Český „Ďáblův doktor“ ve svém domě pitval mrtvoly a prováděl okultistické rituály. Podle legend zaprodal svou duši za dar léčit

Podle portálu Kitl mluví jiné zdroje o ještě dávnější léčitelské tradici v rodině Kittlových. Ranhojičem měl být totiž dokonce i Josefův děda, který se s rodinou v Šumburku usadil v první polovině 17. století. Ať už jde o pravdu, nebo ne, můžeme s jistotou říci, že „Faust Jizerských hor“ nebyl prvním léčitelem svého rodu. Každopádně se ale stal v tomto oboru nejslavnějším a nejžádanějším.

Přestože nikdy nestudoval medicínu na škole, četl množství odborných knih. Dokonce si zařídil pitevnu, aby co nejpřesněji znal lidské tělo. V Šumburku vedl vlastní lékárnu. Prodával v ní léčivé masti, balzámy či čaje z bylin, které si sám vypěstoval. Podle portálu Jizerky ho místní také spojovali s vodoléčbou. Jako léčivý pramen přitom používal ten, který vyvěral ze studny v blízkosti jeho domu.

Když se o Josefovi rozneslo, že dokáže léčit lidi, nemocní ho k sobě zvali ze širokého okolí. Někteří pacienti však vyžadovali mnohem intenzivnější péči, a tak je ubytovával v budově poblíž svého domu, kterému se přezdívalo „špitál“.

Jiné zdroje, o kterých píše portál Moskyt, říkají, že stejně jako lékárna, pracovna s knihami či pitevna i ordinace s pravou lidskou kostrou a nemocnice se nacházely přímo v jeho honosném domě. Pacienty měl „Ďáblův doktor“ ubytovávat v jeho vrchních patrech.

Závist, nebo důvodné podezření?

Jeho dům byl tak obrovský, že ho místní nazývali „Burg“, což znamená německy „hrad“. Portál Jizerky píše, že právě kvůli této stavbě začali lidé o lékaři šířit drby o jeho spojení s okultismem. Domnívali se totiž, že tak drahou budovu mohl financovat jen z peněz od ďábla.

Místní v jejich názoru utvrzoval i fakt, že později – v letech 1756 až 1760 – nechal Josef v Šumburku postavit kostel sv. Josefa, pod kterým vybudoval rodinnou hrobku a školu. Do scénáře o spolčení se se zlem nezapadalo v jejich očích jen obrovské bohatství, ale také Josefova motivace a důvody vybudování svatostánku. Jak uvádí portál Moskyt, lidé si mysleli, že kostel nechal postavit jen proto, aby odčinil své spojení s ďáblem.

Mimo jiné se mělo mezi obyvateli Šumburku povídat, že podzemní prostory kostela, a tedy hrobka Kittelovy rodiny, jsou tajnou chodbou propojeny se sklepy Burgu. V nich měl „Ďáblův doktor“ provádět různé tajemné pokusy na mrtvolách ze hřbitova, ke kterým se uměl podzemní štolou nerušeně dostat, či praktikovat černou magii. Posvěcená chodba mohla také sloužit jako útočiště před satanem vyžadujícím splacení dluhu za schopnosti, které od něj Josef dostal.

Zatímco se o „Faustovi z Jizerských hor“ šířily děsivé zvěsti, on si žil svým životem. Oženil se s Annou Marií Güntherovou a počal s ní dvanáct dětí: sedm chlapců a pět dívek, přičemž pět jeho synů úspěšně vystudovalo medicínu. Jak píše portál Jizerky, zprávy o Josefových úžasných léčitelských schopnostech se donesly až samému císaři Josefu II. Na sklonku naplněného života ranhojič oslepl. Spokojen s tím, co na světě zanechal, naposledy vydechl 16. listopadu 1783.

Přestože by se mohlo zdát, že po smrti půjde jeho duše ve smyslu smlouvy s ďáblem do nejhorších útrob pekla, podle legend se tak nikdy nestalo. Jak píše portál Moskyt, Josef před svou smrtí varoval rodinu, že pokud ráno po jeho úmrtí nezakokrhá kohout, jeho duše se propadne do pekla. Rodině se prý velmi ulevilo, když je i den poté, co je Josef opustil, vzbudilo kokrhání.

Domácí se domnívali, že za to mohla zejména pozitivní motivace. Jeho způsob života totiž dokazoval, že obchodem se satanem mu nešlo o osobní prospěch, ale o touhu pomáhat nemocným.

Kniha jako údajný důkaz o lékařově tajemství

Jak uvádí portál Deník.cz, ačkoli mohou znít legendy o „Faustovi z Jizerských hor“ jakkoli přitažené za vlasy, na každém šprochu je pravdy trochu. S důkazem o Josefově spojení s okultismem přišel jako první Hugo Fischer – poslední majitel mlýna v obci Smržovce nacházející se nedaleko Šumburku. Ve mlýně totiž našel tajemný rukopis plný různých rituálů černé magie.

Na titulní straně rukopisu je napsáno, že pochází z roku 1846, avšak smržovský učitel a kronikář Josef Meissner, kterému jej Fischer prodal, přišel na něco jiného. Po posouzení písma zhodnotil, že jde o rukopis z první poloviny 18. století – čili přesně z dob Kittelova působení v této oblasti.

Přestože podle kronikářových slov rukopis obsahoval návody na rituály vedoucí k vyvolání démonů a také varování, že v nepovolaných rukou může kniha znamenat velké nebezpečí, v roce 1999 ji zrestaurovali a o tři roky později vydali pro širokou veřejnost.

Do prodeje se dostala v roce 2003 pod vydavatelstvím Tygros s názvem „Johanna Fausta kniha mirákulí, uměn a divů neboli Trojnásobné pekelné zaříkání“.

Legenda žije dodnes

I když je „Faust z Jizerských hor“ dávno po smrti, ať už strašidelné, nebo hrdinské příběhy s ním spojené si žijí vlastním životem. Dokonce si můžeš koupit i jeho bylinné lektvary. Česká značka Kitl je totiž opět oživila a dala do prodeje.

„Doktor Kittel mě fascinoval. Nejen jeho samotný příběh a legendy, ale také fakt, že stále stojí dům nazvaný Burg, kde Kittel ordinoval a bádal. Pro firmu jsme si proto vypůjčili jeho jméno a začali jsme doktorův odkaz šířit,“ dodává majitel firmy se sirupy a mastmi Honza Vokurka s tím, že na opravu Burgu dokonce vypsali veřejnou sbírku.

Přestože produkty firmy Kitl vyrábějí přesně podle receptur Josefa Antonína Kittla, firma nenese stejný název. „Nejsme jeho potomci ani dědici. Ale doktor Kittel je naší inspirací, léčitelskou a duchovní, proto jsme si z úcty k němu zvolili jméno podobné, ale ne stejné,“ doplnil Vokurka.

I když nedokážeme rozluštit všechna tajemství záhadného „Ďáblova doktora“, s jistotou můžeme říci, že ve své době byl obrovským přínosem pro celý kraj. Do někdejšího Šumburku totiž dostal masy lidí a vybudoval zde školu i kostel. A ať už četl zakázané okultní stránky, nebo ne, důležité je, že na konci dne konal jen dobro. Svědčí o tom nejen historické zdroje postavené na faktech, ale dokonce i legendy, které se na něj snažily vrhat špatné světlo.