Nemusíš být duševně nemocný, abys v životě zahlédl něco, co si racionálně neumíš vysvětlit.
Halucinace, přeludy či skutečné spojení s „jiným světem“? S psycholožkou Zuzanou Šofranekovou působící na psychiatrii jsme si popovídali o tom, jak se dají racionálně vysvětlit různá setkání s duchy či paranormální jevy popisované lidmi.
Jak nám v rozhovoru prozradila, velkou roli hraje samotný strach, ale i psychické rozpoložení člověka, který podobnou událost popisuje. Proč se lidé odjakživa bojí tmy a co způsobuje vidiny během spánkové paralýzy? Na toto všechno jsme obdrželi odpověď.
- Jak se dají vysvětlit různé „pocity chladu“ či „mrtvolného zápachu“, které popisují lidé přesvědčeni, že zažili přítomnost ducha.
- Co může způsobovat halucinace v případě duševně zdravého člověka.
- Zda jsou na vidiny náchylnější starší nebo mladší lidé.
- Jak může mít na „setkání s duchem“ vliv bujná fantazie.
- Proč se lidé odjakživa bojí tmy.
- Proč jsou při spánkové paralýze běžné vidiny.
Někteří lidé přesvědčivě tvrdí, že viděli ducha, přičemž jediné racionální vysvětlení je, že měli halucinace. O co vlastně jde?
Halucinace jsou poruchy vnímání a mluvíme o nich, když jedinec vnímá změnu reality bez vnějšího podnětu, čili vnímá něco, co neexistuje. V mozku se aktivují centra například zraku, sluchu, čichu, chuti atd., Na základě čeho má potom jedinec pocit, že dané podněty jsou skutečné.
Většinou slýcháme, že člověk má vidiny nebo slyší hlasy. Někdy však lidé, kteří údajně zažili něco „paranormálního“, popisují i pocity chladu na těle, různé zápachy či dokonce uvádějí, že se jich silueta dotkla, přičemž dotyk intenzivně cítili. Může být toto všechno součástí halucinací?
Ano. Podle aktivace příslušného centra mozku mohou být halucinace sluchové, zrakové, čichové, chuťové a dokonce i tělesné.
Při sluchových halucinacích slyšíme různé zvuky jako pískání, zvonění, střílení, různé tóny a podobně. Nebo i hlasy. Tyto hlasy mohou být mužské i ženské, příjemné, ale i nepříjemné, mohou nás k něčemu navádět, komentovat naše činnosti, případně s námi komunikovat. Někdy pacienti slyší více různých hlasů. Také sem řadíme tzv. intrapsychické halucinace, kdy má člověk pocit, že jsou mu myšlenky brány nebo naopak dávány do hlavy, nebo jsou jeho myšlenky zveřejňovány, ozvučovány či komentovány.
Zrakové halucinace způsobují, že vidíme věci nebo postavy, které neexistují. Mohou být jednoduché, když vidíme například nějaké záblesky, barvy, jiskry a i složitější, kdy dotyčný vidí postavy, nadpřirozené bytosti, zvířata, předměty a podobně.
Při čichových halucinacích zase cítíme neexistující zápach pocházející z okolí nebo z vlastního těla. Většinou jde o nepříjemné pachy, například plyn, kouř, spálenou gumu. Podobně jsou na tom i chuťové halucinace, kdy cítíme chutě bez podnětu. Opět jde většinou o nepříjemné pachutě nebo má dotyčný pocit, že konzumuje otrávené jídlo. Převážně jsou spojeny s čichovými halucinacemi.
U dětí předškolního věku se mohou vyskytovat konfabulace, můžeme je označit i za nepravé lži, které se vytvářejí mícháním reality s fantazijními představami.
Ze smyslových halucinací známe ještě tělové, které mohou vysvětlovat například i zmíněné pocity chladu. Právě při nich vnímáme doteky, nejčastěji pohyby hmyzu po těle nebo pod kůží, svědění, pálení či tlak v různých částech těla.
Co způsobuje zmíněné halucinace a pro jaké onemocnění jsou specifické?
Příčiny vzniku halucinací mohou být různé. Většinou však jde o závažné psychické onemocnění, jakým je například schizofrenie, při které více než 70 % pacientů má zrakové halucinace a 60 až 90 % slyší hlasy. Dále se s halucinacemi setkáváme při schizoafektivní poruše nebo i při psychotických formách jiných poruch.
Halucinace mohou způsobovat i organická poškození mozku či delirium – kvalitativní porucha vědomí. K deliriu dochází u alkoholiků při náhlém vysazení návykové látky. Dotyčný trpí halucinacemi, může se cítit ohrožen, snažit se uprchnout a reagovat agresivně. Časté jsou přitom mikrozoopsie – u člověka se objevují halucinace drobných zvířat, myší, pavouků a pod.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Co může způsobovat halucinace v případě duševně zdravého člověka.
- Zda jsou na vidiny náchylnější starší nebo mladší lidé.
- Zda může mít na „setkání s duchem“ vliv bujná fantazie.
- Proč se lidé odjakživa bojí tmy.
- Proč jsou při spánkové paralýze běžné vidiny.