Růžový říjen upozorňuje na důležitost prevence rakoviny prsu. Po kožních nádorech se jedná o nejčastější rakovinu u žen v Česku. Ročně jí onemocní sedm tisíc z nich.
Svůj příběh s Refresherem sdílela dvaadvacetiletá Terka, studentka medicíny a školitelka neziskové organizace Loono. Její mamince byla v srpnu loňského roku diagnostikována rakovina prsu. „Stalo se to znenadání a bylo to pro mě tehdy docela obtížné zpracovat, protože to prostě byla moje máma a najednou měla rakovinu,“ vypráví Terka. Její život se nakonec s karcinomem prsu provázal ještě víc, než čekala. Zjistila, že je BRCA pozitivní.
Odstranění prsou? To nejlepší, co pro sebe můžu udělat
„Mamce zkoumali rodinnou anamnézu a ukázalo se, že její maminka, babička a několik dalších lidí z její strany rodiny měli rakovinu – buď prsou, nebo vaječníků. Díky téhle rodinné anamnéze byla mamka indikována ke genetickému vyšetření, kde jí zjišťovali různé mutace, hlavně BRCA 1 a BRCA 2. Bohužel jí zjistili právě mutaci BRCA 2,“ říká Terka.
Jako pokrevní příbuzná měla padesátiprocentní pravděpodobnost, že stejnou mutaci bude mít i ona. „Neváhala jsem a šla jsem na genetické vyšetření také. Bohužel od dubna 2023 vím, že jsem tu mutaci zdědila,“ sděluje.
O co se vlastně jedná? BRCA geny (z anglického breast cancer genes, tedy geny rakoviny prsu) jsou v našich buňkách zodpovědné za opravu genetické informace. Existují dva druhy těchto genů – BRCA 1 a BRCA 2. „Za normálních okolností to jsou ‚strážci‘, kteří zabraňují tomu, aby vznikla nějaká buněčná mutace. Pro nás, co ty geny máme zmutované, se tato funkce ztrácí a znamená to, že máme zvýšenou pravděpodobnost, že ve svém životě dostaneme rakovinu prsu,“ vysvětluje sama Terka.
Pokud má žena diagnostikovanou mutaci BRCA 2, jako je tomu v případě Terky, je pravděpodobnost onemocnění karcinomem prsu okolo 88 procent (v běžné zdravé populaci je to zhruba 12 procent). Kromě rakoviny prsu ale u těchto mutací existuje také vysoké riziko rakoviny vaječníků, které se u žen s BRCA 2 pohybuje okolo 37 procent.
Tereza tak kvůli své diagnóze musí častěji chodit na preventivní kontroly – nejčastěji jde o ultrazvukové vyšetření prsou, mamograf nebo třeba i magnetickou rezonanci. „Jsem v péči preventivního onkologa, který se o mě stará a na prohlídky mě posílá. Jednou za půl roku od něj dostanu žádanku – na mamografii, onkogynekologii a tak dále,“ říká.
Jsem připravena mastektomii podstoupit. Je to radikální krok, ale je to to nejlepší, co pro své zdraví můžu momentálně udělat.
Mnoho žen s diagnózou BRCA volí kromě prohlídek ještě jednu preventivní cestu, kterou je odstranění prsní žlázy, takzvaná mastektomie. V minulosti tuto operaci podstoupila například Angelina Jolie. Herečka si nechala obě prsa odstranit kvůli vysokému riziku, že onemocní rakovinou jako její matka, která na ni zemřela ve svých 56 letech.
Termín operace už má i Terka. „Jsem připravená tento zákrok podstoupit. Je to radikální, ale je to to nejlepší, co pro své zdraví můžu momentálně udělat,“ říká otevřeně.
Mám to sama v sobě srovnané
Terka se s diagnózou podle svých slov vyrovnala poměrně dobře, jako jeden z důvodů uvádí studium medicíny. „Věděla jsem, o co se jedná. Znala jsem příběh další ambasadorky Loono, která je také BRCA 2 pozitivní a preventivně podstoupila mastektomii. O tom, co by sama v takové situaci dělala, prý přemýšlela ještě dřív, než svou diagnózu znala.“
Když mi sdělili diagnózu, brala jsem to snad lépe než moji rodiče, přítel a kamarádi.
„Věděla jsem, že něco takového existuje a že jsou lidi, kteří se s tím potýkají a veřejně o tom mluví. Měla jsem dost času si vše v hlavě porovnat. A když mi sdělili diagnózu, brala jsem to snad lépe než moji rodiče, přítel a kamarádi. Měla jsem to v sobě srovnané. Říkala jsem si, že je to něco, co stejně změnit nemůžu, a když to vím, můžu udělat maximum pro to, abych možným důsledkům té mutace zabránila,“ říká.
Přesto je přesvědčená o tom, že podpora blízkého okolí je nezbytná. „Myslím si, že je to hodně důležitý faktor. Potvrdila mi to i mamka, které velmi pomohlo o všem mluvit – se mnou, s mým tátou nebo s jejími kamarádkami. Některé z nich si dokonce prošly stejnou nemocí jako ona. Pomohlo jí, že mohla být otevřená. To samé platí pro mě,“ sděluje Tereza s tím, že je velmi vděčná zejména za podporu ze strany přítele.
„Myslím si, že je důležité být otevřený a komunikovat s lidmi. To platí obecně i pro další podobné diagnózy. Kdybych se uzavřela do sebe a s nikým o tom nemluvila, snášela bych to zřejmě hůř,“ dodává.
Důležité je podle ní i to, že téma onkologických onemocnění otevírají ve veřejném prostoru i známé osobnosti. „Jen to, že se někdo potýká s podobným problémem, může člověka určitým způsobem motivovat. Když je někdo slavný, neznamená to, že se nemůže potýkat s vážnou nemocí. Známé osobnosti navíc mohou využít toho, že mají větší dosah, a mohou lidi informovat a tahle témata otevírat,“ myslí si Tereza.
Začni teď! Samovyšetření je minimum, které může být zásadní
Na rakovinu prsu každý rok jen v Česku umírá 1500 žen. Základem prevence je kromě jiného především samovyšetření a preventivní prohlídky. Ženy ale často tuto prevenci zanedbávají, přestože obyčejné samovyšetření alespoň jednou za měsíc může zabránit fatálním následkům.
Při samovyšetření by ženy měly sledovat možné projevy rakoviny, jako jsou bulky, pomerančová kůže, vyrážka nebo začervenání, změny bradavky nebo výtok z ní. Konkrétní informace najdeš ve videu níže:
Příliš zodpovědné nejsou Češky ani co se týče preventivních prohlídek. Například na mamografické kontroly chodí pouze 60 procent těch, kterých se týkají. „Mamograf by měl probíhat jednou za 2 roky u žen po 45. roce věku. Mladším ženám doporučujeme zajít na ultrazvuk, a to jednou za 2–3 roky,“ říká Kateřina Šédová, lékařka a zakladatelka už zmíněné neziskové organizace Loono, která se na prevenci rakoviny prsu zaměřuje již desátým rokem v rámci kampaně #prsakoule.
Právě organizace Loono přišla s aplikací Preventivka, která pomáhá uživatelům a uživatelkám hlídat termíny preventivních prohlídek i screeningových programů. Kromě toho připomíná i samovyšetření a radí, jak jej správně provést. Dosud pomohla odhalit 32 zhoubných nádorů. Více než 10 600 lidí se díky ní začalo samovyšetřovat a téměř 6 500 uživatelů navštívilo preventivní prohlídku, kterou do té doby zanedbávalo.
Důležitost samovyšetření zdůrazňuje i Terka. „,Samovyšetření by se určitě nemělo podceňovat. Trvá jen pár minut a stačí ho udělat jednou měsíčně. Rakovina si nevybírá. Člověk si často říká, že se mu to stát nemůže, ale nikdo nikdy neví. Jednou za měsíc by si člověk tu chviličku na samovyšetření najít měl,“ vzkazuje.
