Hádky, stres, honičky. Vánoce nejsou „svátky klidu“ pro tyto mladé lidi, trápí je deprese i úzkosti

Zatím měl jen jedno sezení, ale nezamlouvají se mu dosavadní závěry odbornice. Řekla mu, že jeho pocity mohou souviset s jeho životním stylem. Celý rok zažívá stres i nespavost, nejí pravidelně. „Přemýšlel jsem i nad možností přeskočit psychologa a jít rovnou k psychiatrovi na prášky, ale nechci to mít v záznamu. Tak s tím bojuji sám.“ Jak? Pustí si hudbu a snaží se zaměstnat hlavu.

„Nejde to vždy. Občas čekám, až to přejde samo. Spánek umí být super vypínač těchto stavů, ale někdy se těžko usíná s hlavou plnou negativních a velmi špatných myšlenek,“ vysvětlil nám. Rezignovaně tvrdí, že věci jsou prostě takové, jaké jsou, a nic se s tím nedá dělat. S kamarády o tom mluví málokdy.

Nekonečný vánoční harmonogram

Třicátnice Jana říká, že ještě na podzim, zhruba do listopadu, se jí daří na Vánoce těšit. Do té doby má naději, že ty nejbližší svátky budou už lepší než předchozí desítky. Ale zatím se to nikdy nezlepšilo, a tak s nahozením vánočních dekorací v obchodech nastupuje i její depresivní nálada. „Moji vánoční depresi způsobuje to, že moje rodina se potřebuje držet tradic. Ale ne tak těch hezkých, že všichni jsme spolu, ale blbostí.“ Věci se dodržují, neboť se takto dodržovaly i v minulosti a proto, že se to patří.

Doporučeno

Když spánek nestačí. 7 druhů odpočinku, které potřebuješ i ty 14. prosince 2021 v 7:00

Jana však tento postoj nezvládá, jakýkoliv projev nesouhlasu vyvolá scénu, která jen více naštěpí už tak křehkou atmosféru kolem rodinných stolů. Množné číslo, těch stolů je víc. „V naší rodině míváme každý jeden den během Vánoc nějaký rodinný oběd. Třetí den se už nemáme ani o čem bavit, tak je tam takové trapné ticho. Nebo se řeší, proč ještě nemáme děti.“

Moje vánoční deprese funguje asi tak, že než se Vánoce blíží, tak se na ně těším. Když začnou přípravy, začnu se těšit na to, kdy skončí.

Podle Janiných slov mají prakticky agendu meetingů, které musí stihnout. Konkrétní příbuzní se navštěvují vždy ve stejný den i čas, do toho se musí stihnout připravit jídla i navštívit kostely. „U nás byly svátky o povinných jízdách. Dopředu bylo určeno, co máš kdy jíst, který film se sleduje, jaké koledy se hrají, koho kdy jdeš navštívit. Celé to bylo doprovázené hádkami, neboť tradice přece je třeba dodržet do nejmenších podrobností.“

Její babička vždy peče ty samé koláče, které mnozí členové rodiny nemají rádi. Každoročně pak poslouchají babiččin pláč: stěžuje si, že se tak snažila a nikdo je nejí. Už od dětství má Jana vytvořenou v hlavě jednoduchou rovnici: Vánoce = stres. „Moje vánoční deprese funguje asi tak, že než se Vánoce blíží, tak se na ně těším. Když začnou přípravy, začnu se těšit na to, kdy skončí.“ Jediné, co jí pomáhá přežít je každý rok, je myšlenka na to, že to trvá jen několik dní a pak se může vrátit ke svému životu.

Přesto má svou rodinu ráda a chce s ní trávit čas, i když jí to stojí hodně energie. Proto zatím svátky u rodičů nevynechala. Ale problémy, které popisuje, pociťuje rodina celoročně. „Stejný problém jako já mají i jiní členové rodiny, akorát mimo Vánoc je to otázka pár hodin při rodinném obědě. Není to několik dní v kuse.“ Zejména lidé, kteří v průběhu roku žijí dále od rodičů a prarodičů, si podle jejích slov uvědomují, že není úplně normální dělat rozbroje proto, že někdo si nepřeje zelňačku.

Špatné myšlenky v hlavě

Studentka obchodní akademie Sofie se nám ozvala s tím, že v období před Vánocemi zažívá úzkostné stavy. Poprvé se projevily před dvěma lety. Doprovázelo je bušení srdce, zrychlené dýchání i tep, bolesti hlavy a na hrudi. „Nedokážu se soustředit na to, co v danou chvíli dělám, a v hlavě mám plno špatných myšlenek, které nejsou pravdivé,“ popsala nám, co jí během úzkostí probíhá hlavou. „Domýšlím si. Vyhýbám se očnímu kontaktu. Někdy i pláču,“ řekla.

Doporučeno

Pronájem stromku, retro ozdoby nebo eko balící papír. 10 tipů, jak prožít Vánoce naplno a originálně 16. prosince 2021 v 11:30

Tyto stavy u ní přetrvávají od prosince zhruba do května. Potom ustoupí a znovu se cítí být sama sebou, dokud nepřijdou další Vánoce. Řešila to už i se svými rodiči a pravidelně navštěvuje psycholožku. Dostala i léky od psychiatra, ale po třech měsících stále nedošlo ke zlepšení. „Teď se snažím pracovat sama se sebou a s odstupem času zjišťuji, že to jde.“

Využívá různé psychologické techniky, které jí pomáhají nepodlehnout úzkostem a špatným myšlenkám. Její stav zejména zpočátku prohloubila pandemie a izolace, kterou s sebou přinesla. „Byli jsme zavřeni mezi čtyřmi stěnami a se spoustou myšlenek v hlavě,“ popsala. Ale už si na změnu zvykla a může se znovu soustředit na zlepšování duševního zdraví.

Bez pilulky neusnu

I patnáctiletá Tereza má zkušenosti s depresí. Začala se u ní projevovat poté, co se před rokem dozvěděla, že její máma byla několikrát na psychiatrii. Ve společné domácnosti žije jen s ní a s jejich psem. Ve stejné době se jí rozpadlo úzké přátelství a dolehlo to na ni. „Byla jsem tehdy strašně smutná. Jako bych svět už neviděla tak růžově jako dřív. Pláču, dokud nejsem ze všeho unavená, pak si jen dám sprchu a jdu spát,“ popsala nám.

Musím užívat pilulky, jinak bych neusnula.

Doporučeno

Psycholožka: Někteří moji klienti berou traumatizující situace jako zcela běžné věci. „Jen jsem občas dostal na zadek,“ říkají 15. října 2021 v 9:30

S Vánocemi se jí celkově nespojují dobré vzpomínky. Její máma na psychiatrii skončila, protože odmítala brát předepsané léky nebo je kombinovala s alkoholem, a to i během svátků. Tereza však chodí k psycholožce, která jí podle jejích vlastních slov velmi pomáhá, a ráda by k ní chodila ještě častěji. „Pomáhá mi v tom, že mě nijak nezkritizuje za nic, co jí řeknu. Ani za ty nejhorší věci, které můžu říct.“

Díky odborné pomoci se jí daří nacházet samu sebe, vidí své chyby, ale také přednosti. Je to vzácný vztah, protože obecně už lidem nevěří. „Zklamalo mě mnoho lidí a na sto procent už nevěřím nikomu. Jednoduše mám v hlavě takový blok,“ řekla nám. Bojí se dalšího zklamání, a tak přesto, že je extrovertka a chybí jí společnost, je pro ni obtížné začít někomu věřit.

O svém duševním zdraví kromě psycholožky s lidmi nemluví. Říká, že i její matce se polepšilo, od toho co byla v nemocnici, což jí dodává další sílu. „Běžné aktivity se mi daří, ale mám problém se spánkem. Musím užívat pilulky, jinak bych neusnula.“ Neztratila však chuť k jídlu a dodává, že školu zvládá, protože jí způsobuje jen občasný stres.