Po vynikající adaptaci komiksu Watchmen se scenárista Damon Lindelof vrací s novým komiksovým seriálem Lanterns, jenž na HBO vykopává novou, o řád temnější kapitolu DCU.
Když v roce 2014 scenárista Nic Pizzolatto a režisér Cary J. Fukunaga přišli s konceptem Temného případu, drsnou kriminálkou z rurálního amerického zapadákova s dvojicí životem zpráskaných detektivů a třemi vzájemně se proplétajícími časovými linkami, televizní krimi žánr se mírně otřásl v základech. Ne snad, že by to bylo něco tak přelomově originálního, ale kvalita provedení a hvězdné obsazení v té doby zkrátka vybočovaly z normy, díky čemuž se seriál mohl okamžitě zařadit do výkladní skříně hitů kabelovky HBO jako The Wire nebo Rodina Sopránů.
Shodou okolností to bylo zároveň v době, kdy scenárista Damon Lindelof, mimo jiné autor legendárních Ztracených, začal s HBO poprvé spolupracovat na podobně výjimečném projektu Pozůstalí. O nějakých 12 let, jednu fenomenální komiksovou adaptaci a několik sezón pokračování obou výše zmíněných seriálů později se cesty Lindelofa a konceptu Temného případu konečně střetly. Tedy skoro. Oficiálně totiž Lindelof (ve spolupráci s druhým showrunnerem Chrisem Mundym a ještě komiksovým spisovatelem Tomem Kingem) natočili další komiksovou adaptaci, tentokrát vycházející z populárních sešitů o Green Lanternech. Neoficiálně by se ale klidně mohlo jednat o novou řadu ikonické detektivní ságy, přičemž se to tvůrci ani nesnaží zapírat.
Komiks, co se netváří jako komiks
Ocitáme se každopádně uvnitř nově se rodícího DCU vesmíru. Zatímco Metropolis má Supermana a věčně ponuré ulice Gothamu zase chrání Batman, v galaxii střeží pořádek Green Lanterni. Každá planeta má jednoho, nad jejich prací dohlíží tzv. Guardians of the Universe (modří mimozemšťané, neplést si s Guardians of the Galaxy...) a trojici nejznámějších členů ze Země tvoří Guy Gardner (objevil se s tváří Nathana Filiona v loňském Supermanovi), Hal Jordan (první pozemský Green Lantern) a John Stewart (hlavní Green Lantern počínaje 70. a pak především během 80. let, odpověď na rasovou diskriminaci v tehdejších Spojených státech). No a právě o dvojici Hal Jordan (Kyle Chandler) / John Stewart (Aaron Pierre) vypráví nový seriál.
Nutno ho však maličko separovat od výše zmíněného Supermana. Ačkoliv technicky spadá do plánů Jamese Gunna a postavy ze seriálu se objeví v pokračování Man of Tomorrow v příštím roce, tohle je v prvé řadě seriál HBO. Zapomeň tedy na prvoplánový humor, veselé barvičky nebo nekonečný optimismus hlavních hrdinů. A i když to možná jde proti nátuře původních komiksů a nejednoho fanouška*fanynku tím pádem překvapí, seriál je tak komorní a zemitý, jak si jen lze představit.
Děj se totiž točí převážně na Zemi, kde Jordan dostal za úkol trénovat Stewarta jako svoji zálohu. K dispozici tak mají pouze jeden magický prsten, a protože Stewart nelétá, musí jezdit autem. Jordan navíc s výjimkou pár momentů nenosí kostým, většina mimozemšťanů na sebe bere lidskou podobu (mimozemské aktivity nicméně tvoří hlavní kostru děje) a minimálně v prvních čtyřech epizodách se s akcí dost šetří, což je mírně podezřelé, ale zase odpovídá tomu, co jsme viděli u jiných HBO dramat, kde se akce většinou objeví až v závěru série.
A ano, aby těch paralel s Temným případem nebylo málo, dostaneme už na konci první epizody odhalení i vícero časových linek. Tu stěžejní však tvoří rok 2016, kdy se Jordan spolu se Stewartem zapletou do vyšetřování masové střelby v městečku Rushville, Nebraska, kterou si Jordan okamžitě spojí s mimozemšťany. Brzy odhalí, že ne všechno je v tomhle zapadákově tak, jak by se na první pohled mohlo zdát, a ještě za neochotné pomoci místní šerifky (Kelly Macdonald) odhalí spiknutí galaktických rozměrů, které může ohrozit životy nejen lidí na Zemi.
Stylová charakterová studie
Středobodem vyprávění je nepřekvapivě vztah mezi starším, zkušenějším, ale taky deziluzovaným a maličko vyhaslým Jordanem, který si postupně čím dál víc uvědomuje, že mu Stewart nemá jen krýt záda, ale že si ho Guardians vybrali, aby jej nahradil. Oproti němu Stewart, bývalý mariňák a student umění (v komiksech začínal původně jako architekt), představuje do velké míry Jordanův pravý opak – neohroženého rozkazy plnícího profesionála, pro něhož je mise vždy na prvním místě, jenž nyní musí navíc mlčky tolerovat méně kompetentního bílého muže coby svého nadřízeného, který jej navíc provokativně neustále oslovuje přezdívkou „junior“.
Tato tenze je dále posílená třetí „one of“ epizodou věnovanou pouze Stewartovi a jeho netradiční výchově. Díl se hodně zaměřuje na otázku systematického rasismu, následně odhalí důvod, proč Johna rodiče vychovávali, aby byl neohrožený, a jak se vlastně dostal pod křídla Jordana. V rámci prestižních cen Emmy se bude HBO nejspíš snažit urvat nominace právě za tuto epizodu, nutno však dodat, že po prvních dvou strhujících dílech je tento ne úplně vítanou zpátečkou.
Vztahová dynamika se v Lanterns nicméně rozvíjí skvělým způsobem a je to aspekt, v němž seriál funguje jednoznačně nejlíp. Protikladné jednání obou hrdinů vede k řadě nečekaně zábavných situací, a i když se oba vzájemně z prvu nesnáší, asi nikoho nepřekvapí, že si k sobě postupem času Hal i John nacházejí cestu. I když to občas znamená, že při tom jeden z nich (většinou Stewart) málem umře. Zasloužený prostor ale dostává i zapálená šerifka, místní dobytkářský mogul a jeho rodina, členka Guardians s tváří Laury Linney nebo další Green Lantern, i když tou dobou už bývalý, Sinestro (na růžovo obarvený Ulrich Thomsen).
Obsazení tady zkrátka nelze vytknout ani ň. Aaron Pierre dělá víceméně to, co ho proslavilo v Netflix thrilleru Rebel Ridge. Jeho stoický klid a rozvaha střídají momenty, kdy se musí ohánět rukama a on vyzařuje gigantické charisma u obojího. Chandler pak předvádí to nejlepší ze svého hereckého rejstříku, ale zapojuje do toho maličko nečekaně i solidní hláškovací polohu spolu se skrytým nihilismem své postavy, což jeho výkonu dodává extra šmrnc a je znát, že si to herec zatraceně užíval. Jejich handrkování, popichování i konverzace v autě (doslova stylizované stejně jako svého času vedli McConaughey a Harrelson) táhnou děj mocně kupředu a je to naopak pouze v jejich absenci, kdy seriál maličko začíná ztrácet půdu pod nohama.
Málo lindelofovské... zatím
Z pozice hardcore fandy tvůrce Ztracených je mou největší výtkou asi fakt, že se seriál zatím drží až příliš v mantinelech děl, kterými se inspiroval. Nikdo soudný přitom nepřijde a neřekne, že jsou Lanterns lepší detektivkou než první řada Temného případu. Nejenže ústřední krimi zápletka není tak naléhavá a poutavá, ale ani dialogy nedosahují takového levelu sofistikovanosti, abyste si říkali „wow“ pokaždé, když postavy otevřou pusu.
Přitom Damon Lindelof celkem nedávno ukázal, že když povolí uzdu své fantazii, může i při adaptování pro někoho tak přízemní látky jako jsou komiksy stvořit bravurní dílo hodné jeho génia. Seriál Watchmen je naprosto spektakulárním příkladem toho, jak vzít váženou komiksovou předlohu, obrátit ji naruby, zatřepat s ní a vyložit na stůl žánr definující zamyšlení nejen nad superhrdiny, ale i rasovou otázkou v Americe.
Lanterns by pak očividně chtělo kráčet ve stejných šlépějích, ale minimálně po čtyřech epizodách se to tvůrcům zatím tak zcela nedaří. Což neznamená, že by tohle HBO drama nefungovalo nebo nenabízelo dost jiných důvodů k tomu, abys jej měl*a rád*a. Naopak. Seriál myslím dokáže zaujmout i komisky nepolíbené diváky a divačky, jež mu dají šanci. Paradoxně těžší to bude mít u těch věrných čtenářů a čtenářek Green Lantern sešitů, protože ti logicky dostanou zcela odlišný typ dobrodružství, než na co jsou zvyklí. Nevidět pro absenci vesmírné akce nebo málo zeleného čarování s prstenem všechny zbylé kvality tohoto ambiciózního seriálu by však byla chyba, kterou bych nedoporučoval činit. Na to je tento nástupce čerstvě završené třetí série Rodu draka až příliš kvalitní. Tak mu dej šanci, a kdo ví, třeba tak jako já dostaneš po zhlédnutí pár epizod chuť se o téhle části DC prostřednictvím komiksů co nejdřív dovzdělat.
Hodnocení po čtyřech epizodách: 8/10
