Velký věkový rozdíl ve vztahu je ve společnosti stále tabu. Moralizování ale nemusí být tou správnou cestou.
V České republice převládají páry, ve kterých je muž starší – a to jak v sezdaných, tak v nesezdaných svazcích. Až v 60 % manželských párů je muž starší o více než rok, přičemž v téměř 40 % je žena mladší o dva až čtyři roky. Jak vyplývá z reportu Českého statistického ústavu (ČSÚ) z roku 2014, u nesezdaných soužití se častěji vyskytují velmi vysoké věkové rozdíly (10 let a více), a to jak u párů, kde je starší muž, tak u těch, kde je starší žena. A s věkem – bez ohledu na pohlaví či rodinný stav – tato četnost soužití s mladším partnerem či partnerkou roste.
Ideální věkový rozdíl v (dospělém, konsenzuálním) partnerském vztahu nicméně podle odborníků neexistuje. A to i přesto, že se nám lifestylová desatera a příručky ke spokojenému vztahu snaží namluvit něco jiného. Dozvíme se v nich například o matematickém vzorci, podle kterého je údajně možné vypočítat ideální věkové rozmezí u partnerů – a jehož relevance je přinejmenším vachrlatá. Stačí od svého věku odečíst číslo sedm a výsledek vynásobit dvěma. Pokud je nám tak například 30 let, našemu partnerovi by nemělo být více než 46. Kdyby ale bylo možné partnerské vztahy uzavřít do závorky a vynásobit, pravděpodobně by žádných vztahů nebylo – ani vztahových poradců.
Zaručený návod na šťastné partnerství neexistuje, míní vztahový poradce
Jasné „ne“ odpovídá na otázku, zda existuje ideální věkový rozdíl v partnerských vztazích, i psychoterapeut Jan Vojtko. „Jakmile odborník či odbornice vyřkne, že ideální rozdíl je pět let, následně je to bráno jako úzus, jakási mantra. Když to přece říká známý vztahový poradce, tak to musí být pravda. Je velmi rizikové dát takto jasně a bez kontextu jeden číselný údaj – jsou velmi šťastná partnerství s věkovým rozdílem více než deset let a jsou také velmi nešťastná partnerství, kde jsou partneři stejně staří. Žádná správná odpověď neexistuje,“ říká v rozhovoru pro Refresher Vojtko, který se specializuje zejména na párové a individuální terapie.
Promítání matematických vzorců či statistik a pravděpodobností na reálné vztahy je podle něj většinou naprosto nicneříkající. „Ve výzkumech se můžeme setkat například s výsledky, že vztahy s takovým a takovým věkovým rozdílem mají průměrnou životnost 5 let. Ale to je jen statistika, o ničem to ve skutečnosti nevypovídá. Podobné výsledky dostaneme při dosazení jakéhokoli kritéria – věk můžeme zaměnit například za výšku či barvu vlasů,“ upozorňuje Vojtko. To, zda bude mít konkrétní proměnná na partnerství pozitivní nebo negativní vliv, záleží podle něj jen na tom, jak s ní partneři umí pracovat.
„Každý vztah je naprosto unikátní ve svých radostech, ale i starostech,“ říká psychoterapeut. Stejně jako má pozitivní i negativní stránky vztah dvou stejně starých lidí, má je i vztah s výrazným – například desetiletým – věkovým rozdílem. Za jeden z největších kladů nicméně Vojtko vnímá předávání životních zkušeností staršího partnera tomu mladšímu. Paradoxně je to ale i jedním z největších záporů – partnerství se totiž může najednou změnit v rovinu rodič–dítě. „Existuje riziko, že se mladší z partnerů ocitne v tzv. infantilní rovině, což může mít na dynamiku vztahu velmi negativní vliv,“ popisuje Vojtko s tím, že v posuzování pozitiv a negativ vždy záleží na kontextu a vědomém přístupu partnerů.
Stinná stránka výrazných věkových rozdílů přitom dle Vojtka většinou nevzniká přímo uvnitř partnerských vztahů. „Ukazuje se – tak jako i v případě homoparentálních či polyamorických rodin –, že jedním z největších negativ je reakce společnosti,“ říká. Nejde přitom podle něj „pouze“ o společnost jako celek, ale především o sociální bubliny každého z nás. Se stereotypizací se tak řada lidí setká u svých nejbližších: „Buď vás vaše rodina diagnostikuje jako gerontofila, nebo naopak jako úchyla.“
Co se dozvíš po odemknutí?
- Starší ženou s mladším partnerem společnost opovrhuje – ale muže ve stejné pozici plácá po ramenou;
- riziko mocenské nerovnováhy ve věkově smíšených vztazích existuje, není ale přítomné vždy;
- příběhy lidí, kteří jsou ve vztahu s výrazně mladším či starším člověkem.