Vybrali jsme pro tebe filmy, které byly vzorem pro skutečné zločince.
Z některých filmů až mrazí a o to víc z těch, které inspirovaly skutečné vrahy a vražedkyně k brutálním činům ve skutečném životě. Některé snímky totiž měly přímo ovlivnit jejich vnímání reality nebo je natolik fascinovat, že se chtěli přiblížit svým idolům z obrazovek.
Níže najdeš seznam filmů, které vedly lidi k brutalitě, ale i ke změně zavedených pravidel. Upozorňujeme, že některá citlivá témata a činy, které níže popisujeme, jsou obzvlášť násilné a pro část lidí by následující řádky mohly být znepokojivé.
London After Midnight
Ještě dávno předtím, než se ve filmech začala objevovat grafická zobrazení vražd, násilí a brutality, vedly projekce svoje diváctvo k vraždění. Snímek London After Midnight z roku 1927 měl k hrůznému zločinu dovést Brita Roberta Williamse, který břitvou zabil ženu v londýnském Hyde Parku.
Podle Williamsova vyjádření pro policii ho k vraždě Julie Mangan donutily „dementní grimasy Lona Chaneyho“, herce hlavní role London After Midnight. „Měl jsem pocit, že mi praskne hlava. Napadaly mě nejrůznější věci. Myslel jsem si, že mě (Chaney) drží v koutě a dělá na mě opičky,“ řekl Williams. V roce 1929 soud zprostil Williamse viny z důvodu nepříčetnosti.
Child's Play
Je s podivem, že k vraždám inspirovali nejen charismatičtí vrazi-hrdinové, ale také prokleté panenky. Přesto se ale zdá, že kultovní horor pomohl najít odhodlání zabíjet hned několika lidem. Jedním z nich je Martin Bryant, který v roce 1996 zabil pětatřicet lidí. Schizofrenní Australan miloval Child's Play 2 a podle jeho bývalé přítelkyně často používal Chuckyho hlášku: „Don't f*ck with the Chuck!“
Výjevy z Child’s Play 3 měly také údajně inspirovat dva desetileté vrahy Jona Venblese a Roberta Thompsona, kteří zabili dvouletého Jamese Bulgera v roce 1993. Tehdy jej unesli z obchodního centra, odvedli ho k železničním kolejím, umlátili jej a do konečníku mu nacpali baterie. O celém tomto strašlivém příběhu si můžeš přečíst v našem článku.
Šestnáctiletou Suzanne Capper zase znásilnili, mučili a nakonec zavraždili únosci pod vedením Bernadette McNeilly, kteří měli během svých činů křičet: „Chucky si jde hrát.“ Jako soundtrack k jejich brutalitě mělo hrát techno se samply z filmů.
