Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
„Než se Vánoce blíží, tak se na ně těším. Když začnou přípravy, začnu se těšit na to, kdy skončí,“ popsala pro Refresher své pocity před svátky Jana.
O Vánocích se mluví jako o nejkrásnějším období v roce. Sníh, světýlka, koledy, vymýšlení, jaký dárek by potěšil lidi, které máme rádi, jsou vykreslené i ve filmech či v písních jako idylické období. Trochu stresu, který ovšem stojí za ty dobroty a úsměvy.
Ne každý to však prožívá takto pozitivně. Na některé lidi před svátky dolehnou pocity úzkosti a depresivní stavy. Spousta lidí a předsváteční spěch je stresuje a cítí se vyčerpaní. Neumí se soustředit, nevládnou a ani se nechtějí moc hýbat, a přestože jsou unavení, nedaří se jim ani usnout. Několik z nich nám vyprávělo, jak se u nich (před)vánoční deprese projevuje a co dělají, aby ji překonali a dostali se z ní.
Nechci nic dělat
Vzhledem k citlivosti tématu nás náš čtenář požádal o zachování anonymity. Pro účely článku mu proto budeme říkat Tomáš. Je mu 16 let a věnuje se fotografii, žije v Bratislavě se svými rodiči. Říká, že deprese u něj nastupuje hned, jak se v obchodech objeví vánoční výzdoba, což je prakticky hned po Halloweenu a Dušičkách. „Těžko říct, jestli je to z Vánoc, protože to tahám už nějaký čas.“
Projevuje se to u něj nechutí cokoliv dělat. Nejhorší na tom je, že jelikož už není malý kluk, do přípravy na svátky se musí doma zapojit. „Ať už shánět dárky, stromeček, Štědrou večeři a všechno kolem toho. Nebaví mě to,“ řekl nám. Myslí si, že rodina jen hledá záminku setkat se, ale není za tím skutečná touha trávit spolu čas.
Občas čekám, než to přejde samo. Spánek umí být super vypínač těchto stavů, ale někdy se těžko usíná s hlavou plnou negativních a velmi špatných myšlenek.
Nezvládá ani přeplněné obchody. „Ty dva měsíce, kdy se všechno kolem Vánoc rozproudí na sto deset procent, bych nejraději zůstal v posteli, nic nedělal, nic neřešil, s nikým nemluvil, jen bych si pustil nějakou hudbu a zůstal ve svém klubku bolesti a nechal ostatní, ať se trápí.“ Tyto myšlenky se pokoušel rozebrat i s psycholožkou.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Jak se snaží Tomáš zmírnit tíživé myšlenky.
Jak může snaha dodržet každou tradici prohloubit pocity deprese.
Jak se projevují pocity úzkosti.
Jak ovlivňuje psychická nepohoda našich rodičů naše zdraví.
Zatím měl jen jedno sezení, ale nezamlouvají se mu dosavadní závěry odbornice. Řekla mu, že jeho pocity mohou souviset s jeho životním stylem. Celý rok zažívá stres i nespavost, nejí pravidelně. „Přemýšlel jsem i nad možností přeskočit psychologa a jít rovnou k psychiatrovi na prášky, ale nechci to mít v záznamu. Tak s tím bojuji sám.“ Jak? Pustí si hudbu a snaží se zaměstnat hlavu.
„Nejde to vždy. Občas čekám, až to přejde samo. Spánek umí být super vypínač těchto stavů, ale někdy se těžko usíná s hlavou plnou negativních a velmi špatných myšlenek,“ vysvětlil nám. Rezignovaně tvrdí, že věci jsou prostě takové, jaké jsou, a nic se s tím nedá dělat. S kamarády o tom mluví málokdy.
Lehčí formy deprese, u kterých se člověk zanedbává, cítí neustálou únavu a beznaděj, mohou vyústit v těžkou depresi, kdy je již nezbytná hospitalizace. Každý případ je individuální a patří do rukou psychologovi. Z lidí, kteří trpí depresí, se léčí jen něco více než polovina. Často je to obranná reakce nebo následek traumatu. Přečti si více v našem článku o depresi, ve kterém psycholožka vysvětluje i to, jak s ní žít.
Nekonečný vánoční harmonogram
Třicátnice Jana říká, že ještě na podzim, zhruba do listopadu, se jí daří na Vánoce těšit. Do té doby má naději, že ty nejbližší svátky budou už lepší než předchozí desítky. Ale zatím se to nikdy nezlepšilo, a tak s nahozením vánočních dekorací v obchodech nastupuje i její depresivní nálada. „Moji vánoční depresi způsobuje to, že moje rodina se potřebuje držet tradic. Ale ne tak těch hezkých, že všichni jsme spolu, ale blbostí.“ Věci se dodržují, neboť se takto dodržovaly i v minulosti a proto, že se to patří.
Jana však tento postoj nezvládá, jakýkoliv projev nesouhlasu vyvolá scénu, která jen více naštěpí už tak křehkou atmosféru kolem rodinných stolů. Množné číslo, těch stolů je víc. „V naší rodině míváme každý jeden den během Vánoc nějaký rodinný oběd. Třetí den se už nemáme ani o čem bavit, tak je tam takové trapné ticho. Nebo se řeší, proč ještě nemáme děti.“
Moje vánoční deprese funguje asi tak, že než se Vánoce blíží, tak se na ně těším. Když začnou přípravy, začnu se těšit na to, kdy skončí.
Podle Janiných slov mají prakticky agendu meetingů, které musí stihnout. Konkrétní příbuzní se navštěvují vždy ve stejný den i čas, do toho se musí stihnout připravit jídla i navštívit kostely. „U nás byly svátky o povinných jízdách. Dopředu bylo určeno, co máš kdy jíst, který film se sleduje, jaké koledy se hrají, koho kdy jdeš navštívit. Celé to bylo doprovázené hádkami, neboť tradice přece je třeba dodržet do nejmenších podrobností.“
Její babička vždy peče ty samé koláče, které mnozí členové rodiny nemají rádi. Každoročně pak poslouchají babiččin pláč: stěžuje si, že se tak snažila a nikdo je nejí. Už od dětství má Jana vytvořenou v hlavě jednoduchou rovnici: Vánoce = stres. „Moje vánoční deprese funguje asi tak, že než se Vánoce blíží, tak se na ně těším. Když začnou přípravy, začnu se těšit na to, kdy skončí.“ Jediné, co jí pomáhá přežít je každý rok, je myšlenka na to, že to trvá jen několik dní a pak se může vrátit ke svému životu.
Přesto má svou rodinu ráda a chce s ní trávit čas, i když jí to stojí hodně energie. Proto zatím svátky u rodičů nevynechala. Ale problémy, které popisuje, pociťuje rodina celoročně. „Stejný problém jako já mají i jiní členové rodiny, akorát mimo Vánoc je to otázka pár hodin při rodinném obědě. Není to několik dní v kuse.“ Zejména lidé, kteří v průběhu roku žijí dále od rodičů a prarodičů, si podle jejích slov uvědomují, že není úplně normální dělat rozbroje proto, že někdo si nepřeje zelňačku.
Špatné myšlenky v hlavě
Studentka obchodní akademie Sofie se nám ozvala s tím, že v období před Vánocemi zažívá úzkostné stavy. Poprvé se projevily před dvěma lety. Doprovázelo je bušení srdce, zrychlené dýchání i tep, bolesti hlavy a na hrudi. „Nedokážu se soustředit na to, co v danou chvíli dělám, a v hlavě mám plno špatných myšlenek, které nejsou pravdivé,“ popsala nám, co jí během úzkostí probíhá hlavou. „Domýšlím si. Vyhýbám se očnímu kontaktu. Někdy i pláču,“ řekla.
Tyto stavy u ní přetrvávají od prosince zhruba do května. Potom ustoupí a znovu se cítí být sama sebou, dokud nepřijdou další Vánoce. Řešila to už i se svými rodiči a pravidelně navštěvuje psycholožku. Dostala i léky od psychiatra, ale po třech měsících stále nedošlo ke zlepšení. „Teď se snažím pracovat sama se sebou a s odstupem času zjišťuji, že to jde.“
Využívá různé psychologické techniky, které jí pomáhají nepodlehnout úzkostem a špatným myšlenkám. Její stav zejména zpočátku prohloubila pandemie a izolace, kterou s sebou přinesla. „Byli jsme zavřeni mezi čtyřmi stěnami a se spoustou myšlenek v hlavě,“ popsala. Ale už si na změnu zvykla a může se znovu soustředit na zlepšování duševního zdraví.
Úzkost může přerůst až do panických stavů. Není přitom vzácnou poruchou, v nějaké podobě ji zažije podle Ligy za duševní zdraví 20 až 25 % populace v určitém období života a častou příčinou je vytěsnění negativních pocitů. Pokud pociťuješ úzkosti i ty nebo tě toto téma zajímá, přečti si náš komplexní článek o úzkosti.
Bez pilulky neusnu
I patnáctiletá Tereza má zkušenosti s depresí. Začala se u ní projevovat poté, co se před rokem dozvěděla, že její máma byla několikrát na psychiatrii. Ve společné domácnosti žije jen s ní a s jejich psem. Ve stejné době se jí rozpadlo úzké přátelství a dolehlo to na ni. „Byla jsem tehdy strašně smutná. Jako bych svět už neviděla tak růžově jako dřív. Pláču, dokud nejsem ze všeho unavená, pak si jen dám sprchu a jdu spát,“ popsala nám.
S Vánocemi se jí celkově nespojují dobré vzpomínky. Její máma na psychiatrii skončila, protože odmítala brát předepsané léky nebo je kombinovala s alkoholem, a to i během svátků. Tereza však chodí k psycholožce, která jí podle jejích vlastních slov velmi pomáhá, a ráda by k ní chodila ještě častěji. „Pomáhá mi v tom, že mě nijak nezkritizuje za nic, co jí řeknu. Ani za ty nejhorší věci, které můžu říct.“
Díky odborné pomoci se jí daří nacházet samu sebe, vidí své chyby, ale také přednosti. Je to vzácný vztah, protože obecně už lidem nevěří. „Zklamalo mě mnoho lidí a na sto procent už nevěřím nikomu. Jednoduše mám v hlavě takový blok,“ řekla nám. Bojí se dalšího zklamání, a tak přesto, že je extrovertka a chybí jí společnost, je pro ni obtížné začít někomu věřit.
O svém duševním zdraví kromě psycholožky s lidmi nemluví. Říká, že i její matce se polepšilo, od toho co byla v nemocnici, což jí dodává další sílu. „Běžné aktivity se mi daří, ale mám problém se spánkem. Musím užívat pilulky, jinak bych neusnula.“ Neztratila však chuť k jídlu a dodává, že školu zvládá, protože jí způsobuje jen občasný stres.
Kde hledat pomoc, pokud máš pocity úzkosti, stres nebo jiné psychické problémy: – Národná linka na podporu duševného zdravia: 0800 193 193 – Linka dôvery Nezábudka: 0800 800 566 (bezplatná nonstop linka, poruke sú psychológovia, psychiatri, sociálni pracovníci) – Linka detskej istoty: 116 111 (bezplatná nonstop linka pre deti a mladých ľudí) – Internetová poradňa IPčko (ponúkajú aj chat a emailovú poradňu) – Národná linka pre ženy zažívajúce násilie: 0800 212 212
V případě krize nebo psychických potíží v souvislosti s pandemií covid-19 se můžeš ozvat i na Krizovou linku pomoci: 800 100 117 (24/7).