Rakovina prsu je jedním z nejčastějších onkologických onemocnění u žen, léčbu jich ročně zahájí tisíce.
„Onemocněla jsem v roce 2019 ve 31 letech. Ještě předtím jsem ale vozila na chemoterapie svoji kolegyni Dášu, která rakovinou onemocněla tentýž rok v lednu. Dáša je stejně stará jako má maminka, tudíž se mě to hodně dotýkalo. Často mi říkala, ať si také kontroluji prsa. Já jsem jí ale odpovídala, že jsem ještě mladá. Mě se to přece netýká,“ popisuje svou žitou zkušenost Kateřina Uličková, která je součástí projektu Aliance žen s rakovinou prsu s názvem Bellisky – mladé ženy s rakovinou prsu.
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) byl v roce 2017 v Česku právě karcinom prsu společně se zhoubným nádorem prostaty druhým nejčastějším nádorem. Každý rok zahájí onkologickou léčbu kolem 7 000 žen a přibližně 1 600 zemře. Přestože míra úmrtí klesá, počet pacientek se každý rok zvyšuje. Jak ovšem upozorňuje Národní zdravotnický informační portál (NZIP), vysokou incidenci zhoubných nádorů prsu mají všechny vyspělé země. Přibližně v 1 % případů se zhoubné nádory prsu vyskytují i u mužů.
Rakovinou prsu ve velké míře onemocní ženy v produktivním věku – „typický“ věk v Česku je sice v rozmezí 60 až 74 let, ale až 35 % ze všech pacientek je mladších 60 let. Zhoubné nádory se ovšem nevyhýbají ani mladým ženám, Kateřina a všechny členky projektu Bellis jsou toho příkladem. Důležitá je proto prevence, na kterou upozorňuje kampaň „Říjen v růžové“, která v Česku funguje již od roku 2010. Právě říjen je totiž měsícem boje proti rakovině prsu, jehož symbolem se kromě růžové barvy stala i růžová stužka.
Růžový říjen vyzývá, ať si dospělé ženy všech věkových kategorií pravidelně kontrolují svá prsa, sahají si na ně a provádí samovyšetření. Záchyt zhoubného nádoru v raném stadiu totiž zvyšuje nejenom naději na dobrý výsledek léčby, ale i na přežití. Přestože ještě v roce 2009 tvořil záchyt těchto raných fází u žen s rakovinou prsu zhruba 38 %, v roce 2018 už to bylo o deset procent více. Až 90 % žen, u nichž je nádor odhalen včas, tak může být díky současným léčebným postupům uzdraveno. Na bezplatné preventivní mamografické vyšetření mají ovšem ženy nárok až od 45 let věku. Některé pojišťovny ale přispívají i svým mladším klientkám.
Zaznamenala jsi nějakou z těchto změn? Nech se raději vyšetřit odborníkem.
– hmatný útvar, bulka nebo zatuhnutí v prsu
– zvětšení nebo změna tvaru a velikosti prsu
– zvětšení mízní uzliny v podpažní jamce
– zduření nebo zdrsnění kůže prsu
– změna barvy kůže prsu
– vtažení bradavky s výtokem nebo bez výtoku
Jsem přece ještě mladá, rakovina prsu se mě netýká
Díky samovyšetření objevila nádor v brzkém stadiu i Kateřina. „Byla jsem hodně aktivní, pořád jsem lítala někde po horách. Jednou jsem ovšem přišla domů z lyží a ve sprše jsem si sáhla na prsa tak, jak mi radila Dáša. Nahmatala jsem bulku. Nejdřív jsem si myslela, že je to nějaká modřina z lyžování, a nepřikládala tomu velkou váhu. Bulka tam ale byla pořád a už mi nedala spát,“ popisuje. Zašla proto nejdřív za svým gynekologem a od něj rovnou do nejbližší mamologické ambulance v Ostravě. „Paní doktorce se sono nezdálo a pozvala mě za další tři dny na biopsii. Poté to vzalo velký spád,“ dodává Kateřina.
Do ordinace přišla pro výsledky s úsměvem na rtech. Opakovala si, že se nic neděje a všechno bude v pořádku. „Když mě ale sestřička v čekárně oslovila: ,Dobrý den, paní Uličková,‘ zpozorněla jsem. Viděla mě totiž podruhé v životě a už si pamatovala mé jméno, to bylo zvláštní,“ vzpomíná Kateřina. Po vstupu do ordinace jí lékařka pokynula, ať se posadí. Neměla pro ni dobré zprávy.
„Zarytě jsem seděla a neuronila ani slzu, asi z toho šoku. Musela jsem si vzít tužku a papír a všechno, co mi paní doktorka říkala, si napsat. Nebyla jsem schopná vnímat. V hlavě mi šrotovalo, co se bude dít. Proč já?“ popisuje.
Více podobných článků můžeme dělat jen s tvojí podporou, přidej se do klubu Refresher+.
V článku se dozvíš:
- Jak na samovyšetření prsu;
- jak u Kateřiny probíhala chemoterapie;
- jaké možnosti má žena s rakovinou, která chce mít v budoucnu děti;
- proč některé ženy vnímají rakovinu jako „útok na ženskost“;
- o projektu Bellis, který ženám s rakovinou vzkazuje, že „na to nejsou samy“.
