V Česku ročně při porodu zemře 570 miminek, avšak otcové nemají nárok na dovolenou, během níž by se mohli se ztrátou dítěte vyrovnat. To chtějí změnit lidovci v čele s poslankyní Marií Jílkovou.
V Česku ročně při porodu zemře 570 miminek, a ačkoli ženy po takové tragické události mohou čerpat mateřskou dovolenou, mužům čerpání otcovské dovolené doposud umožněno není. O změnu se nyní pokouší poslankyně Marie Jílková (KDU-ČSL), která prosazuje novelu, podle níž by muži v případě ztráty potomka mohli využít otcovskou dovolenou. I oni totiž potřebují čas na to, aby se se ztrátou miminka vyrovnali. Změny Jílková chystá i v oblasti pohřebného, o kterém mnohdy nevědí jak rodiče mrtvého miminka, tak ani lékaři.
Nárok na vypořádání se se smrtí miminka by se mohl rozšířit
Poslankyně Marie Jílková (KDU-ČSL) pracovala na novele zákona o státní podpoře rodičů, která byla koncem září předložena sněmovně. Novela se týká podpory rodičů, kteří přijdou o své miminko, a to i v případě, že se jedná o smrt během porodu. Doposud platí, že pokud rodinu taková tragédie potká, matka může čerpat mateřskou dovolenou, aby se se situací vyrovnala. Jenže otcové tuto možnost nemají.
„Pro živě narozené děti je teď standardní, že pokud tatínek chce, může si zažádat o dva týdny poporodní otcovské péče, aby se s dítětem sžil, viděl, co to obnáší, a byl mamince podporou,“ řekla pro Refresher Jílková. Zároveň však dodala, že když zákonodárci poporodní péči koncipovali, nezahrnovali do ní otce mrtvě narozených dětí.
Na tento nedostatek Jílkovou upozornila paní, která s ní svůj příběh sdílela v rámci poslaneckých dní. Z něj vyplynulo, že pokud se tatínkové chtějí vyrovnat se smrtí miminka, musí si vzít dovolenou, mají zažádat o ošetřování na ženu nebo jim zaměstnavatel může poskytnout neplacené volno. Z těchto důvodů muži ztrátu mnohdy odmítají řešit, nepřemýšlejí nad ní, a to může s delším časovým odstupem vyústit v psychické potíže, propadání závislostem nebo to může vyvolat rizikové chování.
Poslanci z KDU-ČSL proto prosazují aktualizaci, podle které by tatínkové mrtvých dětí měli nárok na otcovskou dovolenou, aby se i oni mohli se ztrátou vyrovnat. „Naše novela je tedy jednoduchá pomoc. Zahrneme do otcovské i tatínky, kteří se na miminko těšili, a nakonec nepřišlo,“ komentovala novelu Jílková.
Ačkoli k tomuto tématu Jílkovou přivedla návštěva jedné paní, poslankyně následně zjistila, že po změně volá i širší veřejnost. „Shodou okolností mám kamarádku, která se zabývá školením zdravotníků a učí je, jak pracovat s rodiči, kteří projdou touto ztrátou. O tomto nápadu jsem jí říkala a ona mě podpořila. Ze třetí strany se k tomu přidala Liga otevřených mužů, která propaguje otcovství a renesanci mužství. I ona směřovala na MPSV požadavek, aby se zavedla otcovská pro tatínky mrtvě narozených dětí. Slilo se to z různých stran a jsem ráda, že na tomto tématu panuje shoda,“ dodala.
Otcovské volno i pohřebné 5 000 korun
Kromě otcovské, díky které by měli tatínkové nárok na to vypořádat se se smrtí miminka, se snaží lidovci prosadit i další změny. Všimli si totiž nesouladu v pohřebném. „Ve chvíli, kdy se vám narodí mrtvé miminko nebo potratíte, tak máte podle zákona o pohřebnictví nárok na to, aby vám byly vydány ostatky dítěte. Dřív se s nimi zacházelo jako s biologickým odpadem, kdežto v roce 2017 se do zákona o pohřebnictví dostalo, že pokud rodiče chtějí, jsou jim ostatky vydány a můžou je pohřbít,“ popsala Jílková.
Jenže zákon o zdravotnických službách definoval, že za mrtvě narozené děti lze považovat pouze ty, které mají od 500 gramů výš a jsou starší 22. týdne. Děti, které zemřely s nižší váhou či v dřívějším týdnu, byly považovány za potrat. A zde nastává rozkol. Mrtvě narozeným dětem mohou rodiče vypravit pohřeb, za který mohou zpětně čerpat pohřebné 5 000 korun. Jenže u dětí, které jsou považovány za potrat, taková možnost není.
