Co se ti vybaví, když se řekne věznice? Pravděpodobně mříže, drsné podmínky, nekvalitní jídlo a strohé vybavení. Některá vězení se přitom vyrovnají leckterým hotelům.
Hlavním cílem vězení by měla být náprava. To znamená efektivní resocializace vězňů a zamezení recidivě. „Účel trestu by měl být během výkonu trestu odnětí svobody naplňován komplexním systémem vzájemně se přibližujících opatření a terapeutických a podobných postupů,“ uvádí zpráva o českém vězeňství Českého helsinského výboru (ČHV).
Ukazuje se ale, že v přeplněných věznicích, kde panují špatné životní podmínky a neprobíhá konstruktivní práce na „převýchově“, je něco takového prakticky nemožné. Podle odborníků a odbornic je tak na čase změna celkové trestní politiky.
To se bohužel týká i českých věznic. Jak konstatuje ČHV, „vězeňský systém České republiky v současné době efektivně neplní účel trestu a slouží především k izolaci odsouzených a k zajištění jejich základních životních potřeb (ubytování, strava, ošacení, bezpečí). K účinné práci, která by preventivně působila na další život odsouzených, pak většinově nedochází“.
Pravdou totiž je, že moderní stát charakterizuje i to, jak se chová ke svým vězňům a vězeňkyním. A světe, div se, na severu „netrestání“ funguje.
Norsko: soukromý vězeňský ostrůvek
Norský vězeňský systém je dnes vzorem pro zbytek světa. Míra recidivy v Norsku je nízká a věznice jsou bezpečné a klidné. Ne vždy tomu tak ovšem bylo.
Jak uvádí nezisková organizace First Step Allience, v 90. letech mělo Norsko s odsouzenými velký problém. Zhruba 70 procent z nich se do dvou let po propuštění dopustilo nového trestného činu. V té době byl norský vězeňský systém postaven na myšlence, že trest působí odstrašujícím způsobem. Nekompromisně dlouhé tresty v drsných podmínkách měly vyslat jasný vzkaz společnosti.
Severská země si byla vědoma toho, že systém potřebuje reformu. A tak se také stalo.
Místo obrovských centralizovaných věznic dnes Norsko využívá systém malých komunitních nápravných zařízení, která se zaměřují na rehabilitaci a opětovné začlenění do společnosti. Velký důraz kladou instituce zejména na podporu vztahů mimo vězení, aby odsouzení měli po propuštění k dispozici podpůrný systém. Proto jsou uvězněné osoby umístěny v zařízení blízko svých domovů a návštěvy jsou jim umožněny i několikrát týdně. To je oproti Česku, kdy jsou vězni kvůli přeplněnosti často umístěni stovky kilometrů od domova, velký rozdíl.
Není tak divu, že jedna z nejlepších věznic na světě se nachází právě v Norsku. Umístěna je na ostrově Bastøy a jedinečná je tím, že nemá ani ostnaté ploty, ani vysoké zdi. A jen několik málo – neozbrojených – dozorců zde zůstává přes noc. Ve skutečnosti nemá věznice nic, co by vězňům bránilo jednoduše odejít. Přesto se tak neděje. Důvod? Pokus o útěk by znamenal přesun do věznice s méně kvalitním vybavením.
Zapomeň na chladnou celu s tvrdou matrací a dírou místo toalety. Odsouzení bydlí v typických norských chatkách, kde nechybí televize, počítač nebo vlastní sociální zařízení. Mohou se vzdělávat, chodit do kostela, pracovat, rozvíjet se. Mnozí se oddávají sportu – v zimě se prohání na běžkách a v létě po vlastním fotbalovém hřišti.
Věznice Bastøy tak připomíná spíš příjemný kemp než vězení, na které jsme zvyklí. Jak je ale vidět, funguje to. „Pokud jsme zde vytvořili prázdninový tábor pro zločince, tak co? Snižujeme riziko recidivy, protože pokud to neuděláme, jaký smysl má trest, kromě příklonu k primitivní stránce lidství?“ okomentoval norské nastavení ředitel věznice Arne Kvernvik Nilsen.
Švédsko: udržitelnost na prvním místě
Nikoho asi nepřekvapí, že hned za Norsko se řadí věznice ve Švédsku. I jeho úlohou je v první řadě rehabilitace.
„Naším úkolem není trestat. Trestem je trest odnětí svobody – byli zbaveni svobody. Trestem je, že jsou u nás,“ vysvětlil systém generální ředitel švédské vězeňské a probační služby Nils Öberg v rozhovoru pro deník The Guardian. Díky tomu je míra recidivy odsouzených přibližně poloviční než ve většině ostatních evropských zemí.
„Je to o tom, zda se rozhodnete použít vězení jako první, nebo jako poslední možnost a čeho chcete, aby váš probační systém dosáhl. Někteří lidé musí být uvězněni, ale cílem musí být dostat je zpět do společnosti v lepší kondici, než v jaké byli, když přišli,“ dodal Öberg.
Švédské věznice jsou navrženy tak, aby se k vězňům přistupovalo jako k lidem s psychologickými potřebami, o které je třeba se postarat. Vězeňští pracovníci tu tak neplní jen funkci „bachařů“, ale především roli sociálních pracovníků, kteří mají odsouzené připravit na návrat do normálního života.
Vězni žijí na ubytovnách, které připomínají školní koleje, a mohou dokonce navštěvovat své rodiny. Vězni a zaměstnanci se společně stravují v komunitních prostorách a od nikoho se neočekává, že bude nosit uniformu.
Jedno z nejluxusnějších vězení v zemi je Sollentuna. Jedná se o otevřené vězení, kde si vězni mohou sami vařit, sledovat televizi nebo se udržovat ve formě ve skvěle vybavené posilovně.
Překvapí někoho, že zařízení dokonce v roce 2019 obdrželo cenu za udržitelnost? Zasloužilo si ji za řadu ekologických iniciativ včetně zelené střechy z rostlin a trávníku o rozloze 1 100 metrů čtverečních, ventilačního systému, který recykluje teplo ze vzduchu, a místnosti pro likvidaci odpadu se skladem pro osm kategorií odpadu.
Dánsko: věznice jako architektonický skvost
Severskou trojici nejefektivnějších vězeňských – nebo možná spíše rehabilitačních – systémů uzavírá Dánsko. Také zde jsou odsouzení umístěni v tzv. otevřených věznicích.
KVÍZ: Tyto hvězdy z NHL chtějí na mistrovství světa v Česku. Poznáš je všechny?
4. května 2024 11:00
Ani tady nejsou žádné ploty s ostnatým drátem či pevné zdi. Jak uvádí ve své reportáži deník The Washington Post, dozorci místo toho připouštějí, že vězeň možná uteče. Je to podle nich lepší, než kdyby si vzal zaměstnance jako rukojmí při pokusu prolomit zabezpečený perimetr.
„Když jsme se s vězni a zaměstnanci dělili o jídlo a pozorovali jejich dny, všimli jsme si ještě něčeho překvapivého: Dozorci předpokládají, že se někteří vězni poperou, propašují drogy, spáchají sebevraždu nebo utečou. Očekávají a akceptují nedokonalosti svého systému. Dávají přednost nezávislosti vězňů před zavedením přísnější politiky,“ dodávají reportéři.
Jednou z nejprogresivnějších věznic v zemi je Storstrøm. Její ambicí je stát se nejhumánnější věznicí na světě. Přispět k tomu chce unikátní architekturou podporující duševní a fyzickou pohodu vězňů a zároveň zajišťující bezpečné a příjemné pracovní prostředí pro vězeňský personál.
Storstrøm je spíše takovou vesnicí než věznicí. Jak uvádí server Urban Next, budovy zařízení jsou rozmístěny tak, aby tvořily malou městskou komunitu s ulicemi, náměstími a centrálně umístěnými komunitními budovami. Mimoto je ze všech místností i cel výhled na okolní zelenou krajinu, což má zmírnit institucionalizovanou atmosféru.
Cely o rozloze 12,8 metru čtverečních, včetně toalet a sprch, jsou inovativně navrženy se zakřivenými stěnami, které kontrastují s jejich celkovým hranatým vzhledem, takže vězeňský personál má na většinu cely výhled ze dveří. Každá z cel má kromě postele, stole a židle také skříň, ledničku a televizi. Nábytek je přitom navržen bez ostrých rohů, aby se minimalizovalo riziko sebepoškozování.
V areálu nechybí ani velká krytá sportovní hala s hřišti na badminton, basketbal, fotbal a házenou – a každé oddělení cel má vlastní posilovnu. Jako bychom si prohlíželi designový magazín o nejnovějším komunitním zařízení ve skandinávském stylu.
