Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Stavy euforie, pocit, že létáš, a nával nekonečné energie. Fenomén „runner's high“ lze přirovnat k účinkům některých drog. Je natolik intenzivní, že zaujal i vědce. Zjišťovali jsme, co se za ním skrývá.
Běžíš. První kilometry jsou boj. „Už tam budu, už tam budu,“ namlouváš si, zatímco tvé boty dopadají na tvrdý asfalt. Přesvědčuješ plíce a srdce, aby tě ještě chvíli podržely.
Nakonec konečně vběhneš do lesa. Slastně vydechneš. Už jsi tady. Tvoje nohy se rozběhnou po úzké lesní cestičce, přeskakuješ vyčuhující kořeny, uhýbáš větvím stromů a vdechuješ čerstvý vzduch.
Na pátém kilometru chytíš druhý dech. Energická hudba ve tvých uších tě žene dopředu a ty začínáš mít pocit, že létáš. Plíce jako by přepnuly do výkonnějšího režimu, zdá se ti, že dýchání ti nedělá vůbec žádný problém. Euforie a pocit beztíže tě doženou do stavu, kdy pro tebe přestává existovat okolní svět. Mihotavé obrazy kolem tebe tě nezajímají, vidíš jen cestu před sebou a jediný cíl – běžet. Nezáleží kam.
V Refresheru píšeme o zdravém životním stylu s důrazem na vědecká fakta a vyjádření odborníků. Všechny články o cvičení a zdravé stravě najdeš pod tématem zdraví, které nezapomeň sledovat. Pokud nás chceš podpořit v našem úsilí, staň se členem klubu Refresher+(prvních sedm dní jen za 9 korun) a získáš díky tomu i spoustu skvělých benefitů jako slevy na jídlo či obuv.
Euforický stav, který popisujeme výše, se v angličtině nazývá „runner's high“ – my budeme používat ekvivalent „běžecké opojení“. Objevuje se během nebo po delší a intenzivní fyzické aktivitě, přičemž netrvá příliš dlouho. Vědci přitom teprve loni poprvé v praxi zjistili, jak a proč vlastně vzniká.
Přírodní „opiáty“
Ještě donedávna bychom tyto pocity bez váhání vysvětlili „kopancem endorfinů“, které se vyplavují při každém sportu. Nebylo by to nic překvapivého – bez těchto „přírodních opiátů“ bychom se zřejmě ani nedokázali radovat z výplaty či zdařilé dovolené.
Jak řekla Elle Woods v kultovním filmu Pravá blondýnka: „Cvičení vám dodá endorfiny. Endorfiny vás udělají šťastnými. A šťastní lidé jen tak nezastřelí svého partnera.“
Vyplavování endorfinů je přirozená reakce těla na stres. Tyto chemické látky dokonce zmírňují bolest podobně jako morfin, a tudíž i náročná fyzická aktivita je díky nim mnohem snesitelnější. Jenže v případě slastného běžeckého opojení hraje roli něco mnohem důležitějšího.
Zdroj: Unsplash/volně k užití
Ukázalo se, že endorfiny neprocházejí skrz tzv. hematoencefalickou bariéru, což je bariéra mezi mozkem a cévním systémem, přes kterou se musí dostat každá molekula, aby ovlivnila mozek. To znamená, že endorfiny ve skutečnosti nemohou být přímo spojeny s pocity štěstí.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemčení?
Které chemické látky způsobují pocit blaženosti při běhu.
Kterým drogám se podobají.
Jak tento stav vyvolat.
Které krátkodobé a dlouhodobé benefity vědci spojují s pravidelnou aerobní aktivitou.
Výzkumněmeckých vědců z roku 2021 ukázal, že opojení z běhu vyvolávají látky, které jsou velmi podobné kanabinoidům – molekulám, které se nacházejí i v marihuaně. Na molekulárně podobnou aktivní látku nacházející se v konopí odkazuje i jejich název – endokanabinoidy (zkráceně eCB).
Tyto látky způsobují krátkodobé psychoaktivní účinky, slouží jako přirozená analgetika a zároveň stimulují vylučování dopaminu – neurotransmiteru, který aktivuje centrum odměny a potěšení v našem mozku. Dopamin tě namotivuje začít náročný úkol a zároveň odmění, když ho dovedeš do zdárného konce.
Uvolňování této chemické látky stimuluje také například užívání nikotinu, heroinu či kokainu. Ale rozdíl je zde asi jasný – žádný zanícený běžec naštěstí ještě neskončil v léčebně pro závislé.
Zajímavé je, že tento stav se neobjevuje při každé fyzické aktivitě. Podle některých vědců to pramení již z prehistorické doby, kdy jsme eCB potřebovali k přežití, píše The Wall Street Journal. Naši předkové museli dlouhé hodiny vydržet pronásledovat kořist a jejich tělo a mysl musely vymyslet, jak to zvládnout. Procházka, velmi pomalý běh či jiná lehká fyzická aktivita zkrátka nezatěžuje tělo natolik, aby zapnulo eCB.
Euforie i bez endorfinů
Teorie běžeckého opojení vznikla v 70. letech 20. století, v dobách začínající „běžecké mánie“, píše The Chicago Tribune. Odhaduje se, že v 70. a 80. letech začalo běhat 25 milionů Američanů včetně tehdejšího prezidenta Jimmyho Cartera.
„Rozběhlo“ se i vědecké zkoumání, díky kterému vědci poprvé objevili na površích nervových buněk mozkové opiátové receptory a následně již zmíněné endorfiny, jež měly způsobovat pověstnou blaženost při běhu.
„Hladiny endorfinů se během běhu jednoznačně zvyšují. Ale nejen ty. V celkové symfonii běžeckého opojení hraje roli asi ještě 37 dalších chemických sloučenin. Děje se tam toho hodně,“ řekla tehdy Candace Pert z Georgetownu, autorka knihy Molekuly emocí a jedna z klíčových výzkumníků, kteří v 70. letech zmapovali opiátové receptory v mozku.
Zdroj: Pexels/volně k užití
Začátky aktuálního výzkumu sahají do roku 2012, kdy vědci z Univerzity v Arizoně ve studii poprvé zmínili endokanabinoidy v kontextu běhu. Ukázalo se tehdy, že psí mozek reaguje podobně jako ten náš. Po 30minutovém vytrvalostním běhu se psům výrazně zvýšila koncentrace eCB v krevním oběhu. Chůze ale na ně tento efekt neměla.
Další výzkum Univerzitního zdravotnického centra Hamburk-Eppendorf z roku 2015 dokázal, že stejně funguje i mozek myší. Když jim zablokovali přísun endorfinů do mozku a nechali je běžet na běžeckém pásu, myši se přesto po běhu chovaly rozrušeně. Když zablokovali endokanabinoidy, po fyzické aktivitě pozorovali na myších nižší míru úzkosti.
Záhadu zřejmě rozluštil až loňský výzkum zveřejněný ve vědecké databázi Science Direct, který realizovali zmiňovaní vědci z Hamburku-Eppendorfu a Zdravotnické centrum Univerzity Johannese Gutenberga. Šlo o první studii běžeckého opojení, která zkoumala lidi.
Výzkumu se zúčastnilo 63 běžců a běžkyň, kteří byli rozděleny na dvě skupiny. Jedna dostala lék naltrexon, který blokuje opiátové receptory, a tedy zamezuje přísun endorfinů do jejich mozku. Druhá skupina dostala placebo. Výzkumníci následně obě skupiny kontrolovali na běžeckém pásu, kde nejdříve účastníci 45 minut běželi a poté 45 minut šli.
Výzkumníci měřili chemické složení jejich krve před a po cvičení a také jejich emoční stav. Účastníci zapisovali své pocity na standardizovaných stupnicích měření úzkosti. Většina běžců pociťovala po běhu euforické pocity a zmírněnou úzkost, a to bez ohledu na to, zda dostali lék na blokování endorfinů nebo placebo.
Klíčovým zjištěním tohoto výzkumu bylo, že oběma skupinám se po běhu zvýšily hladiny endokanabinoidů – stejně jako tomu bylo u psů a myší. Vzhledem k tomu, že polovina účastníků byla „ošizena“ o endorfiny, pocity štěstí a euforie zřejmě vyvolávají marihuaně podobné molekuly eCB.
Výzkumníci ve studii konstatují, že „endorfiny nehrají významnou roli v základním mechanismu běžeckého opojení. Mnohem lepšími kandidáty jsou endokanabinoidy“.
Jak vyvolat „běžecké opojení“?
Ne každý dokáže během běhu dosáhnout stavu extáze. „Je zřejmé, že k tomu, aby ses dostal do stavu běžeckého opojení, bys měl začít běhat, zejména na dlouhé vzdálenosti. Účinky se mohou projevit až po několika kilometrech, ačkoli je obtížné určit, za jak dlouho se běžecké opojení dostaví,“ píše vědecká novinářka Gina Kolata pro The New York Times.
Portál Road Runner Sports doporučuje běhat buď déle, nebo rychleji. Důležité je dostat své tělo do dostatečně stresového stavu, ale zároveň nepřekračovat hranici svých sil – ideální je držet se na 70 až 85 procentech své maximální možné intenzity. Pomůže ti také vynikající běžecký hudební playlist.
Ve skutečnosti ale možná vůbec nepotřebuješ běhat. David Linden, profesor neurovědy na Univerzitě Johnse Hopkinse, tvrdí, že podobný stav může vzniknout i během jízdy na kole, plavání či náročné turistiky.
Běžcům to zkrátka myslí
Přestože pocit blaženosti po běhu netrvá příliš dlouho, kardio trénink má na tvůj mozek mnoho jiných, dlouhodobých a neméně užitečných účinků. Pravidelné cvičení má podle neurovědců výrazný antidepresivní efekt a snižuje úzkost, neboť otupuje reakci mozku na fyzický a emocionální stres. Výsledkem sice není neustálý pocit euforického opojení, ale dobrá nálada a vyšší schopnost zdolávat překážky.
A nejen to. Už sis všiml, že ti to po běhu či jiném intenzivním tréninku lépe myslí? Pohyb totiž zlepšuje průtok krve v těle a tím zvyšuje i kognitivní činnost. Dobrou zprávou je, že netrvá jen chvilku.
Zdroj: Unsplash.com
Pravidelné kardiovaskulární cvičení totiž přispívá k růstu nových krevních cév, které vyživují mozek. Cvičení také pomáhá vytvářet nové mozkové buňky prostřednictvím procesu zvaného neurogeneze, což může zlepšit výkon našeho mozku.
Několik výzkumů prokázalo, že dlouhodobé cvičení je spojeno s větším hipokampem, což je oblast mozku spojená s pamětí a učením. Pokud cvičíš častěji než jen první dva týdny v roce, zřejmě nemíváš velký problém se soustředěním a mnohem lépe si zapamatuješ i jméno nové kolegyně.
Nesmíme zapomenout ani na další výhody, které cvičení přináší. Například snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění, zlepšení funkce imunitního systému a metabolismu, zvýšení kapacity plic či posílení svalstva.
Ne nadarmo se říká, že pokud by existovala pilulka na (skoro) všechny fyzické a psychické neduhy, byla by namíchána ze stejného koktejlu chemických látek, které produkuje pravidelný pohyb.
