Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
Rozdáváme lístky na letní festivaly
15. listopadu 2016 19:10
Čas čtení 0:00
František Kulhánek

Sloužit měla jako náhrada za trest smrti. První přeživší opustí ruskou věznici Petak v roce 2022

ZAJÍMAVOSTI
Uložit Uložené

Basa, v níž jsou skutečnými pány dozorci.

Žádné bitky, sexuální teror, drogové obchody, ani podřezávání hrdel, nic z běžné nabídky extrémních věznic, o kterých jsme vám přinesli články v minulosti. Ruská věznice Petak je jen černočerná tma, která vám rozleptá duši. Temný tunel bez světla na konci. Spatřit v ní lidskou tvář je téměř nemožné. Psychika vězňů se zde ohýbá v totální izolaci bez možnosti úniku. První přeživší by se měli dostat na svobodu kolem roku 2022, ale několik psychologických zpráv už nyní hovoří o zcela zdeformovaných bytostech.

Vysloužila si přívlastky jako nejbrutálnější, nelidská, drastická. Věznice Petak leží na bohem zapomenutém Novozerském jezeře asi 500 kilometrů severovýchodně od Moskvy. Na první pohled opuštěný komplex budov, vyplňují prostory, které nemají ani mezi ruskými věznicemi konkurenci. Svou pověst si dokázala vybudovat i přes absenci přímých výpovědí od vězňů. Jelikož je v provozu od roku 1997 a hostí jen ty nejtěžší zločince, první projdou zdmi vězení až po roce 2020. Obraz pobytu v Petaku nám zatím zprostředkovávají návštěvy, které sem zavítají jen ojediněle a zdroje hlavně z novinářských kruhů. Zdá se ale, že legendy nelžou. Vymykat se má všemu, co je možné v ruských věznicích vidět. Nápad se zrodil už v roce 1994 v mysli tehdejšího ministra vnitra, v čele s premiérem Borisem Jelcinem. Nová instituce měla vzniknout jako náhrada za trest smrti, tedy od počátku byla plánována jen pro ty nejtěžší a nejzvrácenější psychopaty. Když v roce 1996 vešel v platnost nový justiční zákon o zrušení trestu smrti, zločinci mohli slavit. Ještě však nevěděli, že oslavy byly předčasné. Místo smrtící injekce dostali Petak na Ohnivém ostrově, který mnozí považují za horší než samu smrt.

Abychom si ostrov mírně představili, je třeba říci, že obydlený byl už od 15. století, kdy zde vznikl klášter pravoslavných a velmi ortodoxních poustevníků. Společenství fungovalo bez vymožeností tehdejšího světa v naprosté izolaci od civilizace až do roku 1917. Tehdy vydal Stalin pokyn na vybudování trestaneckého tábora. Ohnivý ostrov v Novozerském jezeře byl vybrán zejména pro svou lokaci blízko Moskvy. Svou životní pouť zde ukončili mnozí političtí vězni. Osud lidí vystupujících proti režimu se zde mohl změnit z hodiny na hodinu. V jednu chvíli jste byli odsouzeni na doživotí, ale lusknutím prstu se trest mohl změnit na popravu. Po rozpadu SSSR a nastolení více demokracií po celé Evropě začaly slábnout i tresty. Právě proto se upustilo od toho nejvyššího. Postupem času se z věznice pro odpůrce režimu stal skutečný kriminál. První skupina 170 trestanců sem dorazila přesně před 20 lety. Netrvalo dlouho, když sami usoudili, že oslavování bylo asi předčasné. Dorazili totiž do pekla.

Tma, beznaděj, izolace, stísněnost. Tak by se dala heslovitě popsat atmosféra ruské Bastily. 22 hodin denně trávili na prostoru o rozloze 8 metrů čtverečních. Pokoj ohraničovaly studené betonové stěny bez nejmenší známky omítnutí. Závěrečnou tečkou byly stropy, které se tyčily do výšky směšných 180 centimetrů. Hygienické zařízení byste zde hledali marně. Žádná umyvadla a sprchy. Na mytí slouží kbelík s vodou, která se mění v závislosti na dozorcích. Někdy se vynese, někdy zase ne. Za zdmi basy se průměrná teplota na pokojích pohybuje kolem 11 stupňů Celsia, což sice není život ohrožující, ale mluvit o teplém prostředí nelze. Běžnou rutinou je tedy depresivní šero, chlad a ovzduší tvořené pachem spoluvězňů. Rozptýlit se mohou pouze vycházkou do tzv. klece. 2,5 x 2,5 metru ohraničené betonem a kovovou mříží nad hlavou. Pobyt na čerstvém vzduchu je samozřejmě časově omezen na 1,5 hodiny, během kterých musíte mít ruce nad hlavou a dotýkat se mříže, aby se vám mohli dozorci dívat na prsty. Ne každý zvládne takovou extrémní zátěž, ale motivace je silná, protože vězni, kteří nevydrží, druhou šanci nedostanou.
 
Věci, které se v ostatních basách považují za normální, jsou v Petaku jen za odměnu a musíte si je zasloužit. Zatímco jinde nejsou zločinci odstřižení od kontaktu s vnějším světem, protože mají přístup k novinám, knihám a rádiu. V Petaku jsou věcí osobního hodnocení. Říká se, že prvních 5 let můžete na veškerý kontakt s reálným světem zapomenout. Chorobně přísný režim podtrhují i ​​pravidla s návštěvami. Dopisy nemůžete posílat vůbec nikomu. Dostat můžete jen 2 balíčky ročně o váze 300 gramů. Za prvních 10 let vás mohou navštívit rodinní příslušníci jen jedinkrát! A to na dobu 2 hodin. Nemusíme asi psát, že takovéto extrémní odloučení má obrovský dopad na psychiku a chování člověka. Ostatně, přítomna zde je samozřejmě i psychologická autorita, která na změny chování a dopady izolace dohlíží. Jedním z nich byla i Svetlana Kiseljova. V nápravném zařízení působila prvních deset let od jeho otevření. Jak sama přiznává, podmínky byly skutečně nehumánní. Mluvit s vězni mohla jen přes zavřené dveře. „Petak ničí lidské bytosti. Prvních 9 měsíců se zde adaptují na prostředí a podmínky. Během 3-4 let ale zaznamenáte, že se začíná jejich chování rapidně měnit.“

Jakékoliv porušení vězeňského řádu se trestá 6měsíční samotkou, takže si dvakrát rozmyslíte, jestli budete dělat problémy. Aby toho nebylo málo, první dva týdny na samotce musíte spát vedle matrace a přístup do klece máte omezený. Kdybyste se rozhodli vzít nohy na ramena, vězte, že daleko neutečete. Za nápravným zařízením vás čeká jen malá osada, která je obydlena dozorci. Dále už není nic, jen lesy a divočina. Zřejmě i proto si drží Petak nekompromisní skóre v podobě nulového počtu uniklých vězňů. Kopáním tunelu narazíte na vodu, pokus o proplouvání by zřejmě skončil zamrznutím a prostý útěk se nedoporučuje hlavně kvůli psům, kteří by vás po pár metrech doběhli a roztrhali. Případně ještě mohou zasáhnout stráže, kteří střílejí ostrými. Všechny informace a svědecké výpovědi pocházejí od vybraných návštěv, které musely dostat speciální povolení. Většinou se jednalo o zahraniční novináře. Po zveřejnění některých článků však věznice zasáhla a podobné návštěvy definitivně zakázala. Vykreslování Petaku jako pekla na zemi totiž nedělalo ruské justici dobré jméno. Dnes se sem jen tak běžná veřejnost již nedostane

(Všechny obrázky jsou pouze ilustrační.)

Domů
Sdílet
Diskuse