Říká se, že smrt si nevybírá a je jedinou spravedlivou věcí na planetě. Do toho nevidíme. Víme však, že k tragickým událostem dochází denně. Ani rok 2023 není výjimkou.
Lidská ztráta je vždy velkou tragédií, ať už jde o celebritu, nebo o tu nejméně známou bytost na planetě. O odchodu celebrit se však často mluví víc než o čemkoliv jiném. Jako připomenutí jejich památky jsme se rozhodli vytvořit krátký seznam osobností, které se s námi v tomto roce rozloučily.
Česko
Naďa Urbánková
Začneme u českých známých osobností. Hned zpočátku roku zastihla herecký a hudební svět smutná zpráva, když ve svých třiaosmdesáti letech zemřela Naďa Urbánková.
Zpěvačka, herečka a moderátorka, rodným jménem Naděžda Balabánová, získala ve všech svých zájmech velký věhlas. Důkazem může být první místo v anketě Zlatý slavík, jež si uzmula pětkrát po sobě (1972–1976), role ve filmech Ostře sledované vlaky, Na samotě u lesa a dalších filmech i seriálech a později také moderování vlastního rozhlasového pořadu. Srdcem byla Urbánková country zpěvačkou, zároveň však stvořenou i pro prkna, která znamenají svět.
Její život nicméně dospěl ke konci 3. února 2023 po komplikacích spojených s následky rakoviny prsu a covidu-19.
František Cipro
Zejména fanoušky fotbalové Slavie Praha zasáhl odchod Františka Cipra. Legenda československého, českého i rakouského fotbalu byla obstojným fotbalistou, ale ještě lepším trenérem.
Konkrétně ve Slavii ještě všichni rádi vzpomínají na památnou sezónu 1995/1996, kdy Cipro s hráči jako Vladimír Šmicer, Karel Poborský, Radek Bejbl či Robert Vágner opanoval ligový titul a zároveň dosáhl nejlepšího evropského pohárového umístění – semifinále poháru UEFA.
Trenér, jenž si během své kariéry později prošel spoustou ligových týmů (nejdéle setrval v Českých Budějovicích), podlehl ve svých pětasedmdesáti letech rakovině tlustého střeva, a to 7. února 2023.
Emil Boček
Válečný veterán, Brňák tělem i duší. Emil Boček jako vyučený strojní zámečník opustil v roce 1939 vlast a zasáhl do bojů o Francii v roce 1940, aby po evakuaci v září 1940 absolvoval jako jeden z nejmladších rekrutů kurz leteckých mechaniků a byl přijat do RAF. Na poli válečném se ale proslavil jinak, akčněji.
Sloužil jako stíhač u československé 310. stíhací perutě, nalétal 26 operačních letů. Válku přežil, ale jako člen protikomunistického odboje byl perzekvován. Jeho autoopravna byla znárodněna a i jako tehdy úspěšný motocyklový závodník pracoval jako soustružník.
Jeho statečnost byla oceněna až po revoluci. Roku 1993 se stal plukovníkem ve výslužbě, a dokonce získal možnost krátce si pohovořit s britskou královnou Alžbětou II. V roce 2010 získal od prezidenta Václava Klause Řád bílého lva III. třídy a do konce roku 2019 byl prezidentem Zemanem povýšen na armádního generála ve výslužbě. Ve stejném roce mu pak byl propůjčen Řád bílého lva I. třídy.
Tohle jsou nejlepší české stavby za poslední rok. Souhlasíš s výběrem?
9. listopadu 2024 v 8:30
V roce 2019 se po smrti Kurta Taussiga stal jediným žijícím československým pilotem v RAF během druhé světové války. Posledním žijícím sloužícím veteránem v RAF se ale nestal, v roce 2021 přišel právě Bočkův čas. Skonal 25. března 2023 v Brně. Posledním žijícím československým veteránem tak zůstal střelec a radiotelegrafista Jiří P. Kafka.
Milan Kundera
Jen málo spisovatelů pocházejících z Česka dosáhlo ve světě takového věhlasu jako rodilý Brňan a bouřlivák Milan Kundera. V nekrologu Aktuálně.cz se píše, že se stal „jedním z nejvýznamnějších světových prozaiků druhé poloviny 20. století“. A to je fakt. Zaostávají za ním i Hrabal nebo Škvorecký.
Svou kariéru začal jako básník. Byl členem komunistické strany, dokonce dvakrát, a získal i Státní cenu Klementa Gottwalda. Nedá se tedy říct, že by jeho jméno nebudilo vášně. Sám se ale proti komunismu vymezil ještě předtím, než do Československa přijely tanky Varšavské smlouvy. Byl sledován, utlumen a donucen v 70. letech emigrovat do Francie.
Zde se etabloval nadmíru spolehlivě. Stal se jednoduše literární ikonou. Romány Žert, Nesmrtelnost a Nesnesitelná lehkost bytí se překládaly do všech světových jazyků. Jeho tvorba se stala klasikou v planetárním rozměru. Když byl ale ve Francii, nechtěl, aby jeho díla byla překládána do češtiny. Proto se tak dělo bez povolení. První oficiální překlady do rodného jazyka přišly až v roce 2020 s dvorní překladatelkou Annou Kareninovou.
Na Česko naoko zanevřel. Do vlasti se fyzicky nevrátil, ale údajně na ni hodně myslel. Zemřel po dlouhé nemoci 11. července 2023 v Paříži. Pohřben chtěl být ve svém rodném Brně.
Yvonne Přenosilová
Česká zpěvačka, jejíž hudební vliv je někdy širokou veřejností trochu upozaďován. Neprávem. Přenosilová zde razila cestu u nás neobvyklému americkému žánru, původnímu R&B. Svou kariéru začala v 60. letech, a i když se nedostala přes konkurz do Divadla Semafor, objevil ji Karel Mareš (stejně jako například objevil pro divadlo Karla Gotta) a dosadil ji ke kapele Olympic.
Rok strávila v Anglii, kde vystupovala v rádiu a měla i koncerty, po návratu do Československa účinkovala v Divadle Apollo a jezdila na pravidelné hudební výjezdy i do západní Evropy.
Jenže v roce 1968 po podpisu petice Dva tisíce slov emigrovala nejprve do Británie a poté do Německa, kde žila 26 let. Pokusila se restartovat kariéru, což se jí za hranicemi nepodařilo. Jako pozemní letuška British Airways si ale později našla manžela, šlechtice a advokáta Andrease von Schuckmanna, s nímž měla dítě a stala se baronkou.
V devadesátých letech ji Karel Kryl dostal do Svobodné Evropy, kde moderovala hudební pořady. V roce 1994 se vrátila do Prahy.
Smrt si pro známou zpěvačku přišla 11. září 2023, podlehla rakovině plic. Bylo jí 76 let.
Roman Čechmánek
Tragický osud byl přichystán českému hokejovému brankáři Romanu Čechmánkovi. Začneme ale u jeho největších úspěchů. Hokejista, který o sobě dal vědět i v NHL, byl náhradníkem, který s Milanem Hniličkou kryl záda Dominiku Haškovi v roce 1998 při památných zimních olympijských hrách v japonském Naganu. Následně se tři roky po sobě stal hokejovým mistrem světa.
To špatné přišlo po konci kariéry. Bývalý hráč Los Angeles nebo Vsetína neúspěšně podnikal, následně investoval do developerského projektu v zahraničí, vlastnil i nějaké byty. Nicméně ani tak se nevyhnul soudu kvůli údajnému podvodu. K hokeji se vrátil jako trenér druholigového Hodonína.
Jeho životní pouť nakonec skončila předčasně. Ve dvaapadesáti letech byl nalezen svým synem bez známek života, a to 12. listopadu 2023 v apartmánu ve Všemině. Spekulovalo se o sebevraždě nebo smrti spáchané cizí rukou, to ale vyšetřovatelé nakonec vyvrátili.
Karel Schwarzenberg
Ve stejný den, 12. listopadu 2023, zemřel český politik, bývalý kandidát na prezidenta a ministr zahraničí, spoluzakladatel strany TOP 09 a kancléř prezidenta Václava Havla Karel Schwarzenberg. Ikonická tvář středopravicové domácí politiky byla příslušníkem české větve rodu Schwarzenbergů.
Kníže, jehož jméno dle rodové tradice znělo Karel VII. ze Schwarzenbergu, byl rodilým bubenečským Pražanem. Vzdělaný aristokrat mluvil pěti jazyky a po komunistickém převratu v roce 1989 otevřel Českou republiku západní diplomacii.
Jeho konexe byly pro ustanovení dobrých mezinárodních vztahů klíčové, což si velmi dobře uvědomoval i jeho přítel Václav Havel. Vliv měl Schwarzenberg zejména proto, že musel po roce 1948 emigrovat do Rakouska, jelikož byl jeho rodině zabaven majetek. V sousední zemi se pak aktivně socializoval.
Za své zásluhy pro postsocialistickou republiku byl chválen, ale zároveň měl hlavně pro svůj vliv, šlechtický původ a velký majetek svoje odpůrce. Dokonce se skoro stal i prezidentem, ale v druhém kole prezidentských voleb roku 2013 jej o devět procent porazil Miloš Zeman. Těsně před svou smrtí obdržel od prezidenta Petra Pavla Řád bílého lva, vyznamenání si ale nepřevzal.
Jeho zdravotní stav se rapidně zhoršil v září 2023. Zemřel v nemocnici ve Vídni po dvou týdnech v kritickém stavu. Dne 9. prosince 2023 měl církevní pohřeb se státními poctami v katedrále svatého Víta na Pražském hradě.
Ladislav Županič
V prosinci přišel český herecký svět o další osobnost. Dne 9. prosince 2023 náhle zemřel herec a dabér Ladislav Županič. Držitel Ceny Thálie, kterého si diváci zejména pamatují v roli Žána (Jeana) z pohádky Princezna ze mlejna nebo z filmů Vesničko má středisková, Kamarád do deště, Noc na Karlštejně či Tajemství hradu v Karpatech.
Co se seriálů týče, zahrál si například v Okresním přeboru, v Arabele nebo ve Zdivočelé zemi. Svůj hlas poté propůjčil třeba Clintu Eastwoodovi, Paulu Hoganovi nebo Melu Gibsonovi.
Co konkrétně se Županičovi stalo, není momentálně jasné. Jisté je akorát, že zemřel ve vinohradské nemocnici v Praze.
