém Instagramu napsal, že je rád, že si bojovník loket nezlomil, ale „jen“ vykloubil. V opačném případě by se totiž Pyferova kariéra pozastavila na podstatně delší dobu.
Jon Jones vs. Chael Sonnen (zlomený palec)
Není mnoho bojovníků, kteří by se během zápasu nepěkně zranili, ale z boje nakonec vyšli ještě jako vítězové. Jedinečný zápasník Jon Jones je však právě jednou z takových výjimek. Jeden z nejlepších fighterů všech dob se na turnaji UFC 159 v roce 2013 utkal Chaelem Sonnenem, kterého ukončil hned v prvním kole. Ještě předtím si však stihl zlomit prst na noze.
To ovšem jen dokazuje, že v Jonesově hrudi tluče srdce opravdového bojovníka. Kdyby si totiž rozhodčí jeho zlomeného palce na levé noze všiml, zápas by zcela jistě okamžitě ukončil. To potvrdil i prezident organizace Dana White. Naštěstí pro Jonese se tak ale nestalo a mohl se tedy radovat z úspěšné obhajoby svého titulu v polotěžké váze.
Opasek pro šampiona váhové kategorie do 93 kilogramů držel Jones neochvějně dlouhou řadu let. Teprve před nedávnem se jej však rozhodl dobrovolně uvolnit a oznámil svůj avizovaný přechod do těžké váhy (nad 93 kilogramů). Zatím však nevíme, kdo se v nejtěžší divizi stane jeho prvním soupeřem.
Vitor Belfort vs. Marvin Eastman (hluboká tržná rána)
Velezkušený bojovník Vitor Belfort za svou bohatou kariéru uštědřil TKO nemalému zástupu bojovníků. Jeden z nich, americký bojovník Marvin Eastman, si však ze zápasu s tímto legendárním zápasníkem odnesl pořádně hlubokou tržnou ránu nad pravým okem, kterou někteří fanoušci označují jako jednu z vůbec nejhorších v historii tohoto sportu.
Vitor Belfort byl (a vlastně stále je) známý zejména svojí výbušností a silou, na kterou jeho soupeři jen stěží hledají správnou odpověď. Pod přívalem tvrdých úderů se tak v roce 2003 ocitl právě i Marvin Eastman, který Belfortovi podlehl zhruba po minutě prvního kola. Vitor poslal svého soupeře k zemi, kde jej zasypal salvou úderů, po kterých byl rozhodčí nucen zápas ukončit.
Zatímco Vitor Belfort slavil další výhru, lékaři se jali ošetřovat Eastmanovo děsivé poranění, které si zřejmě vyžádalo slušné množství stehů.