V Česku ročně při porodu zemře 570 miminek. Otcové zatím nemají nárok vyrovnat se se ztrátou

„Hranice mezi tím, co lékaři označí za potrat a co za mrtvě narozené dítě, je velmi tenká. Rodiče navíc vůbec nevědí o tom, že si mají ve zdravotní dokumentaci hlídat terminologii. Procházejí strašnou událostí a jejich myšlenky směřují jinam. Proto prosazujeme, aby o pohřebné bylo možné žádat i v případě potratu,“ řekla poslankyně.
 
Příspěvek na vypravení pohřbu miminka by tak nově mohli čerpat i ti rodiče, kteří o potomka přišli samovolným potratem. Stresová situace, v níž se rodiče při ztrátě nacházejí, je náročná sama o sobě a stává se, že se truchlící rodina nepodívá do výstupní zdravotní dokumentace, ve které je psáno, zda se jedná o potrat, nebo porod mrtvě narozeného dítěte.

Informovanost je nízká

Problémem je i nízká informovanost. Rodičů, kterým umře miminko v pozdních fázích, v průběhu porodu nebo těsně potom, je v republice kolem 500 ročně. Zdravotníci pak mnohdy nevědí, jak komunikovat s lidmi, kteří právě ztratili miminko. Ti zase netuší, jaké mají možnosti a především na co mají nárok ze zákona. 

 
Rodiče podle Jílkové často nevědí, že mohou požádat o ostatky svého miminka a mohou mu vypravit pohřeb.

„Ocenila bych, kdyby rodiče byli více informováni o tom, že mají právo na vydání ostatků. Jsou případy, kdy jim zdravotníci ostatky odmítají vydat, protože nevědí, že změna zákona nastala, a to už je to 5 let. Měla by být všeobecná povědomost o tom, co je možné a co ne. Je tam lhůta 96 hodin, kdy rodiče můžou o miminko požádat. Byla jsem překvapená, že řada lékařů o tom nevěděla,“ doplnila poslankyně Jílková s tím, že tyto informace jsou sice dobře zpracované, ale laické ani odborné veřejnosti se nedostávají.

Odborníci novelu podporují

Novelu, o níž se ve veřejném prostoru v posledních dnech hojně mluví, podporují nejen občané a rodiče, kteří mají se ztrátou potomka zkušenost, ale také odborníci. Na její přípravě se přímo podílelo hned několik organizací a lidovci jsou nadšení, jak odborně se téma ve straně uchopilo.
 
„Nejvíce jsem komunikovala s týmem Perinatální ztráty u porodnice na Obilním trhu v Brně, kde se zaměřují právě na komunikaci s rodiči, kteří přijdou o miminko, a celkově se tomuto tématu věnují na webu perinatalniztrata.cz. Dále jsme spolupracovali s neziskovkou, která se stará o rodiče, a tou je Dítě v srdci. V neposlední řadě jsme novelu diskutovali i s dětskou sekcí České společnosti paliativní medicíny. A tito všichni ji podpořili,“ komentovala přípravu novely Jílková.
 
Jak sama řekla, s otevřenou náručí ji vítá i lékařka a předsedkyně Sekce dětské paliativní péče z České společnosti paliativní medicíny Mahulena Exnerová. „Pohřebné dosud existovalo pouze pro mrtvě narozené dítě vážící více než půl kila. Novela tuto definici rozšiřuje na dobu kdykoli po 12. týdnu těhotenství, bez ohledu na hmotnost. Rodiče dostanou od státu 5 000 korun na vynaložené náklady na pohřeb miminka,“ řekla.
 
Podporu Jílkové a především všem otcům vyjádřil také ředitel neziskové organizace Liga otevřených mužů Josef Petr. „Otcové tak dostanou možnost získat čas na zotavení se z náročné situace, která má zdrcující dopad na psychiku člověka. Tímto rozšířením by navíc došlo k malému, ale důležitému kroku na poli rovnosti žen a mužů. Otec je plnohodnotným rodičem a má mít nejen podobné povinnosti, ale také státem garantovaná práva jako matka dítěte,“ pochvaloval si možnost, že by tatínkové mohli čerpat otcovskou dovolenou.

Duševní zdraví především

Roční náklady na otcovskou dovolenou pro pozůstalé tatínky by se podle odhadů mohly pohybovat kolem šesti milionů korun. Vzhledem k situaci ve světě i v Česku nás zajímalo, zda tyto peníze nebudou chybět jinde. Podle Jílkové je ale lepší zaplatit si za preventivní opatření než řešit dopady, které mohou po nezpracovaných traumatech vznikat.
 
„Vždy se dá říci, že je něco ještě důležitějšího, ale ve výsledku tyto peníze ušetříme na tom, že se tatínkové nepropadnou do psychických problémů, nebudou mít sníženou výkonnost v práci atd. Je to prevence zhoršení stavu, který by mohl následovat a který by stát stál mnohem více peněz. Zaplatíme si preventivní opatření, kdy otcové dostanou prostor postarat se sami o sebe a situaci prožít, neodsouvat ji,“ uvedla Jílková pro Refresher.
 
Odhady, kolik peněz ročně by pak mohl stát investovat do pohřebného, neexistují. Nelze totiž říci, kolik lidí by pohřebné využilo.  
 
Čísla sice neexistují, ale duševní zdraví by se nemělo odsouvat na druhou kolej. I proto Jílková doufá, že na novelu nebude veřejnost reagovat negativně. „Peníze na duševní zdraví, a obzvlášť po tom, co jsme si prošili náročným covidovým obdobím, nejsou špatně vynaložené peníze. Pro mě to jsou možná líp vynaložené peníze než na cokoli jiného, protože se tím staráme o sebe,“ řekla.
 
Když tuto inciativu otevřela, začaly jí navíc chodit e-maily od vzdálených známých, kterým také v minulosti zemřelo miminko. Jednalo se o těžkou situaci, během které se dotyčným málem rozpadl i vztah. Prevence a podpora rodičů by tak mohla přispět také k tomu, aby rodina tuto strašně kritickou situaci zvládla. Je to vlastně investice do nás, do lidí.

Novela by mohla začít platit už v prosinci tohoto roku

Jílková očekává, že novelu sněmovna schválí. Už v prvním čtení, které se konalo koncem září, se proti ní neobjevil žádný hlas. Stejně tomu pak bylo 5. října na Výboru pro sociální politiku, kde k novele opět nebyly žádné připomínky. Lze tak očekávat, že se jedná o téma, které je akceptovatelné napříč celou Poslaneckou sněmovou.
 
„Tato novela je v balíčku dalších změn, takže pokud by neprošla, bude to kvůli jiným změnám,“ dodala Jílková.
 
Nyní tedy záleží na tom, jak rychle novela projde sněmovnou, Senátem a přes prezidenta. Její účinnost je psaná tak, že by měla platit měsíc ode dne, kdy se vyhlásí ve sbírce. Je tak možné, že od prosince tohoto roku by tatínkové v případě úmrtí miminka měli nárok na otcovskou dovolenou. O pohřebné by pak mohli žádat i lidé, kteří samovolně potratili nebo jim byl proveden potrat ze zdravotních důvodů a jejich miminko váží méně než 500 gramů.