Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Jejich stavbyvedoucímu je teprve 25 let, ale po práci na jejich domě často pokračuje na další stavbě. Říká, že chce teď co nejvíc pracovat, aby se měl později lépe a mohl zabezpečit rodinu. Právě pracovitost mladých lidí na Madeiře je překvapila nejvíc.
Patrik a Gabriela koupili opuštěný dům na Madeiře, ze kterého chtějí vybudovat čtyři apartmány s výhledem na oceán. Ještě před koupí však museli zaplatit v přepočtu asi 480 tisíc korun na daních a později je čekaly problémy, které vůbec nečekali.
„Lidé si myslí, že jsme sem přijeli na dovolenou. Pravda je, že pracujeme více než kdykoli předtím a zároveň neustále řešíme stavbu. Naše rodina se stále ptá, proč nejezdíme domů častěji. Ale není to jednoduché, letenky jsou drahé a my vše investujeme do domu a nájmu,“ říkají pro Refresher.
Momentálně bydlí v pronajatém domě jen několik minut od stavby. První pronájem, do kterého se přestěhovali, jim však vydržel jen dva měsíce. Byl ve špatném stavu a rychle ho museli vyměnit.
„Běžné bydlení je zde drahé. Za normální byt nebo dům zaplatíš klidně i 36 tisíc korun měsíčně, někdy i více. A přitom kvalita často neodpovídá ceně,“ popisují. Kromě toho otevřeně mluví i o psychickém tlaku, penězích, izolaci, či nekonečných rozhodnutích kolem stavby.
Říkají, že na ostrově se bydlení výrazně liší podle lokality i standardu. Jejich první pronájem je vyšel přibližně na 23 tisíc korun měsíčně, ale apartmán nevypadal tak, jak bylo slíbeno. Museli se přestěhovat.
Přidej se do Refresher Clubu
Co se dozvíš po odemknutí?
Kolik stojí na Madeiře nemovitosti.
Zda se jim vyplatilo objednat si portugalské stavbaře.
Později se přestěhovali blíže ke stavbě, kde platí asi 19 tisíc korun měsíčně, ačkoli jde o netypické bydlení v strmém terénu na útesu. „Je to celkem daleko do města. Máme jen jedno auto, a když ho má jeden z nás celý den, ten druhý je většinou celý den doma.“
Zmiňují, že ceny za lépe zrekonstruované domy se pohybují od přibližně 12 milionů korun výš, zatímco starší nemovitosti určené k úplné rekonstrukci začínají kolem sedmi milionů korun.
K tomu však je třeba připočítat i vstupní náklady. „Ještě před samotným převodem jsme museli zaplatit asi 480 tisíc korun na daních. Až poté se koupě vůbec posunula dál. Hypotéku jsme řešili v Portugalsku,“ dodávají.
Objevili se v místních novinách
Proces koupě domu na Madeiře byl podle nich formálnější a komplikovanější, než čekali. Nejprve si nemovitost našli přes portugalský realitní portál a následně řešili prohlídky přímo na místě. Když už si vybrali dům, následoval samotný právní a bankovní proces.
Klíčovou roli měl notář. Při podpisu smlouvy seděli v místnosti spolu s dalšími lidmi, vše oficiálně četli portugalsky a oni si obsah nechali vysvětlit přes zprostředkovatele anglicky ještě před vstupem do notářské místnosti.
Všechny dokumenty pak podepisovali přímo na úřadě, kde měl notář silnou autoritu a celý proces působil velmi „vážně“.
Zajímavostí bylo, že po podpisu smlouvy se tato informace spolu s adresou domu a jejich jmény musela zveřejnit v místních novinách. Tento krok slouží jako veřejné oznámení, během něhož má stát nebo jiné strany ještě krátkou lhůtu (přibližně sedm až 10 dní), aby mohly vznést případné námitky.
Až po uplynutí této lhůty se koupě definitivně uzavřela. Doteď máme ty noviny odložené na památku. (smích)
Zdroj: Archiv respondentů/se svolením
Lidé tu pracují rukama. Stavbyvedoucímu je 25 let
Na Madeiře je překvapilo, jak moc se tam život liší od toho, které do té doby znali. Zatímco doma se všichni ženou za kariérním růstem, na ostrově mají mnozí mladí lidé úplně jinou představu o budoucnosti. Pracují na stavbách, působí ve službách nebo si budují vlastní malé podnikání.
„Náš stavbyvedoucí jde po 17. hodině ještě na další stavbu. Řekl nám, že chce teď pracovat tvrdě, aby se měl později lépe s rodinou,“ popisují. Právě tento přístup je na Madeiře fascinoval nejvíce. „Lidé se nikam neženou, ale zároveň umějí velmi tvrdě pracovat.“
Mladý stavbyvedoucí mluví jen portugalsky, oni zase jen anglicky. Většinu věcí proto dodnes řeší přes překladač v mobilu a WhatsApp zprávy, a to i tehdy, když jsou přímo na stavbě. „Když nemáme čas, posílá mi zprávy v portugalštině, a já si to rychle překládám. Funguje to,“ smějí se.
Všichni nás odrazovali, abychom si nevzali portugalské stavbaře. Nakonec na ně nemůžeme říct ani jedno špatné slovo.
Musíte si zvykat na všechno, i na nový jogurt
Život na Madeiře popisují jako mix velkého nadšení i pořádného psychického tlaku. Na jedné straně si plní sen, přestavují vlastní dům, ze kterého má být jednou i byznys, a zároveň žijí u oceánu, v krásné přírodě a v mnohem klidnějším tempu.
Na druhé straně přiznávají, že je to často náročnější, než si dokázali představit. Patrik říká o extrémní únavě a stresu: „Vnímám to jako velký projekt, do kterého jsme dali všechno. Jsou to peníze, rozhodnutí a odpovědnost, které už nejdou vzít zpět.“
Gabi situaci popisuje emotivněji a otevřeně mluví o tom, co jí nejvíce chybí: „Chybí mi rodina, kamarádky, známá místa a úplně běžné drobnosti.“
Dodává, že nejtěžší není jen samotná práce či stavba, ale neustálá potřeba adaptace na nové prostředí: „Člověk se musí stále přizpůsobovat novým věcem a situacím. Je to únava, která není jen fyzická, ale hlavně psychická. Jednoduše všechno, na co jsi zvyklý, se úplně otočí a musíš si nanovo hledat svůj jogurt, musíš si hledat své pečivo, musíš si hledat i vodu, která ti chutná,“ dodává se smíchem.
Shodují se také na tom, že s tím přichází i určitá izolace, kontakty doma přirozeně slábnou, spontánní setkání mizí a nové vztahy si musí budovat znovu v úplně jiném prostředí.
Zdroj: Archiv respondentů/se svolením
Apartmány s výhledem na oceán
Stavba domu na Madeiře je pro ně nepřetržitý kolotoč rozhodnutí, improvizace a problémů, které se objevují za pochodu. Už od začátku zjistili, že vše je mnohem starší a komplikovanější, než to vypadalo na papíře. „Dům má například kamenné stěny silné i 60 centimetrů, takže předělat elektřinu či vodu vůbec není jednoduché. Každý zásah proto trvá déle a je technicky mnohem náročnější, než jsme čekali.“
Velkým tématem jsou podle nich i ceny materiálů a práce. Na ostrově momentálně panuje stavební boom, dobří řemeslníci jsou vybookovaní na měsíce dopředu a materiál je třeba řešit rychle, jinak zdraží nebo úplně zmizí z nabídky.
Říkají, že kompletní rekonstrukce nebo stavba domu se zde pohybuje v desítkách tisíc korun za metr čtvereční. U starších domů se však částka může ještě výrazně navýšit, hlavně když se objeví problémy se statikou nebo náročným terénem.
Zajímavé je podle nich také to, jak funguje samotná organizace stavby. Nemají žádný pevný harmonogram, mnoho věcí se řeší operativně podle toho, co se právě pokazí nebo objeví na místě. Stavbyvedoucí jim průběžně posílá informace o postupu, ale plány často mění ze dne na den.
Přesto říkají, že je místní lidé příjemně překvapili pracovitostí. Dělníci chodí pravidelně, uklízejí po sobě a pracují stabilním tempem, i když ne vždy úplně rychle.
Z domu chtějí vytvořit čtyři samostatné apartmány, které budou později pronajímat turistům a turistkám. Od začátku hledali nemovitost, která by se dala přestavět nejen pro bydlení, ale i pro jejich vlastní byznys. Jejich cílem je přivítat první hosty už koncem podzimu, ačkoli přiznávají, že celý projekt je mnohem náročnější, než si na začátku představovali.
