Komunikativní a flexibilní. Přesně jako všichni ostatní.
Pro některé pomalu končí školní období, maturity, vysoká škola a je na čase se rozhodnout, co dál. Možností je nepočítaně – od pokračování ve studiu, absolventská praxe, stáž, úřad práce, ale nejčastěji si to lidé namíří do práce. Tedy v první řadě si tu práci musí najít a poslat do firmy životopis. Zřejmě tě nepřekvapí, že mnozí chtějí s prací začít právě v zahraničí, protože podmínky u nás někomu nemusí vyhovovat. Ať už v zahraničí, nebo v Česku, pokud nemáš práci domluvenou nějakým kamarádem nebo rodinným příslušníkem, na životopis by sis měl vyhradit čas a dát si na něm záležet. Je to tvá vizitka a v jistém smyslu něco jako první dojem.
Co by měl obsahovat dobrý životopis:
- jméno, adresa, telefon, e-mail
- ve zkratce tvé bio (základní informace)
- vzdělání (nejaktuálnější patří nahoru)
- pracovní zkušenosti (ty nejaktuálnější opět nahoru)
- koníčky a zručnosti
Životopisy podané opravdu originálním způsobem
To, v jakém formátu všechny tyto informace shrneš, je už na tobě, ale pamatuj, že opravdu dobře napsaný životopis by měl být přizpůsoben firmě/instituci, které ho posíláš. Přesně jako oblek šitý na míru. Je nesmysl posílat jeden životopis do firem zaměřených na různé oblasti. Pokud se ucházíte například o studium v jiné zemi v rámci programu Erasmus, tvůj pracovní životopis danou instituci příliš zajímat nebude, stejně tak nebudou zajímat zaměstnavatele tvá školní vyznamenání. Takových příkladů je dost a lidé častokrát na životopis nedbají, ale na druhou stranu naříkají, když se jim nikdo neozve. Pojďme se podívat na několik věcí, kterým by ses měl ve svém životopisu vyhnout, pokud tedy nechceš, aby skončil v koši.
1. Zapomeň na vzorové životopisy
Je jasné, že pokud si hledáš obyčejnou brigádu, ty vzorové životopisy (stylu Word) z netu ti možná postačí, ale pokud se opravdu ucházíš o nějakou specifickou pozici nebo ti záleží na tom, abys získal pracovní místo v nějaké firmě, zkus se vyhnout přepisování klasických životopisů. S takovým životopisem nejenže nikoho nezaujmeš, ale docílíš akorát toho, že skončíš na hromadě podobně vypadajících papírů, které čekají na skartování.
Takovýto nudný formát raději nepoužívej
Pokud chceš firmu, respektive osobu, která si tvůj životopis čte, zaujmout, buď trochu kreativní. Nevidím smysl v psaní si životopisu ve Wordu, když se věnuješ designu či grafice. Fantazii se meze nekladou a to, co zmíníš, respektive jak si ten svůj životopis okořeníš, je opravdu jen na tobě. Věz však, že personalisté častokrát životopisy ani nečtou, proto pokud si dáš záležet a uděláš ho trochu netradičním způsobem, určitě se při něm zastaví a stráví nad ním více než jen několik vteřin svého času.
2. Životopis musíš vměstnat na jednu stranu
Je úplná hloupost dělat si životopis na několik stran. Proč? Nikdo to po tobě číst nebude a nikoho nezajímá, že jsi pracoval ve dvaceti různých firmách. Pokud jsou tvé zkušenosti opravdu bohaté, zmiň ty relevantní a ty, které s danou sférou souvisejí. Opravdu nevidím smysl v tom, abys zmiňoval svou brigádu v Tescu při pohovoru na nějakou IT pozici a podobně. Toto členění zkušeností a dovedností se nejčastěji vidí právě při počítačových programech a lidé rádi píší každý program do jednoho řádku, což způsobí, že jejich životopis je delší než tisková zpráva nějaké agentury. Je fajn, že nejsi v oblasti počítačů negramotný, ale Microsoft Word, Excel, Outlook... to vše se dá shrnout do jednoho či dvou slov (pokud není tvou pracovní náplní ovládání konkrétního programu).
3. Zmiň to, v čem jsi dobrý, ale dej si pozor na zveličování
Jsi v něčem opravdu dobrý? Tak to zkus rozepsat a dát do souvislosti s nějakou zkušeností, ať už šlo o nějakou práci, projekt nebo jen tvoje hobby. Personalista nebo přímo zaměstnavatel se o to bude nepochybně zajímat. Pokud si napíšeš pod každou jazykovou dovednost status experta, ale při pohovoru nedokážeš dát dohromady jednu souvislou větu v cizím jazyce, velmi dobré světlo to na tebe nevrhá, spíše naopak. Lháře nemá nikdo rád, tak si opravdu rozmysli, jestli máš na to, abys hrál svou hru a dokázal všechny ty zkušenosti a dovednosti i odůvodnit, nebo jsou to jen výplody tvé fantazie a s realitou nemají nic společného.
4. Dej si pozor na gramatiku
Já chápu, že každý má nadání na něco jiného a ne každý se vyzná v těch ypsilonech nebo čárkách, respektive chybička se může stát opravdu každému. S přístupem na internet a automatickou opravou, která je zakomponována v různých programech, si však myslím, že přiměřenou gramatiku by měl zvládnout každý. Pokud si nejsi jist svým životopisem, zkus ho dát přečíst někomu, koho znáš. Možná právě kamarád či tvá polovička tě upozorní na to do očí bijící ypsilon nebo zhodnotí tvůj životopis ze svého pohledu.
5. Pokud máš reference, certifikáty a portfólio, nezapomeň to všechno zmínit
S pracovními zkušenostmi je to všelijaké. Možná jsi pracoval ve firmě několik let nebo o sobě tvrdíš, že jsi opravdu zkušený, ale tvůj budoucí zaměstnavatel ti věřit nemusí. Reference od tvého předešlého zaměstnavatele jsou výbornou formou „ověření si“ tvých předešlých zkušeností, i když je lze lehce zneužít. Pokud je však vzpomeneš, dáváš tak alespoň najevo, že tě z předešlé práce nevyhodili jako špinavý hadr za tvé vlastní chyby, protože kdyby tomu tak bylo, kontakt na svého předchozího zaměstnavatele bys určitě nikdy nezmínil.
Úplně nejlepší způsob, jak dokázat, že jsi pro zaměstnavatele ten pravý, je zmínit certifikáty nebo své vlastní portfolio. V případě portfolia nemusí jít jen o záležitost designérů, právě naopak. Ať už natáčíš videa, programuješ nějaký software, fotíš, opravuješ auta, stavíš domy... to vše může být součástí portfolia, kterým zaměstnavateli dokážeš, že jsi opravdu kompetentní a máš na práci potřebné zkušenosti.
