Výzkumníci představili návod na dlouhověkost. Říkají mu „Power 9“ a založili ho na zkušenostech nejdéle žijících lidí na světě.
Lidé v dnešní době žijí déle především díky lepším pracovním podmínkám, zdravotní péči a menšímu počtu kuřáků. Předpokládá se, že průměrná délka života lidí narozených ve Spojeném království v letech 2020 až 2022 bude 78,6 roku u mužů a 82,6 u žen.
Podle národní zdravotní služby National Health Service (NHS) patří mezi nejjednodušší změny, které ke zdravějšímu životnímu stylu můžeme udělat, zejména vyvážená strava, cvičení a vynechání kouření a pití alkoholu. To jsou však jen základní pravidla.
Existují místa, takzvané modré zóny, jejichž obyvatelstvo má desetkrát větší šanci dožít se 100 let než lidé v ostatních místech západního světa. Mimořádného věku dosahují lidé třeba v oblasti Barbagia na Sardinii v Itálii, na ostrově Okinawa v Japonsku, v Kostarice a Ikarii v Řecku.
Právě těmito oblastmi se zabývali výzkumníci, aby zjistili, co mají společného. Tyto ukazatele potom zformovali do souboru pravidel Power 9.
Prvním pilířem je pohyb v průběhu dne. Ukazuje, že drobný pohyb v průběhu dne je mnohem prospěšnější než večerní návštěva posilovny, jestliže člověk celý den seděl. Sedavé zaměstnání a chůze méně než 4000 kroků denně může podle studií přínos cvičení snižovat.
Další pilíř hovoří o vlivu alkoholu a tvrdí, že jeho konzumace vlastně může být i prospěšná. Předpokládá se však, že to není o nápoji samotném, ale o pozitivních vztazích, které člověk, třeba se sklenkou vína, s přáteli rozvíjí a které tak přispívají emociální pohodě.
Výzkum také klade důraz na odpočinek a zvládání stresu. Odborníci doporučují v napjatých situacích zhluboka dýchat. Lidé žijící v modrých zónách také místo tří vydatných jídel denně preferují jíst odpoledne nebo vpodvečer nejmenší jídlo dne a po zbytek dne se jídla úplně zdržet. Důležité je dávat přednost rostlinné stravě, hlavně zdrojům bílkovin, jako jsou fazole a čočka.
Z psychologického hlediska dlouhověkosti prospívají blízká přátelství, která v těle zvyšují hladinu oxytocinu, takzvaného hormonu lásky, dobré vztahy s rodiči a dětmi, pocit bezpečí a pohody a v neposlední řadě nalezení smyslu života.
Podle výzkumu může znalost smyslu každodenního života prodloužit jeho délku v průměru o sedm let. Spoluúčastník výzkumu doktor Loy doporučuje odpovědět si na následující otázky, což by poznání životního smyslu mohlo pomoci:
Co mám rád*a?
V čem jsem dobrý*dobrá?
Co svět potřebuje?
Za co mohu být odměněn*a?
