V článku najdete i jedinečné záběry z jeho útrob, které viděl opravdu málokdo.
Opět se vracíme do nejuzavřenější země světa s další zajímavostí. Přesuňme se tedy myslí do města s asi jediným doupětem jednorožců na celém širém světě, kde se místní lidé dennodenně během procházek místními ulicemi (pěšky, auto má málokdo) mohou kochat pohledem na největší opuštěnou budovu na světě. Severokorejci mají sice všelék na skoro všechny nemoci, jedinou jednohvězdičkový aerolinku na světě a ne moc lákavý život, ale „luxusní“ hotel nesmí chybět.
Hlavní město Pchjongjang (kde je životní úroveň z celé země na nejvyšší úrovni) s více než 3 200 000 obyvateli je důležitým střediskem pro všechny turisty z jiných zemí světa navštěvujících KLDR. Ano, také jich není mnoho, ale i oni musí být někde ubytováni. Kromě obyčejných hotelů se ve městě nachází jeden opravdu speciální. Jeho oficiální název je Hotel Rjugjong nebo chcete-li, tak po našem Budova 105. S úctyhodnou výškou 330 metrů, 105 patry a přibližně 3 000 pokoji je již dlouho neodmyslitelnou součástí Pchjongjangu, ale zároveň i světovým rekordmanem. Jak již bylo zmíněno v úvodu, jde o největší opuštěnou budovu na Zemi a je zapsána i v Guinessově knize rekordů.
Pár faktů a statistik - je první stavbou mimo americká města Chicago a New York dosahující výšky přes 300 metrů, je druhým nejvyšším hotelem světa (hned po dubajském Rose Tower) a aktuálně jde o 39. nejvyšší stavbu na světě. Kolik hotelů se může něčím podobným pochlubit? Ne mnoho, tak proč se v jeho útrobách nikdo nenachází a celá desetiletí zeje prázdnotou?
Vše začalo ještě v minulém století, konkrétně v roce 1987, kdy se odstartovala jeho výstavba. Mělo jít o obrovskou poctu a úžasný architektonický počin bohatě zasponzorovaný Sovětským svazem jako tehdejším významným severokorejským partnerem. Velký zlom však nastal o 5 let později, kdy byl SSSR před rozpadem, a proto přestaly téct peníze. Aby toho nebylo málo, začaly vznikat i problémy s materiály, elektrickou energií a hladomor v zemi také nenapomáhá jeho dostavbě. Nicméně stojí dodnes.
Údajně se uvnitř již nachází i nábytek, ale na kompletní dokončení by bylo třeba ještě 2 miliardy amerických dolarů, což je asi 7 % HDP Severní Koreje. Jaká ho ještě čeká budoucnost? To netuší skoro nikdo, tak se tedy nechme překvapit, ostatně možná jednou začne plnit svůj cíl a turisté se budou jen hrnout. Nicméně, pokud by se dokončil, ztratil by svůj jedinečný rekord.
