The Penguin aka Tučňák dorazí na streamovací službu Max už tento pátek 20. září. My měli možnost podívat se na prvních pět epizod s předstihem. Co jsme na ně říkali?
Hned na úvod musím říct, že filmový Batman z roku 2022 s Robertem Pattinsonem od režiséra Matta Reevese je nejen můj nejoblíbenější film s netopýřím hrdinou, ale zároveň jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. Jako by nestačilo, že se jednalo o chytrou detektivní krimi s hromadou odkazů na komiks Dlouhý Halloween, zároveň šlo designově o jeden z nejpropracovanějších blockbusterů posledních let, s fantastickou kamerou a celkově neotřelým vizuálním stylem, vynikajícími herci (vedle Pattinsona vládla zejména Zoë Kravitz jako Catwoman), dost možná nejlepší filmovou honičkou vůbec a taky soundtrackem talentovaného Michaela Giacchina, který tohle všechno geniálně spojoval dohromady, čímž vznikla úchvatná, podmanivá a temná vize Gothamu, jíž bylo velmi snadné v kině propadnout.
V kontextu toho jsem se tedy na spin-off o záporákovi Penguinovi z výše zmíněného filmu ztvárňovaném Colinem Farrellem celkem těšil. Spolu s tím však byla má očekávání nastavena taky poměrně vysoko a obavy, že seriál bez stejného tvůrčího dohledu už nebude tak dobrý, byly jednoznačně na místě. Dobrá zpráva je, že po prvních dílech můžu s klidem prohlásit, že pakliže se ti líbil poslední filmový Batman alespoň z půlky tak jako mně, bude tě bavit i tohle seriálové pokračování s Tučňákem.
Dopady Riddlerova plánu
Než se dostanu k samotné hlavní postavě Oswala „Oze“ Cobba a jakým způsobem ji tady tvůrci posouvají a rozvíjí, hodí se zmínit, že celý seriál začíná přesně týden po událostech Batmana. Gotham je tak zaplavený, kápo mafiánské rodiny Falconových je po smrti a na jeho místo přichází syn Alberto (Michael Zegen) ještě s dcerou Sofií (Cristin Milioti).
Riddlerův terorostický útok pak nejvíce odnesly chudinské čtvrti Gothamu, zatímco vyšší vrstvy žijící daleko od přístavu jsou samozřejmě v pohodě. Od začátku je tak patrné, že se seriál zabírá společenskými rozdíly, což je dále podpořeno nejen pohledem samotného Penguina, člověka, který se dostal tam, kde je, od nuly, ale zároveň i jeho novým mladým asistentem Victorem (Rhenzy Feliz), který v záplavách přišel doslova o všechno.
No a dopad pocítila i samotná zločinná organizace Falconových, která kvůli velké vodě přišla o velkou část drogového byznysu a nyní musí v absenci jasného lídra konsolidovat své, ehm, podnikání. Ve městě tedy zavládl chaos, ve vodě je tzv. cítit krev, a v tomhle dravém prostředí se ústřední postava hraná opět skvělým Farrellem rozhodne začít sápat po moci.
Tučňákův svět
Seriál tak vesměs dobře zachycuje hlavní motivace většiny postav, a to už od samotného začátku, kde se ale věci pochopitelně do značné míry zkomplikují. Zejména pro samotného Penguina. Ten se zde chová až nečekaně impulzivně a tvůrci jej celkově představují v docela odlišném, jednoznačně komplexnějším světle. Zejména fajn jsou pak Farrellovy společné scény se Cristin Milioti, respektive Sofií Falcone, která podobně jako v komiksech od svého tatínka pobrala hned několik charakterových vlastností, což z ní dělá minimálně v prvních epizodách nepředvídatelnou a velice nebezpečnou ženu, na kterou si musí dávat pozor nejen Oz.
Showrunnerka a scenáristka Lauren LeFranc tady zkrátka od prvních epizod buduje vrstevnaté, promyšlené a taky chladnokrevné podsvětí Gothamu, kde nikdo nikomu nemůže věřit, a všichni si jdou nějakým způsobem po krku, protože každý chce získat absolutní kontrolu. Seriál tak navazuje na perfektní atmosféru filmu, kde bylo tohle přesně jedním z problémů, které se Bruce Wayne snažil svými nočními aktivitami rozbít. Což nás shodou okolností přivádí k jediné výraznější překážce nového Tučňáka.
Očividná absence muže s logem netopýra na hrudi
Tento problém je patrný v každém batmanovském spin-offu. Ať už je to filmový Joker, nový Penguin, nebo různá předchozí zpracování. Jakmile máte příběh z Gothamu, ve kterém chybí samotný Batman, rázem je vše pocitově zhruba poloviční. Padouši se nemají koho bát, alespoň ne *opravdu bát*. Samotní policisté na ně nikdy nestačí, protože pokud by stačili, je Batman rázem k ničemu. A v neposlední řadě jsou takové příběhy často monotónní, protože vše sledujeme pouze z pohledu jedné strany, zatímco víme, že kdyby na scénu dorazil Batman, okamžitě by to změnilo dynamiku celé story.
V případě Penguina je přitom očividné, že by aktivity pozůstatků Falconovic rodiny měl zrovna v tomto klíčovém období Batman sledovat a nějak jim aktivně bránit. Jenže tvůrci do seriálu Batmana pochopitelně nedostali (dokonce ani jako cameo, minimálně tedy v úvodních epizodách), možná jej ani nechtěli, aby nestrhával pozornost na sebe – což je na druhou stranu naprosto pochopitelné. Nic to však bohužel nemění na tom, že jeho absence vytváří vícero problémů, které bude muset nejspíš retrospektivně řešit až filmové pokračování, které se začne natáčet příští rok.
Shrnuto, podtrženo
The Penguin je nicméně i přes to náramně kvalitní podívaná, která má skvělé řemeslné kvality, charismatické herce a navíc si uchovala specifický vizuální styl představený ve filmovém Batmanovi. V prvním díle jí sice chybí větší tah na branku a chvilku tak trvá, než příběh diváka polapí – děje se tak vlasně až někdy v průběhu třetí, zatím asi nejlepší epizody. Seriál však rozhodně stojí za trpělivost a pro fanoušky DC komiksů je to de facto povinnost, naštěstí však moc milá povinnost. Navíc je možné, že si tvůrci to nejlepší nechali až do druhé poloviny seriálu, kterou jsme zatím neviděli. Jestli ti cokoli z toho zní dobře, tvé víkendové plány jsou asi jasné.
Hodnocení Ep. 1-5: 8/10