- produkty a služby určené pro osoby starší 18 let
- sex, nahotu a jiný nevhodný obsah
- násilí, krev nebo obsah nevhodný pro citlivé povahy
Byl slavný český léčitel Josef Antonín Kittel opravdu poskvrněný okultismem?
Jakmile osada Šumburk upadne do šera, jako by se z ní vytratil život. Přes den místo vyhledávané pacienty z celého okolí, které sem přinesla poslední naděje vyhrát nad svým osudem, ztichlo. Svíčky v pokojích marodů ubytovaných v Burgu dohořely a nemocní se spokojeně nechali pohltit svými sny. Uvolnění a beze strachu. Vědí totiž, že jsou v těch nejlepších rukou.
Ticho letní noci však přeruší vrzání mohutných dřevěných dveří. Doprovázejí ho pomalé, ale hlučné kroky statného muže s šedivými vousy. Potichu přivře dveře – mnohem opatrnějším pohybem, než je otevíral. S lucernou v ruce schází oděný v černém plášti stále níže po kamenném schodišti. Najednou zastaví, aby se ujistil, že nemá v patách žádnou společnost. Jakmile zhodnotí, že je vzduch čistý, v tichosti položí lucernu a posadí se za obrovský dřevěný stůl obložený starými knihami.
Listuje v zažloutlých stránkách napsaných rukopisem neznámého autora, na kterých se podepsal zub času. Na jedné ze stran zastaví a zaraduje se. Muž našel to, co hledal. Konečně může nepozorovaně dokončit svůj léčivý lektvar, tentokrát už bezvadně – podle prastarého receptu.
Zatímco si šeptem čte ingredience, za svými zády uslyší zvuk podobný praskání ohně. Prudce se ohlédne a zvuk utichne. Ani se nestihne vrátit zpátky k práci a do nosu ho udeří sírový zápach. „Ještě není můj čas. Ještě ne,“ zamumlá se zděšeným výrazem ve tváři a vzpomene si na smlouvu, kterou kdysi podepsal s ďáblem.
Shrábne několik lahviček, které má po ruce, rozečtenou knihu zavře a schová si ji pod plášť. Rychlým krokem si to namíří k nízkým dvířkům ukrytým na konci zatuchlého sklepa. Otevře je a stísněnou podzemní chodbou se rozběhne vpřed, až zastaví v hrobce. V hrobce, kterou nechal postavit sám pro sebe, nacházející se pod kostelem sousedícím s jeho domem. Už je na svaté půdě, ale bylo to jen o vlásek. Vydýchaný se posadí na mramorový stupínek a z kabátu opět vyndá knihu. S pocitem bezpečí se konečně nerušeně ponoří do starého rukopisu.
Přibližně takto legendy popisují léčitele Jana Josefa Antonína Eleazara Kittela, který v 18. století zázračně a zdarma uzdravoval těžce nemocné. Díky velkému zájmu o jeho vyhlášené služby zpopularizoval Šumburk (v současnosti Krásná, součást obce Pěčín v Libereckém kraji, pozn. red.), a přestože nikdy nestudoval medicínu, jeho služby vyhledávali ti nejchudší, ale i bohatá šlechta.
Přezdívali mu „Faust Jizerských hor“ nebo „Ďáblův doktor“ vzhledem k tomu, že podle legend používal čarodějné knihy, ve sklepě potají pitval těla mrtvých pacientů a za živými létal díky černému plášti, který dostal od samotného satana, když s ním uzavřel smlouvu. Svou duši údajně vyměnil za nadpřirozené léčitelské schopnosti. Na důvěryhodnosti této pomluvě přidával i fakt, že Kittel byl neobvykle bohatý – nechal si postavit obrovský dům, kostel, faru, a dokonce i školu.
Muž z rodu „ranhojičů“, nikdy ne skutečný lékař
Jak píše český portál Jizerky, datum narození Jana Josefa Antonína Eleazara Kittela se podle různých zdrojů liší. Podle matriky jeho rodné obce Šumburk měl přijít na svět 13. února 1704.
Zájem o léčitelství pravděpodobně podědil od svého otce Melchiora Jana Antonína Kittela, který navzdory tomu, že byl vyučený zámečník, vykonával také lékařské řemeslo. Přiučit se mu měl údajně během války, přičemž díky svým schopnostem byl v Šumburku i v okolních obcích oblíbený a vyhledávaný.
Co se dozvíš po odemčení?
- Proč si místní mysleli, že Kittel zaprodal duši ďáblovi.
- Proč podle domácích nechal „Ďáblův doktor“ postavit u svého pozemku kostel.
- Zda se podle legend po smrti Kittela naplnila smlouva s ďáblem a jeho duše skončila v zatracení.
- Jaký důkaz existuje o tom, že Kittel opravdu praktikoval okultismus.
