Antonín Holub pochází z Česka, ale již šestým rokem žije v Paříži. Společně jsme si povídali o životě ve Francii, rozdílech mezi francouzskou a českou mentalitou, ale také o protestech, které zmítají celou zemí.
Antonín Holub se ve francouzském systému pohybuje již od páté třídy základní školy. Po dokončení střední školy se přestěhoval do Francie, kde vystudoval muzikálovou školu a dodnes se v Paříži živí hraním. Jaký je podle Antonína rozdíl mezi českou a francouzskou mentalitou, co ho na životě ve Francii překvapilo a jak vnímá protesty, které sužují celou zemi? To se dočteš v našem rozhovoru.
- Jak drahý je život ve Francii
- Jaký je největší rozdíl mezi francouzskou a českou mentalitou
- Jak se Francouzi a Francouzky chovají k cizincům
- Zda se Antonín ve Francii cítí bezpečně
- Zda jsou protesty ve Francii tak dramatické, jak je popisují média
- Jaké jsou výhody a nevýhody života ve Francii
Jak dlouho již žijete ve Francii?
Ve Francii žiji šestým rokem, konkrétně v Paříži. Odjel jsem tam hned po střední škole, ale ve francouzském systému se pohybuji již od páté třídy, kdy jsem studoval francouzské lyceum, kde nás zhruba od sedmé třídy učili veškeré předměty ve francouzštině. Díky tomu mám i francouzskou maturitu.
Proč jste si k životu vybral právě Francii?V Česku jsem se nedostal na DAMU a JAMU, na které jsem chtěl, tak jsem do Paříže odjel za studiem. Tři roky jsem tam studoval soukromou muzikálovou školu, konkrétněji herectví, zpěv a tanec. Ale neměli jsem tam žádné teoretické předměty, takže nemám toto studium uznané jako vysokou školu, přestože výuka byla na zhruba 37 hodin týdně, tedy na „full time“.
Bylo náročné dostat se na francouzskou školu, když původně nejste z Francie?Tím, že mám francouzskou maturitu a francouzské vzdělání, to náročné nebylo. Přijímačky jsem dělal přes Skype, pak jsem jim poslal dvě až tři videa a hned mě vzali.
Francouzi jsou víc otevření, internacionální, a to jak historicky, tak i politicky. Nejsou zkažení socialismem, komunismem.
Co vnímáte jako největší rozdíl mezi francouzskou a českou mentalitou?Myslím si, že Francouzi a Češi jsou si v něčem dost podobní. Paradoxně třeba takovým tím brbláním. Ale rozdíl vidím v tom, že Francouzi jsou víc otevření, internacionální, a to jak historicky, tak i politicky. Nejsou zkažení socialismem, komunismem. Přitom by se dalo říci, že jsou mnohem více komunističtí a politicky „doleva“ než my. Třeba takové slovo „komunista“ nevnímají sprostě, jako nadávku. Mladí jsou víc aktivističtí, humánní a sociálně založení… nebo alespoň takhle to vidím v Paříži, v uměleckých kruzích, ve kterých žiju. Kupříkladu feminismus se v Paříži řeší mnohem víc a dělá se to víc radikálně, z čehož pak vychází stávky. Když Čechům něco vadí, tak to spíše proberou doma v soukromí, ale Francouzi vyrazí do ulic a požadují řešení.
Mám pocit, že Francouzi nosí to, co chtějí, kdežto Čechům je to úplně jedno a popadnou první věc, která jim přijde pod ruku. Neoblékají se se záměrem.
Francouzi a Francouzky bývají často označováni za milovníky módy. Je tomu skutečně tak?Samozřejmě záleží jak kdo, i tady žijí lidé, kterým je móda úplně jedno. Rozdílnost v módě jsem ale pozoroval hlavně první rok, kdy jsem se na prázdniny vracel do Česka a zjistil jsem, že ani tak nejde o to, zda se někdo obléká hezky nebo ošklivě, ale jde o ten přístup. Mám pocit, že Francouzi nosí to, co chtějí, kdežto Čechům je to úplně jedno a popadnou první věc, která jim přijde pod ruku. Neoblékají se se záměrem.
Je ve Francii rozdílný právě i třeba sortiment, který nabízejí obchody s oblečením?Ano. Jasně, všichni máme věci z H&M, které jsou všude stejné, ale třeba takových ulic, jako je v Praze Pařížská, je v Paříži mnohem víc a jsou v nich zastoupené i takové značky, o kterých v Česku nemáme tušení. Ulice jsou plné obchůdků nejrůznějších návrhářů, kteří na trh přináší větší nabídku.
Vzhledem k inflaci v Česku se ceny paradoxně docela dorovnaly. Ale nájem je tu ještě o trochu dražší, i když i to se už po pandemii koronaviru dorovnává.
Jak drahý je život ve Francii? Kolik peněz stojí například nájemné?
Musím říct, že vzhledem k inflaci v Česku se ceny paradoxně docela dorovnaly. Ale nájem je tu ještě o trochu dražší, i když i to se už po pandemii koronaviru dorovnává. Já platím nájem 580 eur (13 600 korun) měsíčně za pokoj, se vším všudy. Ale nežiji přímo v Paříži, žiji kousek za městem, v satelitním městečku Pantin, a do centra Paříže to mám 20 minut metrem. Pokud tedy není stávka.
