Znáš ten pocit, když chceš říct „ne“, ale řekneš „jo, žádný problém“? Jsi unavený*á, nestíháš, ale přesto souhlasíš. Proč? Protože nechceš nikoho zklamat a žene tě touha po tom, aby tě ostatní měli rádi. Jenže tím škodíš hlavně sobě.
Vítej ve světě „people pleaserů“ – lidí, kteří neumějí říkat „ne“. I když jim to často ničí život.
V novém díle se věnujeme people pleasingu. Podíváme se na to, proč má řada lidí problém říkat ne, jak se to naučit a co tím získáš.
Co je to „people pleasing“
Počátky people pleasingu často najdeme už v našem dětství, kdy jsme byli vedeni k tomu, že když budeme hodní, čeká nás odměna, například v podobě sladkostí po večeři. Neustálé plnění očekávání ostatních ale vede k tomu, že zapomínáme, kdo vlastně jsme. Naše pravá osobnost se vytrácí a zůstává člověk, který se za každou cenu vyhýbá konfliktům, plní očekávání druhých a drží si milou fasádu. Své potřeby odsouváme na vedlejší kolej, protože spokojenost všech lidí kolem je důležitější než náš vlastní well-being.
Když se k němu přidá také nízké sebevědomí a strach z odmítnutí, dostáváme se do bludného kruhu, ze kterého se velmi těžko vystupuje.

Čínská studie z roku 2025, která identifikovala čtyři různé typy „people pleaserů“ (například tzv. „tichý pomocník“ nebo „emoční štít“), ukázala, že všechny vykazovaly výrazně nižší psychickou pohodu, a to bez ohledu na kulturní kontext. Z toho vyplývá, že je „people pleasing“ globálním fenoménem, který ničí naše sebevědomí a vztah k sobě samým.
S people pleasing tendencemi souvisí sociotropie. Tento osobnostní rys je spojený s emocionální péčí o druhé, udržováním harmonie za každou cenu a potlačováním vlastních potřeb kvůli vztahům. Z výzkumu Stockton University vyplývá, že je sociotropie výrazně silnější u žen. To ale může dost silně souviset s nastavením naší společnosti.
Gender hraje zásadní roli
Zatímco muži v dětství často slyší „buď silný a jdi si tvrdě za svým“, ženy jsou společností vedeny k tomu, aby byly milé, neustále se usmívaly a hlavně nevybočovaly z patriarchátem daných představ o tom, co to vlastně znamená být „správnou ženou“.
Tento pohled nás učí, že když jsi žena, automaticky bys měla být tichá, ochotná a příjemná. Že si lásku a bezpečí musíme vysloužit tím, že budeme své potřeby dávat až na druhé místo. Vede nás k tomu, abychom potlačovaly svůj hněv, potřeby a hranice. To vše se v nás kupí a negativně ovlivňuje naše psychické i fyzické zdraví. Pokud ale vybouchneme, protože už jsme tak vyčerpané a naštvané z každodenního tlaku, že už prostě nemůžeme dál, jsme označeny za sobecké nebo hysterické.
Pokud jsou ženy příliš milé, nejsou brány vážně. Když jsou asertivní, automaticky si vyslouží nálepku nepříjemného člověka. Není divu, že se mnoho žen rozhodne pro people pleasing. Jde o strategii, která pomáhá v systému, kde být autentická znamená být nebezpečná.
Jak ovlivňuje náš well-being
Být neustále pod tlakem a plnit cizí očekávání unavuje. People pleasers často trpí sociální fóbií. Strach z toho, že je společnost nepřijme nebo odmítne, vyvolává úzkosti. Po sociálních interakcích analyzují, jestli něco neřekli nebo neudělali špatně. Sebekritika se stává normou, zatímco soucit k sobě samým mizí.
To představuje bariéru, která people pleaserům brání v tom, aby navázali hluboké partnerské vztahy založené na porozumění. Velkou část energie totiž věnují tomu, že sledují, co si o nich jejich protějšek myslí, jak reaguje a tak dále. Místo opravdového zájmu o druhého člověka převažuje analyzování vlastního chování a sebekontrola.
Jenže, když se neustále ukazuješ ve verzi, kterou si podle tebe lidé přejí vidět, tak tě nikdo doopravdy nepozná. Přichází pocit nepochopení a hluboká osamělost. A ty se v procesu úplně vytrácíš.

Když lidé s people pleasing tendencemi dlouhodobě upřednostňují potřeby druhých před vlastními, často se cítí nenaplnění, a to může přispívat k rozvoji depresivních stavů. Mnozí z nich v sobě internalizují pocity viny nebo selhání, pokud nedokážou naplnit očekávání všech kolem sebe. To vše může vést k pocitům prázdnoty a beznaděje.
Vrátíme se ještě na chvíli ke vztahům. People pleasers často bojují s kodependencí, stavem, kdy se jejich pocit vlastní identity propojí s tím, jak moc dokážou pečovat o druhé nebo jim vyhovět. Toto jejich nastavení vede k nevyváženým vztahům, problémům s nastavováním hranic a větší zranitelnosti vůči emocionálnímu vyhoření nebo manipulaci. V takovém rozpoložení není jednoduché navazovat funkční vztahy.
Nutné je zmínit i dopady na fyzické zdraví. Chronický stres a neustálé napětí s sebou přináší bolesti hlavy, žaludeční potíže, poruchy spánku, oslabenou imunitu nebo třeba vyšší krevní tlak.

Pojďme se spolu naučit říkat „NE“
Už víš, co všechno obnáší people pleasing, a proč představuje potenciální hrozbu pro zachování tvé identity. Připravili jsme si pro tebe několik tipů na to, jak říkat „ne“ a nevyčítat si, že se stavíš na první místo ve svém vlastním životě.
- 1) Uvědom si, že „ne“ není selhání
Když něco nebo někoho odmítneš, neznamená to, že jsi neempatický člověk. Znamená to, že znáš svoje hranice a chceš o sebe pečovat.
- 2) Začni pomalu
Uč se říkat ne na malé laskavosti, které ale děláš na úkor své vlastní pohody. Kamarád*ka tě poprosil*a o pomoc s esejí, ale ty víš, že máš moc povinností. Zastav se, nadechni a řekni ne.
- 3) Nastav si zdravé hranice a jasně je komunikuj
Hranice jsou nezbytné k ochraně tvé energie a času. Jsou prvkem, o který se můžeš opřít.
Říkat „ne“ může být zpočátku nepříjemné. Můžeš mít pocit viny, strach z konfliktu nebo obavu, že někoho zklameš. Ale čím víc budeš cvičit autenticitu, tím víc si všimneš, že opravdové vztahy zvládnou i nepříjemné emoce.
- 4) Zkoumej své motivace. Co tě žene k tomu neustále říkat „ANO“?
Ruku v ruce s „people pleasingem“ jde strach z odmítnutí, úzkost nebo přesvědčení, že nejsme dost hodnotní, pokud nejsme pro ostatní užiteční. Podívej se do svého nitra a zeptej se sám*sama sebe: Proč mě tak děsí říkat ne? Z čeho to pramení?
- 5) Uvědom si, že nejsi sobecký*á
Nejsi zodpovědný*á za pocity všech lidí kolem sebe. Není tvoje role „všechny zachraňovat“. Když říkáš ne druhým, často říkáš ano sám*sama sobě. A to nemá co dělat s egem. Jde o zdravou sebelásku.
- 6) Nauč se pracovat s nepříjemnými situacemi
Odmítnutí, neshody nebo zklamání patří k životu. Bát se, že se někomu nebudeš líbit, je normální, ale nesmí tě to ovládat. Lidé, kteří mají vlastní názor, drží si své hranice a nenechají sebou manipulovat, bývají respektováni, ne odmítáni.
- 7) Pracuj na sebevědomí
Tvoje hodnota není závislá na tom, kolik lidí tě má rádo. Ve chvíli, kdy si to uvědomíš, tak se ti začne lépe dýchat. Nikdo nemůže určovat tvoji hodnotu, protože ta vychází přímo z tebe.
Přestaň opouštět svoje potřeby
Pokud se naučíš říkat „ne“ v ty pravé chvíle, tak si zachováš energii, kterou můžeš věnovat svým cílům a zálibám. Každý moment, kdy si zvolíš sebe, je dalším krokem k autenticitě a pevným vztahům. Nemusíš na to ale vůbec spěchat. Začni pomalu a netlač na sebe. A nezapomínej na to, že říkat nahlas, co cítíš a potřebuješ, není slabost. Je to akt sebelásky.
Zasloužíš si být doopravdy viděný*á. Zasloužíš si bezpečný prostor, kde můžeš odhodit svoji masku a svobodně se nadechnout.