Klady: Ochrana uživatelstva
Ačkoli o tobě appka prozradí hodně informací, jedno jí na druhou stranu musíme nechat. Je skvělá v ochraně uživatelstva. Jakmile se s někým matchneš a v chatu třeba zmíníš Instagram či název jiné sociální sítě, vyskočí na tebe upozornění, zda chceš opravdu s dotyčným*dotyčnou sdílet svoje sítě a přesunout se tak do prostředí, které není tak kontrolované.
O kontrole konverzace jsem se pak přesvědčila také v momentě, když jsem do vlákna zkusila napsat slova jako „sex“, „dick pics“ a další. „To by mohlo znít neuctivě. Jste si jisti, že tuto zprávu chcete poslat?“ psalo se v upozornění, které na mě vyskočilo.
Děkujeme, vývojářstvo Boo. Přesně takovou ochranu si uživatelstvo seznamovacích aplikací zaslouží.
Otázky, které nikdo nečte. Nebo ano?
V posledním kroku registrace pak vyplníš informace týkající se tvého životního stylu – cvičení, vzdělání, kouření, pití nebo třeba to, zda chceš v budoucnu děti a případně kolik jich chceš. Tuto otázku mimochodem chválím. Je dobré mít jasno už na začátku a nečekat několik měsíců nebo let na „překvapení“.
Na svůj profil pak můžeš umísit tři otázky, které jsou pro tebe důležité a které ti podle aplikace zajistí „až o 128 procent více shod“. Jedna z nich, kterou jsem si vybrala, byla následující: „Sociální problém, který mě zajímá je _____ .“ Do odpovědi jsem doplnila „postavení žen a queer lidí ve společnosti“. Jak jsem se však vzápětí přesvědčila, otázky nikdo nečte, stejně jako tvoje bio. Jen po pár minutách od založení profilu mi totiž do DM přistála zpráva od muže, který měl na profilu napsáno: „Můj nejkontroverznější názor je, že to LGBT lidé přehánějí a nechci v tom vychovávat děti. Enjoy.“ Well, mladý muži, tohle nefeeluju.
Další a pravděpodobně poslední nevýhodou seznamovací aplikace Boo je to, že všichni vidí, kolik lajků už jsi dostal*a. A to i takové, které jsi neopětoval*a. To může být zavádějící a v potenciálním protějšku to může vzbuzovat obavy, že si píšeš se stovkami lidí a nemá u tebe šanci. Samozřejmě to může fungovat ale i opačně, že lidé uvidí, že je o tebe zájem a jsi „žádané zboží“. Je to ale prostě povrchní a bylo by lepší, kdyby toto číslo zůstalo skryté.
Ze tří stovek mužů jsem si vybrala jednoho
Profil mi během dvou týdnů používání appky olajkovalo téměř tři sta mužů, z toho sedmi z nich jsem lajk vrátila a mohli jsme si tak napsat zprávu. Této možnosti využili tři muži a s jedním z nich jsem se do psaní více ponořila.
Hned na začátek jsem mu sdělila pravdu – jsem sice nezadaná, ale appku jsem si stáhla především za účelem článku. Neměl s tím problém a začali jsme se postupně poznávat.
Protože jsem měla úraz, kvůli kterému jsem pár týdnů nemohla chodit, měli jsme dostatek času na to, abychom se pořádně poznali. Lhala bych, kdybych řekla, že jsme si během této doby vyměnili pár zpráv – byly jich stovky, možná i tisíce. Zjistili jsme, že ačkoli jemu v osobnostním kvízu vyšlo, že je génius a naše osobnosti by tak k sobě potenciálně neměly pasovat, opak byl pravdou.
Po týdnech psaní jsem pak navrhla schůzku. Pokud chci o seznamovací aplikaci psát, musím si ji vyzkoušet se vším všudy, no ne? Můj match, říkejme mu třeba Lukáš, se schůzkou souhlasil.
Jak dopadlo rande?
Nastal den D a s Lukášem jsme se měli sejít v mém oblíbeném vršovickém baru. Jakmile jsme se setkali na zastávce, jako správný introvert jsem zpanikařila a přivítala ho fist bumpem. „Hezký,“ komentoval to. Ačkoli se jednalo o mírné faux pas, gesto prolomilo ledy.
„Jak hodnotíš appku?“ zeptala jsem se ho u piva. „Mám na to dva různé pohledy. Seznamování online nemusí být pro každého, ale je fajn, že se sejdeš s někým, s kým už víš, že si máš co říct. To je třeba náš případ, po těch kvantech vyměněných zpráv,“ řekl mi. Nezbývalo mi než souhlasit. Kolikrát se mi stalo, že jsem se s někým seznámila například prostřednictvím kamarádů, ale na rande jsem pak zjistila, že si s ním nemám úplně co říci nebo že máme rozdílné pohledy na hodnoty, které jsou pro mě důležité. S Lukášem to tak nebylo.
Pivo střídalo další a konverzovali jsme, jako bychom zapomněli na čas. Probrali jsme všechno. Naše životy, hudbu (narazit na někoho, kdo mimo jiné poslouchá i hyperpop nebo witchhouse, je takřka nemožné), randící minulost, vyprávěli jsme si vtipy a nakonec jsme skončili u politiky. I v této oblasti jsme našli shodu, což bylo příjemné.
Na jedno jsme ale zapomněli, a to na naše očekávání a zhodnocení první schůzky. Budeme se chtít vidět znovu? Tahle otázka nakonec padla v chatu o den později a odpověď zněla „ano“. Rande, které mi zprostředkovala seznamovací appka Boo, tak hodnotím úspěšně a vám, čtenářstvu Refresheru, ji mohu jen doporučit.
