Refresher má pro tebe další výletní tip!
Po výšlapu na bájný kopec Blaník minulý týden nás dnes čeká spíše taková příjemná podzimní procházka. Na poslední říjnový víkend meteorologové opět hlásí počasí typické pro babí léto – polojasno a teploty přesahující 20 stupňů Celsia. Byla by škoda toho nevyužít! Zvlášť, když si jej můžeme užít v jednom z nejkrásnějších údolí Krušných hor. A také jednom z nejtajemnějších. V přírodním parku Bezručovo údolí totiž ještě ve 20. století bylo živo v dnes již zaniklých vesnicích Menhartice a Stráž. Po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce se nicméně ani jednu z obcí nepodařilo znovu osídlit. Ze života obyvatel zbyly už jen základy chalup.
Nad částí Krušných hor v okolí Chomutova mnoho lidí ohrnuje nos – na tom nesou velký podíl dopady těžby hnědého uhlí, nenech se ale odradit. Jsme si jistí, že si Bezručovo údolí zamiluješ, ne nadarmo se mu přezdívá „brána do Krušných hor“. A jako bonus se nebudeš muset prodírat davy víkendových turistů. Ty i nadále zůstávají na „přívětivějším“ Božím Daru.
Jak se dostaneš do Bezručova údolí?
Bezručovo údolí se nachází mezi Chomutovem a Horou Svatého Šebestiána v Ústeckém kraji. Dlouhé je 13 kilometrů, tudíž výchozí bod se odvíjí od toho, kolik chceš ujít – či jaký je důvod tvé návštěvy. Místo je totiž i skvěle uzpůsobené na kolečkové brusle nebo kolo. Zařadit bychom jej tak mohli i do série Kam za sportem, která počátkem října přinesla nejlepší inline dráhy v Praze a okolí.
Kam na kolečkové brusle: Vybrali jsme pět nejlepších inline tras v Praze a okolí
15. října 2022 6:00
Můžeš tak vyrazit z Chomutova nebo z druhé strany od Hory Svatého Šebestiána a nebude-li se ti chtít jít (nebo jet) tou stejnou cestou zpět, nasedni na hromadnou dopravu. Cesta autobusem po této trase trvá zhruba 24 minut. Zastavit ale můžeš prakticky na kterémkoli parkovišti podél Bezručova údolí a vyjít si na zkrácenou procházku dle libosti. Bezplatné parkoviště se nachází třeba u restaurace První mlýn v obci Blatno.
Pokud chceš ovšem ušetřit životní prostředí i peněženku, vyraz vlakem do Chomutova a započni svůj výlet zde. Přímo až do Bezručova údolí tě dovede modrá turistická značka, máš tak jistotu, že nikde nezabloudíš.
Trasa nás postupně zavede od prvního Dolského mlýna kolem druhého až po třetí, kterému se přezdívalo „mlýn Tři vod“, jelikož stál na soutoku Chomutovky, Kameničky a Křimovského potoka. Z prvních dvou mlýnů časem vznikly restaurace a menší občerstvení, ze třetího nezbylo nic. Původní stavba byla srovnána se zemí, jelikož od 90. let pouze chátrala – a to i přesto, že měla ve své době asi nejreprezentativnější interiéry v celém širém okolí.
Pokud tak chceš výlet spojit například s obědem, využít musíš jeden z ještě stojících mlýnů. Měj ovšem na paměti, že v jejich jídelním menu nalezneš zejména českou – knedlíkovou a smaženou – „klasiku“.
U prvního mlýna najdeš kromě restaurace také pamětní desku zasvěcenou Petru Bezručovi. Vztyčena tu byla v roce 1947, a to i přesto, že slezský básník Petr Bezruč neměl s Chomutovem nebo jeho okolím pravděpodobně vůbec nic společného. Možná že tu ani nikdy nebyl. Pamětní deska se přidala k pomníku z roku 1896 Aloise Schmidta, profesora chomutovského učitelského ústavu a průkopníka turistiky, pro kterou je český národ nepochybně známý. Jeho pomník dokládá, že údolí bylo oblíbeným výletním cílem pro lid již koncem 19. století.
Ze třetího mlýna sice mnoho (vlastně nic) nezbylo, i přesto ti k němu doporučujeme dojít. Protékají tudy totiž zmíněné potoky, na kterých stojí menší údolní přehrady Křímov a Kamenička s kamennou hrází z roku 1904, která patří k jedněm z nejfotogeničtějších míst Bezručova údolí. Její koruna totiž připomíná cimbuří hradu.
Podzimní krásy i sportovní vyžití
Bezručovo údolí vzniklo díky řece Chomutovce a je dlouhé zhruba třináct kilometrů, což z něj dělá jedno z nejdelších – a hlavně jedno z nejkrásnějších – údolí Krušných hor. Rozkládá se na ploše asi 6,5 tisíce hektarů a v nadmořské výšce od 380 do 850 metrů nad mořem. Kromě své úctyhodné rozlohy je ale také jedním z nejhlubších údolí. Není proto divu, že před válkou místo neslo název Dolina nebo také „Grundtal“, což by se dalo volně přeložit jako „široké údolí“.
Cesty zakryté popadaným listím, barevné stromy na ještě barevnějších svazích, šumící ledová Chomutovka a podzimním sluncem třpytící se skály tě zcela jistě ohromí. Fotogeničnost místa umocňují dřevěné lávky přes říčku, na kterých se na Instagram fotí kdekdo. Pravděpodobně i díky místním krásám bylo místo v roce 2002 vyhlášeno národním parkem. Jádro údolí zároveň tvoří přírodní rezervace Novodomské rašeliniště a Buky nad Kameničkou a přírodní památka Krásná Lípa.
Bezručovo údolí ovšem není ideálním místem pouze pro vycházky, ale jak bylo zmíněno výše, i pro sport. Cyklisti, longboardisti i inline bruslaři si tu přijdou na své. Údolím totiž nevede jen modrá turistická trasa a naučná stezka, ale i páteřní cyklotrasa. Není ale nutné sportovní výlet smrskávat na trasu od prvního po třetí mlýn. Jak upozorňuje informační portál Krušných hor, cyklotrasa číslo 3079 vede podél Chomutovky až do Hory Sv. Šebestiána, cyklotrasa číslo 3088 zase k vodní nádrži Křimov a ke stejnojmenné obci. A pokud si vybereš cyklotrasu číslo 3078, můžeš dojet až k přehradě Kamenička a přírodní rezervaci Buky nad Kameničkou.
Možných tras je tu opravdu mnoho, a je tak pravděpodobné, že s každou další návštěvou objevíš něco nového. V blízkosti Bezručova údolí se nachází například Muzeum československého opevnění z let 1936 až 1938 Na Kočičáku, zaniklá krušnohorská trať Křimov–Reitzenhain, zřícenina hradu Hausberk, Medvědí vodopád či jeskyně Netopýří jáma.
TIP: Pokud si užíváš tajemnou atmosféru, při návštěvě nevynechej takzvaný Pašerácký dům, jak se přezdívá hájence Tišina. Nachází se mezi třetím mlýnem a Horou Svatého Šebestiána a postavena byla v roce 1912 pro potřeby lesního úřadu a sloužila také jako nocležna pro turisty. Dnes už však jen chátrá a nedojde k ní ani mnoho turistů, jelikož je až čtyři kilometry za posledním mlýnem. O to mrazivější atmosféra tu ale panuje – umocňuje ji i legenda, která tímto místem oplývá. Praví, že během třicetileté války zde měli pobývat švédští vojáci. Šest z nich se ovšem mělo provinit vážným kázeňským prohřeškem, za který byli následně popraveni. Ještě před samotnou smrtí jim ovšem byly uřezány nosy a ty byly poházeny po lese. Nicméně kvůli tomu, že duše nejsou kvůli této chybějící části těla kompletní, duchové vojáků po nocích bloudí v okolí hájenky. A budou tak činit do doby, dokud nenajdou své nosy. Ideální místo, kam vyrazit na Dušičky, co myslíš?
Bezručovo údolí je ale také významné pro svou faunu a flóru. Hned po prvních pár metrech po započatí našeho výletu jsme například v těsné blízkosti Chomutovky narazili na silně ohroženého mloka skvrnitého. Brouzdal si listím a bylo vidět, že si zdejší babí léto náramně užívá.
Není ale jediným chráněným druhem, který si lebedí v Bezručově údolí. Místní rašeliniště (která jsou mimo jiné jedněmi z nejrozsáhlejších v Krušných horách) jsou podle webu Visit Chomutov například vyhlášenou ptačí oblastí, kde pravidelně hnízdí tetřívek obecný. Kromě něj se tu vyskytují také třeba čolek horský, slepýš křehký, zmije obecná nebo vydra říční. Všimnout si můžeš také řady chráněných bahenních rostlin a borovic blatek, které utváří unikátní rašelinné lesy. To všechno a mnohem víc je Bezručovo údolí.
Snad ses na dnešním výletě dostatečně provětral*a a uvidíme se v přírodě zase příště!
