Ve světě úspěch, u nás trezor: Zakázané české filmy, které musíš vidět

Dobré filmy byly za minulého režimu většinou zakázané. Ty, které se natočily během „uvolněnějších“ šedesátých let, končily nástupem normalizace často v trezorech cenzorů a premiéry se dočkaly nejdříve v roce 1989.

Doporučeno

10 extrémně kontroverzních filmů: Při promítání měli lidé infarkt i potrat a házeli kameny, katolická církev je chtěla zakázat 15. června 2023 v 11:00

Důvody, proč se některé filmy nemohly promítat, se různily, ale většinou měly společný rys. Realitu normalizačního a přednormalizačního Československa vykreslovaly v ošklivějším světle, než si soudružstvo na vysokých postech přálo. Kromě toho ale některé snímky byly prostě jen příliš provokativní a mohly „kazit morálku“, případně za nimi stál jeden nebo více tvůrců, kteří upadli v nelibost režimu.

I díky vyšším uměleckým ambicím, skrytým významům a společenské kritice jsou ale dříve zakázané filmy často kvalitními kousky tehdejší kinematografie a řadě z nich se později dostalo i celosvětového uznání. Připravili jsme si pro tebe výběr zakázaných filmů, které by ti rozhodně neměly ujít.

Doporučeno

Přehledně: Letní kina v Praze bojují o diváky nabitými programy. Kde se promítá zadarmo? 20. června 2023 v 15:00

Pokud tě žádný nezaujme, můžeš se podívat také do našeho výběru nejlepších českých hororů nebo komedií. A jestli si chceš udržovat přehled o aktuálním dění na VOD platformách, sleduj naši rubriku Co si pustit o víkendu. 

Skřivánci na niti (1969)

Úžasný Václav Neckář nebo Rudolf Hrušínský ve filmu o brigádnících a vězenkyních. Skřivánci na niti vypráví příběh na první pohled nesourodé skupinky lidí, jež režim donutil ke změně povolání a dohnal je až k pracovním nástrojům na kladenské šrotiště. 

Ve filmu si užiješ romantický příběh mladé vězeňkyně Jitky a brigádníka Pavla, ale stejně tak ti Skřivánci na niti poskytnou pohled do těžké reality totalitní doby. Právě pro otevřenou kritiku komunistického režimu se z filmu po první neveřejné projekci stala takzvaná trezorová záležitost. 

Doporučeno

KVÍZ: Oscary, stovky milionů i fenomén v zahraničí. Vyznáš se v českém filmu? 5. března 2023 v 11:00

Původně se sice Menzelova adaptace Hrabalovy knihy měla do distribuce dostat po cenzurních úpravách (vystřihnout se musela například parodická postava ministra Zdeňka Nejedlého), normalizační vedení barrandovských studií ji ale nakonec zakázalo úplně. Oficiální premiéru měl film až v roce 1990. Ve stejném roce si také vysloužil sošku Zlatého medvěda na Berlinale.

Pasťák (1969)

Snímek Pasťák začal Hynek Bočan točit v roce 1969, ale už v lednu dalšího roku musel produkci zastavit. Film totiž působil až příliš provokativně a vykresloval mladé kluky v nápravných zařízeních, veřejnou bezpečnost a vlastně i celé politické nastavení Československa v tak nelichotivém světle, že si jeho distribuci nemohl režim dovolit. Natáčení se zastavilo jen těsně před finálním střihem a Bočanovi se podařilo snímek dokončit až v roce 1989. Do kin Pasťák zavítal o rok později.

Doporučeno

České filmové bizáry přelomu tisíciletí: Co se vyplatí vidět a z čeho ti budou krvácet oči? 12. prosince 2022 v 11:00

Příběh snímku vypráví o osudu učitele (Ivan Vyskočil), kterého přeloží z maloměstské školy až do nápravného zařízení, kde se stává jediným „kvalifikovaným“ dozorcem. S chlapci se snaží vycházet, ale každý jeho pokus o komunikaci selže. Napjaté vztahy se ještě vyhrotí v období Vánoc, kdy sám učitel pozná, jak brutální dokáží lidé být. Často velmi tísnivý a nepříjemný film ti i dneska dokáže rozbourat představy o světě.

Případ pro začínajícího kata (1969)

Pavel Juráček natočil Případ pro začínajícího kata podle knižní klasiky Gulliverovy cesty od Jonathana Swifta. Režisérův Gulliver (Lubomír Kostelka) se dostává do podivné země Balnibarbi, kde se neustále dopouští přestupků, přešlapů nebo trapasů a několikrát se ocitá v ohrožení života. Případ pro začínajícího kata je groteskní satirická komedie, která jako by hledala hranici mezi snem a realitou. Najdeš v něm mnoho schované symboliky a připrav se i na mírně složitější vyprávěcí postupy.

Na rozdíl od předchozích dvou snímků se Juráčkův poslední film dostal i na filmová plátna. Po krátkém zákazu začal v roce 1970 platit za povolené dílo, které obsahuje „některé záporné pohledy“, podle cenzury ale nebyl natolik záporný nebo provokativní, aby musela film jako celek zakázat. Nakonec z pláten zmizel až v roce 1981, kdy přestala být jeho distribuční kopie použitelná. Restaurace se dočkal až v roce 2015.