Na vlastní kůži: Nechal jsem si udělat obřízku. Je zákrok opravdu tolik bolestivý a jaké má výhody?

Přiznám se, že jsem byl na vážkách, protože jsem očekával, že před zákrokem dostanu nějaký „oblbovák“ na uklidnění. Jelikož šlo ale všechno velmi rychle a hladce, nestihl jsem se ani zamyslet nad svým strachem a už jsem ležel na posteli.

Poprvé jsem začal přehodnocovat rozhodnutí zbavit se předkožky v momentě, kdy mi instrumentář přivázal nohy na lůžko. Ještě nepříjemnější bylo, když k lůžku přitáhl jakési dva stojany s opěrkami a zafixoval o ně mé rozpažené ruce. Musel jsem vypadat jako Ježíš na kříži, jen mnohem vyděšenější.

Strach ze mě opadl, až když přišla operatérka a začala se mnou žertovat. Upozornila mě, že mi píchne do penisu injekci s anestetikem. „Bude to teď trochu nepříjemné,“ nestihla ani dopovědět a celou mojí pánví rezonovala intenzivní bodavá bolest. Ta, chválabohu, po několika vteřinách ustoupila.

O tom, že byla bolest snesitelná, svědčí i to, že jsem si s lékařkou celou dobu povídal. O počasí, o mé práci a samozřejmě i o zákroku. Po několika minutách mi oznámila: „Mimochodem, už operujeme. Po pravdě, máte už asi polovinu operace za sebou.“

Po těchto slovech se mi ulevilo, protože jsem se připravoval na nejhorší. Vzpomínám si, že jsem necítil nic, kromě jakéhosi tupého tahání. Věděl jsem, že se mi tam něco děje, ale netušil jsem co. Do půl hodiny jsem jen viděl, jak operatérce podává instrumentář obvaz. Najednou ze mě sundali plachtu nasáklou krví a oči mi spadly na můj obvázaný penis. „Máme hotovo,“ usmála se lékařka a odešla z operačního sálu.

Uběhlo několik minut, když se mě zeptali, jestli potřebuji vozík, nebo přejdu na oddělení po svých. Volil jsem druhou možnost. Když jsem vyšel na oddělení, začal jsem cítit mezi nohama nepříjemnou pálivou bolest. Přirovnal bych ji k bolesti, jakou člověk prožívá při zánětu močového měchýře, či k bolesti při odebírání stěrů z močové trubice.

Asi do hodiny po operaci za mnou přišla zdravotní sestra a řekla mi, že se musím vyčůrat do průhledné nádoby. Pokud v ní nebudou stopy krve, můžu jít domů. Motivovaný touhou co nejdříve ležet ve vlastní posteli jsem najednou vypil půl litru vody. Do patnácti minut jsem byl na toaletě. Přestože čůrání pálilo a bylo více než nepříjemné, v moči jsem neměl žádné stopy krve. Oznámil jsem to sestře a za chvilku byl už na mém pokoji lékař, který mě poslal domů. Řekli mi, jak se mám o ránu starat, a poprosili mě, abych další týden zašel na kontrolu ke svému urologovi.

Hojení

Nejbolestivější chvilky, které jsem v souvislosti se zákrokem prožíval, byly několik hodin po něm. Tehdy jsem užil léky proti bolesti poprvé a naposledy. Byl jsem vyčerpaný, takže jsem celý den odpočíval. Do druhého dne jsem podle instrukcí lékaře nechal na ráně obvaz a další den ráno jsem si ho během sprchování sundal. S výjimkou dne zákroku jsem se mohl sprchovat každý den –⁠ delší pobyt ve vodě byl ale zakázán. Nejprve jsem se zhrozil, když jsem uviděl, že mám místo penisu v rozkroku malou oteklou kuličku. Lékař mě však uklidnil, že otok, ale také jemné krvácení jsou přirozené.

První týdny jsem si ránu čistil dezinfekčním roztokem a přikládal si na ni řepíkové a heřmánkové obklady. Bolest po několika dnech zcela ustoupila a místo bylo jen citlivé. Nejnepříjemnější byly první noci –⁠ zejména když jsem během spánku dostal nekontrolovatelnou erekci. Probudila mě tehdy intenzivní bolest a silný pocit tahání stehů.

Otok penisu ustoupil zhruba do týdne a půl a první stehy mi začaly vypadávat po dvou týdnech. Ke dni psaní tohoto článku jsem měsíc po obřízce a na penisu mi zůstaly poslední dva štychy. Viditelné jsou také jizvy po těch vypadlých.

Kromě bolesti mě první týdny trápil také nepřirozený pocit v rozkroku. Nepříjemné bylo zejména tření odhaleného žaludu o oblečení. Za čtyři týdny jsem si však zvykl a už to nepovažuji za nepřirozené. Operace i hojení byly sice nepříjemné, vůbec to ale nebylo tak špatné, jak jsem se obával. Také nesmíme zapomínat na úplnou sexuální abstinenci do vypadnutí všech stehů, tedy přibližně čtyři až šest týdnů.

Život po zákroku

Co se týká fungování po operaci –⁠ člověk si na obřízku zvykne. Mnozí muži se bojí zejména ztráty citlivosti penisu. Přestože se mi penis neustále tře o spodní prádlo a jsem už na to zvyklý, nemám dojem, že bych výrazně ztrácel citlivost. Jelikož jsem jen měsíc po obřízce, nedokážu zhodnotit její vliv na sexuální život. Urolog Ján Švihra ale tvrdí, že mnozí jeho pacienti zažívají po obřízce zlepšení sexuálního života. Samozřejmě je to individuální.

„Někdy nemusí zdravotní problémy způsobovat předkožka, ale krátká uzdička, která spojuje předkožku se žaludem. Krátká uzdička –⁠ frenulum breve –⁠ nepříjemně tahá pacienta při styku a občas se může natrhnout a výrazně krvácet. Tehdy můžeme provést i jednodušší zákrok –⁠ frenuloplastiku. To znamená, že se nastřihne jen uzdička, předkožka zůstává na místě. Každopádně velké studie, které máme k dispozici, zhoršení pohlavního života mužů po obřízce zatím jednoznačně vyvrátily,“ říká lékař.

Obřízka pro mě má samé výhody. Mám pocit, že dokážu lépe udržovat svou hygienu, můj penis se mi líbí víc, nijak mě v životě neomezuje a bolest při hojení a operaci, která předcházela výsledku, byla snesitelná.