Jméno, které zná každý pravý fanoušek hororu.
„Nejstarší a nejsilnější lidskou emocí je strach. A nejstarším a nejsilnějším druhem strachu je strach z neznámého.“ Jak jinak začít článek věnující se Lovecraftově tvorbě (resp. jejímu filmovému zpracování) než jeho nejznámějším citátem, který tak precizně odráží alfu a omegu autorových povídek. V Lovecraftových dílech se objevuje totiž jen popis hrůzy z neznámého a většinou absentují konkrétnější vysvětlení okolního zla. Povídky sami o sobě sázejí na fantazii čtenáře, která se na intenzivně procítění knižního dění musí točit na plné obrátky.
Howard Phillips Lovecraft se narodil 20. srpna v roce 1890 v městečku Providence. Za svůj život a především po své smrti se proslavil povídkami zabývajícími se mýtem Cthulhu. Tematicky se vše točilo kolem temného božstva, které existovalo miliony a miliony let před vznikem lidstva. Oproti danému zlu je člověk pouze malým, bezmocným tvorem. V autorových příbězích se náš racionální svět, zakládající si na fyzikálních zákonech, dokáže během několika nepatrných sekund rozpadnout na malé drobky jako domeček z karet. Lovecraftovu tvorbu a jeho podivné smýšlení lze odůvodnit hlavně smutným dětstvím, ve kterém byl odříznut od okolního světa. Většinu svého času strávil čtením knih v prostorách velkého rodinného domu s tmavými chodbami, protože ve společnosti byl odmalička šikanován. V mladém věku mu zemřel otec a dále byl vychováván matkou, tetami a pro Lovecraftovu sečtělost nejpodstatnější osobou, jeho dědečkem, přes kterého se mladý Howard dostal k Edgaru Allanu Poeovi.
V mládí začal trpět nespavostí a nočními můrami. Jeho matka k němu měla velmi neobvyklý vztah, protože i když ho hýčkala a milovala, zároveň ho obviňovala z otcova úmrtí a vyčítala mu jeho fyzickou odpudivost. Povahou byl Lovecraft odjakživa samotářský introvert, což se ve spojitosti s nočními můrami určitě podepsalo na jeho spisovatelském zaměření vůči hororovému žánru. Okolí ho vždy vnímalo jako inteligentního, ale mimořádně podivného chlapce. Pár měsíců před dokončením střední školy se nervově zhroutil. Za tuto skutečnost může smrt jeho dědečka, ke kterému si vybudoval velmi intenzivní vztah.
Na druhé straně tomu ale určitě ani nepřidal fakt, že se musel rozloučit s vysněnou kariérou astronoma, protože dostatečně neovládal potřebnou matematiku. V daném stavu, kdy nedokončil střední školu, doprovázený myšlenkami na sebevraždu, zůstal přibližně dlouhých pět let. Během nich z domu vycházel jen v noci a trpěl mimořádnými bolestmi hlavy. Naštěstí se ale po čase zvedl a dal se na dráhu spisovatele, kdy vznikla i jeho první díla Dagon a The Tomb. V roce 1931 mu na následky nesprávně provedené operace zemřela matka. Lovecrafta opět začaly obcházet sebevražedné myšlenky, ale nakonec se i z těchto těžkých časů zvedl.
V pozdějším období se seznámil se svou budoucí manželkou, Soniou Greene, se kterou se odstěhoval do New Yorku. Vzhledem k vzájemnému vztahovému neporozumění se ale dva roky po svatbě rozešli (i když nikdy ne úředně). Lovecraft nadále zůstával v New Yorku, který ho tak velmi inspiroval, ale zároveň New Yorkem opovrhoval. V roce 1933 se vrátil do rodného Providence, kde následně sepsal svá největší díla, jako The Shadow over Innsmouth, The Call of Cthulhu, At The Mountains of Madness a podobně.
V roce 1936 mu byly diagnostikovány vážné zdravotní problémy a mezi nimi i rakovina. V roce 1937 byl přijat do nemocnice, a tam v nepřetržitých bolestech ještě téhož roku zemřel. Jeho přátelé pokračovali v šíření Lovecraftovy tvorby i nadále. Pro více informací o složitém životě této pozoruhodné osobnosti doporučuji dokumentární snímek Lovecraft: Fear of the Unknown (2008). Není divu, že se mnoho let po jeho smrti autorem inspirovalo nespočet spisovatelů (z nich například populární Stephen King či Brian Lumley), ale také nemalý počet filmařů (John Carpenter, Stuart Gordon, lidé z H.P. Lovecraft Historical Society a podobně). My jsme se rozhodli seznámit vás s některými filmovými počiny, které se Lovecraftem přinejmenším inspirovali nebo patří do kategorie přímých adaptací.
10. Hudba Ericha Zanna (1980)
Většina filmů z vybrané desítky se řadí mezi celovečerní snímky (s výjimkou Call of Cthulhu) a protože jsme chtěli do seznamu napsat i jednu krátkometrážní jednohubku, začneme právě s ní. Amatérské zpracování i přes svůj nízký rozpočet krásně vystihuje jednoduchost a tajemnost povídkové předlohy. V krátkých sedmnácti minutách tvůrci dokáží prostřednictvím ďábelských melodií vyvolat v divákovi pocit nekonečného strachu z nadpozemských božstev, které jsou vůči lidstvu více než nepřátelsky zaměřené. Děj příběhu se odehrává na ulici Rue ďAuseil, kde mladý muž poprvé slyšel hrát skladby němého violisty. Skladby, které mu navěky změnily život.
9. Valdemarův odkaz (La herencia Valmder, 2010)
La herencia Valdermar patří do skupiny filmů, které zhlédnete už jen kvůli tomu, že se inspirovaly Lovecraftem. Nejsou natolik kvalitní, že by po nich vystartoval každý divák, ale pro fanoušky mysteriózních a temných filmů jde o trefu do černého. Podobně to mají i čtenáři Stephena Kinga. Kvalitních filmových zpracování jeho knižních děl je pomálu, a tak se musí docenit i ty méně zdařilé počiny. Ve Valdemarově odkazu se podíváme na práci soukromého detektiva, který se vydává do tajemného sídla, aby objasnil podivné zmizení pohřešované osoby. Ve filmu se mimo jiné setkáme i s Bramem Stokerem (autor Drákuly) a Aleisterem Crowleym (známý okultista).
8. Necronomicon (1993)
Máme tři příběhy. Tři různé situace, které však mají něco společného. V první řadě jsou pouze fantazií spisovatele H.P. Lovecrafta (Jeffrey Combs). Druhým společným znakem je kniha Necronomicon - ta se objevuje v každé z částí. V první z povídek se podíváme do starého, polorozpadlého domu, do kterého přichází jeho dědic. Po čase objevuje výše zmíněný Necronomicon obsahující tajemný rituál, díky kterému lze mrtvé navrátit k životu. Vše je ale jen klamem podmořského božství.
Druhá část rozebírá příběh téměř nesmrtelného doktora Madena, udržujícího se při životě podivnými experimenty. Ve třetí části dva policisté pronásledují zloděje a nešťastnou náhodou nabourávají. O několik sekund později se řidička auta probere a vydá se hledat kolegu, kterého podle očitých svědků odvlekl masový vrah „Řezník“. Policistka dvojici svědků důvěřuje a v zápalu adrenalinu naletí do pasti. Žádný vrah ale neexistuje. Jen starý pán a paní mají s policistkou zvrácené plány.
7. Dagon (2001)
Snímek Dagon částečně čerpá z povídky H.P. Lovecrafta, The Shadow over Innsmouth. Příběh nás zavede do města ovládaného tajemným kultem, který slouží božstvu mořských hlubin. Pro návštěvníky není z podivné oblasti prakticky žádného úniku. Když se jednou odvážíte do této odlehlé části vstoupit, její obyvatelstvo vás pohltí. V lepším případě skončíte jako jeden z nich. A v tom horším jako oběť velkému Dagonovi. Velmi rychlý rozběh a jeho intenzivní atmosféra je velkým plusem celého filmu, který i přes svůj očividně nízký rozpočet dokáže upoutat divákovu pozornost.
6. Prokletí (Cast a Deadly Spell, 1991)
Z hororové roviny se přesuňme k trošku humornějšímu žánru. Ne že by Cast a Deadly Spell v sobě neobsahoval prvky mysteriózna a tajemna, ale vše bere s určitou nadsázkou. Zajímavá kombinace béčkového hororu, noir a komedie je opravdu prapodivnou směsí, ale věřte nám, že funguje bezchybně. Soukromý detektiv H. Phillip Lovecraft (ano, záměrná podobnost se spisovatelem), jehož představitel Fred Ward s cigaretou v ruce zahrál roli cynického čtyřicátníka perfektně, nás zavede do Los Angeles v roce 1948. Pro celý film je význačná už jednou zmiňovaná kniha černé magie, Necronomicon, po které soukromě očko pátrá.
5. Re-Animator (1985)
Znovu se vrátíme do nezvyklé kombinace hororu a komedie a tentokrát do toho přimícháme i žánr science-fiction. V Re-Animatorovi nás čeká geniální Jeffrey Combs v roli doktora Westa, kterému nechybí ta správná dávka inteligence a kousku šílenosti. West se ve filmu dostane k nehumánním experimentům oživování mrtvé tkáně. Z Lovecrafta je v snímku sice čerpané minimum, ale asi by se v hrobě obracel, kdyby věděl, že Re-Animator z jeho tvorby nepobral onu klasickou „hrůzu z neznámého“, ale naopak tomu málu co vzal dodal strach ze „známého a krvavého“. Ale jako béčkovému comedy-hororu to zkrátka Re-Animatorovi svědčí.
4. Volání Cthulhu (The Call of Cthulhu, 2005)
S Call of Cthulu se dostáváme k jednomu ze dvou zatím pravděpodobně nejdůvěryhodnějších a nejpřesnější zpracovaných počinů Lovecraftovy tvorby. Film je adaptací stejnojmenné povídky, v níž najde mladý vědec mezi poznámkami svého zesnulého příbuzného poznámky týkající se kultu Cthulhu, vyznávajícího stará božstva. Abychom vás nepřipravili o plnohodnotný zážitek, moc toho napsat ani nemůžeme, ale informačně bychom ještě zmínili, že pro dodání autentičnosti se film natáčel v němé, černobílé verzi (i když jak sami vidíte, byl natáčen v roce 2005). S vyšetřováním mladého vědce přichází vzrušení, pátrání, zděšení a šílenství. Povídku i filmové zpracování každému vřele doporučujeme.
3. Šepot v Temnotách (The Whisperer in Darkness, 2011)
Jde o druhou opravdu přesně zpracovanou adaptaci. Film čerpá ze stejnojmenné povídky, Šepot v temnotách a také jako v případě Volání Ctulhu, jde o novodobý snímek točený v černobílém režimu. Tentokrát se ale místo němého filmu dočkáte mluvených dialogů. Napětí a atmosféra á la lovecraftovský „strach z neznámého“ je budována většinu času na absolutní jedničku. Snímek bez sebevětších zádrhelů pracuje na bázi tajemna a noir atmosféry, která vám celou dobu proniká až do morku kostí. Dále je třeba také bezpodmínečně pochválit herecké obsazení, které by si do jednoho zasloužilo víc než jen „obyčejné“ role v nízkorozpočtovém (i když nadmíru kvalitním), nadšeneckém projektu. A aby té chvály nebylo málo, soundtrack, si vás během chvíle obmotá kolem prstu, protože fantasticky vystihuje úzkostného ducha snímku.
2. Šílenství (In the Mouth of Madness, 1994)
Už po představení Lovecrafta jsme mezi tvůrci, kteří se ve svých filmech autorem inspirovali, zmínili i známého Johna Carpentera. Pro Carpentera je význačné točit filmy s pochmurnou, mrazivou a temnou atmosférou, takže mu můžete věřit, že v daném žánru dostanete to, co očekáváte. Pojišťovacímu vyšetřovateli, kterého si zahrál Sam Neil, bylo dáno za úkol najít nezvěstného hororového autora, Sutter Canea. Při svém pátrání se dostává k opuštěnému městečku, kde Cane čerpá svou inspiraci od bytostí z jiného světa. Carpenter v In The Mouth of Madness jednoznačně vychází z literatury mistrů hororu Lovecrafta a Stephena Kinga, přičemž svou práci jako obvykle vykonal prvotřídně.
1. Věc (The Thing, 1982)
Kultovní záležitost překonávající svůj originál z roku 1951. Příběhově nás The Thing zavede na Antarktidu a řekněme si na rovinu, že jde o skutečně nádherně mrazivé a neohrané prostředí k natočení (sci-fi) hororu. Stísněné prostory, paranoia, strach, neznámý nepřítel. Když má jít ve filmu do tuhého, díky extrémně chladnému soundtracku do toho jde pořádně. S Věcí udělal Carpenter pořádně hlubokou díru do žánru jako takového a ukázal potřetí (Halloween, Mlha) celému filmovému světu, že ví, jak správně pracovat s ďábelskou atmosférou.
Heslem tohoto článku by mohlo být „filmových zpracování je mnoho, těch skutečně kvalitních už však pomálu“. Proto každý filmový nadšenec, který má zájem o opravdu pohlcující a dobře natočený horor věří, že se jednou dočkáme ještě alespoň jednoho či dvou odvážlivců, kteří pokud již z Lovecrafta nemíní čerpat natolik, že natočí přímou adaptaci, alespoň se jeho díly inspirují. O opravdu lákavou adaptaci se měl dokonce pokusit i talentovaný Guillermo del Toro (Hellboy, Blade 2, Faunův Labyrint), který je odmalička velkým Lovecraftovým fanouškům. At the Mountains of Madness mělo být pod Guillermovým dozorem natočeno v roce 2018.
Příběhově jsme se jako v případě The Thing měli podívat do neprozkoumaného antarktického prostředí minulého století, kde se skupina badatelů dostane do střetu s něčím, co lidská mysl nedokáže jednoduše pochopit. S něčím, co nepochází z naší planety. Od projektu však nakonec upadlo, a tak se ho možná nikdy ani nedočkáme. Jaké jsou vaše zkušenosti s H.P. Lovecraftem? Řadíte se k jeho skalním fanouškům, přečetli jste alespoň některou z knih? Nebo je pro vás jeho jméno novinkou? A který z filmů vás nejvíce zaujal?
