Podívej se, co dělat, pokud zjistíš, že nejsi heterosexuální, a přečti si, co by si ve tvé situaci vzkázali queer lidé, kteří si svým „aha momentem“ už prošli.
Dozvědět se zásadní informace o své sexualitě může být často složité. Nedávno jsme popsali společenský fenomén „povinné sexuality“. To je termín, který se používá pro společenské vnucování heterosexuality každému bez ohledu na jeho realitu. Spousta lidí, a především žen, pak kvůli tomu žije v nespokojených heterosexuálních vztazích, aniž by si uvědomili, že problém může být v tom, že heterosexuální nejsou.
Podobným katalyzátorem, díky kterému si lidé svou orientaci uvědomí, však může být více věcí a moment „prozření“ často není v heteronormativní společnosti nijak příjemný. Tvoje emoce tě mohou zahltit a místo domnělé úlevy naopak může přijít i smutek či lítost. Jak teď tvůj život bude vypadat? Není jednoduché přijmout, že možná jinak, než sis ho představoval*a, a takové pocity jsou normální. Podívej se, co dělat, pokud se do podobné situace dostaneš, a přečti si citace a vzkazy queer lidí, kteří si svým „aha momentem“ už prošli.
Mnoho queer lidí potřebuje po zjištění své orientace ještě nějaký čas k tomu, aby to přijali. Je důležité vědět, že jakákoliv sexuální orientace je naprosto normální, nehledě na to, co nám bylo společensky podsouváno. Přijetí toho, kým jsi, a získání sebedůvěry i hrdosti je potom dalším krokem na cestě ke coming outu. A tedy i ke spokojenějšímu životu. Nicméně je běžné, že někteří lidé mají s přijetím své sexuální orientace či identity potíže. Může to být z různých osobních důvodů nebo i společenského tlaku. Existují ale způsoby, jak si cestu k sebepřijetí zpříjemnit.
Nepromarnila jsi 23 let života jen proto, že sis svoji queernes neuvědomila dřív.
– Tereza (25)
Svou orientaci změnit nemůžeš, protože si ji nevybíráš
Někdy můžeš mít pocit, že chceš změnit, kým jsi. Z veřejného prostoru často zaznívají i hloupé a necitlivé komentáře o tom, že sexualita nebo identita je „životní styl“ nebo že se to dá „nějak řešit“. Je možné, že podobný přístup budou mít i tvoji blízcí. Nemusí to hned myslet špatně, ale zkrátka nemají žádnou jinou zkušenost. Snaž se s ostatními mluvit tak, aby se na tvou orientaci dívali stejně jako třeba na tvou barvu očí – na něco, s čím ses narodil*a a co sis nevybral*a. Nejde to změnit a není to ani potřeba. Být queer je prostě jiný způsob lásky či existence a není na něm vůbec nic špatného.
Není s tebou nic špatně.
– Jana (24)
Neposlouchej ty, kteří ti tvrdí, že se změnit můžeš
Vídáme to dnes a denně – lidé si dělají legraci z preferovaných zájmen nebo genderu. Vtípky ve stylu „které z 56 druhů pohlaví jsi dnes“ zažívají trans nebo nebinární lidé častěji, než bychom si chtěli představovat.
Jediná volba, kterou máme, je ale pouze to, zda svou orientaci přijmeme, nebo ne. Pokud se ti někdo snaží vnutit názor na tvoji realitu, se kterým nesouhlasíš (jako například že je tvoje sexualita či identita nepřirozená, hříšná nebo že je příznakem duševní poruchy), hledej podporu jinde. Odstřihni toxické lidi. I když to může být těžké, v dlouhodobém horizontu uvidíš, jak bez nich rozkvétáš. Nemůžeš se zavděčit všem a ti, kterým na tobě záleží, tě budou milovat za to, jaký*jaká opravdu jsi. Není tvoje chyba, pokud tě někteří lidé nedokážou přijmout.
Nejsi sám
V nejrůznějších komunitách žije mnoho LGBTQ lidí a vždy je tu mnoho lidí, kteří ti pomohou, když budeš potřebovat podporu. I kdyby to hned nebylo mezi tvými blízkými, jsou tady nejrůznější poradny, jako například S barvou ven, nebo podpůrné skupiny, se kterými se můžeš vídat a najít si tam nové přátele. Tak si kolem sebe vytvoříš novou síť podporujících a povzbuzujících lidí. Skupinu pro LGBTQ studenty má například Karlova univerzita, ale podobných je celá řada.
Být bi/pan neznamená, že to musí všichni vědět a že to je celá moje osobnost. Je to prostě „jenom“ sexualita. Nemusím mít červené vlasy, protože neexistuje nic jako gay účes. Kdybych to věděla v 16 letech, tak bych si ušetřila spoustu sjíždění lidí na Instagramu, co byli tak gay a tak cool, a že se nemusím nutně cítit součástí komunity na to, abych byla dostatečně queer.
– Anna (25)
I při coming outu musíš někdy taktizovat
Bohužel ne všichni na světě jsou přijímající lidé. Pokud žiješ v malém městě nebo v oblasti, kde vidíš, že nejsou LGBTQ lidé přijímáni, a kde ti hrozí emocionální nebo i fyzické nebezpečí, nešiř informaci o své orientaci či identitě do celého svého okolí.
Pokud je velmi pravděpodobné nebo intuitivně cítíš, že by měl tvůj coming out velmi špatný výsledek, pak to nedělej a počkej na moment, kdy se o sebe budeš moci lépe postarat nebo se odstěhovat. Pokud ty sám*sama víš, kdo jsi, krátkodobě to stačí.
Pokud tě stále finančně podporují rodiče, u kterých je naprosto jisté, že by tvou identitu nerozdýchali, bude rozumnější počkat až do chvíle, kdy se od nich osamostatníš. Ne každý má vhodné startovní podmínky a pro někoho může být moc důležité, aby s coming outem počkal, dokud třeba nedokončí střední nebo vysokou školu nebo se neodstěhuje do vlastního bydlení. To ale neznamená, že tě nečeká šťastný život plný jiných přijímajících lidí. Ani to neznamená, že tvoji rodiče nezmění názor. Je ale jistější v takové situaci počkat.
Doufáme, že ti náš přehled a vzkazy od queer lidí alespoň trochu pomohly. Pokud jsi ale nenašel*nenašla odpověď na nějaký svůj konkrétní problém nebo tě zajímá cokoliv dalšího, neváhej a obrať se na online poradnu S barvou ven.
