Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Vychovávala ho jako vlastní dítě. Nezastavila ho ani bodnutím nožem.
Když Američanka Charla Nash přišla 16. února 2009 pomoci kamarádce s jejím šimpanzem, brutálně ji napadl, roztrhal jí tvář a ukousl ruce. Sandra Herold vychovávala 14letého šimpanze Travise od jeho dětství a považovala jej za svého syna. Se zvířetem spávala v jedné posteli a její manžel Jerome s ním po večerech popíjel víno. Proč její miláček brutálně zaútočil na kamarádku, kterou znal, si tedy nedokázala vysvětlit.
Přátelství lidí s divokými zvířaty bohužel končívá tragicky hlavně pro zvířata. Přečti si například příběh Mary Toft, ženy, která „rodila“ králíky. Staň se členem klubu Refresher+ a přečti si stovky dalších netradičních příběhů z historie.
Zdroj: OWN
Zakrvácený šimpanz se běžel ukrýt do domu
„Roztrhal jí tvář… Je mrtvá, roztrhal ji na kusy,“ křičela 70letá Sandra Herold podle nahrávky telefonátu na tísňovou linku, kterou zveřejnilo CBS News. Zděšená žena v tu chvíli přihlížela tomu, jak její šimpanz Travis v americkém městě Stamford zaútočil na její 55letou kamarádku Charlu Nash.
Sandra se zvíře před zavoláním policie pokusila zastavit tak, že ho bila lopatou a snažila se ho bodat nožíkem. Když do něho vrazila nůž, šimpanz se na ni dle jejích slov obrátil s pohledem, jako by chtěl říci: „Maminko, co jsi to udělala?“ I když 14letého Travise žena vychovávala od jeho narození a nade vše ho milovala, neměla jinou možnost, jak se ho pokusit zastavit.
Sandra proto operátora tísňové linky s pláčem žádala, aby rozběsněné zvíře přijeli zastřelit. Myslela si, že pokud policisté nepřijedou včas, určitě zabije i ji. „Zastřelte ho! Zastřelte ho, prosím,“ zvyšovala neustále hlas.
Po krátké obraně kamarádky se Sandra Herold vydala k autu, ve kterém se zamkla. V tu chvíli už byla přesvědčená o tom, že je Charla mrtvá, o čemž se opakovaně zmínila i operátorovi tísňové linky. Nevěřila, že by útok 90kilogramového šimpanze mohla přežít.
Travis byl prý mimořádně inteligentní. Měl se sám oblékat, chodit na toaletu, čistit si zuby a koupat se. Dokázal si také zapnout televizi a počítač, na kterém si prohlížel obrázky. Zdroj: redbubble.com
Poté, co na místo činu dorazili policisté, byl Travis i nadále agresivní. Jedním úderem paže rozbil zrcátko policejního auta a otevřel si dveře na straně řidiče. Policista v ohrožení neváhal a na šimpanze z bezprostřední blízkosti několikrát vystřelil.
„Není mrtvý, není mrtvý,“ říkala zoufalá žena operátorovi, který ji uklidňoval tím, že policisté po zvířeti půjdou tak dlouho, dokud bude potřeba. Travis po čtyřech zásazích utekl do nedalekého domu, kde vykrvácel a zemřel.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemčení?
Jak záchranáři popsali místo činu.
Co na šimpanze říkali lidé z města a oběť útoku, která se ho bála.
Charla Nash mezitím nehybně ležela na zemi. Zvíře jí ukouslo ruce, chyběla jí i čelist, nos a oči. Záchranáři zpočátku ani nedokázali určit její pohlaví. „Když nás odvedli na místo, viděl jsem nějaké prsty. Byly tam také zuby a krvavé stopy směrem k místu, kde ležela pacientka. Její zranění jsme neviděli, dokud jsme ji neotočili. Chyběla jí celá tvář,“ uvedl pro OWN záchranář Rick Estevan.
Majitelka šimpanze Sandra Herold dokázala navzdory velkému vypětí policistům přesně popsat, co se stalo. V jedné věci se však mýlila. Její kamarádka, 55letá Charla, kterou znala více než 30 let, útok šimpanze přežila. K překvapení lékařů byla navíc po převozu do nemocnice stále při vědomí.
Miláček místních, který s lidmi dobře vycházel
Šimpanz Travis byl pro mnohé obyvatele Stamfordu v Connecticutu oblíbenou zvířecí atrakcí. Lidé ho běžně potkávali na procházkách se Sandrou Herold a jejím partnerem Jeromem. Se Sandřiným sousedem Travis běžně „zápasil“, ale nikdy nepřekročil hranici, při které by člověku ublížil.
V den, kdy Travis napadl Charlu, byl však výrazně rozrušen. Utekl ze své klece, ze stolu v kuchyni vzal klíče své majitelky a vyšel před dům, kde se snažil dostat do jednoho z aut.
Sandra mu proto ke zklidnění rozmixovala v čaji Xanax, jenž tlumí úzkostné stavy. Jelikož však majitelka nedokázala ani tímto způsobem šimpanze uklidnit, požádala svou kamarádku Charlu, aby jí s ním přišla pomoci. Podle policie šimpanz Charlu napadl ihned poté, co vystoupila z auta.
Sandra Herold se po tragickém incidentu neuměla ubránit emocím a velmi těžce prožívala nejen samotný útok na Charlu, ale také ztrátu šimpanze. V rozhovoru pro agenturu AP řekla, že Travis byl jejím synem a zároveň nejlepším přítelem. „Zabodnout do něj nůž bylo jako zabodnout nůž do sebe,“ uvedla.
Vážně zraněná Charla a její rodina za útok šimpanze Sandru Herold žalovali. Travisova majitelka však o rok později zemřela. Po dalších dvou letech Charla Nash od rodiny obžalované podle CT Post vysoudila 4 miliony dolarů, které využila k zaplacení velkých zdravotních výdajů.
S majiteli spával, koupal se a pil víno
Šimpanz Travis byl podle Heroldových mimořádně inteligentní. Údajně se uměl sám oblékat, chodit na toaletu, čistit si zuby a koupat se. Dokázal si také zapnout televizi a počítač, na kterém si prohlížel obrázky.
Se svou majitelkou Sandrou často spával ve stejné posteli a s jejím partnerem Jeromem si k večeři dával sklenku vína. Kromě toho si Travis během svého života zahrál také v reklamách známých značek jako Coca-Cola či Old Navy.
Ihned po útoku nikdo netušil, proč zpravidla bezproblémový Travis zaútočil zrovna na blízkou osobu. Nicméně už před diskutovaným napadením, v roce 1996, údajně kousl do ruky jednu ženu a v roce 2003 ho musela odchytit policie.
Kapitán stamfordské policie Richard Conklin v rozhovoru po incidentu řekl, že zvíře trpělo lymskou boreliózou, která u něho mohla vyvolat abnormálně agresivní chování, informoval The New York Times. Odborník na toto onemocnění Charles Ray Jones pro WFSB popsal, že mezi časté příznaky dané nemoci patří právě psychóza a zuřivost.
Primatoložka Colleen McCann však upozornila na to, že rizikovým nemuselo být jen samotné onemocnění, ale i skutečnost, že se majitelka pokusila šimpanze domestikovat. „To, že ho vychovávají lidé, ještě neznamená, že je domestikován. Je to stále divoké zvíře a divoká zvířata mohou mít nepředvídatelné epizody agresivního chování,“ řekla. Jako další možný důvod útoku The New York Times uvedl i změněný účes oběti. Šimpanz kvůli němu Charlu nemusel poznat, a mohl ji tedy vnímat jako nepřítele.
Její sílu a odvahu obdivovali i chirurgové
„Nepamatuji si vůbec na nic,“řekla Charla Nash zhruba 9 měsíců po útoku v rozhovoru s Oprah Winfrey. Podle lékařů se mozek napadené ženy takto vyrovnal s děsivou událostí, nicméně není vyloučeno, že se jí útržkovité vzpomínky časem vrátí. Podle vlastních slov Charla necítila vůči šimpanzi hněv a od začátku se snažila na celou událost raději vůbec nemyslet.
Velmi dobře si však pamatovala na období před útokem a na první setkání s Travisem, jehož své kamarádce a zaměstnavatelce Sandře pomáhala občas krmit. V rozhovoru prozradila, že se zvířete odjakživa bála.
V nemocnici před sebou po probuzení viděla jen tmu. Zpočátku nevěděla, že se jí zrak už nikdy nevrátí, protože ji šimpanz připravil o oči. Na rozsah zranění se prý nejprve raději ani neptala, protože by se hůře vyrovnávala s tím, co prožila.
S nehodou se však vyrovnala opravdu úctyhodně. Po překonání prvotního šoku se chtěla co nejdříve naučit fungovat samostatně, aby nebyla odkázána pouze na blízké a zdravotnický personál.
Díky úspěšným chirurgickým zákrokům se lékařům podařilo po několika pokusech transplantovat Charle tvář. „Je to odvážná a silná žena, která náš tým inspirovala svou statečností a odhodláním pomáhat budoucím pacientům,“řekl Today o Charle renomovaný český plastický chirurg Bohdan Pomahač.
V současnosti žena už skutečně dokáže fungovat víceméně samostatně. Během týdne má sice zajištěnou asistenci, ale o víkendech je na všechno sama. I když potřebuje, aby jí někdo navařil jídlo, konzumovat jej dokáže díky protetické ruce sama. „Vždy jsem byla nezávislá. Co se týče pomoci, mám jí jen tolik, kolik potřebuji,“svěřila se Charla Nash v roce 2016 pro Today.
